Romana Kaňovská: Vyrůstá nám skupina žáků, která bude příliš snadno manipulovatelná

Ve srovnání se světem se podle ředitelky NÚCEM se Slovensko stále vzdaluje průměru a není žádný náznak, že by se v blízké budoucnosti odrazilo ode dna.
Ředitelka NÚCEM Romana Kaňovská

Romana Kaňovská: Vyrůstá nám skupina žáků, která bude příliš snadno manipulovatelná
Romana Kaňovská: Vyrůstá nám skupina žáků, která bude příliš snadno manipulovatelná

Slovenské školství se už léta trápí s mnoha problémy, což se výrazně odráží v jeho kvalitě. Ukazují to i národní testování či mezinárodní srovnání. Ředitelka Národního ústavu certifikovaných měření Romana Kaňovský říká, že nám narůstají regionální rozdíly, kde nejhorší výsledky dosahují okresy, které trpí špatnou sociální a ekonomickou situací.

Ve srovnání se světem se Slovensko propadá stále více do podprůměru a ze zemí V4 je nejhorší. Důvodem tohoto stavu je i to, že úspěšné země mají jasně stanovený cíl, který se snaží za každou cenu dosáhnout. My takový cíl ani nemáme pořádně definovaný.

Noční můra maminek – Alergie u dětí
Noční můra maminek – Alergie u dětí

Před pár dny zveřejnili výsledky celoslovenského testování žáků 9. ročníku základních škol. Je to zrcadlo školního systému na Slovensku. Tak jaký je podle tohoto obrazu?

Do jisté míry je to obraz vzdělávacího systému, ale určitě bych neřekla, že je to jediný a nejspolehlivější indikátor kvality škol, neboť toto testování nám ukazuje jen znalosti z češtiny a matematiky.

Otázka, jaké je slovenské školství na základě testování deváťákama? Bohužel, mezi školami máme stále větší regionální rozdíly. Školy na západním Slovensku, hlavně velké školy v centrech měst mají relativně uspokojivé výsledky. Na druhé straně, máme regiony na východním a jižním Slovensku, ve kterých je špatná socioekonomická situace. Školy právě v těchto oblastech dosahují nejslabší výsledky. Horší je, že se nůžky mezi těmito školami stále více otevírají.

Platí rovnice, že špatné socioekonomické podmínky rovná se špatné školní výsledky, a opačně?

Ano. V rámci zemí OECD to platí a u nás nejsilnější. Potvrzují nám to i mezinárodní měření.

Pokud má rodinné zázemí vážný vliv na úroveň vzdělání, tak se škola nemůže chovat tak, že ji to nezajímá
Jedna věc je špatná socioekonomická situace v rodinách, ale není problém i v samotných školách? Například, že nevidí přilákat kvalitnějších učitelů nebo zajistit dobrou vybavenost učeben atd.

Toto je na Slovensku velký problém. Školy, které vzdělávají žáky ze slabšího socioekonomického prostředí, mají slabší materiální vybavení. Protože jsou to menší školy, pro nedostatek učitelů musí často vyučování zajišťovat nekvalifikovanými učiteli. To znamená, že si učitel do úvazku přidá předmět, na který nemá aprobaci. Toto se nejčastěji děje v přírodovědných předmětech, například při fyzice a chemii.

Další problém je, že tyto školy nevědí poskytnout dětem různé kroužky, které by mohly do jisté míry kompenzovat to, co se děti nemohly naučit na vyučování a mohli by rozvíjet jejich jiné dovednosti.

Víme, že většina těchto chudších okresů má velké sociálně vyloučené skupiny obyvatelstva. Jsou tyto výsledky způsobeny i tímto faktorem?

Určitě se pod tyto výsledky podepisuje i skupina sociálně znevýhodněných žáků. Na druhé straně, nám narůstá i skupina dětí, jejichž rodiče cestují za prací a starají se o ně prarodiče.

Slovenšťí žáci jsou nejnešťastnější

Štěstí dětí ovlivňuje nejen na další jejich rozvoj, ale i na schopnost v dospělosti uspět. Před více než měsícem byl publikován mezinárodní průzkum Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), který zjišťoval a porovnával matematickou, přírodovědnou i čtenářskou gramotnost u 15letých dětí ze 65 zemí světa. Kromě těchto oblastí se zaměřil i na zjištění, zda se tito studenti cítí ve škole šťastní. Podívejte se, kde se umístilo Slovensko a jak se cítí naše děti ve srovnání s jinými zeměmi v školách šťastné.

Slovenšťí žáci jsou nejnešťastnější
Slovenšťí žáci jsou nejnešťastnější

Cílem tohoto průzkumu The Programme for International Student Assessment (PISA) je především přispívat ke zkvalitnění vzdělávacích systémů ve světě testováním a zjišťováním znalostí 15letých studentů. Detailně si můžete informace o průzkumu PISA 2012 podívat ZDE.

Škola a děti, co získají pro úspěšný život
Škola a děti, co získají pro úspěšný život

Podle posledního průzkumu PISA, který uvádí, že Slovensko zajímá nelichotivé pozice v testování a oproti předešlým rokem si pohoršil, uvádí i informaci, že slovenské děti patří ve školách mezi nejnešťastnější na světě. Kladně na otázku odpovědělo 64,4 procent, přičemž průměr v zemích OECD je 80 procent. Slovenská republika se tak v této kategórií ocitla na konci žebříčku „dětí, které jsou ve škole šťastné“. Pozoruhodně obdobně katastrofální dopadla i Česká republika, která se umístila ještě níže. Jižní Korea si v této kategorii odnesla nelichotivé prvenství.

Niger – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem

Děti v Nigeru jen zřídka zůstávají ve škole více než dva roky a země je také známá svou extrémně vysokou mírou negramotnosti.

Niger – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem
Niger – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem

Pro ty děti, kterým se podařilo zůstat ve školní docházce, vysoké náklady na školní potřeby a materiály přispívají k vysokému počtu obyvatel v chudobě.

Niger – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem
Niger – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem

Niger je prezidentská republika nacházející se téměř uprostřed Afriky mezi státy Mali, Alžírsko, Libye, Čad, Nigérie, Benin a Burkina Faso. Na území o rozloze 1,2 mil. km2 zde žije jen 15 milionů obyvatel. Země nemá přístup k moři, ale protéká jí řeka Niger, podle které se také jmenuje. Většinu území tvoří poušť nebo polopoušť (Sahel), přičemž podnebí je celoročně velice horké. Jedná se o jeden z nejchudších států světa a registruje nejvyšší porodnost na světě (přes 7 dětí na jednu ženu).

Kvůli nestabilní politické situaci (vojenské puče a revolty) dosahuje HDP v zemi méně než 200 USD na obyvatele. Významným zdrojem vývozu je uranová ruda pro Francii. Dováží se veškeré spotřební zboží, a to hlavně z Francie a Pobřeží slonoviny. Velká část populace je zaměstnána v zemědělství, ačkoliv je obděláváno jen 3 % rozlohy státu, především břehy řeky Niger. V zemi se platí CFA frankem.

Čad – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem

Z důvodu uprchlické krize v Čad opustilo množství lidí země zápasí s nedostatkem finančních prostředků udržení vzdělávacího systému. Téměř polovina studentů odchází ze školy před ukončením 4. ročníku. Školy v Čadu trpí vysoký počtem studentů na jednoho učitele a nedostatkem správně vyškolených učitelů.

Čad – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem
Čad – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem

Čad je vnitrozemský stát ležící v oblasti Sahary a Sahelu ve střední Africe. Jeho sousedy jsou Libye (sever), Súdán (východ), Středoafrická republika (jih), Kamerun (jihozápad), Nigérie (krátký úsek přes Čadské jezero) a Niger (západ). Úředními jazyky jsou arabština a francouzština, mírnou většinu obyvatel tvoří muslimové. Název státu je odvozen od Čadského jezera, které na jeho území svou značnou částí zasahuje.

Od roku 2003 se začala v Čadu těžit ropa a země měla velmi dobré předpoklady pro období prosperity. Ovšem spory v zemi vedly k obnovení občanské války. Déby přes odpor veřejného mínění a opozičních stran pozměnil ústavu, kde stálo, že prezident může vládnout jen dvě volební období. V roce 2006 se stal Déby potřetí prezidentem ve volbách, které opozice bojkotovala. Od roku 2005 je Čad ve válce se Súdánem. Súdánská vláda obviňuje Čad, že poskytuje své území rebelům bojujícím v Dárfúru proti centrální vládě. OSN se začala zabývat situací ve východním Čadu, který leží přímo vedle súdánského Dárfúru. Podle OSN se konflikt z Dáfúru rozšířil i do Čadu a genocida v oblasti byla srovnávána s dárfúrskou. Napjatou a nestabilní situaci v zemi dokládají dva neúspěšné puče z let 2006 a 2008, kdy rebelové obklíčili hlavní město a pokusili se svrhnout vládu. Čadská vláda obvinila z podpory povstalců sousední Súdán. Do Čadu uprchlo asi 200 000 uprchlíků z Dárfúru. V roce 2013 čadská vláda zmařila pokus o státní převrat

Mali – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem

V Mali je velice pravděpodobné, že studenta ve škole bude vyučovat učitel, který není nemá potřebné vzdělání. Mali podnikla v posledních letech kroky, aby řešila svůj vysoký poměr mezi studenty a učiteli. Registrace na základních školách i nadále stoupá.

Mali - 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem
Mali – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem

Mali je poloprezidentská republika, nacházející se v oblasti Sahelu a jižní Sahary. Hraničí na severu s Alžírskem, na východě s Nigerem, na jihu s Burkinou Faso a Pobřežím slonoviny, na západě s Guineí, Senegalem a Mauritánií. Žije zde 14 mil. obyvatel na ploše 1,2 mil. km². Téměř celý sever země je poušť, jen na jihu je trochu obdělávatelné půdy.

Mali je poloprezidentská republika, nacházející se v oblasti Sahelu a jižní Sahary. Hraničí na severu s Alžírskem, na východě s Nigerem, na jihu s Burkinou Faso a Pobřežím slonoviny, na západě s Guineí, Senegalem a Mauritánií. Žije zde 14 mil. obyvatel na ploše 1,2 mil. km². Téměř celý sever země je poušť, jen na jihu je trochu obdělávatelné půdy. Po puči v březnu 2012 se stal prozatímním prezidentem Dioncounda Traoré. Zákonodárným sborem je Národní shromáždění, které má 147 křesel.

Barma – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem

Vysoká míra chudoby způsobila, že začalo být pro děti v Barmě obtížné vůbec se dostát k zápisu do školní docházky.  Vldání rozpočtové škrty, způsobily že výdaje rodičů na vzdělání podstatně vzrostly. Barma omezila přístup k vzdělání mnoha etnickým menšinám v zemi. Mnoho dětí opustí školu před dosažením 5. ročníku.

Barma - 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem
Barma – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem

Myanmar či Barma je jedna ze zemí jihovýchodní Asie. Nachází se na západní straně poloostrova Zadní Indie při pobřeží Bengálského zálivu a Andamanského moře v Indickém oceánu. Sousedními státy jsou Bangladéš, Indie, Čína, Laos a Thajsko. Počet obyvatel země je odhadován kolem 50 milionů. Novým hlavním městem je od konce roku 2005 Neipyijto. Úředním jazykem je barmština. Převážná většina obyvatel se hlásí k buddhismu.

Barma - 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem
Barma – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem

Ekonomika Myanmaru je v přepočtu k HDP na obyvatele jedna z nejslabších v celém regionu. Velice se na tom podepsala vládní politika od dosažení nezávislosti v roce 1948, protože pod britskou správou to byla druhá nejbohatší země v jihovýchodní Asii. Po roce 1948 premiér U Nu vyhlásil politiku znárodňování a stát byl prohlášen vlastníkem veškeré půdy. Byly také vyhlášeny osmiletky. V 50. letech se export rýže propadl o dvě třetiny a export minerálů o 96% ve srovnání s předchozí úrovní. Plány byly částečně financovány tištěním peněz, což vedlo k inflaci. Po puči v roce 1962 byl vyhlášen program Barmské cesty k socialismu, který znárodnil všechny sektory s výjimkou zemědělství. Tento program skončil katastrofou a zemi zcela ekonomicky zbídačil. V roce 1987 byla Barma zařazena mezi nejméně rozvinuté země světa. Od roku 2011 nicméně civilní vláda Theina Seina provádí některé ekonomické a politické reformy, v důsledku čehož se zvýšily zahraniční investice a byly zrušeny mezinárodní sankce.

V současnosti výrazněji převládá zemědělství nad průmyslovou výrobou. Nejvýznamnější zemědělskou oblastí země je delta řeky Iravadi, kde převažuje pěstitelství rýže. V nížinných centrální částech země se mimo rýže pěstuje i cukrová třtina, bavlna, proso, sezam, podzemnice olejná, kukuřice a tabák. V nejjižnějších přímořských oblastech rostou různé druhy tropického ovoce. Významná je také těžba některých nerostných surovin, drahokamů a tropického dřeva. Z nerostných surovin to je především ropa, zemní plyn a rudy cínu, zinku, niklu, wolframu a olova, z drahokamů a polodrahokamů pak rubíny a jadeity a z tropických dřev zejména teak.

Sierra Leone – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem

Zatímco každé dítě začíná ve škole, více než polovina z nich nakonec školní docházku ukončí. Průměrné dítě v Sierra Leone stráví ve škole jen tři roky. Vzhledem k vysokému počtu dětí, které nedokončí vzdělání má Sierra Leone vysokou míru negramotnosti.

Sierra Leone - 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem
Sierra Leone – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem

 

Sierra Leone je přímořský stát v západní Africe, ležící při pobřeží Atlantského oceánu na západě a jihu. Pevninskou hranici má na jihovýchodě s Libérií (306 km) a na východě a severu s Guineou (652 km). Sierra Leona v překladu znamená „lví hory“.

Sierra Leone je prezidentskou republikou, v jejímž čele v současnosti stojí prezident Ernest Bai Koroma. Výkonná moc leží v rukou přímo voleného prezidenta a jeho kabinetu. Prezident je hlavou státu a vlády a vrchním velitelem ozbrojených sil a policie. Parlament má legislativní funkci. Tento systém byl zaveden změnou ústavy v roce 1991.

Středoafrická republika – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem

Vláda Středoafrické republiky nevěnovala dostatek prostředků pro vzdělávacímu systém. Což vedlo k uzavření škol, studentům chybějí základní studijní materiály, jako jsou knihy. Učitelé ve Středoafrické republice, nedostávali své mzdy. Školní docházka je velmi nízká.

Středoafrická republika – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem
Středoafrická republika – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem

Středoafrická republika je vnitrozemský stát ve Střední Africe. Hraničí s Čadem na severu (délka hranice 1 197 km), Súdánem na severovýchodě, (od 9. července 2011) i Jižním Súdánem na východě (1 165 km), Demokratickou republikou Kongo a Republikou Kongo na jihu (1 577 km a 467 km) a Kamerunem na západě (797 km). Počet obyvatel překračuje 4 miliony a rozloha dosahuje 623 000 km².

Středoafrická republika – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem
Středoafrická republika – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem

Země patří k nejméně rozvinutým na světě. Hospodářský rozvoj brzdí konflikty mezi vládou a opozicí, nekvalifikovanost obyvatelstva, poloha země a nekvalitní dopravní systém. Země musí dovážet ropu. Humanitární výpomoc od Francie a mezinárodních organizací není pro obyvatele dostačující.

Hlavním zdrojem deviz je vývoz diamantů, především do Evropy, ale vyváží se také bavlna a dřevo. Dovážet je potřeba potraviny a spotřební zboží. HDP na osobu dosahuje asi 700 USD. Nejčilejší obchodní vztahy má země s Francií. V zemi se platí CFA frankem.

Od roku 2013 má země v důsledku občanské války probíhající od roku 2012 nejnižší HDP na hlavu na světě.

Burkina Faso – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem

Získané vzdělání může poskytnout lidem základy pro produktivní život. Úroveň vzdělávacích systémů v jednotlivých zemích je však při srovnávání na mezinárodní úrovni velmi nerovnoměrná.

Burkina Faso - 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem
Burkina Faso – 10 zemí s nejhorším vzdělávacím systémem

V mnoha částech světa děti nemohou získat dobré vzdělávaní kvůli řadě faktorů, mezi nimiž kvalitu vzdělání velmi negativně ovlivňují zejména válečné konflikty a chudoba. Pokud bychom hodnotili vzdělání mezinárodně v těchto článcích se podíváme na nejhorší země, které mají vzdělávací systémy s nízkým standardem kvality.

Burkina Faso
Organizace spojených národů konstatuje, že mnoho dětí zůstává ve škole pouze do 6. nebo 7. ročníku. Burkina Faso má vysoký poměr učitelů k žákům a méně než 50% dospělých je gramotných. Díky podpoře vlády se Burkina Faso začala zabývat některými z těchto otázek.