Archiv pro měsíc: Duben 2021

Policejní kariéra
Inspirován bratrem později nastoupil k policii, u níž sloužil dva roky do roku 1992 jako řadový policista na služebně v jihomoravských Pohořelicích. V roce 1992 pak přešel k Zásahové jednotce Policie ČR Správy Jihomoravského kraje. O tři roky později začal působit jako řadový policista v jednotce brněnské expozitury ÚOOZ. V roce 1998 povýšil na vedoucího oddělení zpracovávajícího drogovou trestnou činnost a v roce 2002 se stal vedoucím brněnské expozitury Národní protidrogové centrály.

Další povýšení následovalo v roce 2004, kdy odešel do Prahy jako zástupce ředitele pro výkon a trestní řízení Národní protidrogové centrály. Později se přesunul na místo zástupce ředitele Úřadu kriminální policie a vyšetřování. V roce 2007 se stal velitelem roku Policie ČR.

Od ledna 2008 nahradil Jana Kubice na postu ředitele ÚOOZ. V této pozici čelil několika pokusům o odvolání. V roce 2009 se ho snažil neúspěšně sesadit úřednický ministr vnitra Martin Pecina. V roce 2011 zase čelil podezření, že varoval známého před zatčením. Šlachta obvinění jednoznačně odmítl a celou věc označil za snahu o diskreditaci jeho osoby i ÚOOZ.

Patrně nejkontroverznější akcí, kterou ÚOOZ pod jeho velením uskutečnil, byl v červnu 2013 zásah na Úřadu vlády ČR a na mnoha dalších místech, při kterém byli zatčeni mimo jiné i šéfka Nečasova kabinetu Jana Nagyová a tři exposlanci ODS Petr Tluchoř, Marek Šnajdr a Ivan Fuksa. Tzv. kauza Nagyová vedla i k pádu vlády Petra Nečase. V březnu 2014 pak Petr Nečas prohlásil, že Šlachta byl v době zásahu těsně před odvoláním, protože selhal v boji s černým obchodem s alkoholem, důsledkem čehož měla být metanolová aféra. Šlachta jeho slova odmítl s tím, že vláda neodvolává ředitele ÚOOZ a že boj s černým obchodem s alkoholem vůbec není věcná příslušnost ÚOOZ.

V souvislosti s plány na reorganizaci policejních útvarů, při které došlo ke sloučení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu s Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality do jednotné Národní centrály boje proti organizovanému zločinu, požádal 10. června 2016 o uvolnění ze služby a odchod do civilu k 30. červnu 2016. Útvar po Šlachtovi dočasně vedl Milan Komárek, pak ÚOOZ jako samostatný orgán zanikl. V srpnu 2016 přijal nabídku na post náměstka generálního ředitele Celní správy ČR. Od 22. srpna byl zařazen na místo zástupce celního úřadu pro Pardubický kraj a od 1. září byl pověřen funkcí náměstka pro pátrání. V září 2019 však oznámil, že si ke konci listopadu téhož roku podal žádost o uvolnění ze služebního poměru. Důvody slíbil sdělit, až nebude ve služebním poměru. Zatím jen naznačil, že se nejednalo o nic společného s jeho působením u Celní správy ČR. Byla to prý směs toho, co se mu „pracovně i osobně dělo“. Na konci listopadu 2019 skutečně odešel do civilu. V následném rozhovoru uvedl, že k rozhodnutí ho vedla situace kolem zrušení ÚOOZ i následné dění kolem NCOZ.

Policejní kariéra
Inspirován bratrem později nastoupil k policii, u níž sloužil dva roky do roku 1992 jako řadový policista na služebně v jihomoravských Pohořelicích. V roce 1992 pak přešel k Zásahové jednotce Policie ČR Správy Jihomoravského kraje. O tři roky později začal působit jako řadový policista v jednotce brněnské expozitury ÚOOZ. V roce 1998 povýšil na vedoucího oddělení zpracovávajícího drogovou trestnou činnost a v roce 2002 se stal vedoucím brněnské expozitury Národní protidrogové centrály.

Další povýšení následovalo v roce 2004, kdy odešel do Prahy jako zástupce ředitele pro výkon a trestní řízení Národní protidrogové centrály. Později se přesunul na místo zástupce ředitele Úřadu kriminální policie a vyšetřování. V roce 2007 se stal velitelem roku Policie ČR.

Od ledna 2008 nahradil Jana Kubice na postu ředitele ÚOOZ. V této pozici čelil několika pokusům o odvolání. V roce 2009 se ho snažil neúspěšně sesadit úřednický ministr vnitra Martin Pecina. V roce 2011 zase čelil podezření, že varoval známého před zatčením. Šlachta obvinění jednoznačně odmítl a celou věc označil za snahu o diskreditaci jeho osoby i ÚOOZ.

Patrně nejkontroverznější akcí, kterou ÚOOZ pod jeho velením uskutečnil, byl v červnu 2013 zásah na Úřadu vlády ČR a na mnoha dalších místech, při kterém byli zatčeni mimo jiné i šéfka Nečasova kabinetu Jana Nagyová a tři exposlanci ODS Petr Tluchoř, Marek Šnajdr a Ivan Fuksa. Tzv. kauza Nagyová vedla i k pádu vlády Petra Nečase. V březnu 2014 pak Petr Nečas prohlásil, že Šlachta byl v době zásahu těsně před odvoláním, protože selhal v boji s černým obchodem s alkoholem, důsledkem čehož měla být metanolová aféra. Šlachta jeho slova odmítl s tím, že vláda neodvolává ředitele ÚOOZ a že boj s černým obchodem s alkoholem vůbec není věcná příslušnost ÚOOZ.

V souvislosti s plány na reorganizaci policejních útvarů, při které došlo ke sloučení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu s Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality do jednotné Národní centrály boje proti organizovanému zločinu, požádal 10. června 2016 o uvolnění ze služby a odchod do civilu k 30. červnu 2016. Útvar po Šlachtovi dočasně vedl Milan Komárek, pak ÚOOZ jako samostatný orgán zanikl. V srpnu 2016 přijal nabídku na post náměstka generálního ředitele Celní správy ČR. Od 22. srpna byl zařazen na místo zástupce celního úřadu pro Pardubický kraj a od 1. září byl pověřen funkcí náměstka pro pátrání. V září 2019 však oznámil, že si ke konci listopadu téhož roku podal žádost o uvolnění ze služebního poměru. Důvody slíbil sdělit, až nebude ve služebním poměru. Zatím jen naznačil, že se nejednalo o nic společného s jeho působením u Celní správy ČR. Byla to prý směs toho, co se mu „pracovně i osobně dělo“. Na konci listopadu 2019 skutečně odešel do civilu. V následném rozhovoru uvedl, že k rozhodnutí ho vedla situace kolem zrušení ÚOOZ i následné dění kolem NCOZ.