Sucho patří k průvodním jevem našeho podnebí a je jevem, se kterým musíme počítat nejen v zemědělské praxi, ve vodním či lesnictví, ale i v dalších odvětvích. Pro podnebí v naší oblasti je typická variabilita hodnot meteorologických prvků, zvláště teploty vzduchu a srážek, ale také nepravidelnost výskytů jejich extrémů. Atmosférické srážky patří mezi základní ukazatele charakteru podnebí. Jelikož zajišťují vláhu, jsou jednou ze základních podmínek života vůbec. Sucho způsobovalo a způsobuje značné škody národnímu hospodářství.
Poznání zákonitosti tohoto fenoménu a jeho parametrů umožňuje připravit návrh opatření ke zlepšení vodohospodářských bilancí v suchých obdobích. Ve světě bylo vypracovaných mnoho metod pro kvantifikaci sucha, přičemž ty jednodušší metody vycházejí pouze z množství spadlých srážek (Köppen – Gregov vztah, klasifikace z hlediska vlhkosti …), nebo ze vztahu srážek a teploty vzduchu (dešťový faktor podle Langa, průměrná vláhové jistota podle Minár, …).
Atmosférické srážky jsou důležitým činitelem ovlivňujícím počasí a také klima území a jsou jednou ze základních složek oběhu vody v přírodě a vodní bilance povodí. Spolu s teplotou a dalšími meteorologickými prvky zásadně podmiňují a ovlivňují ráz krajiny, druh vegetačního krytu zemského povrchu, vodohospodářská poměry země a produktivitu její zemědělské výroby. vyznačují se proměnlivostí a nahodilostí ať už jde o kvantitu nebo kvalitu a rozdělení v prostoru a čase.
Stále více se mluví na téma suchých období, které se v současnosti vyskytují na území Slovenska. V přechodném středoevropském podnebí se tato problematika dostává do popředí zájmu odborníků i veřejnosti většinou až v době výskytu sucha a krátce po něm, přibližně do první povodně. V těchto podmínkách je třeba se zabývat hodnocením závažnosti a výskytu sucha a zdokonalovat metodiky, které by bylo možné používat na signalizaci nástupu suchého období a pro rychlé stanovení příslušných opatření v jednotlivých oblastech.