Ruské zpravodajské video, které tvrdí, že ukazuje srbské dobrovolníky cvičící k boji po boku ruských jednotek na Ukrajině, vyvolalo v Srbsku pobouření a odhalilo jeho složité vztahy s Moskvou.
Ruská žoldácká skupina Wagner natočila videa v srbském jazyce, aby podpořila nábor do války.
Srbský prezident Aleksandar Vučič reagoval v celostátní televizi rozzlobeně.
„Proč z Wagnera voláte komukoli ze Srbska, když víte, že je to proti našim pravidlům?“ řekl.
Kritici Srbsko často obviňují, že upřednostňuje své dlouholeté přátelství s Ruskem před ambicí vstoupit do EU. Ale to, co se objevilo v posledních dnech v Bělehradě, ukazuje, že obraz není tak černobílý.
Prezident Vučič v narážce na méně než růžové vztahy s Moskvou řekl, že nejen že je Srbsko „neutrální“ ohledně války na Ukrajině, ale že „mnoho měsíců“ nemluvil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Počet zapojených srbských rekrutů se nezdá být významný. Někteří bojovali po boku ruských sil na Ukrajině v roce 2014, ale ne s jakýmkoli druhem oficiální podpory.
Srbské soudy ve skutečnosti odsoudily více než dvě desítky lidí za účast v „bojích na zahraničních frontách“.
Bělehradský právník a protiválečné skupiny ve čtvrtek podaly trestní oznámení na ruského velvyslance a také na šéfa srbské státní bezpečnostní a informační agentury (BIA) kvůli údajnému náboru Srbů pro Wagnerovu skupinu.
V Bělehradě, kde jsou provokativní nástěnné malby velmi běžné, se minulý týden na zdi v centru města objevil znak Wagnerovy hlavy smrti. Podepsala ji Lidové hlídky, krajně pravicová organizace, která dříve organizovala řídce navštěvovaná proruská shromáždění.
Žádná z hlavních politických stran ani nenaznačila podporu invaze na Ukrajinu.
Srbsko skutečně soustavně hlasovalo pro rezoluce v OSN odsuzující ruskou agresi.
Prezident Vučič tento týden jasně vyjádřil postoj Bělehradu: „Pro nás je Krym Ukrajinou, Donbas je Ukrajinou a tak to i zůstane.“
USA minulý týden vyjádřily srbskému vůdci obavy z Wagnerova náborového úsilí a americký velvyslanec Christopher Hill tento týden řekl, že je rád, že prezident Vučič vidí „hrozbu míru a stability, kterou představuje Wagner, který potenciálně působí v Srbsku“.
Ale postoj pana Vučiće nestačil na to, aby udělal dojem na Evropský parlament, protože Srbsko opakovaně odmítlo uvalit sankce na Rusko.
Poslanci již podruhé přijali rezoluci požadující pozastavení vyjednávání o členství, dokud Srbsko nebude souhlasit se sankcemi.
Dokud EU neprojevovala nadšení pro rozšíření bloku o země západního Balkánu, dávalo smysl, aby Srbsko udržovalo přátelské vztahy s Moskvou.
Bruselu to připomnělo, že Bělehrad má jiné možnosti. Levné dodávky plynu, většinové vlastnictví Gazpromu v srbské ropné společnosti NIS a odmítnutí Ruska uznat nezávislost Kosova byly praktickými důvody, proč zůstat za dobrých podmínek.
Ale invaze na Ukrajinu změnila vnímání. Bělehrad nebyl ohromen, když prezident Putin odkazoval na jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova jako na ospravedlnění uznání nezávislosti oblastí okupované východní Ukrajiny.
Mezitím si Brusel opožděně uvědomil, že jeho zdrženlivost vůči západnímu Balkánu nechává Moskvě prostor k vměšování. Přístupové rozhovory pro Albánii a Severní Makedonii byly rychle odblokovány – a Bosna získala status kandidáta.
Pokud tedy srbský prezident na chvíli čekal, aby se rozhodně obrátil na Západ, možná právě dorazil.
Varoval před „velmi obtížnými“ rozhovory se zvláštními vyslanci EU a USA – a říká, že přes víkend osloví Srby, aby jim řekl, „co se od Srbska požaduje a očekává ohledně Kosova a sankcí proti Rusku“.
Pan Vučič už podobné poznámky pronesl dříve – aniž by se kdy zavázal k zásadní změně politiky. Tento týden však znovu zopakoval, že srbská trajektorie směřuje na Západ.
„Vím, že EU je naše cesta,“ řekl Bloomberg News. „Neexistují žádné jiné cesty.“
Zdroj: https://www.bbc.com/news/world-europe-64329371?at_medium=RSS&at_campaign=KARANGA