Lesnictví na Slovensku

Plýtvání v ochraně přírody pokračuje dál

Lesnictví na Slovensku
Lesnictví na Slovensku

Základním nástrojem k zajištění dlouhodobé péče o chráněné území je schválen program péče (PS). Na Slovensku máme 9 národních parků (NP) a 14 chráněných krajinných oblastí (CHKO), z nich však schválený a platný program péče mají pouze NP Slovenský ráj a NP Poloniny (http://www.sopsr.sk/web/?cl= 119). Vylepšit tuto nelichotivou bilanci měl projekt realizován z eurofondů, v jehož rámci měly být vypracovány programy péče o NP Velká Fatra, NP Muránska planina a CHKO Cerová vrchovina. Výsledek je ikonickou ukázkou neuvěřitelného plýtvání veřejnými zdroji a příkladem selhání vedení ŠOP SR a Ministerstva ŽP. …

Občanské sdružení pralesem a WWF Slovensko se dohodli se státním podnikem LESY Slovenské republiky na zajištění ochrany v dosud nechráněných Slovenské pralesích. Vyloučení lidských zásahů v pralesích na rozloze 2 230 ha je vstřícný krok ze strany státního podniku. Zároveň je to výrazný příspěvek k naplnění závazků vyplývajících České republice z Karpatské úmluvy. …

Ve spolupráci s Tabačka Kulturfabrik Vás zveme na přednášku o pralesích Slovenska, která se uskuteční ve středu 21.3.2018 18:00. v Tabačke v Košicích. …

I díky 2% (1-3%) z Vašich daní můžeme realizovat naši činnost zaměřenou na ochranu a výzkum pralesů a přírodních lesů, záchranu tetřev hlušec, ale i na obnovu zarůstajících vzácných luk a envirovýchovu. V minulém roce jsme finanční prostředky získané prostřednictvím 2% použili na advokacie činnost (vypracování znaleckého posudku) zaměřenou na ochranu biodiverzity a zákaz provádění těžby v komplexu Jalovecký doliny, Bobrovecká Dolina a doliny Parichvost v Tatranském národním parku. …

Concorde – Legendární dopravní letadlo, které dosahovalo dvojnásobku rychlosti zvuku

Revoluční stroj vstoupil do 21. století mnohem dříve, než jeho konkurenti. První let zaznamenal už v roce 1969, zaujal ohromující rychlostí, elegantním tvarem a na svou dobu přelomovými technologiemi.

Na linkovém letu mezi Paříží a New Yorkem dokázal přepravit cestující za méně než 4 hodiny. Podívejme se, jak bylo toto letadlo zkonstruováno, z jakých materiálů bylo vyrobeno a jaké postupy použili inženýři k tomu, aby létalo tak neuvěřitelně rychle. Na uchvacujících záběrech si prohlédneme celou jeho oslnivou kariéru, kterou nakonec ukončila rostoucí cena ropy a obavy po tragické havárii na letišti Charlese de Gaulla v Paříži roku 2000. Concorde stále zůstává jediným nadzvukovým komerčním letadlem v historii.

Herecký pár Laura Prepon a Ben Foster mají dceru

Herecký pár Laura Prepon a Ben Foster mají dceru
Herecký pár Laura Prepon a Ben Foster mají dceru

Americká herečka Laura Prepon a její snoubenec a kolega Ben Foster mají dceru.

Magazínu Us Weekly to potvrdil nejmenovaný zdroj. Bližší informace o prvním potomkovi hereckého páru nejsou známy.

Laura Prepon – americká herečka
Laura Prepon – americká herečka

Sedmatřicetiletá Prepon a 36-letý Foster tvoří pár od července 2016, přičemž se znají od svých 18 let. Po několika měsících randění se zasnoubili, přičemž zásnubní prsten herečka ukázala na veřejnosti již v říjnu téhož roku.

Laura Prepon – známá americká herečka
Laura Prepon – známá americká herečka

Zprávy o těhotenství se na veřejnost dostaly o tři měsíce později. Rodačka z města Watchung ve státě New Jersey potvrdila pohlaví děťátka v červnu během rozhovoru v televizním pořadu Live With Kelly and Ryan.

Ben Foster, je známý například ze seriálu Odpočívej v pokoji (2001 – 2005) či filmů 3:10 vlak do Yumy (2007), Messenger (2009) a Warcraft: První střet (2016), se s Prepon se zasnoubil loni po pár měsících randění, přičemž zásnubní prsten herečka ukázala na veřejnosti v říjnu.

Dvojice se o víkendu spolu objevila na filmovém festivalu Sundance, kde představitelka Alex Vause z projektu Orange Is The New Black (2013) v rozhovoru pro pořad E! News prozradila, že plánují malou svatbu, kterou jim však zřejmě bude komplikovat počet hostů. „Chtěli bychom opravdu malou svatbu, ale máme mnoho lidí, které milujeme a na kterých nám záleží. Je to zvláštní, ale tvorba seznamu hostů může očividně způsobit problémy,“ řekla a vzápětí uvedla, že plánování slavnosti kromě toho komplikuje i jejich pracovní vytíženost . „Nyní bude (Foster, pozn. Red.) Pracovat na dvou filmech. Já jsem skončila s natáčením minulý týden. Víte, je to o plánování. Je toho hodně,“ dodala.

Laura Prepon – americká herečka
Lauru Prepon proslavilo zejména ztvárnění Donny v seriálu Ty roky sedmdesáté (1998 – 2006). Objevila se i v seriálech Doktor House (2004 – 2012), Jak jsem poznal vaši matku (2005), Castle na zabití (2009) nebo zmiňovaném Orange Is The New Black. Kromě toho se představila ve filmech Slackers (2002), Bestie Karla (2006) či Dívka ve vlaku (2016).

Romana Kaňovská: Vyrůstá nám skupina žáků, která bude příliš snadno manipulovatelná

Ve srovnání se světem se podle ředitelky NÚCEM se Slovensko stále vzdaluje průměru a není žádný náznak, že by se v blízké budoucnosti odrazilo ode dna.
Ředitelka NÚCEM Romana Kaňovská

Slovenské školství se už léta trápí s mnoha problémy, což se výrazně odráží v jeho kvalitě. Ukazují to i národní testování či mezinárodní srovnání. Ředitelka Národního ústavu certifikovaných měření Romana Kaňovský říká, že nám narůstají regionální rozdíly, kde nejhorší výsledky dosahují okresy, které trpí špatnou sociální a ekonomickou situací.

Ve srovnání se světem se Slovensko propadá stále více do podprůměru a ze zemí V4 je nejhorší. Důvodem tohoto stavu je i to, že úspěšné země mají jasně stanovený cíl, který se snaží za každou cenu dosáhnout. My takový cíl ani nemáme pořádně definovaný.

Před pár dny zveřejnili výsledky celoslovenského testování žáků 9. ročníku základních škol. Je to zrcadlo školního systému na Slovensku. Tak jaký je podle tohoto obrazu?

Do jisté míry je to obraz vzdělávacího systému, ale určitě bych neřekla, že je to jediný a nejspolehlivější indikátor kvality škol, neboť toto testování nám ukazuje jen znalosti z češtiny a matematiky.

Otázka, jaké je slovenské školství na základě testování deváťákama? Bohužel, mezi školami máme stále větší regionální rozdíly. Školy na západním Slovensku, hlavně velké školy v centrech měst mají relativně uspokojivé výsledky. Na druhé straně, máme regiony na východním a jižním Slovensku, ve kterých je špatná socioekonomická situace. Školy právě v těchto oblastech dosahují nejslabší výsledky. Horší je, že se nůžky mezi těmito školami stále více otevírají.

Platí rovnice, že špatné socioekonomické podmínky rovná se špatné školní výsledky, a opačně?

Ano. V rámci zemí OECD to platí a u nás nejsilnější. Potvrzují nám to i mezinárodní měření.

Pokud má rodinné zázemí vážný vliv na úroveň vzdělání, tak se škola nemůže chovat tak, že ji to nezajímá
Jedna věc je špatná socioekonomická situace v rodinách, ale není problém i v samotných školách? Například, že nevidí přilákat kvalitnějších učitelů nebo zajistit dobrou vybavenost učeben atd.

Toto je na Slovensku velký problém. Školy, které vzdělávají žáky ze slabšího socioekonomického prostředí, mají slabší materiální vybavení. Protože jsou to menší školy, pro nedostatek učitelů musí často vyučování zajišťovat nekvalifikovanými učiteli. To znamená, že si učitel do úvazku přidá předmět, na který nemá aprobaci. Toto se nejčastěji děje v přírodovědných předmětech, například při fyzice a chemii.

Další problém je, že tyto školy nevědí poskytnout dětem různé kroužky, které by mohly do jisté míry kompenzovat to, co se děti nemohly naučit na vyučování a mohli by rozvíjet jejich jiné dovednosti.

Víme, že většina těchto chudších okresů má velké sociálně vyloučené skupiny obyvatelstva. Jsou tyto výsledky způsobeny i tímto faktorem?

Určitě se pod tyto výsledky podepisuje i skupina sociálně znevýhodněných žáků. Na druhé straně, nám narůstá i skupina dětí, jejichž rodiče cestují za prací a starají se o ně prarodiče.

Slovenšťí žáci jsou nejnešťastnější

Štěstí dětí ovlivňuje nejen na další jejich rozvoj, ale i na schopnost v dospělosti uspět. Před více než měsícem byl publikován mezinárodní průzkum Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), který zjišťoval a porovnával matematickou, přírodovědnou i čtenářskou gramotnost u 15letých dětí ze 65 zemí světa. Kromě těchto oblastí se zaměřil i na zjištění, zda se tito studenti cítí ve škole šťastní. Podívejte se, kde se umístilo Slovensko a jak se cítí naše děti ve srovnání s jinými zeměmi v školách šťastné.

Cílem tohoto průzkumu The Programme for International Student Assessment (PISA) je především přispívat ke zkvalitnění vzdělávacích systémů ve světě testováním a zjišťováním znalostí 15letých studentů. Detailně si můžete informace o průzkumu PISA 2012 podívat ZDE.

Podle posledního průzkumu PISA, který uvádí, že Slovensko zajímá nelichotivé pozice v testování a oproti předešlým rokem si pohoršil, uvádí i informaci, že slovenské děti patří ve školách mezi nejnešťastnější na světě. Kladně na otázku odpovědělo 64,4 procent, přičemž průměr v zemích OECD je 80 procent. Slovenská republika se tak v této kategórií ocitla na konci žebříčku „dětí, které jsou ve škole šťastné“. Pozoruhodně obdobně katastrofální dopadla i Česká republika, která se umístila ještě níže. Jižní Korea si v této kategorii odnesla nelichotivé prvenství.

Laura Prepon – americká herečka

Laura Prepon

Laura Prepon

sHerečka Laura Prepon momentálně sklízí úspěchy v seriálu,, Orange Is The New Black! „, ale do srdce fanoušků se zapsala hlavně jako Donna ze seriálu“ Ty roky sedmdesáté „. Od poslední klapky oblíbeného sitcomu uběhlo už deset let a Laura Prepon prošla výraznou proměnou. Sympatická zrzka je dnes ještě krásnější a po novém už i zasnoubená!

Laura Prepon se od ukončení populárního seriálu,, Ty roky sedmdesáté „pořádně změnila a svou charakteristickou zrzavou barvu vlasů vyměnila za havraní černou. Musíme říci, že mladé herečce to dnes skutečně svědčí, za čímž však pravděpodobně stojí i velká láska. Na premiéru svého nového filmu,, Dívka ve vlaku „přišla ruku v ruce s hereckým kolegou Benem Fosterem, se kterým se stihla během utajovaného vztahu už i zasnoubit. Dvojice, která se zná dlouhá léta, tvoří partnerský pár od léta 2016.

ANNA Maarová: STEJNÁ ŠANCE PRO DĚTI NA HRADĚ AJ v osadách

Do maturity se vzdělávala na několika školách v zahraničí. Nemá ještě ani třicet, ale o školních vzdělávacích systémech ve světě a různých strategiích v nich ví toho tolik, že by klidně mohla řídit ministerstvo. Nechybí jí na to ani potřebné vzdělání, má magisterský titul z mezinárodních vzdělávacích systémů z Oxfordu. No má i učitelskou praxi, a to hned z několika států Evropy či Asie. Pracovala pro UNESCO a iv programu Teach for Thailand. Anna Maarová je nevídaný zjev. Momentálně je šéfkou přípravy a podpory v programu Teach for Czech Republic – stojí na čele týmu mentorů a koučů, kteří mladých „neučiteľov“ podporují. Sama pro ně vede i některé školení a kurzy. Chat se s ní měla to štěstí Martina Sondy Hosťovecká.

Proč si s rodinou odešla ze Slovenska?
Otec dostal nabídku pracovat pro zahraniční firmu ve Francii. Byla to nová výzva pro celou rodinu – bratr měl do maturity rok, já byla šiestačka a sestra štvrtáčka. A nikdo z nás nevěděl francouzsky ani ň.

Kde všude si studovala a co?
Od šesté třídy po maturitu jsem byla ve francouzském systému, ale ne pouze ve Francii. Je síť francouzských škol po celém světě a já jsem takto navštěvovala školy v Belgii a v Singapuru.

Ve francouzském systému maturuje každý ze všech deseti předmětů, ale každý předmět má jinou váhu, podle toho, zda je zaměření studenta přírodovědné, literární nebo společensko-vědní. Já jsem vystudovala to přírodovědné. Na vysoké na King’s College v Londýně jsem pak studovala fyziku a filozofii – bakaláře. Po čtyřech letech práce ve školství a vzdělávání jsem pak vystudovala Masters in Comparative and International Education na Oxfordu.

Pamatuješ si ještě slovenská základní školu?
Pamatuji, vypadala úplně stejně jako některé školy, které nyní navštěvuji v rámci své práce v Teach for Slovakia. Ve škole jsem se cítila docela dobře – měla jsem dobrých kamarádů, učení mi šlo snadno, ráda jsem četla, i když jsem občas dostávala poznámky (byly výsledkem kombinace mé mírné drzosti a bratrovy reputace, kterou po sobě ve škole zanechal).

Nejjasnější vzpomínky mám na skákání gumy na dvoře a na chodbě, na třídu na konci chodby, neustále mytí tabule, sezení, poslech. V porovnání se školami ve Francii uvedu jen jeden příklad: když jsem nastoupila do školy tam, tak jsem se dva roky nic nového na matematice nenaučila – na Slovensku jsme toho probrali už mnohem více. No také jsem poprvé psala esej, kde jsem měla obhájit, co si myslím, a nejen recitovat, co jsem se naučila.

Zajistily ti školy v zahraničí lepší vyhlídky pro to, co děláš dnes?
Určitě. Ale ne proto, že by byly lepší. Například jsem přesvědčena, že škola, kterou jsem navštěvovala v Belgii, je jedna z nejhorších škol, jaké jsem kdy navštívila – a to dosud bude alespoň sto škol. Spíše proto, že jsem se přirozeně začala zajímat, proč jsou všechny ty školy jiné, v čem jsou jiné, v čem jsou lepší – horší. A tak mě to přirozeně vedlo k tomu, abych se zamýšlela nad tím, co je kvalitní vzdělání, co to lidem dává, kdo má přístup k jakému vzdělání, k jaké škole, k jakým učitelem a jak to později ovlivní jeho život.

To, že jsem mohla vystudovat v Anglii vysokou školu, si velmi vážím. Pokud ma Francouzi naučili kriticky a důsledně přemýšlet, tak Angličané mě naučili samostatnosti, odpovědnosti a „big picture thinking“.

Jak přijde dívka s titulem z Oxfordu na to, že chce pomáhat chudým teenagerům hledat možnosti, jak studovat na univerzitě?
Sama jsem prošla šesti školami v šesti zemích, ale také jsem měla možnost navštívit mnoho chudých zemí jako Malajsie, západní Čína nebo Kambodža, kde jsem poznala lidi, kteří žili v obrovské chudobě a zápasili se vším, co ten batůžek chudoby s sebou přináší.

Když jsem se v osmnácti přestěhovala do Londýna a nastoupila na školu, tak jsem už déle přemýšlela nad rozdíly ve vzdělávání a nerovnosti v šancích, které děti dostávají zcela náhodně podle jejich země, školy, rodiny nebo učitele. Tak jsem se rozhodla něco pro to i prakticky začít dělat a přidala jsem se ke skupině studentů, kteří pracovali s teenagery z chudých částí Londýna. Zdarma jsme je doučovali, organizovali různé návštěvy našich fakult, večírky, eventy, dělali jsme s nimi různé zážitkové aktivity a mentoring, abychom v první řadě dosáhli to, aby na univerzitu vůbec chtěli jít, a zadruhé to, aby byli přesvědčeni, že na to mají. Řešili jsme je známky, ale i finanční podpory. Také jsme pracovali s jejich rodinami.

Přišla si do kontaktu se školským systémem více zemí světa – Nepál, Indie, Thajsko, Anglie, nyní Slovensko v rámci Teach for Slovakia. Zkus porovnat učitelů.
To je těžká otázka. Učitelé v Anglii se nejvíce liší od těch ostatních v jejich přístupu ke své profesi a jak jsou vnímáni společností. Je to vidět už na tom, jak se oblékají, jak se chovají, jak mluví se žáky a rodiči, jak přistupují ke svému kontinuálnímu vzdělání, ke svým povinnostem – jsou to prostě profesionálové. Samozřejmě jsou výjimky. Ale reforma školství, která se za posledních 15 let udála v Anglii, způsobila, že společnost vnímá učitelů jako profesionály, kteří vědí, co dělají. A učitelé tak vnímají sami sebe. Většina rodičů se velmi zajímá o vzdělání svých dětí, ale zároveň důvěřují učitelem.

To znamená, že Slovenská učitelé jsou v jedné skupině s těmi z Indie, Nepálu a Thajska. Co máme společného?
V Indii učitelé chodí do školy v průměru každý druhý den. Jsou zaměstnanci státu (ne školy) a často jsou státem umístění učit ve škole, která je velmi vzdálená od jejich domova. Nevyplatí se jim chodit do školy – dostanou zaplaceno tak či tak. A když tam jsou, často za katedrou čtou noviny – znovu, nemají proč dělat něco jiného.

V Thajsku je situace podobná. V Nepálu mají učitelé velmi nízké platy a nemohou si dovolit nemít druhý job (resp. Třetí). Ve všech třech zemích je pozice učitele ve značné části neprofesionální a společnost ji proto nerespektuje. Na Slovensku se mi zdá, že se tato malá míra respektu projevuje hlavně v tom, jak jsou učitelé ocenění a podporováni.

A co žáci?
Mně se žáci všude zdály podobní. V každé zemi jsou rodiny a prostředí celé škály – od úplně destruktivních až po zcela podporující, a tyto ovlivní žáků všude podobně.

Na Slovensku ve většině škol nefunguje komunita rodičů. Rodiče se spojí, pokud nejsou spokojeni s prací konkrétního učitele. Jaké jsou tvé zkušenosti s rodiči ve světě a u nás?
U nás mám velmi málo zkušeností s rodiči, pouze zprostředkovaně přes učitelů TFS. V zahraničí chce 99% rodičů pro své děti to nejlepší a dělá to, co je v jejich schopnostech a silách – což se ale nám učitelem často nezdá dost.

Mnoho rodičů školu nemá rádo a někteří se jí dokonce bojí – měla jsem rodiče, kteří do školy nemohli vkročit, protože měli špatné zážitky, když byli žáky. Vždy jsem to vnímala tak, že je povinností školy pracovat s rodiči a pomoci jim překonat tyto bariéry ve prospěch jejich dětí. Škola má opravdu obrovskou moc měnit komunity, jen to potřebuje přijmout za své poslání.

Když si začala učit na škole v Londýně, kde nebylo velmi bezpečné prostředí, byla si 21letá čerstvá bakalarka. Důvěřovali ti rodiče?
Moje první setkání s mnoha rodiči bylo před tím, než začala škola. Buď jsem je byla navštívit doma, nebo jsem jim zavolala. Představila jsem se jim, zeptala jsem se pár věcí o dětech, řekla jsem jim, co bych chtěla s jejich dětmi za ten rok dosáhnout a že se velmi těším na to, že je budu učit. A na společnou spolupráci s nimi, rodiči.

U většiny rodičů se mi tento přístup osvědčil, bylo to poprvé, co jim učitel volal aniž by byl problém s jejich dítětem. Některým se zdálo, že je divné, že jsem k nim přišla domů, někteří mi zabouchli dveře před nosem, někteří se mě ptali, jak mohu učit jejich děti, když vypadám na šestnáct a komu se mají stěžovat.

Ale celkový výsledek byl skvělý – rodiče podepisovali úkoly, zvedaly mi telefony, chodili na představení, podporovaly různá opatření, když jejich děti ve třídě porušily pravidla. Toto se kolegům, kteří do rodičů od začátku neinvestovali, nedařilo.

V Anglii se setkávají rodiče s učiteli často i neformálně, například na sportovních akcích školy.
Většina škol chápe, že bez spolupráce s rodiči se jim budou těžko dosahovat jejich vzdělávací a výchovné cíle. A tak velký počet k tomu přistupuje proaktivně – ředitel navštíví každou rodinu, rodina a škola podepíší vzájemnou smlouvu, škola zve rodičů na neformální diskuse, kávu, představení, nabízí jim různé kurzy a jiné příležitosti, jak se aktivně zapojit.

Pracovala si pro UNESCO a netajil se tím, že tě práce pro tuto prestižní organizaci zklamala.
Uvědomila jsem si, že mít za sebou nějakou značku pro mě není tak důležité jako být přesvědčena, že moje práce má reálný dopad na zlepšení vzdělávání. Problém UNESCA je v obrovské byrokracii a v tom, že neinvestují do rozvoje a využití potenciálu svých lidí. Když se nad tím zamyslím, tak je to něco velmi podobné jako slovenské školství.

Proč ses vrátila na Slovensko?
Pro Teach for Slovakia.

Čím si tě získala myšlenka Teach for All?
Zcela se shoduje s mým vlastním posláním – dát možnost všem dětem na vzdělání, které jim dá šanci v životě uspět. Nezávisle na tom, zda se narodí v osadě nebo na hradě.

Na Slovensku není problém s Romy, je problém s generační chudobou, s kriminalitou, s velmi nízkou úrovní vzdělání, marginalizací, rasismem a předsudky. Jediné řešení je kvalitní vzdělání pro děti z komunit, které jim pomůže překonat všechny ty extra překážky, které jim život hodil pod nohy. Podat pomocnou ruku těm méně šťastným dětem.

Proč se většina Slovenská dětí do školy netěší?
Neboť je tam většinou nuda.

Věděla bys to změnit?
Snažím se to měnit tím, že podporuji učitelů TFS v tom, aby děti vždy zaujaly, propojili učivo se životem a soustředili se na to, co dělají žáci, ne na to, co dělá učitel. A zavedla bych pro žáky uniformy.

Vážně? Nepotlačují individualitu?
Jejich zavedení bez jiné změny na škole zmenšuje šikanu, zlepšuje sebedůvěru žáků. Učitelé mají vyšší očekávání od žáků, zejména od těch nejchudších. Méně je rozdělují na slabších a silnějších, a také rodiče hodnotí kvalitu školy výše.

Vážíme si na Slovensku vzdělání?
Pokud ho lidé vyhodnotí jako nekvalitní a nemají pocit, že jim v životě nějak pomohlo, tak nemají racionální důvod, proč by si ho měli vážit.

Nenapadlo ti spojit se se svými kolegy z jiných zemí a udělat projekt pro slovenský učitele, jak učit jinak v jiné škole? Zkrátka, osvěta.
Napadlo, začali jsme, ale v malém. Vzala jsem dvou Slovenská učitelů navštívit jednu z mých nejoblíbenějších škol v Anglii – King Solomon Academy. Mají 80% žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí, 60% mluví doma jiným jazykem než angličtinou a jsou sedmou nejlepší školou v Anglii (na základě „maturitních“ zkoušek GCSE, které dělají všichni žáci v 16 letech). Žáci u nich začnou 2 až 3 roky pozadu za svými vrstevníky a za pět let jejich suverénně předčí.

Víš, jak to dělají?
Vím, jak to dělají a budeme to dělat podobně, když na Slovensku otevřeme velmi podobnou školu (smích). Dělají to stejně jako školy KIPP nebo Harlem Success Academy v US nebo škola 3.2.1 v Indii. Ve zkratce: škola musí udělat vše, co děti potřebují, aby se mohli učit. Některé tyto věci stojí peníze, některé jen důslednost a oddanost zaměstnanců školy.

Takže tyto školy extrémně intenzivně pracují s rodinami, dětem zajišťují i ​​jídlo od snídaně po svačina. Děti jsou ve škole skoro celý den, chodí do školy každou sobotu, chodí do školy i během prázdnin. Mají školního psychologa, mají speciálních pedagogů, škola jim dává jasnou vizi, například „všichni odmaturoval“. Škola má pravidla, která dodržuje každý učitel a žák, žáci dostávají podněty a zážitky, které jim doma chybí a pokrok žáků se stále měří. Žáci vědí, že se u nich nebude tolerovat nic méně než to nejlepší.

Assaff Rawner – Mark Roberts Motion Control

Mark Roberts Motion Control ukáže příklad svého automatizovaného studia s dálkově ovládaným natáčením moderátorů na BVE2015. Spolupráce s firmou Nikon bude umístěna na stánku Nikon J06 a bude se skládat ze zařízení StudioBot pohybujícího se po kolejích a tří automaticky ovládaných kamer, které jsou osazeny kamerami Nikon DSLR s čtecími zařízeními a dalšími studiovými zařízeními v automatickém nastavení studia.

Assaff Rawner - Mark Roberts Motion Control
Assaff Rawner – Mark Roberts Motion Control

Jako další vylepšení systému bude demonstrováno dálkově ovládané natáčení moderátora, kde budou kamery automaticky sledovat několik účinkujících, kteří se pohybují ve studiu.
Takové zařízení by bylo vhodné využívat zejména v případech, kdy studio používá k produkci pořadů s nízkými náklady. To by například umožnilo moderátorovi nebo několika přednášejícím, kteří by seděli před kamerami, aby si sami vybrali, kde a kam je mají kamery zabírat, nebo by mohli stisknout tlačítko, aby se kamery dostaly do přednastavené pozice. Přednášející mohou stát nebo chodit.

Systém nabízí několik možností ovládání pomocí dotykových displejů včetně jednoduchých aplikací pro iPhone nebo iPad a panelů joysticku. Tento typ operace nabízí také další kreativitu opět při nižších rozpočtových nákladech, které nejsou obvykle v rámci této úrovně nákladů běžně dostupné.

Mark Roberts Motion Control dodal robotické kamery pro řadu projektů společnosti Nikon včetně automatizace studia v London Live.

Bryn Balcombe, technologický ředitel společnosti London Live, řekl: „Chtěli jsme navrhnout studio využívající technologický pokrok, který je nyní k dispozici, abychom umožnili vyrábět vysoce kvalitní programy za nižší cenu než kdy předtím. Automatizované kamerové systémy od firmy Mark Roberts Motion Control jsou v tomto ohledu to co jsme hledali. Systém je v provozu 24 hodin denně 7 dní v týdnu a je klíčovým prvkem našeho úspěchu. Dnes jsme položili základy plně autonomního studia budoucnosti. “

„Náš software pro řízení pohybu je zaměřen na sledování pohybu učinkujícího, takže může být propojen s mnoha sledovacími systémy,“ řekl Assaff Rawner, generální ředitel společnosti Mark Roberts Motion Control. „Například jsme se spojili s různými sportovními sledovacími systémy, včetně fotbalu, dostihových a tenisových, stejně jako studiovými sledovacími systémy, jako je například systém BVE.

Kamery Nikon používané v London Live jsou D4S DSLR. Jedná se o velkoformátové senzorové kamery, které vytvářejí malou hloubku ostrosti, aby získaly více filmový vzhled. Přiblížení a zaostření je řízeno počítačem a plně integrováno se zbytkem robotického systému.

Zde je odkaz na propagační video London Live, které obsahuje snímky studia a vybavení: youtu.be/Ztr_l9IjQqY

ATELA spol. s r.o.

Datum vzniku a zápisu: 25. ledna 1996
Spisová značka: C 21913 vedená u Krajského soudu v Brně
Obchodní firma: ATELA spol. s r.o.
Sídlo: Srbská 1784/9, Královo Pole, 612 00 Brno
Identifikační číslo: 63492385
Právní forma: Společnost s ručením omezeným
Předmět podnikání: projektování elektrických zařízení
architektonické studie, návrhy interiérů
obchodní živnost – koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a
prodej, zprostředkovatelská činnost

ATELA spol. s r.o.
ATELA spol. s r.o.

Statutární orgán:
jednatel: Ing. KAREL RYCHLÝ
Den vzniku funkce: 16. března 2009
Způsob jednání:
Způsob zastupování : za společnost jedná a podepisuje jednatel
Společníci:
Společník:
Ing. KAREL RYCHLÝ
Podíl:
Vklad: 100 000,- Kč
Splaceno: 100 000,- Kč
Obchodní podíl: 100%
Základní kapitál:
100 000,- Kč

Mezi obory podnikání, které evidujeme, patří: Architektonické a inženýrské činnosti a související technické poradenství, Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti, Ostatní maloobchod v nespecializovaných prodejnách. Je aktivní bez omezení činnosti.

Společnost dle nám dostupných informací zatím dosahuje jen malých obratů a nevíme, kolik zaměstnává zaměstnanců. Firmě se v posledních letech daří. Zaznamenali jsme u ní meziroční nárůst obratu.

V jejím vedení po celou dobu působí pouze jeden jednatel.

Tel.: +420 541 242 792

DOVIDOS s.r.o.

Datum vzniku a zápisu: 3. ledna 2012
Spisová značka: C 72604 vedená u Krajského soudu v Brně
Obchodní firma: DOVIDOS s.r.o.
Sídlo: Vyšehrad 189/21, 664 41 Troubsko
Identifikační číslo: 29302455
Právní forma: Společnost s ručením omezeným

DOVIDOS s.r.o.
DOVIDOS s.r.o.

Předmět podnikání: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona
Statutární orgán: jednatel:

VIKTOR DOLEJŠ
Den vzniku funkce: 3. ledna 2012
Počet členů: 1
Způsob jednání: Za společnost jedná jednatel samostatně
Společníci: Společník:
VIKTOR DOLEJŠ

Podíl:
Vklad: 200 000,- Kč
Splaceno: 100%
Obchodní podíl: 100%
Základní kapitál: 200 000,- Kč
Ostatní skutečnosti: Obchodní korporace se podřídila zákonu jako celku postupem podle § 777 odst. 5 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech.

Chick Corea – Jazzové legenda a fenomenální americký klavírista

Chick Corea a Steve Gadd získali čestné doktoráty

Dvě žijící legendy současného jazzového světa byly oceněny čestnými doktoráty. Jmenovitě klavírista, skladatel a aranžér Chick Corea a také fenomenální americký bubeník, Steve Gadd.

Chick Corea a Steve Gadd získali čestné doktoráty
Chick Corea a Steve Gadd získali čestné doktoráty

 

Na Eastmanskej School of Music v Rochesteru, NY, Chick Corea a Steve Gadd získali čestný doktorát v oblasti hudby. Ocenění udělili tímto pánem děkan fakulty Joel Seligman a ředitel katedry Dean Jamal Rossi.

Chick Corea a Steve Gadd byly právě v polovině svého turné s projektem Corea – Gadd. 13. října měli koncert v Kodak Hall Eastman. Steve Gadd, rodák z Rochesteru, absolvoval Eastmanskú School of Music s bakalářským titulem v roce 1968.

Chick Corea - jazzový hudebník a klavírista
Chick Corea – jazzový hudebník a klavírista

V tiskové zprávě, kterou dostal portál Jazztimes, Rossi vysvětlil, proč si právě oni zasloužili certifikáty: „Chick Corea je jedním z nejvlivnějších hudebníků své generace a Steve Gadd je jedním z nejvýznamnějších absolventů Eastmanskej School of Music,“ řekl Rossi. „Jsme nadšeni, že se oba připojí k ostatním světově uznávaným hudebníkem, kteří jsou držiteli čestného doktorátu z Eastmanskej univerzity.“

Corea je jedinečný z pohledu jeho všestrannosti. Ve své kariéře vyzkoušel avantgardu, jazzrockovou fúzi, latinskoamerickou hudbu i komorní a symfonickou tvorbu. Když slavil šedesátiny, pronajal si na tři týdny slavný newyorský hudební klub Blue Note a každý večer hrál s jinou sestavou, jiný repertoár.

Na Pohodě zazpívala i herečka Juliette Lewis

Na multikulturním akcí Pohoda se v červenci představila americká zpěvačka a herečka Juliette Lewis.

Juliette Lewis americká filmová herečka
Juliette Lewis americká filmová herečka

Americká herečka a muzikantka, která má na svém kontě i nominací na Oscara, představila na trenčínském letišti především svoje sólové album Terra Incognita (2009). Juliette Lewis je bývalou přítelkyni Brada Pitta, která hrávala se skupinou The Licks a později založila The New Romantiques, označil magazín Blender v roce 2006 jako „nejžhavější ženu rockové muziky“.

Juliette Lewis americká filmová herečka
Juliette Lewis americká filmová herečka

Po legendárních Collegium Musicum přibyl na seznam potvrzených interpretů na Pohodě i další interpret ze Slovenska. Je jím „naděje slovenské elektronické a experimentální scény“ Ink Midget & Pjoni, uvádí se na webové stránce pohodafestival.sk. Formaci tvoří Jónatan Pastirčák a Adam Matej, kteří se v minulosti představili na trenčínském letišti s projektem Tucan.

Juliette Lewis – známá americká filmová herečka a zpěvačka
Juliette Lewis – známá americká filmová herečka a zpěvačka

Multikulturní akci Pohoda se i v roce 2010 uskutečnila na trenčínském letišti. Namísto tradičního třetího červencového prodlouženého víkendu se však konala o něco dříve – 8. až 10. července. Kapacita 14. ročníku festivalu byla stanovena na 30 tisíc lidí.

Seznam potvrzených účinkujících na 14. ročníku letního festivalu Pohoda:

Abraham Inc., Balkan Xpress Soundsistema, Bang Bang Eche, Collegium Musicum, DJ Zinc, Dacha Bracha, Dan Le Sac vs Scroobius Pip, Does It Offend You, Yeah ?, The Golden Filter, Ink Midget & Pjoni, Jape, José Gonzáles, Juliette Lewis, Kazety, Klaxons, Metronomy, Micachu & The Shapes, Midi Lidi, Miss Platnum, New Young Pony Club, Out to Lunch, Polar Bear, trioVD, Sexy Sushi, Sharon Jones a The Dap-Kings, Shazalakazoo, The Shoes, Sparrow and The Workshop, Vivian Girls.

Niger – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem

Děti v Nigeru jen zřídka zůstávají ve škole více než dva roky a země je také známá svou extrémně vysokou mírou negramotnosti.

Niger – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem
Niger – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem

Pro ty děti, kterým se podařilo zůstat ve školní docházce, vysoké náklady na školní potřeby a materiály přispívají k vysokému počtu obyvatel v chudobě.

Niger – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem
Niger – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem

Niger je prezidentská republika nacházející se téměř uprostřed Afriky mezi státy Mali, Alžírsko, Libye, Čad, Nigérie, Benin a Burkina Faso. Na území o rozloze 1,2 mil. km2 zde žije jen 15 milionů obyvatel. Země nemá přístup k moři, ale protéká jí řeka Niger, podle které se také jmenuje. Většinu území tvoří poušť nebo polopoušť (Sahel), přičemž podnebí je celoročně velice horké. Jedná se o jeden z nejchudších států světa a registruje nejvyšší porodnost na světě (přes 7 dětí na jednu ženu).

Kvůli nestabilní politické situaci (vojenské puče a revolty) dosahuje HDP v zemi méně než 200 USD na obyvatele. Významným zdrojem vývozu je uranová ruda pro Francii. Dováží se veškeré spotřební zboží, a to hlavně z Francie a Pobřeží slonoviny. Velká část populace je zaměstnána v zemědělství, ačkoliv je obděláváno jen 3 % rozlohy státu, především břehy řeky Niger. V zemi se platí CFA frankem.

Čad – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem

Z důvodu uprchlické krize v Čad opustilo množství lidí země zápasí s nedostatkem finančních prostředků udržení vzdělávacího systému. Téměř polovina studentů odchází ze školy před ukončením 4. ročníku. Školy v Čadu trpí vysoký počtem studentů na jednoho učitele a nedostatkem správně vyškolených učitelů.

Čad – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem
Čad – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem

Čad je vnitrozemský stát ležící v oblasti Sahary a Sahelu ve střední Africe. Jeho sousedy jsou Libye (sever), Súdán (východ), Středoafrická republika (jih), Kamerun (jihozápad), Nigérie (krátký úsek přes Čadské jezero) a Niger (západ). Úředními jazyky jsou arabština a francouzština, mírnou většinu obyvatel tvoří muslimové. Název státu je odvozen od Čadského jezera, které na jeho území svou značnou částí zasahuje.

Od roku 2003 se začala v Čadu těžit ropa a země měla velmi dobré předpoklady pro období prosperity. Ovšem spory v zemi vedly k obnovení občanské války. Déby přes odpor veřejného mínění a opozičních stran pozměnil ústavu, kde stálo, že prezident může vládnout jen dvě volební období. V roce 2006 se stal Déby potřetí prezidentem ve volbách, které opozice bojkotovala. Od roku 2005 je Čad ve válce se Súdánem. Súdánská vláda obviňuje Čad, že poskytuje své území rebelům bojujícím v Dárfúru proti centrální vládě. OSN se začala zabývat situací ve východním Čadu, který leží přímo vedle súdánského Dárfúru. Podle OSN se konflikt z Dáfúru rozšířil i do Čadu a genocida v oblasti byla srovnávána s dárfúrskou. Napjatou a nestabilní situaci v zemi dokládají dva neúspěšné puče z let 2006 a 2008, kdy rebelové obklíčili hlavní město a pokusili se svrhnout vládu. Čadská vláda obvinila z podpory povstalců sousední Súdán. Do Čadu uprchlo asi 200 000 uprchlíků z Dárfúru. V roce 2013 čadská vláda zmařila pokus o státní převrat

Mali – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem

V Mali je velice pravděpodobné, že studenta ve škole bude vyučovat učitel, který není nemá potřebné vzdělání. Mali podnikla v posledních letech kroky, aby řešila svůj vysoký poměr mezi studenty a učiteli. Registrace na základních školách i nadále stoupá.

Mali - 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem
Mali – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem

Mali je poloprezidentská republika, nacházející se v oblasti Sahelu a jižní Sahary. Hraničí na severu s Alžírskem, na východě s Nigerem, na jihu s Burkinou Faso a Pobřežím slonoviny, na západě s Guineí, Senegalem a Mauritánií. Žije zde 14 mil. obyvatel na ploše 1,2 mil. km². Téměř celý sever země je poušť, jen na jihu je trochu obdělávatelné půdy.

Mali je poloprezidentská republika, nacházející se v oblasti Sahelu a jižní Sahary. Hraničí na severu s Alžírskem, na východě s Nigerem, na jihu s Burkinou Faso a Pobřežím slonoviny, na západě s Guineí, Senegalem a Mauritánií. Žije zde 14 mil. obyvatel na ploše 1,2 mil. km². Téměř celý sever země je poušť, jen na jihu je trochu obdělávatelné půdy. Po puči v březnu 2012 se stal prozatímním prezidentem Dioncounda Traoré. Zákonodárným sborem je Národní shromáždění, které má 147 křesel.

Barma – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem

Vysoká míra chudoby způsobila, že začalo být pro děti v Barmě obtížné vůbec se dostát k zápisu do školní docházky.  Vldání rozpočtové škrty, způsobily že výdaje rodičů na vzdělání podstatně vzrostly. Barma omezila přístup k vzdělání mnoha etnickým menšinám v zemi. Mnoho dětí opustí školu před dosažením 5. ročníku.

Barma - 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem
Barma – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem

Myanmar či Barma je jedna ze zemí jihovýchodní Asie. Nachází se na západní straně poloostrova Zadní Indie při pobřeží Bengálského zálivu a Andamanského moře v Indickém oceánu. Sousedními státy jsou Bangladéš, Indie, Čína, Laos a Thajsko. Počet obyvatel země je odhadován kolem 50 milionů. Novým hlavním městem je od konce roku 2005 Neipyijto. Úředním jazykem je barmština. Převážná většina obyvatel se hlásí k buddhismu.

Barma - 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem
Barma – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem

Ekonomika Myanmaru je v přepočtu k HDP na obyvatele jedna z nejslabších v celém regionu. Velice se na tom podepsala vládní politika od dosažení nezávislosti v roce 1948, protože pod britskou správou to byla druhá nejbohatší země v jihovýchodní Asii. Po roce 1948 premiér U Nu vyhlásil politiku znárodňování a stát byl prohlášen vlastníkem veškeré půdy. Byly také vyhlášeny osmiletky. V 50. letech se export rýže propadl o dvě třetiny a export minerálů o 96% ve srovnání s předchozí úrovní. Plány byly částečně financovány tištěním peněz, což vedlo k inflaci. Po puči v roce 1962 byl vyhlášen program Barmské cesty k socialismu, který znárodnil všechny sektory s výjimkou zemědělství. Tento program skončil katastrofou a zemi zcela ekonomicky zbídačil. V roce 1987 byla Barma zařazena mezi nejméně rozvinuté země světa. Od roku 2011 nicméně civilní vláda Theina Seina provádí některé ekonomické a politické reformy, v důsledku čehož se zvýšily zahraniční investice a byly zrušeny mezinárodní sankce.

V současnosti výrazněji převládá zemědělství nad průmyslovou výrobou. Nejvýznamnější zemědělskou oblastí země je delta řeky Iravadi, kde převažuje pěstitelství rýže. V nížinných centrální částech země se mimo rýže pěstuje i cukrová třtina, bavlna, proso, sezam, podzemnice olejná, kukuřice a tabák. V nejjižnějších přímořských oblastech rostou různé druhy tropického ovoce. Významná je také těžba některých nerostných surovin, drahokamů a tropického dřeva. Z nerostných surovin to je především ropa, zemní plyn a rudy cínu, zinku, niklu, wolframu a olova, z drahokamů a polodrahokamů pak rubíny a jadeity a z tropických dřev zejména teak.

Sierra Leone – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem

Zatímco každé dítě začíná ve škole, více než polovina z nich nakonec školní docházku ukončí. Průměrné dítě v Sierra Leone stráví ve škole jen tři roky. Vzhledem k vysokému počtu dětí, které nedokončí vzdělání má Sierra Leone vysokou míru negramotnosti.

Sierra Leone - 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem
Sierra Leone – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem

 

Sierra Leone je přímořský stát v západní Africe, ležící při pobřeží Atlantského oceánu na západě a jihu. Pevninskou hranici má na jihovýchodě s Libérií (306 km) a na východě a severu s Guineou (652 km). Sierra Leona v překladu znamená „lví hory“.

Sierra Leone je prezidentskou republikou, v jejímž čele v současnosti stojí prezident Ernest Bai Koroma. Výkonná moc leží v rukou přímo voleného prezidenta a jeho kabinetu. Prezident je hlavou státu a vlády a vrchním velitelem ozbrojených sil a policie. Parlament má legislativní funkci. Tento systém byl zaveden změnou ústavy v roce 1991.

Středoafrická republika – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem

Vláda Středoafrické republiky nevěnovala dostatek prostředků pro vzdělávacímu systém. Což vedlo k uzavření škol, studentům chybějí základní studijní materiály, jako jsou knihy. Učitelé ve Středoafrické republice, nedostávali své mzdy. Školní docházka je velmi nízká.

Středoafrická republika – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem
Středoafrická republika – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem

Středoafrická republika je vnitrozemský stát ve Střední Africe. Hraničí s Čadem na severu (délka hranice 1 197 km), Súdánem na severovýchodě, (od 9. července 2011) i Jižním Súdánem na východě (1 165 km), Demokratickou republikou Kongo a Republikou Kongo na jihu (1 577 km a 467 km) a Kamerunem na západě (797 km). Počet obyvatel překračuje 4 miliony a rozloha dosahuje 623 000 km².

Středoafrická republika – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem
Středoafrická republika – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem

Země patří k nejméně rozvinutým na světě. Hospodářský rozvoj brzdí konflikty mezi vládou a opozicí, nekvalifikovanost obyvatelstva, poloha země a nekvalitní dopravní systém. Země musí dovážet ropu. Humanitární výpomoc od Francie a mezinárodních organizací není pro obyvatele dostačující.

Hlavním zdrojem deviz je vývoz diamantů, především do Evropy, ale vyváží se také bavlna a dřevo. Dovážet je potřeba potraviny a spotřební zboží. HDP na osobu dosahuje asi 700 USD. Nejčilejší obchodní vztahy má země s Francií. V zemi se platí CFA frankem.

Od roku 2013 má země v důsledku občanské války probíhající od roku 2012 nejnižší HDP na hlavu na světě.

Burkina Faso – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem

Získané vzdělání může poskytnout lidem základy pro produktivní život. Úroveň vzdělávacích systémů v jednotlivých zemích je však při srovnávání na mezinárodní úrovni velmi nerovnoměrná.

Burkina Faso - 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem
Burkina Faso – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem

V mnoha částech světa děti nemohou získat dobré vzdělávaní kvůli řadě faktorů, mezi nimiž kvalitu vzdělání velmi negativně ovlivňují zejména válečné konflikty a chudoba. Pokud bychom hodnotili vzdělání mezinárodně v těchto článcích se podíváme na nejhorší země, které mají vzdělávací systémy s nízkým standardem kvality.

Burkina Faso
Organizace spojených národů konstatuje, že mnoho dětí zůstává ve škole pouze do 6. nebo 7. ročníku. Burkina Faso má vysoký poměr učitelů k žákům a méně než 50% dospělých je gramotných. Díky podpoře vlády se Burkina Faso začala zabývat některými z těchto otázek.