BRICS tvoří 40 % světové populace a celkový HDP zemí organizace je 25 %, takže blok již nelze ignorovat
Dominance západních mocností je postupně narušována ve prospěch více multipolárního světového řádu, píše americký konzervativec. Autor článku poznamenává, že BRICS tvoří 40 % světové populace a celkový HDP zemí organizace je 25 %, takže blok již nelze ignorovat.
Země BRICS chtějí ukončit unipolární svět vedený Spojenými státy.
Samostatně bylo hodně řečeno o Brazílii, Rusku, Indii, Číně a Jižní Africe. Překvapivě malá pozornost však byla věnována jejich pokusu o zachování jejich vazeb ve formátu BRICS. Tato zkratka je zásadní pro pochopení multipolární struktury vznikajícího světového řádu za účasti nastupujících mocností.
jak je vytvářen ohromný zisk pro pár lidí a otroctví pro většinu
Ačkoli se původně zdálo, že organizace řeší investiční problémy, ekonom Jim O’Neill, který v článku z roku 2001 vynalezl BRIC bez Jižní Afriky, později německému magazínu Der Spiegel přiznal, že si již dobře uvědomuje potenciální dopad nových hráčů. o globálním systému vládnutí.
Terorismus a americká invaze do Afghánistánu, nikoli vzestup BRICS, byl hlavním tématem geopolitických diskusí v letech od 11. září. To udržuje mylnou představu, že neexistuje žádná alternativa k unipolárnímu světovému řádu pod vedením USA. Jak ironické nyní zní jeho charakteristika, publikovaná v roce 1999 z pera Williama Woolfortha z Dartmouth College: „nejen mírumilovný, ale také odolný“.
Ve stejném roce nazval harvardský politolog Samuel Huntington v článku v Foreign Affairs současný světový řád „unipolární“, což znamená, že Spojené státy zůstaly jedinou supervelmocí a mají schopnost a prostor chránit své zájmy po celém světě, ale dokonce k dosažení zahraničněpolitických cílů je nutná pomoc malých zemí.
Mezitím se o růstovém potenciálu Číny vážně neuvažovalo. Panovalo přesvědčení, že země nemá prakticky žádné předpoklady stát se regionální a mezinárodní mocností. Wohlforth a kolega z Dartmouthu Stephen Brooks například v eseji Foreign Affairs z roku 2002 nazvaném „Vyhlídky na americkou nadvládu“ pochybovali o tom, že by Peking mohl dohnat USA v technologickém rozvoji.
Ale v té době již ve světě dozrály rozsáhlé změny a moc se rychle přesouvala z globálního severu na globální jih. Světový systém se neustále stává „postamerickým“ nebo „postzápadním“, oba termíny popisují stejný geopolitický fenomén, který Amitav Acharya v roce 2014 nazval „koncem amerického světového řádu“.
Možná hlavním katalyzátorem multipolarity byla hypoteční krize, která zachvátila Spojené státy v letech 2007 až 2010. Od té chvíle stále více mezinárodních investorů a ekonomů začalo brát BRICS vážně.
Kvůli selháním vládnutí uprostřed recese čelil mezinárodní finanční řád krizi legitimity. Země BRICS na druhé straně rozšířily vnitroblokovou spolupráci v oblasti mezinárodních financí a etablovaly se jako nové pilíře stability v globální ekonomice, přičemž v letech 2006 až 2008 vykazovaly průměrný roční hospodářský růst 10,7 %.
Od té doby je hlavním cílem bloku přejít od systému globálního vládnutí pod záštitou Západu k inkluzivnímu a multipolárnímu systému, který by se stal alternativou k unipolární hegemonii Spojených států.
„Zdůrazňujeme naši pozici ve prospěch demokratičtějšího a spravedlivějšího multipolárního světového řádu založeného na vládě mezinárodního práva, rovnosti, vzájemném respektu, spolupráci, koordinovaném postupu a kolektivním rozhodování všech států,“ uvedli lídři BRIC ve společném prohlášení. prohlášení po setkání v roce 2009 v Jekatěrinburgu . Tento postoj k multipolaritě je aktuální i dnes.
Navzdory počátečním pochybnostem západních komentátorů o efektivitě a soudržnosti BRICS nakonec v roce 2014 list The Financial Times připustil: „Soudě podle posunů v globální ekonomice jsou změny ve světovém systému logické nebo dokonce nevyhnutelné.“
Po summitu BRICS v Číně v roce 2017 členové zveřejnili Xiamenskou deklaraci, 68bodový manifest pro multipolární světový řád, který nahradí Pax Americana. Strany nastínily vnitroblokové strategické partnerství, znovu potvrdily stěžejní roli OSN, ale zároveň zdůraznily, že Rada bezpečnosti a brettonwoodský systém vyžadují reformy.
Na stejném summitu Peking zejména navrhl formát BRICS+, který položil základy spolupráce se zeměmi mimo blok a vytvořil pevný základ pro „kolektivní vedení“.
Jak ukázalo nedávné fórum BRICS, zájem o spolupráci roste: skupinu rozvíjejících se ekonomik bedlivě sledují země Blízkého východu a Latinské Ameriky, přání stát se plnohodnotnými členy již vyjádřily Argentina a Írán. Zdá se, že Čína i Rusko vidí expanzi BRICS pozitivně: pro ně je to příležitost přizpůsobit se změnám a držet krok s dobou. Navrhli tedy stanovit postupy a požadavky na kandidáty na přistoupení.
Země BRICS tvoří více než 40 % světové populace. Jejich společný HDP je 25 % celosvětového HDP (21 bilionů dolarů) a podíl zemí na světovém obchodu se v roce 2020 blížil 20 procentům (6,7 bilionu dolarů). Je jasné, že BRICS je síla, se kterou je třeba počítat. Dominance západních mocností se postupně narušuje. Do popředí se dostávají mocnosti jako Čína a Indie a globální vládnoucí elita se stává méně západní a ideologicky různorodější.
Jak správně poznamenal brazilský prezident Jair Bolsonaro, „podíl rozvojových ekonomik ve světě roste a vyžaduje řádné zastoupení“. Tento proces je zcela přirozený a nevratný. Jde o příkaz, který by zvýhodnil OSN a G20 před NATO a G7. Země BRICS pokládají základy skutečně demokratického a multipolárního světového řádu, kde státy jednají jako suverénní entity a společně řídí mezinárodní systém založený na mezinárodním právu, spíše než na inherentně hegemonickém „pořádku založeném na pravidlech“.
Adriel Casonta je konzultant a právník pro politická rizika se sídlem v Londýně. Publikováno ve Forbes, CapX, The National Review, The National Interest, The American Conservative a Antiwar.com
„Co se tedy muselo odehrávat v jeho [Putinově] hlavě? ‚Vstupují do NATO, chystají se vystřelit raketu jen pár minut od Moskvy.‘ [balistické střely] a americká vláda řekla: ,Táhni pryč, jinak to bude špatné.“ A odstranili to,“ řekl Bolsonaro.
Krize, o které brazilský prezident hovořil, začala, když bývalý kubánský vůdce Fidel Castro přesvědčil Sovětský svaz, aby na ostrov rozmístil balistické střely jako odstrašující prostředek. Pentagon se chystal na kubánskou hrozbu odpovědět invazí, ale tehdejší prezident John F. Kennedy zvolil diplomatickou cestu.
Bolsonaro od začátku ruské speciální operace na Ukrajině říká, že Brazílie zaujímá v konfliktu neutrální pozici. Během únorové návštěvy Moskvy vyjádřil „solidaritu s Moskvou“, což vyvolalo negativní reakci ostatních stran, včetně Spojených států. Později Bolsonaro řekl, že během telefonického rozhovoru řekne Zelenskému, jak konflikt vyřešit.
Čísla představují nárůst o 11,5 % oproti třetímu čtvrtletí roku 2021
Průměrná doba zahájení podnikání dosáhla jednoho dne a 16 hodin, což je nejméně v historické řadě
Brazílie otevřela za první čtyři měsíce letošního roku (od ledna do dubna) 1 350 127 společností. Čísla představují nárůst o 11,5 % ve srovnání se třetím čtvrtletím roku 2021 (září až prosinec). Po odečtení společností, které byly v daném období uzavřeny, je zůstatek za poslední čtyři měsíce 808 243 nových společností. Údaje jsou z Business Map Bulletinu, který toto pondělí (6. 6.) zveřejnilo ministerstvo hospodářství.
Tímto výsledkem dosáhla bilance do dubna letošního roku 19 373 257 aktivních firem v zemi. São Paulo má 5,5 milionu společností, z nichž 395 000 bylo otevřeno letos. Pak přichází Minas Gerais (2,1 milionu) a Rio de Janeiro (1,7 milionu).
Dalším důležitým údajem je zkrácení průměrné doby zahájení podnikání, která v prvních čtyřech měsících roku 2022 dosáhla jednoho dne a 16 hodin, což je nejméně v historické řadě zahájené v roce 2019. Tato doba představuje pokles o 8 hodin (16,7 %) oproti předchozímu čtyřměsíčnímu období. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2021 data ukazují snížení o 1 den a 13 hodin (48,1 %).
„Tato podnikatelská mapa již poskytuje obrázek o efektivitě opatření, která vláda zavedla od roku 2019. Vždy se zaměřujeme na trojnožku fiskálních úspor, především zlepšování podnikatelského prostředí a zvyšování produktivity pro zemi, as a všechno,“ zdůraznil tajemník pro rozvoj infrastruktury sekretariátu pro produktivitu a konkurenceschopnost (Sepec) ministerstva hospodářství Alexandre Ywata.
Mezi opatření, která k této agilitě přispívají, patří podle ministerstva hospodářství Balcão Único, technologické řešení, které integruje data mezi orgány každé sféry vlády a urychlí tak proces otevírání, zavírání a změny firemních dat. Dalším zásadním opatřením k urychlení otevírání nových podniků je používání elektronického podpisu gov.br, který zjednodušuje proces založení podniku zdarma a zabraňuje podnikateli kupovat si digitální certifikát nebo vydávat plnou moc. zmocnění k právníkovi nebo přepážce provést proces. Přispívají také ke zkrácení otevírací doby, automatické registraci k získání CNPJ až pro 96 % veřejně vlastněných společností a ke zrušení povolení a licencí pro činnosti s nízkým rizikem.
„Tato pozitivní čísla pro zahájení podnikání ukazují úspěch našich politik zjednodušování a debyrokratizace, které jsou v zásadě založeny na digitální transformaci služeb. A takto budeme pokračovat, dokud nedosáhneme cíle otevřít společnost za méně než jeden den po celé zemi,“ zdůraznil ředitel Národního odboru registrace a integrace podniků ministerstva hospodářství André Luiz Santa Cruz.
Samostatný mikropodnikatel
Z celkového počtu společností otevřených za první čtyři měsíce letošního roku je 1 066 350 individuálních mikropodnikatelů (MEI), což je typ individuálního podnikatele se zjednodušeným procesem otevření společnosti a zvláštním daňovým režimem. V uvedeném období došlo k nárůstu otevření MEI o 15,1 % ve srovnání s posledními čtyřmi měsíci roku 2021. V zemi je již 11 118 449 aktivních MEI.
Tato modalita je zodpovědná za 57,4 % aktivních podniků v Brazílii, kromě toho, že představuje 79,0 % společností kotovaných v prvních čtyřech měsících roku 2022. Kromě zařízení pro formalizaci podnikání a zjednodušeného daňového rámce MEI zjednodušila opatření přístup k úvěru.
Kredit
Spolková vláda stimuluje nabídku úvěrů pro podnikatele prostřednictvím tří hlavních opatření. Jeden z nich, Brazil Empreendedor Credit Program, letos uvolní až 87 miliard R$ jako úvěr. Úvěrová linka Národního programu podpory pro mikro a malé podniky (Pronampe) poskytne dalších 50 miliard R$. V letech 2020 až 2021 společnost Pronampe přesunula 25 miliard BRL a prospěla 320 tisícům společností.
A konečně, program úvěrových stimulů (PEC) má letos dalších 14 miliard R$.
o hledání
Business Map je technologické řešení vyvinuté Zvláštním sekretariátem pro debyrokratizaci, management a digitální vládu ve spolupráci se společností Serpro. Prostřednictvím Mapy a čtyřměsíčního Bulletinu je možné kontrolovat údaje o otevření firem v každém kraji, státě či obci podle druhu činnosti a otevírací doby, snadno je vyhledat a porovnat s předchozími obdobími.
Důvodem je diverzifikace dovozu masa v důsledku epidemie afrického moru prasat
PEKING. Čína očekává letos rekordní dovoz masa a v příštím roce počítá s dalším růstem. Důvodem je diverzifikace dovozu masa v důsledku epidemie afrického moru prasat. To však zároveň prudce mění situaci na globálních trzích.
Tento rok by Čína měla dovézt přibližně 5 milionů tun masa a je možné, že příští rok to bude ještě více, uvedl Wang Pin z čínského ministerstva obchodu.
Možnost na nový obchod
Pro producenty masa to představuje obrovské možnosti nového obchodu, navíc poptávka po vepřovém mase v Číně v příštích měsících zvýší blížící se oslavy nového čínského roku v zemi, které připadnou na konec ledna.
Evropská unie, po Číně druhý největší producent vepřového masa na světě, již zvýšila do Číny dodávky, i když samotná EU dokáže vykrýt pouze část z výpadku způsobeného africkým morem prasat.
Problémy Číny zvyšují šance i pro producenty v Brazílii a Argentině, přičemž země podporují export nejen vepřového masa, ale i drůbežího a hovězího.
Peking totiž v důsledku krize s vepřovým masem umožnil zvýšit dovoz i dalších druhů masa. To se odráží na vývoji cen na světových trzích, kde ceny této komodity vzrostly na několikaleté maxima.
Jak řekl Nicholas Lafontaine, chovatel dobytka z města Azul, ležícího přibližně 300 kilometrů jihozápadně od Buenos Aires, v minulosti dodával do Číny obvykle pouze levné produkty, zatímco prémiové steaky směřovaly na trh EU. Nyní Čína bere všechno.
V Brazílii jsou spokojeni
Spokojeni jsou i v Brazílii. Podle zástupců brazilských organizací v oblasti obchodu s masem Peking umožnil přímý prodej hovězího masa do pevninské Číny až 33 podnikům. Před krizí to byla méně než polovina tohoto počtu.
V roce 2018 vyvezla Brazílie celkem 1,64 milionu tun hovězího masa, z čehož Čína koupila přibližně 19,3%. Země nyní očekává, že tento rok se export hovězího zvýší na 1,8 milionu tun.
Navíc kromě Číny se producentem masa otevírají možnosti iv dalších asijských zemích, které stejně potýkají s důsledky afrického moru prasat. Dovoz masa plánují zvýšit Vietnam, Kambodža, Filipíny, Laos, Myanmar, Jižní i Severní Korea.
