Romana Kaňovská: Vyrůstá nám skupina žáků, která bude příliš snadno manipulovatelná

Ve srovnání se světem se podle ředitelky NÚCEM se Slovensko stále vzdaluje průměru a není žádný náznak, že by se v blízké budoucnosti odrazilo ode dna.
Ředitelka NÚCEM Romana Kaňovská

Slovenské školství se už léta trápí s mnoha problémy, což se výrazně odráží v jeho kvalitě. Ukazují to i národní testování či mezinárodní srovnání. Ředitelka Národního ústavu certifikovaných měření Romana Kaňovský říká, že nám narůstají regionální rozdíly, kde nejhorší výsledky dosahují okresy, které trpí špatnou sociální a ekonomickou situací.

Ve srovnání se světem se Slovensko propadá stále více do podprůměru a ze zemí V4 je nejhorší. Důvodem tohoto stavu je i to, že úspěšné země mají jasně stanovený cíl, který se snaží za každou cenu dosáhnout. My takový cíl ani nemáme pořádně definovaný.

Před pár dny zveřejnili výsledky celoslovenského testování žáků 9. ročníku základních škol. Je to zrcadlo školního systému na Slovensku. Tak jaký je podle tohoto obrazu?

Do jisté míry je to obraz vzdělávacího systému, ale určitě bych neřekla, že je to jediný a nejspolehlivější indikátor kvality škol, neboť toto testování nám ukazuje jen znalosti z češtiny a matematiky.

Otázka, jaké je slovenské školství na základě testování deváťákama? Bohužel, mezi školami máme stále větší regionální rozdíly. Školy na západním Slovensku, hlavně velké školy v centrech měst mají relativně uspokojivé výsledky. Na druhé straně, máme regiony na východním a jižním Slovensku, ve kterých je špatná socioekonomická situace. Školy právě v těchto oblastech dosahují nejslabší výsledky. Horší je, že se nůžky mezi těmito školami stále více otevírají.

Platí rovnice, že špatné socioekonomické podmínky rovná se špatné školní výsledky, a opačně?

Ano. V rámci zemí OECD to platí a u nás nejsilnější. Potvrzují nám to i mezinárodní měření.

Pokud má rodinné zázemí vážný vliv na úroveň vzdělání, tak se škola nemůže chovat tak, že ji to nezajímá
Jedna věc je špatná socioekonomická situace v rodinách, ale není problém i v samotných školách? Například, že nevidí přilákat kvalitnějších učitelů nebo zajistit dobrou vybavenost učeben atd.

Toto je na Slovensku velký problém. Školy, které vzdělávají žáky ze slabšího socioekonomického prostředí, mají slabší materiální vybavení. Protože jsou to menší školy, pro nedostatek učitelů musí často vyučování zajišťovat nekvalifikovanými učiteli. To znamená, že si učitel do úvazku přidá předmět, na který nemá aprobaci. Toto se nejčastěji děje v přírodovědných předmětech, například při fyzice a chemii.

Další problém je, že tyto školy nevědí poskytnout dětem různé kroužky, které by mohly do jisté míry kompenzovat to, co se děti nemohly naučit na vyučování a mohli by rozvíjet jejich jiné dovednosti.

Víme, že většina těchto chudších okresů má velké sociálně vyloučené skupiny obyvatelstva. Jsou tyto výsledky způsobeny i tímto faktorem?

Určitě se pod tyto výsledky podepisuje i skupina sociálně znevýhodněných žáků. Na druhé straně, nám narůstá i skupina dětí, jejichž rodiče cestují za prací a starají se o ně prarodiče.