Evropa si pod sebou podřezává větev. To, co na snížení globálních emisí ušetří, Čína během dvou let dožene

Čína staví uhelné elektrárny rekordním tempem
Čína staví uhelné elektrárny rekordním tempem

Elektromobilitu vítejme, ovšem jen za té zásadní podmínky, že se prosadí tržně. Tomu ale aktuálně nic nenasvědčuje. Kompletním přechodem ne elektromobilitu sníží EU globální emise oxidu uhličitého o 2 %. O tolik je pak Čína zase zvýší za pouhé dva roky jen svojí rychlou výstavbou uhelných elektráren.

Stoupenci elektromobility se zaklínají tím, že tento druh pohonu bude již za pár levnější než pohon spalovacích motorů. Pokud tomu tak tedy bude, není třeba žádných podpůrných dotací, ani daňových úprav vedoucích k umělému zdražení benzínu či nafty. Široká veřejnost přece ráda sama od sebe pořídí vůz, který je levnější. Jenže skutečnost je jiná.

Nikdo zatím s jistotou neumí říci, že elektrický pohon opravdu ve férovém tržním konkurenčním boji tváří v tváří spalovacím motorům obstojí. Proto jsme nyní svědky tak silného tlaku různých lobbistů nebo neziskových organizací, které elektromobilitu tlačí. Bohužel tím hlavně jen nechtěně odhalují, jak jsou si sami notně nejistí stran její perspektivy.

Kompletní přechod na elektromobilitu by při současné úrovni technologického rozvoje učinil individuální dopravu finančně zcela nedostupnou chudým lidem, ale také podstatné části střední třídy. Navíc by došlo takřka jistě k občanským nepokojům, jaké představovaly třeba bouře takzvaných žlutých vest ve Francii. Pochopitelně by byly ohroženy miliony pracovních míst napříč EU, neboť v současnosti dává automobilový průmysl přímo či nepřímo práci takřka patnácti milionům lidí v EU. Ale i pokud by EU ustála ztrátu milionů pracovních míst, občanské nepokoje a zhoršení životní úrovně všech obyvatel, nejvíce pak chudých a středních vrstev, stejně přechodem na elektromobilitu zajistí snížení globálních emisí oxidu uhličitého stále pouze o ona přibližně dvě procenta.

Jenže dvě procenta globálních emisích oxidu uhličitého nejsou ničím významným. Jeden příklad za všechny. Čína zodpovídá za přibližně 28 procent emisí oxidu uhličitého. Jenom ve druhém pololetí 2020 zodpovídaly emise jejich uhelných elektráren, které stále staví poměrně rapidním tempem, za nárůst čínských emisí čítající meziročně čtyři procenta. Globálně tedy čínské uhelné elektrárny, resp. jejich horečná výstavba, aktuálně způsobují růst celosvětových emisí o jedno procento ročně. Takže to, co by EU umazala za cenu obrovských sociálních a ekonomických nákladů spojených s plným přechodem na elektromobilitu, to Čína dožene při současném tempu výstavby uhelných elektráren za pouhé dva roky.

Skupina MOL výrazně rozšiřila v roce 2004 své aktivity v Rumunsku SLOVNAFT

Společnost MOL podepsala v roce 2004 dohodu se Shell Group o koupi Shell Romania SRL, s výjimkou Shell Gas Romania SA
Dohoda se týkala sítě 59 čerpacích stanic na území Rumunska a aktivit v oblasti aviatiky, lodní dopravy, maziv a obchodních činností. Po této akvizici od roku 2004 Skupina MOL provozuje v Rumunsku více než 130 čerpacích stanic. Transakce podléhala schválení příslušnými regulačními orgány, které přišlo na začátkem roku 2005.
„Srdečně vítáme zákazníky Shell Romania, tak našich nových kolegů jako budoucí členy Skupiny MOL. Já osobně počítám do budoucna s dobrými výkony týmu Shell Romania, „řekl generální ředitel Skupiny MOL Gyorgy Mosonyi. „Naším cílem byl a také je dynamický růst, kvalita a úspěch na rumunském trhu. Tato transakce je dalším dobrým krokem v tomto směru. “
Skupina MOL je vedoucí integrovanou ropnou, petrochemickou a plynárenskou společností ve Střední a Východní Evropě. Spolu se svým chorvatským strategickým partnerem, společností INA provozuje síť více než 1000 čerpacích stanic v 11 zemích.

Skupina MOL je přítomna v Rumunsku od roku 1995 a rumunský trh považuje za strategicky důležitý s velkým potenciálem.