Po silvestrovských nepokojích stojí před poškozenou obytnou budovou v berlínské čtvrti Neukölln vyhořelý autobus
Nepokoje na Silvestra v Berlíně uvrhly velké části Německa do zmatku. Policie zveřejnila podrobnosti o podezřelých – a jejich národnosti.
Berlín – Rakety létající bokem, hořící popelnice a elektrické skútry – a zranění členové záchranných složek v důsledku útoků: V Berlíně a v mnoha dalších oblastech Německa došlo na Silvestra 2023 k masivním nepokojům, které vyvolaly pobouření mezi veřejností , záchranné služby, média a tedy i politika
Po novoročních nepokojích v Berlíně nyní policie zveřejnila informace o podezřelých, kteří údajně proměnili Silvestra v přemíru násilí. Na dotaz úřady uvedly, že v souvislosti s nepokoji bylo na různých místech hlavního města (včetně okresu Neukölln) zatčeno 145 lidí. Všichni však byli propuštěni .
Silvestrovské nepokoje v Berlíně: podezřelí pochází z 18 různých států
Ve skupině podezřelých, kterou podle policejních informací tvoří 18 různých národností, docházelo zpočátku k chybnému dvojímu započítání, nyní se však počet lidí ze 159 snížil. 45 lidí má německé občanství , 27 má afghánský pas a 21 podezřelých z výtržníků pochází ze Sýrie. Jedná se o největší jednotlivé skupiny a pět procent zatčených tvoří ženy a zbytek muži.
Poté, co se incidenty v Berlíně staly známými, došlo k kritice, zejména ze strany Unie. Podle hlavy bavorského státu se místo politického vedení státu vyvinulo v „chaotické město“ .
Berlín: 355 procedur kvůli Silvestru – nepokoje rozžhavily debatu o integraci
Kvůli silvestrovským nepokojům v Berlíně bylo nyní zahájeno 355 řízení – např. za porušení veřejného pořádku, žhářské trestné činy, odpor proti strážcům zákona a nebezpečné ublížení na zdraví. Příslušný věk zatčených osob se podle berlínské policie stále vyhodnocuje.
Na Silvestra byly někdy masivně napadány záchranné a záchranné složky. V některých případech musela být nasazena policie, aby ochránila hasiče před útoky při hašení požárů. Jen v hlavním městě bylo zraněno 33 záchranných složek. Nepokoje na Silvestra, které kromě Berlína zaznamenaly i v dalších městech Německa, nevyhnutelně (znovu) rozpoutaly debatu o migrační politice posledních let ( komentář ).
V Ludwigshafenu, průmyslovém uzlu na řece Rýn, úředníci zkoumají, jaká kritická infrastruktura může zůstat otevřená v nejhorším případě. Uvažují také o přeměně městské arény, kde se běžně konají akce od koncertů po psí výstavy, na „teplou oázu“ s prostorem pro stovky lidí, kteří by mohli na mnoho hodin uniknout chladu. „Uvědomujeme si, že mnoho lidí má v tuto chvíli obavy, a bereme tyto obavy velmi vážně,” řekla Jutta Steinrucková, starostka Ludwigshafenu. „Každý už může dělat něco podle svého a šetřit energii, kdekoli je to možné. Každá kilowatthodina, kterou nyní ušetříme, nám pomůže na podzim a v zimě,“ dodala.
Německo má tři měsíce na to, aby se zachránilo před zimní plynovou krizí. Vláda Olafa Scholze reagovala pomalu, když Rusko omezilo dodávky plynu. Nyní města omezují osvětlení a teplou vodu ve snaze odvrátit katastrofu. A to je jen začátek krize, která zachvátí celou Evropu. Zejména Česko je na německé ekonomice bytostně závislé.
V německém prezidentském paláci v Berlíně se už v noci nesvítí, město Hannover vypíná teplou vodu ve sprchách svých bazénů a posiloven a obce po celé zemi připravují vytápěcí záchytné body, v nichž by lidé byli v bezpečí před chladem. A to je jen začátek krize, která zachvátí celou Evropu
Možná ještě vrcholí léto, ale Německo má málo času na to, aby odvrátilo letošní zimu nedostatek energie, který by byl pro rozvinutý národ bezprecedentní. Velká část Evropy pociťuje tlak z ruského omezování dodávek zemního plynu, ale žádná jiná země není tak exponovaná jako největší ekonomika Evropy, kde téměř polovina domácností spoléhá na plyn jako na palivo k vytápění.
Administrativa kancléře Olafa Scholze se se zranitelností Německa vypořádala pomalu a teprve nedávno stanovila cíle pro snížení poptávky, protože úsilí o zajištění alternativních dodávek selhalo. Vzhledem k tomu, že Moskva nadále zpřísňuje dodávky a Francie se potýká s problémy s exportem elektřiny ke svým sousedům, rizika přesahují letošní zimu i do dalších období.
„Výzvy, kterým čelíme, jsou obrovské a ovlivňují významné oblasti ekonomiky a společnosti,“ řekl Robert Habeck, německý vicekancléř a ministr hospodářství, poté, co odhalil plán, jak přenést zvýšení nákladů z energetických společností na spotřebitele. „Jsme ale silná země a silná demokracie. To jsou dobré předpoklady pro překonání této krize,“ míní.
Hrozba recese a přídělového systému
Podle lidí obeznámených s myšlením vedení Kremlu pravděpodobně udrží životně důležité toky plynu do Evropy na minimálních úrovních, dokud bude patová situace ohledně Ukrajiny pokračovat. To znamená, že nedostatek v regionu bude pravděpodobně přetrvávat, přičemž ceny plynu pro každý rok až do roku 2025 již letos dosáhly rekordu. V Německu hrozí přídělový systém a recese a úřady vyjádřily obavy ze sociálních nepokojů, pokud se nedostatek energie vymkne kontrole.
Poslední krok Ruska přišel minulý týden, kdy společnost Gazprom ze snížení průtoků na klíčovém plynovodu Nord Stream na zhruba 20 procent kapacity obvinila problém s turbínami putujícími v jednom případě z Kanady. V důsledku toho ceny plynu minulý týden vyskočily přes 30 procent a ceny elektřiny lámaly jeden rekord za druhým.
Habeck, který dohlíží na energetickou politiku, označil zdůvodnění Gazpromu za „frašku“, ale uznal, že situace je vážná, a znovu vyzval společnosti a spotřebitele, aby zvýšili úsilí o úspory. Aby překlenul tuto propast, jeho ministerstvo umožnilo oživení zakonzervovaných uhelných elektráren, zastavených jako překážky v úsilí o lepší klima, a doporučuje, aby Němci instalovali účinné sprchové hlavice a prali prádlo při nižších teplotách.
Pokud opatření k vyrovnání nabídky a poptávky selžou, má vláda pravomoc vyhlásit „nouzový stav“ pro plyn, což by znamenalo, že stát převezme kontrolu nad distribucí a rozhodne, kdo dostane palivo a kdo ne.
Zatímco domácnosti a kritická infrastruktura, jako jsou nemocnice, jsou chráněny před přerušením, neexistuje žádná záruka, že pokojové teploty v bytech a domech budou příjemné. Největší německý pronajímatel již oznámil plány na snížení nočního vytápění a veřejné budovy včetně Říšského sněmu v Berlíně vypínají termostaty.
Čtvrtina Němců spadla do energetické chudoby
Růst nákladů, který se začne naplno projevovat letos na podzim, zvyšuje tlak na chudé. Již přibližně jeden ze čtyř Němců sklouzl do energetické chudoby, což znamená, že náklady na vytápění a osvětlení ovlivňují schopnost pokrýt ostatní výdaje, uvádí Institut pro ekonomický výzkum v Kolíně nad Rýnem. Vláda nyní pracuje na programech pomoci pro nízkopříjmové domácnosti.
Firemní sektor již reaguje. Průzkum podnikatelské lobby DIHK mezi 3500 společnostmi ukázal, že 16 procent průmyslových firem zvažuje kvůli energetické krizi omezení výroby nebo se vzdá některých operací.
BASF je jedním z nich. Chemický gigant plánuje snížit produkci čpavku, který je klíčovou složkou pro hnojiva, náročnou na plyn, poté, co prudce vzrostly náklady, čímž se podnikání stalo nerentabilním. Plánuje také částečné převedení výroby elektřiny a páry ve svém hlavním závodě v Ludwigshafenu na topný olej, což by pomohlo uvolnit plyn k prodeji zpět do sítě.
Není to jen Německo. Vysoké ceny energie přiměly výrobce hnojiv CF Industries k oznámení, že trvale uzavře jeden ze svých závodů ve Spojeném království. Cargill, přední světový obchodník s plodinami, také uzavřel britský závod na zpracování olejnatých semen, zatímco ve Francii se supermarkety včetně Carrefour a Monoprix dohodly na snížení spotřeby energie.
Mezinárodní měnový fond odhaduje, že Německu hrozí ztráta 4,8 procenta ekonomického výkonu, pokud Rusko zastaví dodávky plynu, a Bundesbank odhadla potenciální škody na 220 miliard eur (asi 5,4 bilionu korun). I když to bude jistě bolestivý zásah, Německo se obává, že brzy bude následovat strukturální ztráta konkurenceschopnosti.
Německý průmysl zamíří za hranice
Energeticky náročná průmyslová odvětví se pravděpodobně budou stahovat do regionů se spolehlivými obnovitelnými zdroji energie, jako je větrné pobřeží Německa nebo oblasti Středozemního moře bohaté na sluneční záření, a potenciálně oslabí průmyslové regiony podél Rýna a na jihu Německa, podle nejmenovaného vedoucího pracovníka velkého německého výrobce. Někteří manažeři chemického průmyslu říkají, že výroba by se mohla přesunout do Turecka, kde je přístup k ázerbájdžánskému ropovodu.
„Náš ekonomický systém je v nebezpečí zhroucení,” řekl Michael Kretschmer, premiér spolkové země Sasko z opozičních konzervativců. „Pokud nebudeme opatrní, Německo by se mohlo deindustrializovat,“ řekl deníku Die Zeit a zopakoval svou výzvu „zmrazit“ válku na Ukrajině a účinně přijmout Putinův vojenský postup.
Většina Němců podporuje Ukrajinu – asi polovina tvrdí, že vláda by měla pokračovat v podpoře Kyjeva navzdory rostoucím nákladům na energii, alespoň podle průzkumu Policy Matters pro Die Zeit – ale kritici jako Kretschmer by mohli získat pozornost, když teploty klesnou. To by na Scholze vyvolalo ještě větší tlak.
Navzdory několika měsícům krize, jeho administrativa právě začala veřejně komunikovat cíl snížit poptávku až o 20 procent. A na znamení rostoucí naléhavosti nedávno zvýšila svůj minimální cíl pro skladování plynu – nyní o 15 procentních bodů vyšší než v celé EU.
Nadějné vyhlídky
Přesto existují nadějná znamení. Mercedes-Benz Group uvedla, že rozlehlá továrna v Sindelfingenu, kde společnost vyrábí luxusní sedan třídy S, nyní může fungovat bez zemního plynu, paliva, které se obvykle používá v lakovně. Automobilka by mohla mít dokonce dostatek přebytků, aby pomohla pokrýt nedostatek jinde.
Solidarita Evropy také trvá. Země EU dosáhly politické dohody o snížení spotřeby plynu do letošní zimy o 15 procent, pokud Rusko zavře kohoutek. I když existují určité výjimky, plán stanoví, že snížení je v nouzové situaci povinné.
V Ludwigshafenu, průmyslovém uzlu na řece Rýn, úředníci zkoumají, jaká kritická infrastruktura může zůstat otevřená v nejhorším případě. Uvažují také o přeměně městské arény, kde se běžně konají akce od koncertů po psí výstavy, na „teplou oázu“ s prostorem pro stovky lidí, kteří by mohli na mnoho hodin uniknout chladu.
„Uvědomujeme si, že mnoho lidí má v tuto chvíli obavy, a bereme tyto obavy velmi vážně,” řekla Jutta Steinrucková, starostka Ludwigshafenu. „Každý už může dělat něco podle svého a šetřit energii, kdekoli je to možné. Každá kilowatthodina, kterou nyní ušetříme, nám pomůže na podzim a v zimě,“ dodala.
BERLÍN Doručovací služba Delivery Hero platí 5,7 miliardy eur v hotovosti a akciích za své dosud největší převzetí – jihokorejského poskytovatele Woowa.
To je o dobré dvě miliardy eur více než 3,6 miliardy, které se odhadovalo při oznámení transakce v prosinci 2019. Plus je založen na vývoji ceny akcií Delivery Hero , jak uvádí tisková agentura Reuters.
Šéf společnosti Niklas Östberg byl v úterý šťastný, že akvizici konečně zpečetil: „Nemohu říci, jak jsem šťastný, že jsem transakci konečně dokončil.“ Östberg oznámil investice – mimo jiné do rozšíření logistiky, také proto, aby dohnal konkurenci. Největší jihokorejský konkurent, Coupang, byl při svém vstupu na burzu minulý týden oceněn na 109 miliard dolarů.
Akvizice byla dlouho odkládána, protože korejské antimonopolní úřady vyjádřily obavy. Zelená přišla až na konci roku 2020 – pod podmínkou, že Delivery Hero prodá svou vlastní jihokorejskou dceřinou společnost Yogiyo. Podle Östberga k tomu nyní proces probíhá. Berlíňané mají na prodej nemovitosti zhruba šest měsíců. Už by tu měli být zájemci. Östberg již ujistil: „Rok 2021 bude dalším úspěšným rokem.“
Začátkem února Delivery Hero oznámilo, že kvůli dražšímu převzetí bude muset odepsat až 1,4 miliardy eur. Podle finančního ředitele Emmanuela Thomassina by to nakonec mělo být maximálně 500 milionů eur. Podrobnosti hodlá firma zveřejnit při zveřejnění výhledu na konci dubna.
Dohoda s Woowou stanoví, že Berlíňané zaplatí za Woowu 1,7 miliardy eur v hotovosti a zbytek v akciích. Od prosince 2019 se podíl Delivery Hero – nyní také kotovaný na Dax – zvýšil o 123 procent. Jen v úterý papír zdražil o více než čtyři procenta na 109,50 eura.
Kvůli omezením odchodu a hygienickým pravidlům během koronavirové pandemie si mnoho lidí po celém světě objednává jídla online z restaurací a nechá si je dovézt domů, což do Delivery Hero a Woowa přivedlo řadu nových zákazníků. Skupina Woowa, která byla založena v roce 2010 a působí také ve Vietnamu a Japonsku, loni přijala 729 milionů objednávek, o 75 procent více než v předchozím roce. Tržby se zdvojnásobily na 918 milionů eur. Delivery Hero také zdvojnásobil své tržby od ledna do prosince – na 2,8 miliardy eur.
Společnost Delivery Hero, která působí ve více než 40 zemích světa, již nějakou dobu dodává nejen jídla, ale v závislosti na regionu také potraviny, léky, květiny a elektronická zařízení. Östberg vyloučil rozšíření podnikání tak, aby zahrnovalo řidičské služby, jaké nabízejí konkurenční Uber a Grab. Nechce ztratit koncentraci. To se v minulosti také vyplatilo.
Německá energetika nadále odmítá rozšíření sankcí uvalených na Rusko kvůli válce na Ukrajině na energetický sektor, řekl v úterý kancléř Olaf Scholz.
Premiér řekl na brífinku s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolovou (EP) ve své berlínské kanceláři k otázce, zda by na čtvrtečním summitu EU zvážil zastavení dovozu ruského uhlí a ropy jako přijatelný kompromis. beze změny.
Postoj odmítající energetické embargo zaujímá také „mnoho dalších členských států, které jsou vysoce závislé na dovozu ruského uhlí, plynu a ropy, dokonce silnější než Německo“ a „nikdo by neměl zůstat sám,“ dodal Olaf Scholz.
Roberta Metsola zdůraznila, že EP od počátku prohlašoval, že EU by se měla stát nezávislou na Rusku, protože „potřebujeme nakupovat energii od našich přátel, ne od nepřátel“, ale situace členských států, včetně těch se zásobami plynu 100 procent závisí na ruských dodávkách.
Dr. André Hahn je poslancem německého parlamentu za levicovou stranu Německo (DIE LINKE). Dr. Hahn získal univerzitní přijímací diplom v roce 1982 a studoval na Humboldtově univerzitě v Berlíně v letech 1984 až 1989, kde se stal učitelem němčiny a dějepisu. Poté pokračoval ve studiích politologie a doktorát (Dr. rer. Soc.) téma politické kultury v posledním roce NDR v roce 1994. Dr. Hahn pracoval jako výzkumný asistent v parlamentní skupině Linke Liste / Strana demokratického socialismu (PDS) ve spolkovém zemském parlamentu v Sasku v letech 1991–1994. Nová platforma na sdílení videí NášTub.cz
od roku 1994 je členem krajské rady Sächsische Schweiz-Osterzgebirge, z toho 14 let jako předseda parlamentní skupiny PDS / Levice; poslanec spolkového zemského parlamentu v Sasku od prosince 1994 do listopadu 2013; člen předsednictva spolkového zemského parlamentu v Sasku v letech 1995 až 2013; a člen německého Spolkového sněmu od října 2013. V Spolkovém sněmu působí Dr. Hahn jako parlamentní tajemník parlamentní skupiny levicové strany, místopředseda parlamentní kontrolní komise, člen výboru pro sport a mluvčí sportovní politiky Levé strany. Je také členem Výboru pro vnitřní záležitosti, Prvního vyšetřovacího výboru (NSA) a Výboru pro cestovní ruch.
Řecká vláda uvažuje o vymáhání Německých válečných reparací
Odborníci Bundestagu zpochybnili odmítnutí Spolkové republiky Německo platit reparace Řecka
peníze koruny eura mince a bankovky
Odborníci Bundestagu zpochybnili odmítnutí Spolkové republiky Německo platit reparace Řecka
Řecko požaduje od Německa stovky miliard eur za škody způsobené nacisty během druhé světové války. Německo odmítá nároky Atén, ale odborníci Bundestagu věří, že právní situace není jistá.
Odborníci z německého Spolkového sněmu vyjádřili pochybnosti o spravedlnosti odmítnutí Německa platit reparace Řecku za škody způsobené nacisty během druhé světové války. O tom ve středu 10. července agentura DPA informovala, s odkazem na kopii nového závěru Vědecké služby německého Spolkového sněmu, připraveného na žádost Levicové strany. „Postavení federální vlády z hlediska mezinárodního práva je přijatelné, ale v žádném případě nesporné,“ uvádí dokument.
Němečtí vojenští okupanti v Aténách v roce 1941
Odborníci doporučují, aby Německo požádalo o vysvětlení Mezinárodní soudní dvůr v Haagu. Současně by vláda Spolkové republiky Německo měla s takovým soudem dobrovolně souhlasit, protože hovoříme o událostech před více než 70 lety.
Válečné škody za 300 miliard eur
Řecko začátkem června 2019 zaslalo do Německa diplomatickou nótu a oficiálně vyzvalo Berlín, aby vyjednal reparace. Vláda v Aténách, vedená tehdejším levicovým politikem Alexisem Tsiprasem, učinila tento krok na žádost parlamentu. Řecká komise odborníků odhadovala škody způsobené nacisty na 292 miliard eur.
Německá vláda považuje toto téma za uzavřené, s odkazem na dohodu o znovusjednocení Německa z roku 1990, která podle jeho názoru konečně vyřešila všechny právní otázky týkající se škod způsobených během války. Mezitím v dohodě uzavřené Spolkovou republikou Německo, NDR a čtyřmi okupačními mocnostmi USA, SSSR, Francie a Velké Británie není otázka reparací ani zmíněna. Kromě toho se Řecko těchto jednání neúčastnilo, a když uzavřelo smlouvu o „dvou plus čtyřech“, jasně uvedlo, že se nevzdávala žádných nároků na odškodnění.
Pozorovatelé nevylučují, že Polsko brzy přijde s požadavky na reparace. Polská parlamentní komise připraví zprávu o tomto tématu do konce roku 2019. Odborníci Bundestagu považují požadavky Polska za právně neoprávněné, protože Varšava v roce 1953, a pak znovu v roce 1970, zjevně odmítla reparace. Současně polská strana považuje tato odmítnutí za neplatná, protože byla pod tlakem SSSR.
Centra i předměstí velkých měst v západní Evropě jsou svědkem masové emigrace původního obyvatelstva do jiných míst. Původní obyvatelé – bílí Evropané se stávají díky vládní politice v zemích jako je Velká Británie, Holandsko, Belgie a řadě dalších minoritou. Důkazem jsou fotografie dětí ve školních třídách, kde již před 15 lety byli děti těch, kteří sami sebe se označovali jako bílí Evropané v naprosté menšině. Školní třída s 25 dětmi a jen dvě nebo čtyři děti lidí jejichž prarodiče v jejich městě bydleli a 20 a více dětí imigrantů, kteří přišli převážně po druhé světové válce z Afriky, blízkého východu nebo Asie.
John Cleese nechápe co se děje v Londýně?
Některé čtvrti obyvatelé měst jako Londýn, Paříž, Brusel a řady dalších naprosto předali cizincům. Proč odcházejí původní bílí obyvatelé z místa, kde vyrostli nebo kde si před deseti, dvaceti nebo třiceti lety koupili na hypotéku byt, který bohužel stále splácejí. Důvodů je mnoho.
nucená emigrace
Někteří proto, že se již dále v místě necítí bezpečně, někteří proto že se nechtějí přizpůsobovat zvykům příchozích, kteří se stali v místě většinou. I v české republice jsou místa, odkud původní obyvatelé utíkají. Zkuste se zeptat některých lidí z Ústí nad Labem nebo dalším měst na severu České republiky. Ceny bytů, 3+1 které v některých domech byly ještě před 15 lety kolem 400.000 Kč náhle spadly na 70.000 Kč i níže.
Co je důvodem takového propadu cen bytů?
Za pádem ceny je chování nepřizpůsobivých obyvatel, kteří se přistěhovali do domu a terorizují své okolí. Pracující češi se potřebuji pro další pracovní den v klidu vyspat. Někteří nepřizpůsobiví občané jsou živi jen ze sociálních dávek a nepotřebují jít další den do práce a tak mohou do dvou nebo do tří hodin ráno slavit, že dostali sociální dávky.
