Americké vozy a vše kolem nich

A tak taky snil o nějakém skutečném a typickém americkém vozu se kterým bych se mohl prohánět po českých silnicích. Zde je historie mých amerických vozů, jak šla po sobě.

Chrysler AA Saratoga španělská verze zadku vozu
Chrysler AA Saratoga španělská verze zadku vozu

1)1990 Chrysler Saratoga 3,0 V6, koupil jsem ho hned po škole a měl jsem ho rok… O amerikách jsem tehdy nic moc nevěděl, snad jen to, že se mi líbí:-) Že Saratoga neni až tak uplně typická amerika mi bylo jasné okamžitě – V6 od Mitsubishi v klasické americe místo nemá – ale auto to bylo velmi pohodlné a na dobu svého vzniku opravdu špičkově vybavené. Interiér i exteriér byl navíc ztvárněn docela v americkém duchu, takže mi tenhle japonco-američan vcelku vyhovoval. Když nepočítám běžnou údržbu, vyžadoval tento vůz pouze jedinou opravu – vysypal se středový kloub na poloose. Slušná poloosa z vrakoviště stála 1500Kč, 500Kč jsem dal za montáž. Saratoga rozhodně nebyla žádný sprinter, ale svižně se s ní jezdit dalo, spotřeba se pohybovala mezi 9-12l. Maximální dosažená rychlost – tachometrových 210:-) Vynikající byly vlastnosti na sněhu, jednou večer jsem s ní vyjel neprohrnuté serpentýny na Machochu, zimáky byly pouze na přední nápravě. Podle nedávných zpráv žije moje Saratoga ve Slavkově u Brna

1990 Chrysler Saratoga
1990 Chrysler Saratoga

2)1990 Buick Skylark GS, 3,3 V6, tohle autíčko jsem koupil po delší pauze, kdy jsem nic zpoza oceánu neměl. Dvoudvéřové coupé vypadalo jako opravdová amerika, zvenku i zevnitř, pouze bylo malinké, ne malé, opravdu malinké. Bohužel vůz, který jsem koupil byl po „renovaci“ karosérie provedené počesku někde v garáži, takže jak jsem postupně zjišťoval, krásná perleťová modř byla na několika místech stříkána přes rez a celkově byla příprava karosérie na lak velmi nedbalá. Výsledek se dostavil po zimě v podobě puchýřků všude možně. V tomto voze fungovala veškerá výbava včetně klimatizace. Auto vážilo velmi málo a výkonný motor s ním doslova mával. Sešlápnout v kopci plyn na podlahu a předjíždět třeba kolonu aut byl zážitek. Běžnou údržbu opět nepočítám, takže z ND jsem do Buicka dával novou lambda sondu (1100Kč) a zadní díl výfuku (1800Kč). Dále bylo nutné opravit tzv. lock-up čili zámek měniče v převodovce – po zahřátí převodovka přestala podřazovat. Oprava stála 3500Kč s prací i materiálem.
Buick dnes bydlí v Šumperku a majitel sním prý má nějaké plány, které by ho měly uvést do výborného stavu. Mechanicky bylo auto naprosto OK, takže se spíš bude jednat o nápravu dost tragicky zpraseného zevnějšku. Spotřebu bylo možné bez problémů udržet pod 10l.

3)1987 Mercury Grand Marquis, 5,0l V8, svoji první opravdu poctivou ameriku mám od léta (poctivá amerika znamená V8, rám a RWD) a zatím jsem jen a jen spokojený.

1280px-1983-1987_Mercury_Grand_Marquis_--_09-27-2010_1

Auto má pár mušek, které se postupně napravují. Má naprosto základní výbavu, která je ovšem trošku jiná než u evropských aut – věci, které jsou v evropě běžné (denní počítadlo) chybí a věci, které v evropě nejsou samozřejmé ani dnes tam jsou (tempomat). Jinak mám kromě sedaček kompletní elektrickou výbavu a klimatizaci – momentálně nefunkční díky zásahu českého kutila se zlatýma ručičkama. Auto zatím prodělalo první větší servis se zevrubnou kontrolu – 6000Kč. V blízké době se plánuje menší rekonstrukce brzd a výměna výfuku – nejspíš bude nahrazen duálním. Výhoda je, že Marquis je zapsaný v TP jako šestimístný. S tímhle youngtimerem, chovajicím se trochu jako parník se mi jezdí naprosto skvěle a je jasné, že tohle je směr, kterým se i nadále hodlám ubírat (někde v mlze vidím třeba 1974 Imperial:-)). Nevím kolik to jede, spotřebu jsem taky nepočítal, je mi to fuk…..