Archiv pro štítek: Německo

Proč vlády neřeší příčiny migrační krize?
Je třeba uzavřít hranice Schengenského prostoru. Ale vrcholní politici to nevidí jako něco do čeho by se jim chtělo. Proč to neudělají. Premiér Sobotka to nevidí jako reálné. Vrcholní politici Evropské unie stále nedělají nic proti účinnému zastavení masové migrace. Jednou to dorazí i k nám do České republiky. Dnes je v Německu už milion migrantů. Postupně se sem budou také dostávat.

Kdy se uzavřou hranice Evropské unie proti přílivu uprchlíků a ekonomických migrantů?

Vojtěch Filip

Stenozáznam interpelace Místopředsedy Poslanecké sněmovny Parlementu České republiky a poslance Vojtěcha Filipa webu poslanecké sněmovny   Úterý 13. září 2016

Děkuji panu premiérovi za hezkou statistiku, ale to vůbec neříká nic o tom, jaká je pozice české vlády vůči té krizi, která je provázena právě tou velkou migrací. Vy jste, pane premiére, hovořil o tom, že je potřeba ochrana schengenského prostoru a že pro schengenský prostor platí určitá pravidla. No ale to by musela platit. Ta neplatí. Protože schengenský prostor není zabezpečen a místo toho, abychom za 6 mld. eur aktivovali jednotlivé země, které mají na starost hranice schengenského prostoru, například Slovensko s Ukrajinou nebo Řecko s Tureckem či Itálii s Libyí nebo Egyptem, tak dáváme peníze do Turecka a hrozně si libujeme nad tím, že sem Turci nepustili další migranty. Takže migrační krize probíhá jiným způsobem. Vrátili jsme se na trasu z Libye do Itálie a Itálie čelí dalšímu náporu, stejně tak jako ostatní země včetně Řecka, ale z jiného směru.
To nemění tu pozici. Protože Evropská unie včetně České republiky neřeší to základní, tzn. příčinu krize. O tom jste, pane premiére, neřekl ani slovo. To mě mrzí ze všeho nejvíc. Protože migrační vlnu můžeme zastavit, zpomalit apod., ale nemůžeme ji řešit bez řešení toho problému. Na čí stranu jsme se přidali jako Česká republika? Na stranu Turecka? Které nám vyhrožuje a vydírá nás? Nebo jsme se přidali na stranu těch, kteří to řešit nechtějí? V tomto ohledu je mi opravdu líto, ale ani na zasedání NATO ve Varšavě jste neřekli a nevyvrátili panu Stoltenbergovi jeho úplně nesmyslná slova! Dovolte, abych citoval. Pan generální tajemník Jens Stoltenberg řekl: „Pokud se týká operace NATO ve východní části Egejského moře, pak raději vyčkejme. Je otázkou, zdali přinese opakování slavné italské operace mezi Libyí a Itálií.“ Prosím vás, to jste mu nemohli říct, že to je úplně smrtící pro Evropu? Že tedy v tom případě NATO nemá žádný smysl?! To jste mu nemohli říct, že v tom případě neplní to základní, co od něj občané České republiky očekávali?! Vždyť se stalo samotné prohlášení generálního tajemníka NATO absolutně zbytečné! Protože nechrání ten prostor, který chránit má! (Vše hlasitě a emotivně.) A jestliže to neumíme říct, tak nám vysvětlete – ne jako politikům, ale vysvětlete nám jako občanům České republiky, proč tam setrváváme, k čemu nám to je dobré a proč si pochvalujeme, jak dopadl varšavský summit. Vždyť to dopadlo fiaskem! Vždyť nedošlo k žádné shodě mezi Tureckem a Řeckem. Nedošlo k žádnému kroku, který by vedl k posílení bezpečnosti občanů Evropy, toho schengenského prostoru, o kterém jste tak hezky mluvil, pane premiére.

Jestliže tedy neplatí pravidla schengenského prostoru, protože ta vnější hranice není chráněná a jednotlivé země, já se jim nedivím – nerad bych si představoval, že tady znovu budeme vytvářet vnitřní hranice, protože to by opravdu vedlo k tomu, že Evropská unie se rozpadne, nebudeme muset z ničeho vystupovat, nebude žádný czexit, brexit bude dávno zapomenut – protože v podstatě to, co se očekává od Bruselu ať už z pohledu Evropské unie, nebo od NATO, tak je, že bude chráněna vnější hranice. A ta chráněna není. Pro to jsme neudělali – promiňte mi, jako Česká republika, v tom, co nám vykládali, jaký na to budeme mít vliv – nic. A ta slova generálního tajemníka NATO jasně dokazují, že NATO neslouží zájmům evropských členských zemí, že slouží něčemu jinému. Že slouží chaosu v Evropě a k tomu, aby se opakovala situace, která tady byla za první světové války, za druhé světové války, že válčiště bylo v Evropě a vydělávaly na tom americké koncerny. No to přece ale není možné! Přece nejsme po sto letech zpátky někde, kde budeme platit my životy občanů České republiky za to, že někdo bude vydělávat! To nemůžete myslet vážně.

Prosím tedy, pane premiére, abychom se vrátili k tomu, že ano, existuje migrační krize, my musíme řešit jak následky, ale zejména příčiny. Já chci vědět, jakým způsobem se bude Česká republika podílet na řešení příčin té migrační krize, tzn. o válce v Sýrii, o tom, jestli budeme, nebo nebudeme v rámci např. středomořské iniciativy Evropské unie řešit situaci v Libyi, aby tam bylo vůbec s kým jednat, jestli tam bude nějaký pronajatý prostor u nějakého přístavu, kam se budou moci vracet migranti, aby se neutopili v moři, ale aby také nezaplavovali Evropu. To přece je zásadní otázka. Tu mi pokládají lidé každé pondělí v poslanecké kanceláři a já na ni neumím odpovědět těmi slovy, která jste tady řekl – že máme ve statistice tolik Ukrajinců, tolik Kubánců, tolik Číňanů atd. To neřeší tu otázku, které se lidé obávají. Protože samotné přerozdělení v těch kvótách se zase má obejít. Má se obejít absolutně nesmyslným řešením, kdy Evropská komise z našich peněz, které jsme tam odvedli, nám dá 10 tis. eur na jednoho migranta… No, to jsme se zbláznili?! To znamená, že oni řeknou – ale my vám to platíme? Kde ty peníze, těch 10 tis. eur na jednoho migranta, vezmou? Jaké jednotlivé projekty Evropské unie budou zrušeny, jaké budou omezeny a co s tím budeme dělat, jestli budeme ty peníze dostávat na to, že nám je sem vnutí?

Proč jste, pane premiére, neodpověděl kancléřce Merkelové, když řekla, že se nejdřív spolkové země také bránily kvótám a nyní že se nebrání. My nejsme žádná spolková země! My jsme suverénní stát. Angela Merkelová se tím provinila vůči českému národu!!! Měli jste ho vrátit hned! (Potlesk poslanců KSČM.) Takovou drzost, kterou řekla Angela Merkelová vám, pane premiére, jsem nezažil od žádného německého politika od doby, kdy jsem vůbec v politice. To si nedovolil opravdu ještě nikdo! A vy jste mlčel! Copak je to možné?

Tak prosím, pane premiére, ještě jednou. Já bych rád věděl, jakým způsobem se Česká republika na svých jednáních v rámci NATO, v rámci Evropské unie bude podílet na tom, že se budou řešit primárně příčiny krize, a jakým způsobem budeme schopni a také ochotni se podílet na zajištění vnější hranice schengenského prostoru. Na to jste neodpověděl a vaše vystoupení mi připadá, promiňte mi, nedůstojné premiéra České republiky. (Potlesk poslanců KSČM.)

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka:

Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, víte, já přemýšlím – my jsme přece postupovali naprosto pragmaticky. Těžko někdo může obvinit českou vládu, že během celého řešení migrační krize v posledních dvou a půl letech nepostupovala naprosto a ryze pragmaticky.

Výsledkem je fakt, že nejsme země, která by přitahovala nelegální uprchlíky. V okamžiku, kdy krize začala, jsme postupovali striktně podle pravidel Schengenu a postupovali jsme striktně podle pravidel Dublinu. Je pravda, že to kritizovalo Rakousko, Německo, kritizovaly to i některé další země, ale byla to Česká republika, která trvala na tom, že nikdo Dublin nezrušil, že nikdo Schengen nezrušil a že pravidla pro nás platí. V okamžiku, kdy do České republiky přišel někdo bez platných dokladů, to znamená, byl to nelegální uprchlík, který přišel do České republiky, tak byl umístěn do detenčního zařízení a postupovalo se v souladu s Dublinem. V okamžiku, kdy se prokázalo, že vstoupili do Evropské unie na půdě jiného státu, tak jsme tyto lidi vraceli. Vraceli jsme je na Slovensko, do Rakouska, do sousedních států, přes které k nám přišli.

To znamená, že česká vláda na rozdíl od některých jiných nesuspendovala pravidla, trvali jsme na jejich dodržování. Já si vzpomínám, jak nás kritizovali – a vzpomeňte si na tu fotku, která obletěla evropské noviny – uprchlíci na nádraží v Břeclavi a naše příslušnice cizinecké policie jim píše čísla na ruku, aby bylo možné tyto lidi evidovat, protože neměli u sebe vůbec žádné doklady. Vzpomeňte si na fotku, jak Česká republika byla kritizována za to, že se snaží zasahovat proti nelegální migraci a udržet v České republice pořádek a pravidla. Tento náš striktní přístup, ve kterém jsme trvali na dodržení Dublinu, ačkoliv v té době Německo říkalo, že Dublin je mrtev, my jsme nikdy neřekli, že Dublin je mrtev, ale trvali jsme na dodržování pravidel, na kterých jsme se dohodli, tak díky této striktní politice se Česká republika nestala místem tranzitu ani cílů migrace.

Samozřejmě že pašeráci lidí, když prodávají své služby uprchlíkům z Blízkého východu nebo ze severní Afriky, tak jim doporučují trasu. Doporučují jim trasu, po které jsou schopni se velmi dobře a rychle dostat do své cílové země. V okamžiku, kdy na trase třeba leží Česká republika a je známo, že když přijde nelegální uprchlík do České republiky, tak je zadržen, je zkontrolován, je tady snaha o jeho identifikaci, může pobývat v detenčním zařízení, nemůže se volně pohybovat, tak to samozřejmě vytváří informaci, která slouží tak, že Česká republika není země, která by byla vyhledávána pašeráky lidí, a není vyhledávána ani ilegálními migranty. Prostě u nás platí pravidla, fungují pravidla a i díky tomu počet uprchlíků, kteří přišli do České republiky, byl nízký.

Za druhé. Myslím, že máme společný zájem v Evropě a máme společný zájem i s Německem, Rakouskem, Slovenskem, Maďarskem, Polskem, aby do Evropy nepřicházeli nelegální uprchlíci, aby tady nebyla nelegální migrace, abychom ji zastavili, abychom ji regulovali. Na tom přece máme společný zájem. Já nejednám jenom s Angelou Merkelovou, jednám také s předsedy vlád jednotlivých spolkových zemí, třeba Saska nebo Bavorska. Prostě máme společný zájem. To jsou země, které s námi sousedí, máme s nimi společné hranice, se Saskem, Bavorskem máme společný zájem, aby tady nebyl problém nelegální migrace a platila pravidla. Myslím si, že máme společný a stejný zájem také s německou vládou na spolkové úrovni.

Naše názory, návrhy, které prezentovala Česká republika, česká vláda, se postupně staly součástí mainstreamu v Evropské unii. Na začátku to, co říkala V4, bylo vnímáno jako něco okrajového, dneska je to součástí hlavního proudu. Když se debatuje o tom, o čem bychom měli mluvit teď v pátek v Bratislavě na jednání o budoucnosti Evropské unie, tak to je přece náš úspěch, že bezpečnost je na prvním místě. Nebo se snad domníváte, kolegové a kolegyně, že bezpečnost by neměla být jednou z priorit Evropské unie? Když lidé v Evropské unii viděli, co se odehrává na Blízkém východě, když vidí atentáty ve Francii nebo atentáty v Belgii? Přece zajistit našim lidem bezpečí musí být klíčová priorita Evropské unie. Proto jsem pojmenoval jako jednu z klíčových priorit Evropské unie zajistit bezpečnost. A bezpečnost je vnitřní a vnější. Pokud jde o tu vnější, tak je přece naprosto legitimní se zeptat, jestli bychom nemohli lépe spolupracovat v oblasti obrany. Jak jsem slyšel odpověď nejenom od předsedy maďarské vlády, ale teď také od ministrů obrany Francie a Německa: ano, je tady cesta k posílení spolupráce v oblasti obrany.

Já už jsem na to odpovídal při interpelacích. Tohle přece není o tom nahradit Severoatlantickou alianci. My zůstáváme členy NATO. Já si myslím, že je to dobře. Je to pro nás velká garance bezpečnosti. Ale nejsme jako evropské země jediným členem NATO. V NATO je také Kanada, Spojené státy, je tam Turecko. Může nastat situace, kdy budeme mít jiné priority i v rámci Severoatlantické aliance. A ta situace nastala. Když jsme chtěli, aby NATO udělalo operaci v Egejském moři, tak o tom byla příliš dlouhá debata, než se to podařilo zorganizovat. Posílení spolupráce v Evropě v oblasti obrany je podle mě naprosto legitimní směr úvahy, když se bavíme o tom, že chceme posílit bezpečnost. Evropa nemůže být spojována s chaosem. Evropa nemůže být spojována s teroristickými útoky. Evropa nemůže být spojována s tím, že nikdo nekontroluje migraci na hranicích. Evropa musí být spojována s bezpečností. To je to, co budu říkat v Bratislavě v pátek, a doufám, že se v tom nelišíme, že se na tom shodneme, že bezpečnost je dneska klíčový úkol, pokud jde o evropskou spolupráci.

Druhá věc – k Turecku. No samozřejmě, já myslím, že turecký prezident a turecká vláda, turecký režim nám v Evropě není příliš sympatický. Aby byl? To, co se odehrává po puči, ty rozsáhlé represe, čistky, to je přece věc, ke které nemůžeme mlčet a také nemlčíme. To je přece zřejmé. Ale já jsem přesvědčený o tom, že i Turecko má zájem na tom, aby tady existovala dohoda s Evropou, že to není jednostranná věc. Protože představte si, čím se Turecko stalo v posledních měsících. Turecko se stalo trychtýřem, který z celého Blízkého východu nasával ilegální uprchlíky z Afghánistánu, z Íránu, Iráku, ze Sýrie, z Jordánska, dokonce ze severní Afriky, trychtýř, který nasával ilegální uprchlíky a s nimi spojený organizovaný zločin, který se týká pašování lidí. Kdybyste byli v turecké vládě, chtěli byste, aby vaše země byla místem, které nasává organizovaný zločin a ilegální uprchlíky z celého Blízkého východu? Je zřejmé, že Turecko také potřebuje dohodu s Evropou, protože nemůže být trvale místem, které vzbuzuje šance, že přes něj se dostanete bez problémů do Evropy. A navíc už dneska to ani není pravda.

Já jsem velice rád, že zde zaznělo ocenění toho, jak důležité bylo zastavení nelegální migrace v oblasti Balkánu. Vzpomeňte si na to, že to byla V4, že to byla Česká republika. Kdy jsme předsedali V4, tak jsme tady v Praze udělali schůzku, kam jsme pozvali makedonského prezidenta, pozvali jsme bulharského předsedu vlády a jednali jsme o tom, jak zastavit balkánskou migrační trasu. Česká republika, ale také naši partneři ve V4 jsme se intenzivně zasazovali o to, aby se balkánská migrační trasa uzavřela, nejenom na jednání Evropské rady, ale také při jednání s našimi partnery na Balkáně. A to, že se uzavřela, spolu s dohodou s Řeckem, vedlo k tomu, že se tato migrační cesta do značné míry zastavila.

Ano, přicházejí uprchlíci do Itálie z Afriky, ale podle analýz, které máme k dispozici, to nejsou lidé, kteří by tam přišli z Turecka, že by z Turecka přišli do Libye a odtud se plavili do Itálie. Vesměs zdrojem migrace, která přichází z Libye do Itálie, je bohužel střední a subsaharská Afrika. To je zcela samostatná migrační trasa, která má své vlastní zdroje, které tolik nesouvisí s válkou v Sýrii, ale souvisí bohužel se střety s islamisty ve střední Africe a souvisí s klimatickými změnami a obecně s chudobou. Ale i tam potřebujeme mít na africké straně partnery, se kterými se dohodneme, a budeme nelegální uprchlíky vracet. Vracet zpátky. Prostě není možné, aby Evropa měla politiku založenou na legalizaci nelegální migrace. Naše politika musí být postavena na regulaci migrace a zastavení nelegální migrace. Tohle byla od samého začátku pragmatická priorita české vlády.

Já si velmi vážím toho, že jsme podle mezinárodních statistik, Česká republika, šestou nejbezpečnější zemí na světě. To přece není špatný výsledek. Nebo se domníváte, že ano? To, že jsme šestá nejbezpečnější země na světě? To je přece výborný výsledek. To je výborná známka toho, že v naší zemi máme dobrou bezpečnostní politiku. Že se o bezpečnost občanů dokážeme navzdory už dva roky běžící migrační krizi postarat. Takže naše země je bezpečná země. Vláda se snaží o to, aby to tak zůstalo. Včetně toho, že investujeme do bezpečnosti, že investujeme do protiteroristických preventivních opatření, že jsme stabilizovali policii, že jsme stabilizovali armádu. Tohle všechno jsou naprosto konkrétní kroky, za které naše vláda dva a půl roku se rozhodně před touto Poslaneckou sněmovnou ani před občany České republiky nemusí stydět. Protože jak pevně věřím, shodujeme se všichni, že to je bezpečnost, na které nám musí především záležet. Takže važme si toho. Jsme šestá nejbezpečnější země na světě. Starejme se o to, aby to tak zůstalo. A já doufám, že i tato Poslanecká sněmovna k tomu bude svým rozhodováním a svým vystupováním přispívat.

Samozřejmě že my tady ve středu Evropy, pokud chceme zastavit nelegální migraci na vnějších schengenských hranicích, my tady ve středu Evropy musíme spolupracovat s těmi zeměmi, které na hranicích jsou. A jestliže máme společný schengenský prostor, společný schengenský prostor v rámci Evropské unie, tak logicky bychom také měli pomáhat při řešení migrační krize.

Pan předseda Filip tady mluvil o tom, že se nestaráme o příčiny migrační krize. Že nepřispíváme k tomu, aby se migrační krize vyřešila. Myslím, že my jsme jedna ze zemí, která je velmi aktivní na mezinárodním poli. Připomínám, že jsme možná už jediná země z Evropské unie, která má stále funkční ambasádu v Damašku. To je věc, která hodně přispívá k tomu, abychom byli schopni za prvé poskytovat informace spojencům o tom, co se reálně v Sýrii odehrává, a za druhé pomáhat řešit třeba humanitární problémy přímo na území Sýrie.

Chci připomenout, že jsme země, která je velmi aktivní, pokud jde o řešení humanitárních krizí. Pokud jde o řešení negativních důsledků, které přinesla několik let trvající válka v Sýrii. My jsme země, která je aktivní. A opět, nemusíme se stydět za to, co všechno děláme a co všechno jsme udělali pro to, abychom řešili příčiny migrace a snížili obrovský migrační tlak, který na Evropu je. Který na Evropu je, protože bohužel okolí Evropy není bezpečné. A dokud se nezvýší stabilita v bezprostředním okolí Evropy, tak migrační tlaky budou pokračovat a my si s nimi budeme muset poradit, tak abychom zajistili bezpečnost našich občanů a tak aby Česká republika patřila k zemím, které budou schopny jasně ve spolupráci s dalšími členskými státy Evropské unie migrační krizi vyřešit.

Pokud jde o dohodu s Tureckem jako takovou, znovu připomínám, že tato dohoda je dohodou všech členských států Evropské unie, podpořily ji všechny země Visegrádské čtyřky. A pokud jde o liberalizaci vízového režimu, ta nenastala a v nejbližší době zřejmě nenastane, protože trváme na tom, aby byly splněny všechny podmínky, které se týkají toho, aby něco takového vůbec mohlo nastat. Myslím, že debata o členství Turecka v Evropské unii je mimo prostor a čas. Není to něco, čím bychom se aktuálně zabývali. A nemyslím si, že by se tím měly zabývat i následující vlády, které přijdou po nás. Zejména v souvislosti s tím, co se dneska v Turecku aktuálně po tom neúspěšném puči odehrává.

Takže tolik jenom několik reakcí na diskusi, která tady proběhla. Já bych skutečně chtěl požádat o to, abychom přistupovali k řešení migrační krize racionálně, abychom vnímali národní zájmy, které tady Česká republika má, abychom také vnímali realitu, která tady je. Abychom nepopírali realitu v zájmu možná jenom nějaké politické propagace. Protože každý, kdo říká, že dohoda s Tureckem nemá výsledky, tak neříká pravdu. Dohoda s Tureckem reálně snížila migrační tlaky. A běžte se zeptat do Makedonie, do Srbska, do Chorvatska, do Slovinska, o kolik se jim snížil počet přicházejících migrantů v důsledku dohody s Tureckem. Čili ta dohoda výrazně snížila migrační tlaky a poskytla nám čas k tomu, abychom se sami připravili na zajištění vnější schengenské hranice a abychom jako Evropská unie pro ostrahu vnějšího Schengenu a fungování vnitřního Schengenu udělali více, než tomu bylo v minulosti.