Světová globalizace

Integrace národních ekonomik do světového ekonomického systému představuje jeden z pilířů tzv. ekonomické globalizace, vedle níž je taktéž rozeznávána globalizace kultury, médií atd.

Světová globalizace
Světová globalizace

Globalizace jako již zavedený pojem označuje procesy prohlubující a urychlující propojení společnosti (ekonomika, technologie, politika, kultura, …) na globální úrovni. Jeníček (2002) ji popisuje jako komplexní transformaci tržních vztahů (ale i jiných společenských vztahů) v celosvětovém měřítku, která se zhmotňuje v množství změn, a to jak v ekonomické, tak i mimoekonomické sféře.
Dicken (2011) tvrdí, že globalizaci přitom nelze chápat jako jeden univerzální proces přinášející negativní i pozitivní změny v současném světě, ale spíše jako řadu do různé míry provázaných procesů, vedoucích k celé řadě různě významných globálních posunů či změn (tzv. global shifts).

Přestože je globalizace pojmem, který je obtížné časově přesněji vymezit, lze tvrdit, že se o globalizaci začíná hovořit od poloviny 80. let 20. století, kdy lze za významný impuls „nastartování“ globalizace považovat příchod investorů z USA do prostoru válkou zničené západní Evropy, rozpad systému regulace mezinárodního obchodu zakotveného v Brettonwoodských dohodách a urychlení globalizačních tendencí v souvislosti s ropnou a následnou ekonomickou krizí.

Významnou úlohu sehrál rozvoj informačních (počítače, družicová komunikace, internet) a dopravních technologií, což snížilo náklady přepravy zboží, peněz, osob a informací a urychlilo obchod se zbožím a toky kapitálu (Janíček 2002). Technologické a dopravní změny také znamenaly nové možnosti v řízení společností operujících na území většího počtu národních ekonomik a nové formy výměny informací, jež usnadnily expanzi a řízení těchto společností.