Jak je definována Infiltrace

Infiltrace je definována jako proces pronikání vody do půdního prostředí a to přes povrch půdy. Tento proces má neobyčejně velký praktický význam, protože je to právě infiltrační schopnost půdy, která nejvíce ovlivňuje přerozdělení srážek na povrchu půdy. Hlavně od infiltrační schopnosti půdy závisí, jaký podíl srážkové vody se přemění na povrchový odtok, a jaký podíl srážkové vody se infiltruje do půdy.
V našich podmínkách, kde infiltrována srážková voda představuje nejdůležitější zdroj půdní vody a kde povrchově odtékající voda může způsobit velké škody na půdě, na vodních zdrojích, ale i na pěstovaných plodinách a lidských obydlích, je poznání procesu infiltrace nezbytným předpokladem pro účelné využívání půdy a vody v zemi

Sucho způsobuje značné škody národnímu hospodářství

Sucho patří k průvodním jevem našeho podnebí a je jevem, se kterým musíme počítat nejen v zemědělské praxi, ve vodním či lesnictví, ale i v dalších odvětvích. Pro podnebí v naší oblasti je typická variabilita hodnot meteorologických prvků, zvláště teploty vzduchu a srážek, ale také nepravidelnost výskytů jejich extrémů. Atmosférické srážky patří mezi základní ukazatele charakteru podnebí. Jelikož zajišťují vláhu, jsou jednou ze základních podmínek života vůbec. Sucho způsobovalo a způsobuje značné škody národnímu hospodářství.
Poznání zákonitosti tohoto fenoménu a jeho parametrů umožňuje připravit návrh opatření ke zlepšení vodohospodářských bilancí v suchých obdobích. Ve světě bylo vypracovaných mnoho metod pro kvantifikaci sucha, přičemž ty jednodušší metody vycházejí pouze z množství spadlých srážek (Köppen – Gregov vztah, klasifikace z hlediska vlhkosti …), nebo ze vztahu srážek a teploty vzduchu (dešťový faktor podle Langa, průměrná vláhové jistota podle Minár, …).
Atmosférické srážky jsou důležitým činitelem ovlivňujícím počasí a také klima území a jsou jednou ze základních složek oběhu vody v přírodě a vodní bilance povodí. Spolu s teplotou a dalšími meteorologickými prvky zásadně podmiňují a ovlivňují ráz krajiny, druh vegetačního krytu zemského povrchu, vodohospodářská poměry země a produktivitu její zemědělské výroby. vyznačují se proměnlivostí a nahodilostí ať už jde o kvantitu nebo kvalitu a rozdělení v prostoru a čase.
Stále více se mluví na téma suchých období, které se v současnosti vyskytují na území Slovenska. V přechodném středoevropském podnebí se tato problematika dostává do popředí zájmu odborníků i veřejnosti většinou až v době výskytu sucha a krátce po něm, přibližně do první povodně. V těchto podmínkách je třeba se zabývat hodnocením závažnosti a výskytu sucha a zdokonalovat metodiky, které by bylo možné používat na signalizaci nástupu suchého období a pro rychlé stanovení příslušných opatření v jednotlivých oblastech.