Archiv pro štítek: Spojené státy

Jeruzalém – Západní země v řádu několika dnů od zahájení ruské invaze na Ukrajinu odkazovaly na mezinárodní právo, zavedly tvrdé sankce, začaly vítat uprchlíky s otevřenou náručí a oslavovat ukrajinský ozbrojený odpor. Zmíněná reakce v mnoha zemích Blízkého východu vyvolala pobouření, jelikož ji mnozí považují za do očí bijící dvojí metr v západním přístupu k mezinárodním konfliktům

„Za méně než sedm dní jsme se stali svědky toho, že byly nasazeny veškeré prostředky, o kterých nám po více než 70 let tvrdili, že nemohou být aktivovány,“ řekl na bezpečnostním fóru v Turecku dříve v tomto měsíci palestinský ministr zahraničí Rijád Málikí. „Je to neskutečné pokrytectví,“ dodal.

Spojenými státy vedená válka v Iráku, která začala před 19 lety, byla všeobecně považována za nezákonnou invazi jednoho státu do druhého. Iráčané, kteří proti Američanům bojovali, však byli označováni za teroristy a uprchlíci prchající na Západ byli často odmítnuti a považováni za potenciální bezpečnostní hrozbu.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena ve středu uvedla, že dospěla k závěru, že ruské síly spáchaly na Ukrajině válečné zločiny. Spojené státy chtějí spolu s dalšími zeměmi spolupracovat na stíhání pachatelů. USA však nejsou členem Mezinárodního trestního soudu (ICC) a důrazně se staví proti jakémukoli mezinárodnímu vyšetřování vlastního jednání nebo jednání svého spojence Izraele.

Když se Rusko v roce 2015 zapojilo do občanské války v Sýrii na straně prezidenta Bašára Asada a pomohlo jeho silám zničit a vyhladovět celá města, vyvolalo to mezinárodní pobouření, ale jen málo konkrétních činů. Syrští uprchlíci prchající do Evropy umírali při nebezpečných plavbách po moři nebo byli vraceni zpět, protože je mnozí označovali za hrozbu pro západní kulturu.

V Jemenu je v důsledku již několik let trvající války mezi koalicí vedenou Saúdskou Arábií a Íránem podporovanými šíitskými povstali ohroženo hladem 13 milionů lidí. Ani drásavá svědectví o kojencích umírajících hlady ale konfliktu nezajistila trvalou mezinárodní pozornost.

Bývalý dlouholetý pracovník americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bruce Riedel, který působí v analytickém středisku Brookings Institution, označuje za pochopitelné, že mnozí obyvatelé Blízkého východu spatřují v jednání Západu dvojí metr. „Spojené státy a Spojené království podporovaly sedm let trvající válku Saúdské Arábie v Jemenu, která způsobila nejhorší humanitární katastrofu na světě za poslední desetiletí,“ uvedl.

Izraelská okupace území, které Palestinci chtějí pro svůj budoucí stát, trvá již šesté desetiletí a miliony Palestinců žijí pod vojenskou nadvládou, jejíž konec je v nedohlednu, píše AP. Spojené státy, Izrael a Německo přijaly právní předpisy zaměřené na potlačení Palestinci vedeného hnutí za bojkot Izraele. Velkým firmám, jako jsou McDonald’s, Exxon Mobil a Apple, se nyní dostalo pochvaly za to, že v Rusku pozastavily svou činnost.

Na sociálních sítích svět povzbuzoval Ukrajince, když vyráběli Molotovovy koktejly a vydali se bojovat proti okupační armádě. Když Palestinci a Iráčané dělají totéž, jsou označováni za teroristy a legitimní cíle.

„Postavili jsme se okupantům, i když byl svět na straně Američanů, a to včetně Ukrajinců, kteří byli součástí jejich koalice,“ uvedl 51letý Džabbár Rubáí, který v letech 2003-2011 bojoval v iráckém povstání proti americkým silám. „Protože svět byl na straně Američanů, nepřipisovali nám takovou slávu a nenazývali nás vlasteneckým odbojem,“ řekl s dodal, že místo toho byl zdůrazňován náboženský aspekt povstání. „To je samozřejmě dvojí metr, jako bychom byli podlidé,“ dodal.

Jedenačtyřicetiletý bagdádský kurýr Abdal Amír Chálid mezi iráckým a ukrajinským odporem nevidí rozdíl. „Když už, tak odpor proti Američanům v Iráku byl oprávněnější, vzhledem k tomu, že Američané urazili tisíce kilometrů, aby přišli do naší země, zatímco Rusové jdou po domnělé hrozbě vedle nich,“ řekl.

Je jisté, že mezi válkou na Ukrajině, která je jasným případem invaze jednoho členského státu OSN do jiného, a konflikty na Blízkém východě, které často zahrnují občanskou válku a islámský extremismus, jsou významné rozdíly, píše AP.

„Konflikty na Blízkém východě jsou obecně velmi komplikované. Nejsou to hry o morálce,“ uvedl Aaron David Miller z Carnegieho nadace pro mezinárodní mír, který v minulosti radil v otázkách týkajících se Blízkého východu republikánským i demokratickým administrativám.

Konflikt na Ukrajině je podle něj jedinečný svou morální jasností, neboť Rusko je všeobecně považováno za zemi, která zahájila agresivní a ničivou válku proti svému sousedovi. Nejbližším srovnáním na Blízkém východě by mohla být invaze Iráku do Kuvajtu v roce 1990, kdy Washington reagoval sestavením vojenské koalice zahrnující arabské státy, která irácké síly vyhnala. Miller nicméně připouští, že americká zahraniční politika je „plná anomálií, nesrovnalostí, rozporů a pokrytectví“.

Americká invaze do Afghánistánu byla reakcí na útoky z 11. září 2001, které Usáma bin Ládin plánoval v době, kdy jej v zemi ukrýval Tálibán. Svou válku v Iráku Spojené státy ospravedlňovaly tvrzeními o zbraních hromadného ničení, která se ukázala být nepravdivá. Invaze ale také svrhla brutálního diktátora Saddáma Husajna, který sám porušoval mezinárodní právo a dopouštěl se zločinů proti lidskosti.

Přesto většina Iráčanů a ostatních Arabů považuje invazi do Iráku za nevyprovokovanou katastrofu, která vedla k dlouholetým sektářským sporům a krveprolití.

Elliott Abrams, který působí v Radě pro mezinárodní vztahy a byl poradcem Bílého domu v době, kdy Spojené státy podnikly invazi do Iráku, řekl, že je rozdíl mezi Ukrajinci bojujícími proti ruským invazním silám a povstalci v Iráku, kteří bojovali proti Američanům. „Iráčané, kteří bojovali proti americkým jednotkám ve jménu Íránu nebo ISIS, nebyli bojovníci za svobodu,“ řekl s odkazem na teroristickou skupinu Islámský stát (IS). „Dělat tyto morální rozdíly není projevem pokrytectví,“ dodal.

Izraelsko-palestinský konflikt má více než stoletou historii – začal dlouho před válkou v roce 1967, kdy Izrael obsadil východní Jeruzalém, Západní břeh Jordánu a Gazu. Z Pásma Gazy se Izrael stáhl, ale uplatňuje vůči němu blokádu. Východní Jeruzalém Izrael anektoval a Západní břeh Jordánu stále okupuje. Většina mezinárodního společenství pokračující izraelskou výstavbu osad na okupovaných územích považuje za nelegální a překážku k míru. Izrael líčí konflikt jako územní spor a obviňuje Palestince, že odmítají uznat právo židovského státu existovat.

„Srovnávat izraelské obranné války s ruskou invazí do sousedního státu může jen člověk, kterému chybí kontext,“ uvedl deník The Jerusalem Post v článku z 1. března.

Ruské zapojení v Sýrii bylo součástí komplikované občanské války, v níž mnoho frakcí, včetně IS, spáchalo zvěrstva. Když se IS zmocnil velké části Sýrie a Iráku, mnozí se obávali, že extremisté proklouznou do Evropy mezi uprchlíky.

Mnozí lidé na Blízkém východě ale přesto považovali tvrdé zacházení s arabskými a muslimskými migranty za důkaz toho, že západní národy stále mají kulturní předsudky, ačkoliv se hlásí k univerzálním právům a hodnotám. Mnozí mají pocit, že jejich utrpení je bráno méně vážně kvůli rozšířenému názoru, že Blízký východ byl vždy zmítán násilím – nehledě na roli Západu při vytváření a prodlužování mnoha těžko řešitelných konfliktů.

„Je zde očekávání, které pramení z kolonialismu, že je pro nás normálnější být zabit či přijít o rodinu než pro Západ,“ uvedla In?s Abdal Ráziková, která vede Palestinský institut pro veřejnou diplomacii.