Ázerbájdžán-OSN: 30 let progresivní spolupráce

Ázerbájdžán-OSN: 30 let progresivní spolupráce
Ázerbájdžán-OSN: 30 let progresivní spolupráce

Na konci 20. století ázerbájdžánský lid deklaroval svůj závazek vybudovat svobodnou, demokratickou a zákonnou společnost a také žít v míru, přátelství a spolupráci s jinými národy a zároveň se úzce integrovat do světového společenství.

V tomto ohledu si Ázerbájdžán nesmírně váží spolupráce s Organizací spojených národů, nejprestižnější a nejvlivnější mezinárodní organizací světa, a od své nezávislosti s ní tvrdě pracuje na budování, udržování a posilování vztahů.

Dne 2. března 1992 přijalo Valné shromáždění OSN na svém 46. zasedání rezoluci o přijetí Ázerbájdžánu za členský stát do organizace poté, co Ázerbájdžán podal žádost o členství. Rezoluci, kterou navrhlo 111 států, jednomyslně odhlasovali všichni členové OSN. Přijetí Ázerbájdžánu do OSN se stalo jedním z klíčových milníků v historii země.

Mnohostranná spolupráce v rámci OSN umožnila Ázerbájdžánu v relativně krátké době posílit svou pozici na mezinárodním poli, navázat úzké vazby jak s členskými státy, tak s organizací samotnou.

Stálá mise Ázerbájdžánu při OSN byla založena 6. března 1992 a poskytla zemi dokonalou příležitost rozvíjet vztahy s touto institucí. Stálá mise OSN v Ázerbájdžánu byla založena v listopadu téhož roku.

Stálá mise Ázerbájdžánu při OSN rozvinula v krátké době spolupráci s organizací a jejími specializovanými agenturami v politické, ekonomické, vědecké, technologické, kulturní a humanitární oblasti.

24. října 2011 zažil Ázerbájdžán významnou a historickou událost ve své historii. Ázerbájdžán byl ve volbách zvolen členem Rady bezpečnosti OSN. Nominaci Ázerbájdžánu podpořilo ve sporném a vícekolovém hlasování 155 zemí a země byla zvolena členem této organizace.

OSN, Karabach konflikt

Přijetí Ázerbájdžánu do OSN sehrálo zásadní roli při upoutání celosvětové pozornosti ke karabašskému konfliktu a vytvoření objektivního světového názoru v době, kdy nepřátelství Arménie vůči zemi sílilo.

Potřebu územní celistvosti, suverenity a nedotknutelnosti ázerbájdžánských hranic zdůraznil v šesti prohlášeních předseda Rady bezpečnosti OSN v souvislosti s rozšířením arménské agrese proti Ázerbájdžánu v letech 1992-1993 a také rezoluce 822, 853, 874 a 884 organizace.

Dokumenty požadovaly okamžité stažení arménských ozbrojených sil z okupovaných území Ázerbájdžánu, zajištění příměří a mírové řešení konfliktu.

Arménie však ignorovala výše uvedené rezoluce Rady bezpečnosti OSN a držela mezinárodně uznávaná území Ázerbájdžánu okupovaná téměř 30 let. Během tohoto období Arménie zničila ázerbájdžánská města v okupovaných zemích a způsobila zemi obrovské finanční, humanitární, ekologické a morální škody.

Po změně režimu v Arménii v roce 2018 pobuřující protiázerbájdžánská rétorika nového vedení zničila jakékoli vyhlídky na mírové urovnání konfliktu.

V červenci 2020 navíc Arménie zahájila vojenské operace proti Ázerbájdžánu na státní hranici v oblasti Tovuz, která byla za zónou konfliktu, s cílem obsadit nová území.

Všechny tyto okolnosti donutily Ázerbájdžán reagovat proti Arménii 27. září 2020 rozsáhlou protiofenzívou, aby se předešlo dalším arménským vojenským provokacím a zajistila civilní bezpečnost.

Ázerbájdžán osvobodil svá okupovaná území v důsledku historické 44denní války s Arménií, čímž splnil podmínky čtyř rezolucí Rady bezpečnosti OSN.

OSN, postkonfliktní realita

V důsledku aktivní spolupráce Ázerbájdžánu s mezinárodními organizacemi uznaly přední světové mezinárodní organizace, včetně OSN, postkonfliktní realitu vytvořenou Ázerbájdžánem v regionu.

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev označil mezinárodní akci k 30. výročí členství Ázerbájdžánu v OSN, která se nedávno konala v Šuši pod záštitou OSN, za velmi významnou událost.

„Byla to velmi významná událost. Znovu se ukázalo, že OSN je orgánem, který plně uznává územní celistvost Ázerbájdžánu,“ řekl Alijev na setkání věnovaném výsledkům za první čtvrtletí roku 2022.

Alijev zdůraznil, že Rada bezpečnosti OSN přijala spravedlivé rozhodnutí proti Arménii, když okupovala ázerbájdžánská území, ale tato rezoluce zůstala téměř 30 let nenaplněna.

„Urovnání karabašského konfliktu, jeho jednostranné urovnání ze strany Ázerbájdžánu však také sňalo toto břemeno z OSN. Chtěl bych znovu zopakovat, že tato událost v Shusha měla mimořádný význam a není náhoda, že vyvolala v Arménii vlnu paniky a hysterie,“ zdůraznil Alijev.

Ázerbájdžán v současné době pracuje na projektech obnovy a rekonstrukce ve svých osvobozených zemích, kromě toho, že dosáhl mezinárodního uznání nových skutečností, které přineslo historické vítězství získané v roce 2020 nad Arménií.

Podepsání mírové dohody mezi Ázerbájdžánem a Arménií na základě reality vytvořené 44denní válkou v roce 2020 je jednou z klíčových otázek před námi.

V tomto smyslu je vytvoření nových forem spolupráce, otevření komunikace a podepsání mírové smlouvy s Arménií zásadní pro regionální mír a bezpečnost.

Zároveň by se však nemělo zapomínat na genocidy, tragédie a nelidské válečné zločiny spáchané Arménií a jejími příznivci proti Ázerbájdžánu v různých obdobích historie.

podpora OSN při odminování

Jedním z nejvýznamnějších válečných zločinů Arménie je kladení pozemních min na dříve okupovaném území Ázerbájdžánu, což je hlavní překážkou rehabilitace v těchto zemích.

Ázerbájdžán spolupracuje s různými státy a mezinárodními organizacemi při odminování svých osvobozených území. OSN je jednou z důležitých mezinárodních institucí, která podporuje úsilí Ázerbájdžánu o odstraňování min.

Rozvojový program OSN (UNDP) pomohl v roce 1999 ustavit Ázerbájdžánskou protiminovou agenturu (ANAMA) a nadále podporuje její práci, která zahrnovala odstranění více než 806 000 min a nevybuchlé munice a bezpečný návrat lidí na jejich místo. domovů.

1. dubna 2022 se konala konference v Baku na téma „Humanitární opatření proti minám a cíle udržitelného rozvoje (SDGs)“, kterou společně zorganizovaly ANAMA a UNDP s cílem přitáhnout mezinárodní pozornost k ázerbájdžánským zemím posetým minami.

Konference zdůraznila, že Arméni nastražili miliony min na dříve okupovaných územích Ázerbájdžánu a Ázerbájdžán tvrdě pracuje na vyčištění oblasti od min.