„Uvědomujeme si, že mnoho lidí má v tuto chvíli obavy, a bereme tyto obavy velmi vážně,” řekla Jutta Steinrucková, starostka Ludwigshafenu. „Každý už může dělat něco podle svého a šetřit energii, kdekoli je to možné. Každá kilowatthodina, kterou nyní ušetříme, nám pomůže na podzim a v zimě,“ dodala.
Německo má tři měsíce na to, aby se zachránilo před zimní plynovou krizí. Vláda Olafa Scholze reagovala pomalu, když Rusko omezilo dodávky plynu. Nyní města omezují osvětlení a teplou vodu ve snaze odvrátit katastrofu. A to je jen začátek krize, která zachvátí celou Evropu. Zejména Česko je na německé ekonomice bytostně závislé.
V německém prezidentském paláci v Berlíně se už v noci nesvítí, město Hannover vypíná teplou vodu ve sprchách svých bazénů a posiloven a obce po celé zemi připravují vytápěcí záchytné body, v nichž by lidé byli v bezpečí před chladem. A to je jen začátek krize, která zachvátí celou Evropu
Možná ještě vrcholí léto, ale Německo má málo času na to, aby odvrátilo letošní zimu nedostatek energie, který by byl pro rozvinutý národ bezprecedentní. Velká část Evropy pociťuje tlak z ruského omezování dodávek zemního plynu, ale žádná jiná země není tak exponovaná jako největší ekonomika Evropy, kde téměř polovina domácností spoléhá na plyn jako na palivo k vytápění.
Administrativa kancléře Olafa Scholze se se zranitelností Německa vypořádala pomalu a teprve nedávno stanovila cíle pro snížení poptávky, protože úsilí o zajištění alternativních dodávek selhalo. Vzhledem k tomu, že Moskva nadále zpřísňuje dodávky a Francie se potýká s problémy s exportem elektřiny ke svým sousedům, rizika přesahují letošní zimu i do dalších období.
„Výzvy, kterým čelíme, jsou obrovské a ovlivňují významné oblasti ekonomiky a společnosti,“ řekl Robert Habeck, německý vicekancléř a ministr hospodářství, poté, co odhalil plán, jak přenést zvýšení nákladů z energetických společností na spotřebitele. „Jsme ale silná země a silná demokracie. To jsou dobré předpoklady pro překonání této krize,“ míní.
Hrozba recese a přídělového systému
Podle lidí obeznámených s myšlením vedení Kremlu pravděpodobně udrží životně důležité toky plynu do Evropy na minimálních úrovních, dokud bude patová situace ohledně Ukrajiny pokračovat. To znamená, že nedostatek v regionu bude pravděpodobně přetrvávat, přičemž ceny plynu pro každý rok až do roku 2025 již letos dosáhly rekordu. V Německu hrozí přídělový systém a recese a úřady vyjádřily obavy ze sociálních nepokojů, pokud se nedostatek energie vymkne kontrole.
Poslední krok Ruska přišel minulý týden, kdy společnost Gazprom ze snížení průtoků na klíčovém plynovodu Nord Stream na zhruba 20 procent kapacity obvinila problém s turbínami putujícími v jednom případě z Kanady. V důsledku toho ceny plynu minulý týden vyskočily přes 30 procent a ceny elektřiny lámaly jeden rekord za druhým.
Habeck, který dohlíží na energetickou politiku, označil zdůvodnění Gazpromu za „frašku“, ale uznal, že situace je vážná, a znovu vyzval společnosti a spotřebitele, aby zvýšili úsilí o úspory. Aby překlenul tuto propast, jeho ministerstvo umožnilo oživení zakonzervovaných uhelných elektráren, zastavených jako překážky v úsilí o lepší klima, a doporučuje, aby Němci instalovali účinné sprchové hlavice a prali prádlo při nižších teplotách.
Pokud opatření k vyrovnání nabídky a poptávky selžou, má vláda pravomoc vyhlásit „nouzový stav“ pro plyn, což by znamenalo, že stát převezme kontrolu nad distribucí a rozhodne, kdo dostane palivo a kdo ne.
Zatímco domácnosti a kritická infrastruktura, jako jsou nemocnice, jsou chráněny před přerušením, neexistuje žádná záruka, že pokojové teploty v bytech a domech budou příjemné. Největší německý pronajímatel již oznámil plány na snížení nočního vytápění a veřejné budovy včetně Říšského sněmu v Berlíně vypínají termostaty.
Čtvrtina Němců spadla do energetické chudoby
Růst nákladů, který se začne naplno projevovat letos na podzim, zvyšuje tlak na chudé. Již přibližně jeden ze čtyř Němců sklouzl do energetické chudoby, což znamená, že náklady na vytápění a osvětlení ovlivňují schopnost pokrýt ostatní výdaje, uvádí Institut pro ekonomický výzkum v Kolíně nad Rýnem. Vláda nyní pracuje na programech pomoci pro nízkopříjmové domácnosti.
Firemní sektor již reaguje. Průzkum podnikatelské lobby DIHK mezi 3500 společnostmi ukázal, že 16 procent průmyslových firem zvažuje kvůli energetické krizi omezení výroby nebo se vzdá některých operací.
BASF je jedním z nich. Chemický gigant plánuje snížit produkci čpavku, který je klíčovou složkou pro hnojiva, náročnou na plyn, poté, co prudce vzrostly náklady, čímž se podnikání stalo nerentabilním. Plánuje také částečné převedení výroby elektřiny a páry ve svém hlavním závodě v Ludwigshafenu na topný olej, což by pomohlo uvolnit plyn k prodeji zpět do sítě.
Není to jen Německo. Vysoké ceny energie přiměly výrobce hnojiv CF Industries k oznámení, že trvale uzavře jeden ze svých závodů ve Spojeném království. Cargill, přední světový obchodník s plodinami, také uzavřel britský závod na zpracování olejnatých semen, zatímco ve Francii se supermarkety včetně Carrefour a Monoprix dohodly na snížení spotřeby energie.
Mezinárodní měnový fond odhaduje, že Německu hrozí ztráta 4,8 procenta ekonomického výkonu, pokud Rusko zastaví dodávky plynu, a Bundesbank odhadla potenciální škody na 220 miliard eur (asi 5,4 bilionu korun). I když to bude jistě bolestivý zásah, Německo se obává, že brzy bude následovat strukturální ztráta konkurenceschopnosti.
Německý průmysl zamíří za hranice
Energeticky náročná průmyslová odvětví se pravděpodobně budou stahovat do regionů se spolehlivými obnovitelnými zdroji energie, jako je větrné pobřeží Německa nebo oblasti Středozemního moře bohaté na sluneční záření, a potenciálně oslabí průmyslové regiony podél Rýna a na jihu Německa, podle nejmenovaného vedoucího pracovníka velkého německého výrobce. Někteří manažeři chemického průmyslu říkají, že výroba by se mohla přesunout do Turecka, kde je přístup k ázerbájdžánskému ropovodu.
„Náš ekonomický systém je v nebezpečí zhroucení,” řekl Michael Kretschmer, premiér spolkové země Sasko z opozičních konzervativců. „Pokud nebudeme opatrní, Německo by se mohlo deindustrializovat,“ řekl deníku Die Zeit a zopakoval svou výzvu „zmrazit“ válku na Ukrajině a účinně přijmout Putinův vojenský postup.
Většina Němců podporuje Ukrajinu – asi polovina tvrdí, že vláda by měla pokračovat v podpoře Kyjeva navzdory rostoucím nákladům na energii, alespoň podle průzkumu Policy Matters pro Die Zeit – ale kritici jako Kretschmer by mohli získat pozornost, když teploty klesnou. To by na Scholze vyvolalo ještě větší tlak.
Navzdory několika měsícům krize, jeho administrativa právě začala veřejně komunikovat cíl snížit poptávku až o 20 procent. A na znamení rostoucí naléhavosti nedávno zvýšila svůj minimální cíl pro skladování plynu – nyní o 15 procentních bodů vyšší než v celé EU.
Nadějné vyhlídky
Přesto existují nadějná znamení. Mercedes-Benz Group uvedla, že rozlehlá továrna v Sindelfingenu, kde společnost vyrábí luxusní sedan třídy S, nyní může fungovat bez zemního plynu, paliva, které se obvykle používá v lakovně. Automobilka by mohla mít dokonce dostatek přebytků, aby pomohla pokrýt nedostatek jinde.
Solidarita Evropy také trvá. Země EU dosáhly politické dohody o snížení spotřeby plynu do letošní zimy o 15 procent, pokud Rusko zavře kohoutek. I když existují určité výjimky, plán stanoví, že snížení je v nouzové situaci povinné.
V Ludwigshafenu, průmyslovém uzlu na řece Rýn, úředníci zkoumají, jaká kritická infrastruktura může zůstat otevřená v nejhorším případě. Uvažují také o přeměně městské arény, kde se běžně konají akce od koncertů po psí výstavy, na „teplou oázu“ s prostorem pro stovky lidí, kteří by mohli na mnoho hodin uniknout chladu.
„Uvědomujeme si, že mnoho lidí má v tuto chvíli obavy, a bereme tyto obavy velmi vážně,” řekla Jutta Steinrucková, starostka Ludwigshafenu. „Každý už může dělat něco podle svého a šetřit energii, kdekoli je to možné. Každá kilowatthodina, kterou nyní ušetříme, nám pomůže na podzim a v zimě,“ dodala.