Archiv pro měsíc: Červenec 2018

Jsem šťastná, že diváci mě chtějí slyšet, vidět, že se chtějí smát
S herečkou Diana Mórová
Přiblížit profesionální aktivity populární slovenské herečky Diana Mórová není jednoduché, protože kromě účinkování na domovské scéně hraje v agenturních projektech, natáčí filmy a v posledním období hostuje na scéně pražského Národního divadla v titulu, který je z mnoha důvodů zajímavý.
Divadlo, chléb každodenní
Už během studií na bratislavské VŠMU se objevuje v inscenacích Radošinského naivního divadla a SND, které se stalo její domovskou scénou. Zde, po několika menších rolích začalo její vítězné tažení se Shakespearem. Postava Rosalindy ve hře Jak se vám líbí její vynesla Cenu literárního fondu a nejvyšší slovenské divadelní ocenění Desky za ženský herecký výkon v roce 1996. Vzpomínka ně tuto práci je pro herečku stále posilující: „Těšilo mě účinkování v této Shakespearovy hře. Jak se zvykne mluvit , že herec dostane v životě jednu nebo dvě krásné úkoly, na které už nikdy nezapomene, pro mě jednou z nich je právě role v této hře. Velmi mě vnitřně obohatila, a já ji dosud považuji za svou nejlepší. a nezapomenu na ni, tak jako žena nikdy nezapomene na svou první velkou lásku. “ Na poznámku o vtělení se do muže, neboť u Shakespeara jde velmi často o záměny a zmiňovaná hra jako i Večer tříkrálový, kde hraje Violu, vypráví o zájmenech, herečka s úsměvem dodává: „Hrát muže není špatný pocit. Každá žena by se někdy mohla zahrát na muže. Doporučuji. U Violy to zdůraznila i výtvarná stránka. Vybrali mi rozšafně, divoké vlasy měděné barvy, které samy za sebe říkali, jaký jsem v této hře frajer. Doplňují můj sytý hlas a bujarost, kterými jsem jako Viola chtěla zakrýt , že jsem žena. “
Na jevišti SND vytvořila Diana Mórová řadu dalších shakespearovských postav: Helenu v Snu noci svatojánské, paní Fordové ve Veselých paniček z Windsoru a Kleopatru v dramatu Antonius a Kleopatra. Za ni dostala herečka opět Cenu literárního fondu. V souvislosti s touto postavou dostala otázku: Snažíte se ženy, které hrajete, i pochopit? „Snažím se pochopit celou hru. Řízení mé postavy vyplývá z celého kontextu, z děje. Například řízení nevěrné ženy. Přijde domů a pokouší se tvářit přesvědčivě. Své pocity viny však těžko skrývá. Muž jí naznačuje, že něco tuší, a ona chce jeho tušení zastínit. Co dělá nevěrná žena proto, aby muž její nevěru neodhalil? nedivím se muži do očí? Sedí a strnule hledí nebo pobíhá po bytě, křičí ? Vymýšlíme spolu s režisérem všechny možné varianty chování nevěrné ženy. Největší radost mám, když diváci pochopí mou postavu. “

K nepřehlédnutelná shakespearovské kráskám v podání Diana Mórová patří i Bianca, mladší sestra v komedii Zkrocení zlé ženy. Jde o česko-slovenské představení režiséra Vladimíra Strniska a umělecké agentury Shok, které bylo součástí Letních shakespearovských slavnosti na Pražském hradě, a které se po Praze a Brně začali zabydlovat i na Slovensku a staly se součástí Bratislavského kulturního léta. „Zažila jsem potlesk v Praze, Bratislavě iv Brně, a vyprávěla jsem se s lidmi. Vím, že jsou velmi vděční za to, že divadlo se Shakespearem přišlo i do jejich města. Myslím, že kdybychom toto představení v Bratislavě hráli i měsíc , bylo by stále vyprodáno. V tom srdečném potlesku jsem cítila dík diváků za to, že znovu mohli vidět a slyšet českých herců se slovenskými na stejném jevišti. “

Doušek na závěr: Je úspěšná, krásná, má ráda léto a nebojí se domácích prací. Dokonce ani žehlení. Preferuje pastelové barvy, rychle uvařená a kvalitní jídla. Pouze tolik pro lovce osobních indicií o herečce Diane morová, jedné z nejvýraznějších tváří slovenského divadla. Přejeme jí úspěch!

MÁRIA Uhrinová

Nedovol zahynouti tvému obrazu
Fotografka Anna Feldeková

O Feldekovcoch jsme v našem časopise psali už mnohokrát. Nelze se tomu divit, protože každý člen této výjimečné rodiny je něčím zajímavý, každý má svůj nevšední osud. Nejinak je to iu Aničky, druhé nejmladší dcery spisovatelů Ľubomíra a Olgy Feldekovcov. Pochopitelně. Velkou roli sehrálo nejen povolání rodičů, ale i jejich výchova. A tak vlastně všech pět dětí je umělecky orientovaných. Anna Feldeková před rokem vystudovala fotografii na pražské Fakultě múzických umění. V roce 2005 se chystá náš Slovensko-český klub připravit reprezentativní výstavu fotografkiných prací a vydat její publikaci …
Po ukončení gymnázia v Bratislavě, kdy se její rodiče z politických důvodů přestěhovali do Prahy, začala Anička studovat srbistiku a slovakistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Přitom se však rozhodla zkusit štěstí i na FAMU a v roce 1996 se jí to poštěstilo. Jak nám prozradila, začala fotografovat vlastně už jako devítiletá, když otci tajně vzala jediný fotoaparát, který doma měli, a rozhodla se nasnímat svoji mladší sestru Katku. Původně ji fotila oblečenou, ale jelikož se jí nelíbil strakatý svetr, kázala jí ho svléknout, a tak vlastně vznikl Alenčin první akt.

Akty se zabývala prakticky během celého vysokoškolského studia. Věnovat se jim začala, když se poprvé zamilovala a její přítel se tak stal i jejím prvním modelem. Nejprve dělala jen mužské nebo jen ženské akty. Později zjistila, že s dvojicí se dá přece jen pracovat lépe než s jedním člověkem, protože tam existuje i nějaký jiný vztah, nejen mezi fotografem a modelem. „Nevybíravé jsem si zvlášť hezká dívka a zvlášť pěkného chlapce. Fotím skutečné páry a snažím se zachytit jiskření, které takoví lidé v období zamilovanosti vyzařují …“ V současnosti také pokročila od „čistých“ aktů v ateliéru s neutrálním pozadím k takovým, které mají svůj příběh a tedy významnou roli v nich hrají i rekvizity, což je mnohem náročnější. Láká ji vymýšlet něco s provokativním prostředím. Rada rovněž akty kreslí, jen tak pro svou zábavu. Aktu jak fotografické disciplíně se věnovala spolu se dvěma kamarádkami ze školy, se kterými jejich i několikrát vystavovala. Samostatné výstavy měla tak v Praze, tak v Bratislavě. Kromě fotografování se zabývá již několik let i novinářskou činností – korespondovala do časopisu Život a nyní do týdeníku Domino fórum. Dělá také návrhy obálek na knihy a fotografické ilustrace do publikací, kromě toho díky znalosti pěti světových jazyků překládá, a to i poezii.

Cesta za dobrodružstvím
Aniččině švagrová Magda (bratrova manželka), která vlastní vydavatelství Metafora, měla celoživotní sen navštívit jižní Ameriku, konkrétně Peru. „Rozhodli jsme se, že tam půjdeme spolu, ne však jen tak, ale něco o tom i napíšeme,“ prozradila nám Anička. „Museli jsme se proto řádně připravit – začali jsme se učit španělštinu a studovat všechny dostupné materiály o této zemi. Věděli jsme proto velmi dobře, kam jdeme a co tam jdeme hledat a dělat. Na jaře tohoto roku jsme se tedy vydali na cestu a šest týdnů jsme strávili v Peru a Bolívii. “

Cestovatelky nevynechali pochopitelně ani tamní turistické cíle, ale rozhodně chodili zejména tam, kam většina lidí nezabloudí a nejednou na jejich cestě hrála velkou roli náhoda. „Těšila jsem se například na ty obrovské linie v poušti, o kterých jsem předčítala, a které jsou velkou záhadou,“ říká. „Vždycky jsem přemýšlela, proč kdysi zdejší obyvatelé na první pohled nesmyslně dělali v poušti obrovské obrazce, které je vidět jen z letadla, a to v době, kdy ještě vlastně vůbec nelétali. Když jsme nad nimi i my létaly, uvědomila jsem si v prvním řadě, že jsou vidět mnohem horší, než na obrázcích, ale pochopila jsem zejména to, že vždyť lidé dělají mnohem větší hlouposti, než je vyrývání obrázků do pouště. Najednou už mě ta záhada tak nefascinovala a zjistila jsem, že ty linie, za nimiž sem turisté cestují, jsou mnohem méně zajímavé, než lidé, které jsme v této zemi zcela náhodou objevili … “

Cesta byla pochopitelně velmi náročná. Chodili na různé túry, takže před startem přemýšleli o každém gramu, který s sebou brali. Mladé ženy měly vlastně jeden jediný šampon, ve kterém si i prali věci, i se s ním myli. „Když jsem se vrátila, chvíli mi trvalo zvyknout si na městský život. Přemýšlela jsem, proč teď najednou potřebuji tolik věcí, když tam jsem byla šťastná s tím jedním šamponem …“

Anička si z jižní Ameriky přinesla úžasné množství barevných diapozitivů a spolu s Magdou nahráli i nějaké rozhovory a udělali si zápisky. Rozhodli se, že nevydají knihu pouze na základě jedné cesty, ale ještě minimálně jednou jižní Ameriku navštíví. I fotky chce Anička roztřiďovat až o nějaký čas, aby získala potřebný odstup.

Výstava i kniha
„Otec dlouhá léta překládá Shakespeara a téměř vždy, když si s ním sednu ke kávě, zvrtne se řeč na tuto jeho práci. Má totiž takovou schopnost, že ať mluvíme o čemkoli, najde nějakou paralelu s poezií. Nejednou se mi stávalo, že když jsem své fotografie, které již dříve existovaly samy o sobě, spojila s poezií, stali se najednou úplně něčím jiným. Otec mě upozornil na to, že ty moje fotografie jsou vlastně obraz, okamžik, který se zachovává do budoucna a vzpomněl si přitom na Shakespearův sonet „Nedovol, aby zahynul tvůj obraz“. Přišlo mu na mysl, že Shakespeare dal vlastně název mým fotografiím a vlastně fotografiím vůbec. “
Dosud Anička měla vždy jen komornější výstavy, postupně však shromáždila takové množství fotografií, které by si zasloužili, aby z nich udělala pořádný výběr. Tak se vlastně zrodila myšlenka velké bilanční výstavy Anny Feldeková v Gallery Art Factory na Václavském náměstí v Praze pod názvem „Nedovol, aby zahynul tvůj obraz“, kterou bude spoluusporadúvať Slovensko-český klub. Je to pochopitelně i příležitost, aby vyšla i stejnojmenná knižní publikace této slovenské fotografky.

Nuž a na závěr se vnucuje obligátní otázka: Dá se uživit fotografií? „Uměleckou určitě ne,“ ujišťuje Anička. „To lze jen pár špiček. Můj otec tomu říkal schizofrenie – mnoho věcí psal z vlastní potřeby, z vnitřního nutkání a něco zase jen pro peníze, aby uživil rodinu. Tvrdí například, že nebýt toho druhého, asi by nezačal vůbec překládat. A to by nakonec byla obrovská škoda, jak se později ukázalo. Tak i já dělám nějaké komerční věci, ale jen proto, abych mohla podpořit ty umělecké … “

NAĎA VOKUŠOVÁ, VLADIMÍR Skalský

10 tipů jak dosáhnout trvalého snížení zásob
Aby firma udržitelným způsobem snížila své zásoby, musí důkladně znát chování svých odběratelů, nastavit cílové úrovně zásob a přehodnotit vlastní procesy, a zajistit aktivní spolupráci všech oddělení a podporu top managementu.

Podle studie Ernst & Young mělo 1,000 největších evropských společností v roce 2011 v pracovním kapitálu uvězněny nadbytečné zdroje v hodnotě 270 až 460 mld. EUR, z čehož zhruba jedna třetina představují zásoby – 90 až 150 mld. EUR. Pokud i ty největší firmy stále řídí zásoby neefektivní, tak o to větší prostor musí mít menší společnosti, kde řízení pracovního kapitálu obvykle není tak sofistikované.

Udržitelné snížení zásob není v praxi snadno dosažitelné. Proti hrají odlišné motivace zainteresovaných osob: snaha obchodního oddělení zajistit vysoký dodavatelský servis pro zákazníky, snaha nákupního oddělení získat objemové rabaty od dodavatelů a zajistit stálý přísun materiálu pro výrobu, snaha výroby o velké výrobní dávky s cílem vyrábět co nejúspornější, nebo tlak zákazníků na krátké doby dodání a maximální dostupnost zboží.

Jak v takových podmínkách snížit zásoby bez ohrožení kvality dodavatelského servisu a bez nekontrolovaného nárůstu nákladů? Přinášíme několik tipů, jak na to.

Uvědomte si komplexnost problému

Optimalizace zásob je celofiremní projekt. Zásoby se nacházejí v celém hodnotovém řetězci firmy, a jsou řízeny lidmi z různých oddělení: nákup, výroba, logistika prodej, správa majetku. Projekt snižování zásob vyžaduje, aby firma pochopila, na kterých místech a proč zásoby vznikají, aby do projektu zapojila a správně motivovala všechny potřebné oddělení ve firmě a aby zajistila dobrý projektový management. Iniciativa typu „pojďme snížit zásoby o 20%“ přicházející ze zasedání představenstva bude bez správného projektové řízení a přípravy předem odsouzena k neúspěchu.

Doporučujeme vám přečíst si užitečný materiál od společnosti Hacket The Cure for Inventory Hoarding, která výborným způsobem popisuje komplexnost problematiky zásob a vysvětluje, co znamená holistický přístup k projektu optimalizace zásob.

Zajistěte podporu top managementu a propojení se systémem odměňování

Projekt optimalizace zásob se neobejde bez podpory top managementu, už jen proto, že zásoby se nacházejí v celém hodnotovém řetězci firmy a vyžadují zapojení téměř všech oddělení.

Cílem a důležitosti projektu by měli rozumět všichni od top managementu po lidi ve výrobě či obchodních zástupců. Cíle ve snižování zásob by měly integrovat do odměňovacích systémů zaměstnanců, jejichž rozhodnutí ovlivňují výšku zásob. Od nákupního oddělení přes vedoucích výrobních středisek až po obchodních zástupců.

Podle průzkumu Danske Bank 63% severoevropských společností zahrnuje ukazatele pracovního kapitálu do motivačních systémů management.

Jedna francouzská chemická společnost, která chtěla snížit zásoby výrobků ve své rozsáhlé distribuční síti, zavedla do výsledovky distribučních a obchodních středisek ukazatel výšky zásob takovým způsobem, že přímo ovlivňoval zisk, na jehož základě byli zaměstnanci odměňováni. Firmě se i díky tomu podařilo ve své distribuční síti snížit zásoby o 7%. Přečtěte si o tom v tu.

Začněte analýzou a postupujte krok za krokem

Pokud chce firma implementovat program optimalizace zásob, v první řadě je třeba identifikovat hlavní položky zásob v hodnotovém řetězci a pochopit jejich chování. Aplikujte pravidlo 80/20 a nejprve se soustřeďte na největší položky zásob a postupně přejděte k méně významným položkám.

Proveďte „desktop“ analýzu největších položek zásob, porovnejte vývoj zásob za poslední 3 roky, stáhněte si věkovou strukturu zásob, a porovnejte se s ostatními v odvětví – benchmarking. Ptejte se „nač potřebujeme tyto zásoby a nač je potřebujeme tolik“? Na základě této prvotní analýzy by firma měla identifikovat hlavní zdroje neefektivnosti a jejich rozsah.

Zaveďte efektivní plánování odbytu a výroby

Neefektivní proces plánování odbytu a výroby vede k hromadění neprodaných zásob a k udržování zbytečně vysoké úrovně rezervních zásob. Firmy musí změnit způsob, jakým připravují plán prodeje. Musí projít od plánování založeném na jednoduchém sběru dat od obchodního oddělení k sofistikovanému plánování založenému na důkladném poznání historického chování zákazníků, trhů a výrobků, a integrováni těchto trendů a vzorců chování do plánu odbytu a výroby.

Více informací o správném nastavení procesu plánování odbytu a výroby naleznete v článku: Plánování výroby – klíč k optimalizaci pracovního kapitálu ..

Diferencujte úroveň dodavatelského servisu

Hesla „zákazník náš pán“ se sice třeba držet, ale ne bezhlavě a za každou cenu.

Firmy se ze strachu před ztrátou zákazníka a pod tlakem oddělení prodeje často snaží o vysokou úroveň dodavatelského servisu (splnění objednávky včas a v plném rozsahu) plošně pro všechny zákazníky. Znamená to však držení zbytečně vysoké pohotovostní úrovně zásob a poskytování vysokého servisu i těm zákazníkům, kteří nejsou pro firmu ziskoví.

ABC segmentace zákazníků na základě obratu a zisku, který firmě přinášejí, a následné definování cílových hodnot dodavatelského servisu pro každou kategorii zákazníků pomůže firmě vytvořit diferencovaný přístup a snížit zásoby tam, kde není nutné je držet. Pro top zákazníky je na místě snažit se o plnění objednávek na úrovni blízké 100%, ale pro zákazníky s nízkou ziskovostí může např. firma vyrábět pouze na objednávku.

Cílovou úroveň dodavatelského servisu pro jednotlivé kategorie zákazníků je třeba integrovat do cílových obrátek zásob výrobků a s nimi souvisejících materiálů. Takový přístup umožní firmě uvolnit prostředky z pohotovostních zásob, které dosud držela pro méně prioritních zákazníky, zatímco top odběratelem zaručí poskytování maximálního servisu.

Pro více informací jak optimalizovat zásoby pomocí diferenciace dodavatelského servisu viz článek Jak snížit zásoby diferencovaný úrovně dodavatelského servisu.

Definujte správné cílové doby obratu zásob a pravidelně je vyhodnocujte

Optimální úroveň zásob neznamená vždy nejnižší možnou úroveň zásob. Nízké zásoby uvolňují cashflow a snižují náklady na skladování, ale zároveň se zvyšují logistické a výrobní náklady (častěji dodávky materiálu, kratší výrobní cykly), berou firmě možnost využívat objemové rabaty, a mohou vést k zhoršenému dodavatelskému servisu.

Při optimalizaci zásob je tedy cílem nalézt kompromis mezi třemi protichůdnými cíli:

1. Likvidita – uvolnit finanční prostředky vázány v zásobách, a snížit náklady na skladování

2. Náklady – snížit náklady spojené s častými dodávkami materiálu a malými výrobními dávkami

3. Dodavatelský servis – zajistit včasné a úplné dodávky zákazníkům

Pro jednotlivé kategorie a položky zásob je proto třeba sestavit matematický model, který zohlední všechny tři faktory a umožní vypočítat optimální cílovou obrátku. Následně je třeba zavést systém pravidelného vyhodnocování zásob – porovnávání cílové úrovně se skutečností. Více o kontrolingových nástrojích se dočtete v článku Jednoduché kontrolingové nástroje na řízení zásob.

Kategorizovat zásoby podle jejich obrátkovosti

Rozdělte své zásoby do dvoudimenzionální matice podle:

obrátkovosti do čtyř kategorií: a) rychle, b) středně, c) pomalu obrátkové, d) zastaralé a nepoužitelné zásoby
podle důležitosti – hodnota / obrat / zisk
Najděte způsob, jak zvýšit obrátkovost důležitých no pomalu obrátkové zásob, např. lepším plánováním odbytu, cílenými promo akcemi, apod. Pro pomalu obrátkové zásoby, které nejsou důležité, můžete zvážit úplné vyškrtnutí výrobku z prodejního portfolia – viz níže odstavec o redukci portfolia. Alternativně můžete vytvořit malou pracovní skupinu složenou ze zaměstnanců výroby, nákupu, prodeje a marketingu, která navrhne plán, jak jich co nejrychleji využít, a pravidelně plnění tohoto plánu vyhodnocujte.

TIP: při vyhodnocování zásob oddělte problematické a nepoužitelné zásoby od ostatních a sledujte jejich speciálně, aby nebyla zkreslována ukazatele doby obratu.
Zpřehledníte portfolio výrobků

Velký počet variant výrobků, jako jsou různé balení, velikosti či příchutě, krátký životní cyklus a časté inovace produktů dělají řízení zásob nepřehledným. Příkladem je držení zásob obalových materiálů pro promo výrobky, které jste přestali prodávat.

Podle průzkumu průzkumu Danske Bank 60% severoevropských firem uvažovalo v době finanční krize v roce 2009 o redukci výrobkového portfolia jako o jedné z hlavních iniciativ pro snížení úrovně zásob.

Zvažte snížení počtu variant téhož výrobku změnou výrobních receptur. Možná to znamená použít v některých výrobcích dražší typ materiálu, ale konsolidace portfolia přinese menší počet SKU, přehlednější řízení a nižší potřebu pohotovostních zásob. Pokud musíte udržovat pohotovostní zásoby pro 10 různých variant výrobku, celková zásoba bude vyšší, než kdybyste je konsolidovány do jednoho SKU.

V procesu výroby a balení oddalujte finální fázi – výrobu a balení odlišných variant výrobku až do posledního momentu před expedicí. Pokud se ze základního výrobku např. dále balí 10 různých SKU, které se odlišují pouze v balení, etiketě, gramáži či příchuti, dělejte tento poslední krok co nejpozději. Snížíte tak počet SKU a zvýšíte přehlednost zásob.

Spolupracujte s dodavateli

Firmy jako Philips či Siemens realizují ve spolupráci s dodavateli úsporné programy v oblasti vývoje výrobků a nákupu, které jim přinesou úspory v hodnotě miliard EUR.

Vytvořte strategická partnerství s dodavateli klíčových materiálů, které jim umožní přístup k informacím o stavu vašich zásob a plánu výroby, a budou tak moci pružněji reagovat na vaše potřeby, např. zavedením EDI. Pro největší materiálové položky zaveďte just-in-time dodávky. Zapojte dodavatelů do procesu vývoje vašich výrobků a získejte přístup k jejich know-how o optimalizaci používaných součástek a materiálů. Podívejte se, jak fungují dodavatelsko-odběratelské partnerství v automobilovém průmyslu a prozkoumejte, zda se tato praxe nedá aplikovat na váš obchodní model.

Rokujte o možnosti přesunu větší odpovědnosti, vlastnictví a financování zásob na vašich dodavatelů. Podobným způsobem například někteří evropští železniční dopravci „outsourcovali“ kontrolu a řízení zásob náhradních dílů na firmu Bombardier – viz případovou studii SEB Merchant Banking.

Zredukujte počet dodavatelů a rozdělte objemy mezi zbývajících, což vám umožní získat lepší vyjednávací podmínky. Některé telekomunikační společnosti tak dnes optimalizují své zásoby.

Optimalizujte zásoby ve výrobních střediscích

Firmy se často soustředí na redukování zásob ve skladech nakupovaných surovin a hotových výrobků, ale zapomínají, že velká část jejich zásob se nachází ve výrobních střediscích. Pro management ve výrobě je priorita vyrábět včas a s co nejmenšími náklady, ale obvykle neuvažuje o tom, že neefektivní řízení materiálu a rozpracované výroby firmě zbytečně váže prostředky.

Zaveďte limity, jaké množství vstupních surovin mohou jednotlivá střediska ve výrobě načerpat z centrálního skladu nákupu. Ideální je, pokud výdej materiálu do výroby funguje na denní bázi přísně na základě denního výrobního plánu, čímž se zamezí zbytečnému hromadění materiálu ve výrobních meziskladech.

Zaveďte ukazatele zásob do odměňovacích systémů mistrů ve výrobě.

Zásobování je jednou z nejdůležitějších podnikových aktivit. Zajišťuje hmotné i nehmotné výrobní činitele potřebné k činnosti podniku. Pro podnik mají zásoby tak pozitivní, tak negativní význam. Negativní spočívá především v tom, že váží kapitál, spotřebovává práci a prostředky a nese s sebou riziko znehodnocení, nepoužitelnosti nebo neprodá. Na druhé straně ale zásoby řeší časový, místní, kapacitní a sortimentní nesoulad mezi výrobou a spotřebou, zajišťují plynulost výrobního procesu a kryje různé nepředvídané výkyvy.

Zásoby představují velkou a nákladnou investici. Jejich kvalitním řízením lze dosáhnout zlepšení jako cash flow, tak i návratnost investic. Předmětem řízení jsou prakticky všechny suroviny, polotovary a výrobky, které procházejí podnikům [4]. Cílem řízení stavu zásob je zvyšovat rentabilitu podniku, předvídat dopad podnikových strategií na stav zásob a minimalizovat celkové náklady logistických činností při současném uspokojování požadavků na zákaznický servis. Rentabilita může být zvyšována buď snižováním nákladů, nebo zvýšením prodeje. Snížení nákladů spojených se zásobami je možné dosáhnout například snížením počtu nevyřízených objednávek a urychlením dodávek, odstraněním mrtvých zásob, přesnějším prognózováním poptávky, kvalitnějším plánováním apod.

Častým problémem bývá udržování nadnormativních objemů zásob. Nadměrná hladina zásob snižuje rentabilitu podniku, a to dvojím způsobem. Snižuje se čistý zisk a hotovostní náklady spojené s udržováním zásob (pojištění, skladování, poškození atd.), Ale na druhé straně se zvyšuje kapitál o částku vázanou v zásobách. To snižuje obrat kapitálu a výsledkem je snížení výnosnosti čistého kapitálu. Pokud však chce podnik objednávat menší množství zásob a potřebuje zjistit, jaký to bude mít vliv na rentabilitu podniku, musí porovnat úspory v nákladech na udržování zásob se zvýšenými náklady na objednávání a přepravu. S tím souvisí logistika s nejmenšími celkovými náklady. Je to takový stav, kdy se minimalizuje součet následujících logistických nákladů: náklady na udržování zásob, náklady podle množství, náklady na vyřizování objednávek a informatiku, skladovací náklady a přepravní náklady. Současně však musí být dosaženo stanovena úroveň zákaznického servisu. Jak již bylo výše uvedeno, požadovaná úroveň logistických služeb se stává prioritní a ve spojitosti s jejím dosažením mluvíme spíše o optimálních logistických nákladech, než o nákladech nejnižších. Dosažení optimálního stavu mezi náklady na udržování zásob a úrovní zákaznického servisu vyžaduje nepřetržité a komplexní plánování závislé na dostupnosti informací. Ke zkvalitnění řízení zásob dochází tedy tehdy, když má management k dispozici relevantní informace použitelné při plánování strategie zásob. Automatizovaný a integrovaný logistický informační systém snižuje možnost vzniku mylných zpráv časových zpoždění [4].

Velmi důležitou součástí procesu řízení zásob je prognózování pravděpodobného nákupu jednotlivých typů produktů. Průzkum záměru kupujících se může provádět např. pomocí dotazníků či pohovorů. Tato metoda je však nákladná a poměrně nejistá. Další metodou jsou kvalifikované odhady, tzn. názory příslušných expertů. Budoucí prodeje je možné plánovat i na základě údajů o prodeji minulých. Přesnost předpovědí může být zlepšena tím, že management udělá prognózu na vyšší úrovni a tato předpověď se pak na základě minulého vývoje prodeje rozkládá směrem dolů [4].

ÚDRŽBA A KOMPLEXNÍ OCHRANA MALÝCH VODNÍCH NÁDRŽÍ
V původně Bodrogu Na základě zkušeností z pročištění MVN Kľušov přistoupil správce toku v roce 2011 k odstranění části nánosů ze dna nádrže Nový Ruskov a v roce 2013 k odstranění části nánosů ze dna vodní nádrže Parchovany. I v uvedených případech vlivem erozních a sedimentačních procesů docházelo k postupnému zanášení nádržných prostorů a následně změnou biosféry i k ohrožení kvality rybářského revíru, jako hlavního účelu využití vodních nádrží. Správce vodních staveb soustřeďuje svou pozornost zejména na bezporuchové zajištění provozování vodních nádrží. V závislosti na finančních a kapacitních možností v rámci provozní údržby a prevence zajišťuje nezbytné opravy technologických a manipulačních zařízení, jakož i opravy samotných stavebních
objektů. V této souvislosti nelze opomenout, že problém zanášení, údržby a ochrany malých vodních nádrží se stává velmi aktuálním. Dobře fungující soustava malých vodních nádrží pomáhá vyrovnávat odtok vody z povodí, stabilizovat erozní procesy a umožňuje racionálně hospodařit s povrchovými vodními zdroji. Komplexní řešení malých nádrží musí být zaměřeny jednak na zajištění jejich základní funkce s ohledem na víceúčelové využití, na jejich začlenění do krajiny při uplatnění poznatků a krajinnoekologického
plánování a ekologicky zaměřeného kompozičního řešení.
Samotné realizace jednotlivých opatření je však podmíněna přísunem finančních
prostředků ze státního rozpočtu. I přesto, že se hlavní účel využití malých
vodních nádrží lety změnou zemědělství vytratil, snahou vodohospodářů je udržet základní funkce nádrží v souladu s technickými, přírodními a scenérické hodnotami země.