Inflace v eurozóně dosáhla rekordních 10 %, což zvyšuje tlak na ECB

FRANKFURT – Inflace v eurozóně se přiblížila minulým prognózám a tento měsíc dosáhla nového rekordu, což posílilo očekávání dalšího obrovského zvýšení úrokových sazeb ze strany Evropské centrální banky v říjnu.

Inflace v eurozóně se přiblížila minulým prognózám a tento měsíc dosáhla nového rekordu
Inflace v eurozóně se přiblížila minulým prognózám a tento měsíc dosáhla nového rekordu

Růst cen v 19 zemích sdílejících euro v září zrychlil na 10 procent z 9,1 procenta o měsíc dříve, ukázaly páteční údaje Eurostatu a překonaly očekávání 9,7 procenta.

Údaje o den dříve ukázaly, že inflace v Německu, největší ekonomice bloku, vyskočila na nejvyšší míru od dob korejské války před 70 lety.

Inflace byla stále tažena především nestálými cenami energií a potravin, ale nadále se rozšiřovala prakticky ve všech kategoriích, od služeb po průmyslové zboží, které nyní vykazují bolestně vysoké hodnoty.

To je pravděpodobně nepříjemné čtení pro ECB, která cílí na růst cen na 2 procenta, protože to naznačuje, že inflace je stále více poháněna převisem poptávky a hrozí, že se uchytí.

jak je vytvářen ohromný zisk pro pár lidí a otroctví pro většinu
jak je vytvářen ohromný zisk pro pár lidí a otroctví pro většinu

Základní inflace, která filtruje kolísavé ceny potravin a pohonných hmot a je bedlivě sledována ECB, také vyskočila na nové maximum, což přispělo k naléhavosti dalšího zvyšování sazeb po nadměrných krocích v červenci a září.

Bez zahrnutí cen potravin a pohonných hmot vyskočila inflace na 6,1 procenta z 5,5 procenta, zatímco ještě užší ukazatel, který rovněž nezahrnuje alkohol a tabák, vzrostl na 4,8 procenta ze 4,3 procenta.

Ceny energií mezitím vzrostly o 41 procent ve srovnání s předchozím rokem, zatímco ceny nezpracovaných potravin vzrostly o 13 procent.

Zatímco do příštího zasedání ECB zbývá téměř měsíc, řada politiků se již zasadila o další zvýšení sazeb o 75 bazických bodů po kombinovaných pohybech o 125 bazických bodů na dvou zasedáních, což je nejrychlejší tempo zpřísňování politiky ECB v historii. .

Trhy nyní vidí, že depozitní sazba 0,75 procenta se do konce roku zvýší na přibližně 2 procenta, příští rok na jaře pak na zhruba 3 procenta, než se vyrovná.

Klíčovým problémem je, že vrchol inflace, který ECB mnohokrát předpovídal, může být ještě několik měsíců, protože smlouvy na energie pro domácnosti jsou přeceňovány a prostupují nebetyčně vysoké ceny plynu.

Ničivé sucho v létě udrží ceny potravin pod tlakem, zatímco pád eura na dvouleté minimum vůči dolaru zvýší dováženou inflaci, zejména proto, že účet za energii bloku je většinou denominován v dolarech.

Cenové tlaky ale může zkrotit hrozící recese. Drahá energie a předpokládaný nedostatek plynu odčerpávají úspory a pravděpodobně se propadnou hluboko do růstu, protože spotřebitelům zbude jen málo peněz.

Evropský výbor pro systémová rizika, orgán EU pro hlídání finančních rizik, ve čtvrtek varoval, že se může schylovat k dokonalé bouři, která by mohla ohrozit finanční stabilitu, protože podniky a domácnosti, které se dosud nevzpamatovaly z pandemie, nyní čelí novému hitu.

Indikátory důvěry v celém bloku v posledních týdnech také prudce klesají, což naznačuje, že eurozóna již může být v recesi s malým oddechem pravděpodobně až do jara.

To by také mohlo ECB poskytnout zoufale potřebnou pomoc.

Zaměstnanci by za normálních okolností požadovali velké zvýšení mezd během záchvatů vysoké inflace, ale firmy také čelí prudce rostoucím nákladům, takže jim zbývá málo peněz na zvýšení mezd. To udržuje růst mezd utlumený a nabízí naději, že se růst cen nakonec stabilizuje a v příštím roce začne ustupovat.

Stanovisko BR NBS k aktualizaci střednědobé predikce P4Q-2014

Bankovní rada NBS projednala aktualizaci prosincové střednědobé predikce, jejímž cílem bylo zohlednit především zveřejněnou strukturu ekonomiky ČR ve 3. čtvrtletí, která nebyla v době tvorby prosincové prognózy k dispozici. Zároveň aktualizace může profitovat ze zahrnutí nejnovějších údajů z měsíčních makroekonomických slovenský a zahraničních statistik a v současnosti zejména posledního vývoje cen komodit. Takto aktualizované odhady tvoří rámec pro zhodnocení prognózy ministerstva financí v kontextu členství NBS ve Výboru pro makroekonomické prognózy.

aktualizace střednědobé predikce
aktualizace střednědobé predikce

Prosincová střednědobá predikce byla nejvýrazněji revidována v odhadech vývoje inflace. Důvodem pro podstatné snížení původní predikce o 0,5 procentního bodu, resp. o 0,4 procentního bodu pro tento a pro příští rok, byl vývoj cen ropy, která ve srovnání s úrovněmi krytými do prosincové predikce výrazně poklesla v eurovém vyjádření až o 38%. Výrazný vliv na přehodnocení očekávaného vývoje spotřebitelských cen proto měly ceny energií. To ovlivní náklady všech ekonomických procesů u nás, tak dovezenou inflaci. V tomto roce by tak měly ceny stagnovat, podobně jako v roce 2014. S obnoveným poptávkou a očekávaným růstem cen energetických komodit by se inflace měla v horizontu predikce zvyšovat k úrovni 1,4%.
Nízké ceny takových nezbytných zboží a služeb by měly pozitivně působit na růst reálných příjmů obyvatelstva, což by při umírněném a opožděném přenosu do mzdového vývoje mohlo výrazněji oživit domácí spotřebu. Podobný vývoj lze očekávat i u našich obchodních partnerů, což by mělo podpořit exportní výkonnost slovenské ekonomiky. Vzhledem k aktuální méně příznivá data za průmysl se tento pozitivní efekt může projevit až v příštím roce. Dynamika hrubého domácího produktu, po zohlednění prorůstový vlivu z domácí spotřeby a později i z exportu, byla revidovaná ve srovnání s prosincovou predikcí v celém horizontu prognózy směrem nahoru o 0,3 procentního bodu v obou letech. Ekonomika by tam měla vzrůst o 2,9% v tomto ao 3,6% v příštím roce.
Růstem ekonomiky v prostředí uvolněné měnové politiky by měly být podněcovány tak investice a vzhledem k vyšší domácí poptávku i trh práce.
Rizika prognózy pro odhad vývoje cen a ekonomiky jsou vybilancované.