Sněmovna zamítla návrh, aby vláda musela zveřejnit všechny smlouvy uzavřené během nouzového stavu. Neprošlo to o 1 hlas.

Sněmovna zamítla návrh, aby vláda musela zveřejnit všechny smlouvy uzavřené během nouzového stavu. Neprošlo to o 1 hlas.
Sněmovna zamítla návrh, aby vláda musela zveřejnit všechny smlouvy uzavřené během nouzového stavu. Neprošlo to o 1 hlas.
Robert Šlachta Sněmovna zamítla návrh, aby vláda musela zveřejnit všechny smlouvy uzavřené během nouzového stavu. Neprošlo to o 1 hlas.
Tak to vidíte. Většina poslanců NECHCE, aby byly veřejné smlouvy uzavřené teď během nouzového stavu. To jsou ty šílené zakázky, o kterých vám pořád píšu.
Proč? Protože v nouzovém stavu mají 3 měsíce na to, aby v utajení zakázku vypsali, vyplatili peníze a až teprve pak se zveřejní smlouva. Jenže to už je k ničemu. Peníze jsou pryč a sankce nejsou možné.
Za hnutí Přísaha proto jasně říkám. Musí se provést audit VŠECH zakázek, které se realizovaly za nouzového stavu. Od začátku pandemie uběhl už rok. Co všechno za ten čas chtěli v chaosu před námi skrýt?
Samozřejmě auditem nemyslím žádnou bezzubou parlamentní komisi. Myslím skutečný audit vedený skutečnými odborníky. Speciální tým, nenapojený na žádnou stranu. Všechno prověřit, včetně komisí a lidí, kteří byli zodpovědní za výběr vítězné firmy. A VŠECHNY VINÍKY POTRESTAT.
Pokud to vidíte stejně, sdílejte

Šlachta - Třicet let pod přísahou Josef Klíma, Robert Šlachta

Policejní kariéra
Inspirován bratrem později nastoupil k policii, u níž sloužil dva roky do roku 1992 jako řadový policista na služebně v jihomoravských Pohořelicích. V roce 1992 pak přešel k Zásahové jednotce Policie ČR Správy Jihomoravského kraje. O tři roky později začal působit jako řadový policista v jednotce brněnské expozitury ÚOOZ. V roce 1998 povýšil na vedoucího oddělení zpracovávajícího drogovou trestnou činnost a v roce 2002 se stal vedoucím brněnské expozitury Národní protidrogové centrály.

Další povýšení následovalo v roce 2004, kdy odešel do Prahy jako zástupce ředitele pro výkon a trestní řízení Národní protidrogové centrály. Později se přesunul na místo zástupce ředitele Úřadu kriminální policie a vyšetřování. V roce 2007 se stal velitelem roku Policie ČR.

Robert Šlachta
Robert Šlachta

Od ledna 2008 nahradil Jana Kubice na postu ředitele ÚOOZ. V této pozici čelil několika pokusům o odvolání. V roce 2009 se ho snažil neúspěšně sesadit úřednický ministr vnitra Martin Pecina. V roce 2011 zase čelil podezření, že varoval známého před zatčením. Šlachta obvinění jednoznačně odmítl a celou věc označil za snahu o diskreditaci jeho osoby i ÚOOZ.

Patrně nejkontroverznější akcí, kterou ÚOOZ pod jeho velením uskutečnil, byl v červnu 2013 zásah na Úřadu vlády ČR a na mnoha dalších místech, při kterém byli zatčeni mimo jiné i šéfka Nečasova kabinetu Jana Nagyová a tři exposlanci ODS Petr Tluchoř, Marek Šnajdr a Ivan Fuksa. Tzv. kauza Nagyová vedla i k pádu vlády Petra Nečase. V březnu 2014 pak Petr Nečas prohlásil, že Šlachta byl v době zásahu těsně před odvoláním, protože selhal v boji s černým obchodem s alkoholem, důsledkem čehož měla být metanolová aféra. Šlachta jeho slova odmítl s tím, že vláda neodvolává ředitele ÚOOZ a že boj s černým obchodem s alkoholem vůbec není věcná příslušnost ÚOOZ.

Robert Šlachta
Robert Šlachta

V souvislosti s plány na reorganizaci policejních útvarů, při které došlo ke sloučení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu s Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality do jednotné Národní centrály boje proti organizovanému zločinu, požádal 10. června 2016 o uvolnění ze služby a odchod do civilu k 30. červnu 2016. Útvar po Šlachtovi dočasně vedl Milan Komárek, pak ÚOOZ jako samostatný orgán zanikl. V srpnu 2016 přijal nabídku na post náměstka generálního ředitele Celní správy ČR. Od 22. srpna byl zařazen na místo zástupce celního úřadu pro Pardubický kraj a od 1. září byl pověřen funkcí náměstka pro pátrání. V září 2019 však oznámil, že si ke konci listopadu téhož roku podal žádost o uvolnění ze služebního poměru. Důvody slíbil sdělit, až nebude ve služebním poměru. Zatím jen naznačil, že se nejednalo o nic společného s jeho působením u Celní správy ČR. Byla to prý směs toho, co se mu „pracovně i osobně dělo“. Na konci listopadu 2019 skutečně odešel do civilu. V následném rozhovoru uvedl, že k rozhodnutí ho vedla situace kolem zrušení ÚOOZ i následné dění kolem NCOZ.