Slovensko má po teplé a na sníh chudé zimě mimořádný nedostatek vody ve svých vodních tocích. Situaci nemusí zachránit ani přicházející jaro, upozornili dnes představitelé Slovenského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Suché počasí s převládajícími tlakovými vysát trvá na Slovensku již od poloviny minulého roku. Malou vodnost v tocích nevylepšili v březnu tradiční tání sněhové pokrývky, na kterou byla uplynulá zima mimořádně chudá.
„Ve většině povodí byly během zimy 2013/2014 zaznamenané nejnižší hodnoty za posledních 20 let,“ informovala ředitelka hydrologické služby ČHMÚ Jana Poórová.
Nedostatek sněhu se podle ní projevuje nyní. V březnu hydrometeorologie naměřili v některých povodích průtoky nižší než takzvané 300-denní. Zejména na Liptově, Oravě, Kysucích a Dunaji.
„V jarním období je to opravdu neobvyklé,“ vysvětlila Poórová s tím, že tak málo vody bývá v tocích obvykle v období celoročních minim, v srpnu nebo září.
„Potřebujeme jednouše srážky, aby doplnily tento deficit,“ konstatovala odbornice, podle níž se v opačném případě vodohospodáři budou pasovat s nedostatkem vody, té může být později málo například na zavlažování. Poórová zároveň zdůraznila, že tato konstatování se prozatím netýkají podzemních zásob pitné vody, které doplnil na srážky bohatý první pololetí minulého roku.
Jisté zlepšení situace na vodních tocích přinesl uplynulý víkend, kdy v některých stanicích v povodí Oravy, Kysuce a Horní Nitry hodnoty překročily dokonce i první stupeň povodňové aktivity. Představitelé ČHMÚ však vysvětlili, že šlo jen o dočasné zlepšení situace.
Ředitel Centra předpovědí a výstrah Jozef Csaplár hodně neočekává ani od srážek, které by měly být na území Slovenska v první polovině příštího týdne. Do normálu se podle něj povodí nemusí dostat ani ve zbývajícím jarním období.
„Mám špatnou zprávu z hlediska prognózy počasí týkající se srážek,“ uvedl Csaplár s tím, že předpovědi modely nenabízejí odpověď na otázku, zda atmosféra v následujícím období přinese přetrvávání suchého počasí nebo naopak vlhčí.
Optimismus mu ubírají přetrvávající vysoké teploty, které iv případě přiměřených srážek způsobí jejich vysoký výpar. „Obávám se, že šance, že bychom se dostali v průběhu jarních měsíců do obvyklé situace na vodních tocích, je dost nízká,“ uzavřel odborník.
Představitelé ČHMÚ na dnešní tiskové konferenci zhodnotili uplynulý rok z hlediska hydrologických poměrů. Jana Poórová vysvětlila, že byl extrémní. Jeho výjimečnost způsobilo, že sestával z celkem opačných polovin.
Začal mimořádně vodními jarními měsíci téměř ve všech tocích. Na Slovensku byly zaznamenány velikonoční povodně s velkou významností na Ipli, Hronu a Slané, po kterých přišla červnová povodeň na Dunaji. Ta byla vůbec druhou největší povodní od začátku měření na tomto toku.
„Po jarním odtoku nastal netypický červenec s velmi nízkými atmosférickými srážkami, tokem zkrátka chyběl Medard,“ konstatovala Poórová. Od srpna do října byly ve většině toků zaznamenány jen malé průtoky.
Zlepšení nepřinesla ani zima, během níž převažovaly srážky v tekuté formě. Klimatolog SHMÚ Pavol Fako vysvětlil, že na Záhorí, v Podunajské nížině, na středním Pováží a v Ponitrie dosáhl zimní úhrn srážek většinou méně než 80 milimetrů, což představuje pouze 50 až 75 procent normálu.