Zásobování je jednou z nejdůležitějších podnikových aktivit. Zajišťuje hmotné i nehmotné výrobní činitele potřebné k činnosti podniku. Pro podnik mají zásoby tak pozitivní, tak negativní význam. Negativní spočívá především v tom, že váží kapitál, spotřebovává práci a prostředky a nese s sebou riziko znehodnocení, nepoužitelnosti nebo neprodá. Na druhé straně ale zásoby řeší časový, místní, kapacitní a sortimentní nesoulad mezi výrobou a spotřebou, zajišťují plynulost výrobního procesu a kryje různé nepředvídané výkyvy.
Zásoby představují velkou a nákladnou investici. Jejich kvalitním řízením lze dosáhnout zlepšení jako cash flow, tak i návratnost investic. Předmětem řízení jsou prakticky všechny suroviny, polotovary a výrobky, které procházejí podnikům [4]. Cílem řízení stavu zásob je zvyšovat rentabilitu podniku, předvídat dopad podnikových strategií na stav zásob a minimalizovat celkové náklady logistických činností při současném uspokojování požadavků na zákaznický servis. Rentabilita může být zvyšována buď snižováním nákladů, nebo zvýšením prodeje. Snížení nákladů spojených se zásobami je možné dosáhnout například snížením počtu nevyřízených objednávek a urychlením dodávek, odstraněním mrtvých zásob, přesnějším prognózováním poptávky, kvalitnějším plánováním apod.
Častým problémem bývá udržování nadnormativních objemů zásob. Nadměrná hladina zásob snižuje rentabilitu podniku, a to dvojím způsobem. Snižuje se čistý zisk a hotovostní náklady spojené s udržováním zásob (pojištění, skladování, poškození atd.), Ale na druhé straně se zvyšuje kapitál o částku vázanou v zásobách. To snižuje obrat kapitálu a výsledkem je snížení výnosnosti čistého kapitálu. Pokud však chce podnik objednávat menší množství zásob a potřebuje zjistit, jaký to bude mít vliv na rentabilitu podniku, musí porovnat úspory v nákladech na udržování zásob se zvýšenými náklady na objednávání a přepravu. S tím souvisí logistika s nejmenšími celkovými náklady. Je to takový stav, kdy se minimalizuje součet následujících logistických nákladů: náklady na udržování zásob, náklady podle množství, náklady na vyřizování objednávek a informatiku, skladovací náklady a přepravní náklady. Současně však musí být dosaženo stanovena úroveň zákaznického servisu. Jak již bylo výše uvedeno, požadovaná úroveň logistických služeb se stává prioritní a ve spojitosti s jejím dosažením mluvíme spíše o optimálních logistických nákladech, než o nákladech nejnižších. Dosažení optimálního stavu mezi náklady na udržování zásob a úrovní zákaznického servisu vyžaduje nepřetržité a komplexní plánování závislé na dostupnosti informací. Ke zkvalitnění řízení zásob dochází tedy tehdy, když má management k dispozici relevantní informace použitelné při plánování strategie zásob. Automatizovaný a integrovaný logistický informační systém snižuje možnost vzniku mylných zpráv časových zpoždění [4].
Velmi důležitou součástí procesu řízení zásob je prognózování pravděpodobného nákupu jednotlivých typů produktů. Průzkum záměru kupujících se může provádět např. pomocí dotazníků či pohovorů. Tato metoda je však nákladná a poměrně nejistá. Další metodou jsou kvalifikované odhady, tzn. názory příslušných expertů. Budoucí prodeje je možné plánovat i na základě údajů o prodeji minulých. Přesnost předpovědí může být zlepšena tím, že management udělá prognózu na vyšší úrovni a tato předpověď se pak na základě minulého vývoje prodeje rozkládá směrem dolů [4].