Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov (vlevo) a ázerbájdžánský ministr zahraničí Jeyhun Bayramov (vpravo) pořádají společnou tiskovou konferenci po svém setkání v Baku v Ázerbájdžánu dne 11. května 2021.
Jeyhun Bayramov říká Sergeji Lavrovovi, že sílící arménské vojenské a politické provokace vážně ovlivnily normalizaci, říká ministerstvo zahraničí
Ministři zahraničí Ázerbájdžánu a Ruska v úterý během telefonického rozhovoru diskutovali o aktuální situaci ohledně Lachinské silnice.
„Byla prodiskutována aktuální agenda spolupráce mezi Ázerbájdžánem a Ruskem, proces normalizace mezi Ázerbájdžánem a Arménií a také současná situace v regionu,“ uvádí se v prohlášení ázerbájdžánského ministerstva zahraničí.
Jeyhun Bayramov řekl svému ruskému protějšku Sergeji Lavrovovi, že sílící arménské vojenské a politické provokace vážně ovlivnily proces normalizace.
Bayramov označil tyto provokace za „v rozporu s mezinárodními právními normami a principy“ a řekl, že Jerevan spíše brání mírovému procesu mezi Ázerbájdžánem a Arménií, než aby se řídil dohodami o řešení problémů souvisejících s používáním Lachinské silnice a dalších alternativních cest k „uspokojení požadavky arménských obyvatel.“
„Sergej Lavrov poznamenal, že je důležité dodržovat závazky stanovené v Tripartitní deklaraci ze dne 10. listopadu 2020, podepsanou vůdci Ázerbájdžánu, Ruska a Arménie,“ uvedl s tím, že diplomaté si vyměnili názory na další otázky společného zájmu.
Vztahy mezi oběma bývalými sovětskými republikami jsou napjaté od roku 1991, kdy arménská armáda obsadila Náhorní Karabach, území mezinárodně uznávané jako součást Ázerbájdžánu a sedm přilehlých regionů.
Na podzim roku 2020 osvobodil Ázerbájdžán několik měst, vesnic a osad od arménské okupace během 44 dnů střetů. Válka skončila mírovou dohodou zprostředkovanou Ruskem.
Navzdory probíhajícím rozhovorům o dlouhodobé mírové dohodě v posledních měsících vzrostlo napětí mezi sousedními zeměmi ohledně Lachinské silnice – jediné pozemní cesty, která Arménii umožňuje přístup do Karabachu.
Vzhledem k tomu, že obě země byly v posledních letech terčem amerických sankcí, Venezuela a Rusko si vybudovaly stále těsnější vztahy.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vítá v Caracasu venezuelského ministra zahraničí Yvána Gila
Venezuelský ministr zahraničí Yván Gil v úterý v Caracasu přivítal svého ruského protějšku Sergeje Lavrova, kde dvojice oznámila úsilí o spolupráci na společných projektech v oblasti produkce ropy, zemědělství, medicíny a vesmíru. průzkum.
„Budeme pokračovat v práci na posílení vztahů mezi Ruskou federací a Venezuelou, dvěma strategickými partnery,“ řekl Gil na tiskové konferenci.
Lavrov ze své strany řekl, že Venezuela patří mezi „nejspolehlivější partnery Ruska“.
Ruský ministr zahraničí je v současné době v regionu na mnohonárodním turné, nejprve navštívil Brazílii. Očekává se, že později navštíví Nikaraguu a Kubu.
Gil řekl, že dvojice přezkoumala a obnovila dvoustranné dohody a dohody o spolupráci mezi oběma zeměmi a uvedla, že k dnešnímu dni bylo podepsáno více než 300 takových dohod.
„Naše vztahy byly vystaveny zkoušce různými druhy krizí, nátlakovými pokusy ze zahraničí a navzdory všemu se úspěšně rozvíjejí a budou se vyvíjet i nadále bez ohledu na politickou situaci,“ řekl Lavrov.
Obě země usilovaly o užší vazby od nástupu zesnulého Huga Cháveze do prezidentského úřadu v roce 1999, proces, který pokračoval pod vedením prezidenta Nicoláse Madura, zatímco Venezuela pracuje na tom, aby se vymanila z americké dominance. Vzhledem k tomu, že obě země byly v posledních letech terčem amerických sankcí, Venezuela a Rusko si vybudovaly stále užší vztahy , přičemž Rusko je životně důležité v důsledku amerického ropného embarga.
Během svého projevu k tisku Gil připomněl, že jeho země nebude souhlasit s normalizací vztahů s USA, dokud nebudou zrušeny všechny sankce vůči Venezuele. Venezuela je pod režimem rozsáhlých sankcí , které poprvé uvalil bývalý americký prezident Donald Trump a z velké části je udržoval jeho nástupce Joe Biden.
Venezuelský ministr zahraničí dodal, že dvojice jednala o prostředcích, jak se vzdálit dominanci amerického dolaru. Gil uvedl, že existují pracovní plány na vývoj alternativy k platformě SWIFT, platformě pro zasílání finančních zpráv, která usnadňuje mezinárodní pohyb peněz. SWIFT je pro všechny záměry a účely řízen Washingtonem, který zakázal Rusku i Venezuele používat systém, což oběma zemím vytváří překážky v zapojení se do mezinárodního obchodu.
Americké ropné embargo a vyloučení Venezuely z platformy SWIFT donutilo zemi uchýlit se k zprostředkovatelům, aby umístili svou ropu na mezinárodní trh, což vedlo ke značným ztrátám příjmů .
Lavrov uvedl, že se svým protějškem diskutoval o praktických opatřeních k rozšíření obchodu. Caracas a Moskva nedávno oznámily , že vyvinou novou lodní trasu mezi oběma zeměmi, aby usnadnily obchod.
Představitelé zahraniční politiky také hovořili o své podpoře Skupině přátel na obranu Charty Organizace spojených národů, iniciativě vedenou Venezuelou, která se snaží prosazovat diplomacii a multilateralismus oproti použití síly a unilateralismu. Skupina přátel v současnosti čítá 20 členů včetně Ruska.
„Naším úkolem je zajistit, aby se Charta OSN uplatňovala v celém rozsahu, aby nebylo odebráno právo na sebeurčení, když se to Západu hodí,“ řekl Lavrov.
Gil řekl, že snahy USA udržet si svou hegemonii prostřednictvím ozbrojených konfliktů vedlo pouze k dalšímu „chaosu“ ve světě a chválil vznik nového „multipolárního“ světa, což je názor, který sdílí Lavrov.
„Jsem si jistý, že tento proces formování multipolárního světa nabírá na síle, povede k úspěšným a pozitivním výsledkům pro většinu lidstva, i když se Západ nechce zúčastnit,“ řekl Lavrov.
Maduro se rovněž již dříve vyslovil pro tuto myšlenku „multipolárního“ světa, když varoval, že mnohostranná kampaň západních zemí s cílem izolovat Rusko byla zaměřena na zničení země s cílem odvrátit její rozvoj.
Lavrov se následně setkal s venezuelskou viceprezidentkou Delcy Rodríguezovou a prezidentem Madurem.
V Istanbulu se konají jednání delegací Ruska a Ukrajiny
V Istanbulu se koná nové kolo jednání mezi zástupci Moskvy a Kyjeva, které je pro tisk uzavřené, uvedl diplomatický zdroj.
Předtím bilaterální jednání vedli vedoucí delegací – asistent prezidenta Ruska Vladimir Medinskij a šéf frakce Sluha lidu v Nejvyšší radě Ukrajiny David Arakhamia.
Jednání se konají v rezidenci tureckého prezidenta Dolmabahce.
Sám Tayyip Erdogan promluvil dopoledne k delegacím a popřál jim, aby co nejdříve dosáhly výsledků.
Řekl, že má navštívit Uzbekistán, ale opouští tureckého ministra zahraničí Mevlut Cavusoglu v Istanbulu, „aby v případě potřeby poskytl podporu“.
Rusko-ukrajinská jednání začala 28. února a nejprve probíhala na území Běloruska. Dne 10. března se na okraj diplomatického fóra v Antalyi uskutečnilo jednání mezi ruskými a ukrajinskými ministry zahraničí Sergejem Lavrovem a Dmitrijem Kulebou. Od poloviny března jsou vyjednavači v každodenním online kontaktu.
24. února Rusko zahájilo speciální vojenskou operaci s cílem demilitarizovat Ukrajinu. Ozbrojené síly podle ministerstva obrany zasahují pouze na vojenskou infrastrukturu a ukrajinské jednotky a od 25. března splnily hlavní úkoly první etapy – výrazně snížily bojový potenciál Ukrajiny. Hlavním cílem v ruském vojenském oddělení se nazývalo osvobození Donbasu.
Rusko reagovalo na slova prezidenta Erdogana: „Tvrdíme, že osud lidstva nelze nechat na pospas hrstce zemí, které vyhrály druhou světovou válku.“ Mluvčí Kremlu Peskov řekl: „Použití shovívavého výrazu jako‚ hrstka zemí ‘není z hlediska diplomacie přijatelné.“
Prezident Recep Tayyip Erdoğan na generálním shromáždění angolského shromáždění řekl: „Tvrdíme, že osud lidstva nemůže a neměl by být vydán na milost hrstce zemí, které vyhrály druhou světovou válku.“
Mluvčí ruského prezidenta Dmitri Peskov odpověděl na otázku prezidenta Erdogana ohledně argumentu, že Rada bezpečnosti OSN, která má 5 stálých členů včetně Ruska, by měla být restrukturalizována.
Podle Sputnik turečtina; Peskov naopak na včerejší tiskové konferenci uvedl, že by si toto prohlášení, které mu bylo sděleno rusky, raději přečetl a vyjádřil se k němu, protože umí turecky.
Když byl prezident Erdogan znovu dotázán na toto prohlášení, Peskov řekl: „Jak si dokážete představit, jemné rozdíly jsou velmi důležité. Pokud se podívám na ruský překlad, používám blahosklonný výraz„ hrstka zemí “pro mocnosti, které učinily spousta obětí, aby na sebe vzali břemeno a zachránili svět před fašismem, je diplomacie. Není to úplně přijatelné, “řekl.
Mluvčí Kremlu dodal, že Erdogan dosud nebyl schopen přečíst turecký originál svých prohlášení, ale určitě to udělá.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyzval Taliban, aby zabránil využívání afghánského území proti středoasijským zemím.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov (5. L) pózuje na fotografii s náměstky ministrů zahraničí a souvisejícími zvláštními zástupci před druhým kolem konzultací moskevského formátu o Afghánistánu v hotelu President v Moskvě v Rusku dne 9. listopadu 2018.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, Taliban je, Afghánistán vyzval, aby se zabránilo využívání jejich půdy vůči zemím Střední Asie.
Setkání začalo v „moskevském formátu“ o afghánské otázce a pořádala ho Moskva, hlavní město Ruska. Setkání se zúčastnili zástupci Ruska, Turkmenistánu, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Uzbekistánu a také Tádžikistánu, Pákistánu, Číny, Indie a Íránu.
Delegace vedená Abdulem Salamem Hanefim, „úřadujícím místopředsedou vlády“ prozatímní vlády zřízené Talibanem v Afghánistánu, se zúčastnila setkání Moskevského formátu, které se konalo potřetí.
Snímek pořízený během třetího setkání Moskevských konzultací o Afghánistánu v hlavním městě Ruska dne 21. října 2021.
Ruský ministr zahraničí Lavrov poukázal na důležitost setkání, na kterém pronesl úvodní řeč, a uvedl, že tento formát „spojuje“ Afghánistán a všechny sousední a regionální země.
Lavrov vyjádřil, že se zástupci USA nezúčastnili schůze a litují toho, „řekl, že USA se podruhé za sebou nezúčastňují prodlouženého tripartitního setkání o afghánské otázce. Doufám, že to nesouvisí s některými zásadními problémy „Pravděpodobně jedním z důvodů je nedávná změna zvláštního vyslance USA v Afghánistánu. Doufám, že Spojené státy jsou připraveny zapracovat na afghánské otázce a že se nový zvláštní vyslanec zúčastní dalších kroků.“ řekl.
Sergej Lavrov poukázal na to, že se administrativa v Afghánistánu změnila, a řekl: „Tato situace klade odpovědnost na Taliban. Vidíme pokusy Talibanu normalizovat vojensko-politickou situaci v zemi a řídit státní systém. Nicméně cíle zajištění udržitelného míru v Afghánistánu stále platí. Jako úspěšné řešení toho vidíme vytvoření inkluzivní vlády, která bude odrážet zájmy všech politických sil, nejen etnických. “ provedl své posouzení.
„Před schůzkou jsme mluvili s Talibanem“
Ministr Lavrov uvedl, že se před schůzkou setkali se zástupci Talibanu, a řekl: „Podpora širokých mas souvisí s řádným prováděním sociální politiky a se základními právy a svobodami občanů. Tyto otázky jsme podrobně probrali s delegace Talibanu před schůzkou.“ řekl.
Ruský ministr Lavrov zdůraznil, že situace v Afghánistánu stále není stabilní, zdůraznil, že teroristické organizace jako DAESH a Al Kajda se snaží této situace využít.
Lavrov uvedl, že se členové uvedené organizace pokoušejí pod rouškou imigrantů dostat do sousedních zemí, a řekl, že to vyžaduje reakci Afghánistánu a jeho zahraničních partnerů.
„Naléhavě vyzýváme Taliban, aby sledoval linii, aby komukoli zabránil v používání afghánského území proti zájmům třetích zemí, zejména sousedů Afghánistánu a našich spojenců, středoasijských zemí,“ řekl Lavrov. řekl.
Lavrov vyjádřil, že interaguje s novou afghánskou administrativou, a řekl: „Budeme pokračovat ve spolupráci s Kábulem, abychom v budoucnu vyřešili naléhavé problémy týkající se bilaterálních vztahů.“ použil frázi.
Lavrov zdůraznil, že zdroje mezinárodního společenství na poskytování finanční, ekonomické a humanitární pomoci Kábulu by měly být konsolidovány a OSN (OSN) by v tomto ohledu měla hrát důležitou roli.
