Raketová palba, nepokoje a hořící popelnice v Berlíně: policie uvádí nové podrobnosti o podezřelých

Po silvestrovských nepokojích stojí před poškozenou obytnou budovou v berlínské čtvrti Neukölln vyhořelý autobus
Po silvestrovských nepokojích stojí před poškozenou obytnou budovou v berlínské čtvrti Neukölln vyhořelý autobus

Nepokoje na Silvestra v Berlíně uvrhly velké části Německa do zmatku. Policie zveřejnila podrobnosti o podezřelých – a jejich národnosti.

Berlín – Rakety létající bokem, hořící popelnice a elektrické skútry – a zranění členové záchranných složek v důsledku útoků: V Berlíně a v mnoha dalších oblastech Německa došlo na Silvestra 2023 k masivním nepokojům, které vyvolaly pobouření mezi veřejností , záchranné služby, média a tedy i politika

Po novoročních nepokojích v Berlíně nyní policie zveřejnila informace o podezřelých, kteří údajně proměnili Silvestra v přemíru násilí. Na dotaz úřady uvedly, že v souvislosti s nepokoji bylo na různých místech hlavního města (včetně okresu Neukölln) zatčeno 145 lidí. Všichni však byli propuštěni .

Silvestrovské nepokoje v Berlíně: podezřelí pochází z 18 různých států

Ve skupině podezřelých, kterou podle policejních informací tvoří 18 různých národností, docházelo zpočátku k chybnému dvojímu započítání, nyní se však počet lidí ze 159 snížil. 45 lidí má německé občanství , 27 má afghánský pas a 21 podezřelých z výtržníků pochází ze Sýrie. Jedná se o největší jednotlivé skupiny a pět procent zatčených tvoří ženy a zbytek muži.

Poté, co se incidenty v Berlíně staly známými, došlo k kritice, zejména ze strany Unie. Podle hlavy bavorského státu se místo politického vedení státu vyvinulo v „chaotické město“ .

Berlín: 355 procedur kvůli Silvestru – nepokoje rozžhavily debatu o integraci

Kvůli silvestrovským nepokojům v Berlíně bylo nyní zahájeno 355 řízení – např. za porušení veřejného pořádku, žhářské trestné činy, odpor proti strážcům zákona a nebezpečné ublížení na zdraví. Příslušný věk zatčených osob se podle berlínské policie stále vyhodnocuje.

Na Silvestra byly někdy masivně napadány záchranné a záchranné složky. V některých případech musela být nasazena policie, aby ochránila hasiče před útoky při hašení požárů. Jen v hlavním městě bylo zraněno 33 záchranných složek. Nepokoje na Silvestra, které kromě Berlína zaznamenaly i v dalších městech Německa, nevyhnutelně (znovu) rozpoutaly debatu o migrační politice posledních let ( komentář ).

Polsko odhaduje škody na svém území zaviněné nacistickým Německém v průběhu druhé světové války na 1,3 bilionu eur

Předseda národně-konzervativní vládnoucí strany PiS Jaroslaw Kaczynski
Předseda národně-konzervativní vládnoucí strany PiS Jaroslaw Kaczynski

Polsko chce po Německu požadovat reparace. Nová zpráva uvádí škody způsobené druhou světovou válkou na 1,3 bilionu eur, uvedl šéf PiS Kaczynski. Německá spolková vláda požadavky odmítá.

Podle znaleckého posudku Polsko odhaduje škody způsobené Německem ve druhé světové válce na více než 1,3 bilionu eur. Předseda národně-konzervativní vládnoucí strany PiS Jaroslaw Kaczynski při prezentaci zprávy oznámil požadavky na reparace. Jeden chce jednat s Berlínem o kompenzaci v odhadovaném objemu, řekl.

„Dnes se rozhodne ve varšavském královském zámku a bude definitivně oznámeno, že Polsko bude žádat o válečné reparace, reparace za vše, co Němci v Polsku v letech 1939-1945 provedli,“ řekl Kaczynski. Dokud však Polsko nedostane reparace, bude muset projít „dlouhým a náročným“ procesem.

Německá spolková vláda žádosti o reparaci odmítá

Německo nemusí platit reparace najednou, ale po desetiletí, dodal Kaczynski. Částka nepředstavuje pro německou ekonomiku nadměrnou zátěž. Od Německa dostaly odškodnění desítky zemí po celém světě: „Není důvod, proč by Polsko mělo být z tohoto pravidla vyjmuto.“

Německá spolková vláda odmítá jakékoli nároky na reparace. Pro ně je otázka smlouvy dva plus čtyři o zahraničněpolitických aspektech německé jednoty uzavřena. „Postoj federální vlády se nemění, otázka reparací byla vyjasněna,“ napsal mluvčí ministerstva zahraničí v e-mailu, který získala tisková agentura Reuters.

„Už dávno, v roce 1953, se Polsko zřeklo dalších reparací a toto zřeknutí se několikrát potvrdilo. To je základní kámen dnešního evropského řádu. Německo si stojí za svou politickou a morální odpovědností za druhou světovou válku,“.

Kancléř Olaf Scholz odmítl polské požadavky na reparace za škody způsobené Německem ve druhé světové válce. „Stejně jako všechny federální vlády před tím mohu poukázat na to, že tato otázka byla definitivně vyřešena podle mezinárodního práva,“ řekl politik SPD v rozhovoru pro „Frankfurter Allgemeine Zeitung“.

Německo má jen málo času odvrátit nedostatek energie na zimu. Přijde krize a příděly

V Ludwigshafenu, průmyslovém uzlu na řece Rýn, úředníci zkoumají, jaká kritická infrastruktura může zůstat otevřená v nejhorším případě. Uvažují také o přeměně městské arény, kde se běžně konají akce od koncertů po psí výstavy, na „teplou oázu“ s prostorem pro stovky lidí, kteří by mohli na mnoho hodin uniknout chladu.  „Uvědomujeme si, že mnoho lidí má v tuto chvíli obavy, a bereme tyto obavy velmi vážně,” řekla Jutta Steinrucková, starostka Ludwigshafenu. „Každý už může dělat něco podle svého a šetřit energii, kdekoli je to možné. Každá kilowatthodina, kterou nyní ušetříme, nám pomůže na podzim a v zimě,“ dodala.
V Ludwigshafenu, průmyslovém uzlu na řece Rýn, úředníci zkoumají, jaká kritická infrastruktura může zůstat otevřená v nejhorším případě. Uvažují také o přeměně městské arény, kde se běžně konají akce od koncertů po psí výstavy, na „teplou oázu“ s prostorem pro stovky lidí, kteří by mohli na mnoho hodin uniknout chladu.
„Uvědomujeme si, že mnoho lidí má v tuto chvíli obavy, a bereme tyto obavy velmi vážně,” řekla Jutta Steinrucková, starostka Ludwigshafenu. „Každý už může dělat něco podle svého a šetřit energii, kdekoli je to možné. Každá kilowatthodina, kterou nyní ušetříme, nám pomůže na podzim a v zimě,“ dodala.

Německo má tři měsíce na to, aby se zachránilo před zimní plynovou krizí. Vláda Olafa Scholze reagovala pomalu, když Rusko omezilo dodávky plynu. Nyní města omezují osvětlení a teplou vodu ve snaze odvrátit katastrofu. A to je jen začátek krize, která zachvátí celou Evropu. Zejména Česko je na německé ekonomice bytostně závislé.

V německém prezidentském paláci v Berlíně se už v noci nesvítí, město Hannover vypíná teplou vodu ve sprchách svých bazénů a posiloven a obce po celé zemi připravují vytápěcí záchytné body, v nichž by lidé byli v bezpečí před chladem. A to je jen začátek krize, která zachvátí celou Evropu

Možná ještě vrcholí léto, ale Německo má málo času na to, aby odvrátilo letošní zimu nedostatek energie, který by byl pro rozvinutý národ bezprecedentní. Velká část Evropy pociťuje tlak z ruského omezování dodávek zemního plynu, ale žádná jiná země není tak exponovaná jako největší ekonomika Evropy, kde téměř polovina domácností spoléhá na plyn jako na palivo k vytápění.

Administrativa kancléře Olafa Scholze se se zranitelností Německa vypořádala pomalu a teprve nedávno stanovila cíle pro snížení poptávky, protože úsilí o zajištění alternativních dodávek selhalo. Vzhledem k tomu, že Moskva nadále zpřísňuje dodávky a Francie se potýká s problémy s exportem elektřiny ke svým sousedům, rizika přesahují letošní zimu i do dalších období.

„Výzvy, kterým čelíme, jsou obrovské a ovlivňují významné oblasti ekonomiky a společnosti,“ řekl Robert Habeck, německý vicekancléř a ministr hospodářství, poté, co odhalil plán, jak přenést zvýšení nákladů z energetických společností na spotřebitele. „Jsme ale silná země a silná demokracie. To jsou dobré předpoklady pro překonání této krize,“ míní.

Hrozba recese a přídělového systému

Podle lidí obeznámených s myšlením vedení Kremlu pravděpodobně udrží životně důležité toky plynu do Evropy na minimálních úrovních, dokud bude patová situace ohledně Ukrajiny pokračovat. To znamená, že nedostatek v regionu bude pravděpodobně přetrvávat, přičemž ceny plynu pro každý rok až do roku 2025 již letos dosáhly rekordu. V Německu hrozí přídělový systém a recese a úřady vyjádřily obavy ze sociálních nepokojů, pokud se nedostatek energie vymkne kontrole.

Poslední krok Ruska přišel minulý týden, kdy společnost Gazprom ze snížení průtoků na klíčovém plynovodu Nord Stream na zhruba 20 procent kapacity obvinila problém s turbínami putujícími v jednom případě z Kanady. V důsledku toho ceny plynu minulý týden vyskočily přes 30 procent a ceny elektřiny lámaly jeden rekord za druhým.

Habeck, který dohlíží na energetickou politiku, označil zdůvodnění Gazpromu za „frašku“, ale uznal, že situace je vážná, a znovu vyzval společnosti a spotřebitele, aby zvýšili úsilí o úspory. Aby překlenul tuto propast, jeho ministerstvo umožnilo oživení zakonzervovaných uhelných elektráren, zastavených jako překážky v úsilí o lepší klima, a doporučuje, aby Němci instalovali účinné sprchové hlavice a prali prádlo při nižších teplotách. 

Pokud opatření k vyrovnání nabídky a poptávky selžou, má vláda pravomoc vyhlásit „nouzový stav“ pro plyn, což by znamenalo, že stát převezme kontrolu nad distribucí a rozhodne, kdo dostane palivo a kdo ne.

Zatímco domácnosti a kritická infrastruktura, jako jsou nemocnice, jsou chráněny před přerušením, neexistuje žádná záruka, že pokojové teploty v bytech a domech budou příjemné. Největší německý pronajímatel již oznámil plány na snížení nočního vytápění a veřejné budovy včetně Říšského sněmu v Berlíně vypínají termostaty.

Čtvrtina Němců spadla do energetické chudoby

Růst nákladů, který se začne naplno projevovat letos na podzim, zvyšuje tlak na chudé. Již přibližně jeden ze čtyř Němců sklouzl do energetické chudoby, což znamená, že náklady na vytápění a osvětlení ovlivňují schopnost pokrýt ostatní výdaje, uvádí Institut pro ekonomický výzkum v Kolíně nad Rýnem. Vláda nyní pracuje na programech pomoci pro nízkopříjmové domácnosti.

Firemní sektor již reaguje. Průzkum podnikatelské lobby DIHK mezi 3500 společnostmi ukázal, že 16 procent průmyslových firem zvažuje kvůli energetické krizi omezení výroby nebo se vzdá některých operací.

BASF je jedním z nich. Chemický gigant plánuje snížit produkci čpavku, který je klíčovou složkou pro hnojiva, náročnou na plyn, poté, co prudce vzrostly náklady, čímž se podnikání stalo nerentabilním. Plánuje také částečné převedení výroby elektřiny a páry ve svém hlavním závodě v Ludwigshafenu na topný olej, což by pomohlo uvolnit plyn k prodeji zpět do sítě.

Není to jen Německo. Vysoké ceny energie přiměly výrobce hnojiv CF Industries k oznámení, že trvale uzavře jeden ze svých závodů ve Spojeném království. Cargill, přední světový obchodník s plodinami, také uzavřel britský závod na zpracování olejnatých semen, zatímco ve Francii se supermarkety včetně Carrefour a Monoprix dohodly na snížení spotřeby energie.

Mezinárodní měnový fond odhaduje, že Německu hrozí ztráta 4,8 procenta ekonomického výkonu, pokud Rusko zastaví dodávky plynu, a Bundesbank odhadla potenciální škody na 220 miliard eur (asi 5,4 bilionu korun). I když to bude jistě bolestivý zásah, Německo se obává, že brzy bude následovat strukturální ztráta konkurenceschopnosti.

Německý průmysl zamíří za hranice

Energeticky náročná průmyslová odvětví se pravděpodobně budou stahovat do regionů se spolehlivými obnovitelnými zdroji energie, jako je větrné pobřeží Německa nebo oblasti Středozemního moře bohaté na sluneční záření, a potenciálně oslabí průmyslové regiony podél Rýna a na jihu Německa, podle nejmenovaného vedoucího pracovníka velkého německého výrobce. Někteří manažeři chemického průmyslu říkají, že výroba by se mohla přesunout do Turecka, kde je přístup k ázerbájdžánskému ropovodu.

Náš ekonomický systém je v nebezpečí zhroucení,” řekl Michael Kretschmer, premiér spolkové země Sasko z opozičních konzervativců. „Pokud nebudeme opatrní, Německo by se mohlo deindustrializovat,“ řekl deníku Die Zeit a zopakoval svou výzvu „zmrazit“ válku na Ukrajině a účinně přijmout Putinův vojenský postup.

Většina Němců podporuje Ukrajinu –  asi polovina tvrdí, že vláda by měla pokračovat v podpoře Kyjeva navzdory rostoucím nákladům na energii, alespoň podle průzkumu Policy Matters pro Die Zeit – ale kritici jako Kretschmer by mohli získat pozornost, když teploty klesnou. To by na Scholze vyvolalo ještě větší tlak. 

Navzdory několika měsícům krize, jeho administrativa právě začala veřejně komunikovat cíl snížit poptávku až o 20 procent. A na znamení rostoucí naléhavosti nedávno zvýšila svůj minimální cíl pro skladování plynu – nyní o 15 procentních bodů vyšší než v celé EU.

Nadějné vyhlídky

Přesto existují nadějná znamení. Mercedes-Benz Group uvedla, že rozlehlá továrna v Sindelfingenu, kde společnost vyrábí luxusní sedan třídy S, nyní může fungovat bez zemního plynu, paliva, které se obvykle používá v lakovně. Automobilka by mohla mít dokonce dostatek přebytků, aby pomohla pokrýt nedostatek jinde.

Solidarita Evropy také trvá. Země EU dosáhly politické dohody o snížení spotřeby plynu do letošní zimy o 15 procent, pokud Rusko zavře kohoutek. I když existují určité výjimky, plán stanoví, že snížení je v nouzové situaci povinné.

V Ludwigshafenu, průmyslovém uzlu na řece Rýn, úředníci zkoumají, jaká kritická infrastruktura může zůstat otevřená v nejhorším případě. Uvažují také o přeměně městské arény, kde se běžně konají akce od koncertů po psí výstavy, na „teplou oázu“ s prostorem pro stovky lidí, kteří by mohli na mnoho hodin uniknout chladu.

„Uvědomujeme si, že mnoho lidí má v tuto chvíli obavy, a bereme tyto obavy velmi vážně,” řekla Jutta Steinrucková, starostka Ludwigshafenu. „Každý už může dělat něco podle svého a šetřit energii, kdekoli je to možné. Každá kilowatthodina, kterou nyní ušetříme, nám pomůže na podzim a v zimě,“ dodala.

Inflační chaos v Německu

Inflační chaos v Německu
Inflační chaos v Německu

Inflace v Německu rostla nebo klesala. Vše záleží na tom, který index považujeme za lepší odrážející ekonomickou realitu za naší západní hranicí.

V červenci dosáhla inflace CPI v Německu 7,5 %. – výsledky předběžných odhadů zveřejněných společností Destatis. Meziroční dynamika cenového růstu byla mírně nižší než v červnu (7,6 %) a květnu (7,9 %), i když mírně vyšší, než očekával konsenzus trhu (7,4 %).

Meziroční dynamika růstu cen pohonných hmot a energií se ve srovnání s předchozími měsíci mírně zpomalila (35,7 % oproti 38 % v červnu), naopak zrychlil růst cen potravin (14,8 % oproti 12,7 % v červnu). Služby rostly o něco pomaleji než v předchozích měsících (2 % oproti 2,1 %) a mírně rychleji – nájmy (1,8 % oproti 1,7 %). Zveřejněná data jsou předběžná, definitivní čtení bude oznámeno 10. srpna.

Mezi faktory, které vedou k vysoké inflaci, němečtí statistici poukazují na dopad války na Ukrajině na ceny energií, dynamicky rostoucí ceny výrobců (inflace PPI dosáhla v květnu 33,6 %) a narušení dodavatelských řetězců způsobené pandemií Covid-19. Snížení indexu CPI je naopak ovlivněno německým „protiinflačním štítem“: mírným snížením daní na pohonné hmoty nebo zavedením levné jízdenky na vlak, která umožňuje cestovat za 9 EUR měsíčně po celou dobu země. Stojí za to pamatovat při srovnávání hodnot inflace mezi zeměmi – jejich úřady mají odlišný vliv na ceny zboží a makroekonomické ukazatele, což dočasně narušuje jejich srovnatelnost.

Zatímco v meziročním vyjádření inflace mírně zpomalila, v měsíčním vyjádření zrychlila více, než analytici očekávali. Oproti červnu se index spotřebitelských cen zvýšil o 0,9 procenta. proti 0,1 procenta mdm před měsícem a 0,6 procenta. očekávané odborníky.

Zrychlení inflace ukazuje i HICP, který je harmonizovaným měřítkem pro všechny země EU. Inflace se podle tohoto opatření zvýšila na 8,5 procenta. proti očekávanému poklesu na 8,1 %. od 8,2 % v červnu. Dalším překvapením je zrychlení růstu cen zboží z koše HICP o 0,8 % měsíčně. proti očekávanému výsledku na úrovni 0,5 procenta. a mírně záporná dynamika v červnu.

O rozdílech mezi CPI a HICP jsme psali v článku „ Jak centrální statistický úřad měří inflaci? Statistici vysvětlují . Stručně řečeno: obě opatření používají mírně odlišný systém vážení a zohledňují mírně odlišný rozsah výdajů. Teoreticky by měl CPI přesněji odrážet změnu cen pociťovanou domácími spotřebiteli, protože právě tento koš produktů a služeb více reprezentuje jejich nákupní zvyklosti. Tváří v tvář nejvyšší inflaci za poslední desetiletí však kupující přizpůsobují svá rozhodnutí měnící se cenové realitě a indikátory inflace nemusí nutně odrážet nárůst životních nákladů v takové míře jako dříve. V této souvislosti stojí za to připomenout, že „každý má svou vlastní inflaci“ .

Přestože meziroční dynamika inflace CPI v posledních měsících mírně zpomalila, zůstává na úrovních, které nebyly v historii znovusjednoceného Německa zaznamenány. Podobná situace je i v ostatních zemích eurozóny . Nakonec se orgány Evropské centrální banky rozhodly reagovat na velmi vysoké tempo růstu cen. Na konci června ECB ukončila program nákupu aktiv APP a Rada guvernérů na svém červencovém zasedání zvýšila úrokové sazby nikoli o 25 bp, jak avizovala o měsíc dříve, ale o 50 bp. Náklady na peníze v centrální bance eurozóny však zůstávají mimořádně nízké a samotné rozhodnutí o zpřísnění měnové politiky je dramaticky opožděno.

Bývalý šéf ESB International varuje Irsko, které není připraveno na nedostatek plynu

Dan Moore kritizoval přístup Irska ke zkapalněnému zemnímu plynu
Dan Moore kritizoval přístup Irska ke zkapalněnému zemnímu plynu

Bývalý šéf ESB International říká, že Irsko je „velmi špatně připraveno“ na nedostatek plynu kvůli nedostatku zásob plynu.

Don Moore také řekl, že Irsko se rozhodlo „následovat velmi riskantní cestu“ tím, že nepostavilo zařízení na dovoz zkapalněného zemního plynu.

V rozhovoru pro Today s Claire Byrne pan Moore řekl, že zatímco Německo má 100 dní skladování plynu , Irsko nemá žádné.

Řekl, že zatímco země měla v minulosti příležitost vytvořit úložiště, „my jsme se rozhodli to neudělat“.

Rozhodnutí Irska nepostavit LNG terminál u irského pobřeží označil za „zcela mimořádné“.

Čtete také: Institut německé ekonomiky: Německo bude minimálně dva roky závislé na plynu z Ruské federace

 „V Irsku nemáme žádný zásobník plynu, což je docela neobvyklé, protože téměř každá jiná evropská země má zásobníky plynu,“ řekl Moore.

„Mohli jsme použít pole Kinsale pro skladování plynu, což jsme se rozhodli neudělat. Stálo by to peníze, ale bylo to rozhodnutí,“ dodal.

Řekl, že vzhledem k tomu, že Irsko je na konci evropské plynárenské sítě, vyrobí se pouze 30 % plynu použitého v Irsku.

Irsko se spoléhá na externí zdroje pro zbývajících 70 % dodávek, což, jak řekl, způsobilo, že země byla letos v zimě velmi špatně připravena na jakýkoli nedostatek dodávek.

„Jsme pravděpodobně jedinou zemí v Evropě s pobřežím, která se rozhodla nemít zařízení na dovoz LNG,“ řekl Moore.

Pan Moore také varoval, že jakýkoli nedostatek plynu může mít dopad i na dodávky elektřiny v Irsku.

Čtete také: Orlen na výrobu biopaliv první generace nerezignuje. Existuje prohlášení o obavách

„Jedním z problémů, o kterých si myslím, že veřejnost musí pochopit, je to, že plyn tvoří klíčovou součást Irského elektrického systému,“ řekl.

„Máme 5 000 megawattů obnovitelné energie, ale když nefouká vítr, tato obnovitelná energie nevyrábí žádnou elektřinu,“ řekl Moore.

„Pro zálohování jsme závislí na plynových elektrárnách, takže potřebují plyn. Pokud by byl plyn na příděl, mohlo by to ovlivnit dodávky elektřiny, což by byla dost katastrofální situace. Nejen pro veřejnost, ale i pro průmysl,“ řekl. přidal.

Pan Moore také popsal situaci v Německu, které dnes uvedlo, že si není jisté, zda bude plynovod NordStream 1 znovu spuštěn po plánované roční 10denní údržbě, jako „vážnou“.

„Nejdřívější zprávy z Německa jsou ve skutečnosti velmi vážné v tom, že plánují scénář, kdy Rusko během zimy skutečně odstaví plyn, jen aby to bylo složitější,“ řekl.

„Připravují plány například na využití sportovních hal v zimě, aby se tam lidé mohli jít ohřát, pokud jim odpojí plyn ústředního topení. Takže teď čelíme situaci, kterou před rokem nikdo nepředpokládal.“ “ dodal pan Moore.

Šéf německého energetického regulátora řekl, že neví, kdy a zda se dodávky plynu obnoví.

Klaus Mueller řekl: „Co se stane na konci údržby, není v tuto chvíli nikdo schopen říci. Nebudeme vědět dříve než den před plánovaným koncem.“

Dodal: „Pokud by došlo k plynové nouzi, přijmeme odlišná rozhodnutí o velkých spotřebitelích plynu, ale to bude možné až od října na základě IT platformy. Podíváme se na ekonomické škody, ekonomické důsledky, dopad na dodavatelské řetězce a sociální dimenze.

„Na to všechno se bude koukat od podzimu. Do té doby můžeme bohužel přijímat pouze proporcionální rozhodnutí, respektive jednotlivá rozhodnutí bod po bodu.“

Německo se rozhodlo převést na Ukrajinu obrněná vozidla z NDR

Německo se rozhodlo převést na Ukrajinu obrněná vozidla z NDR
Německo se rozhodlo převést na Ukrajinu obrněná vozidla z NDR

Hovoříme o 56-58 bojových vozidlech pěchoty, která jsou vybavena děly a kulomety

Německé ministerstvo obrany se rozhodlo převést na Ukrajinu obrněná vozidla pěchoty Německé demokratické republiky.

Podrobnosti. Koncem 90. let byly tyto BMP předány Švédsku a následně prodány české firmě, která je nyní chce přeprodat na Ukrajinu. To vyžadovalo souhlas Německa jako země původu.

Podle publikace dříve německá vláda tyto pokusy, které začaly v roce 2019, zablokovala. Vláda Angely Merkelové nechtěla rozhodnutí schválit v domnění, že by to poškodilo dialog s Ruskem. Je třeba poznamenat, že změna pozice vlády byla ovlivněna dojmem války na Ukrajině a tlakem západních spojenců.

Není známo, kdy může BMP skončit na Ukrajině, ale tento proces bude určitě trvat několik týdnů, protože zařízení bude nejprve nutné otestovat a opravit.

V části Německa nejezdily nákladní vlaky, neměly dostatek elektřiny

Lokomotivy Siemens Vectron v barvách DB Cargo
Lokomotivy Siemens Vectron v barvách DB Cargo

Omezené se týká několika regionů, stopka postihla i české dopravce.

Německá železnice zažila situaci, na kterou nejsou dopravci až na situace s přírodními živly zvyklí. Kvůli nedostatku elektřiny zastavil správce sítě DB Netze ve velké části Německa nákladní elektrické vlaky. Osobní doprava dál jezdí.

Vyplývá to z oznámení, které DB Netze rozeslal nákladním dopravcům a redakce ho má k dispozici. Jako důvod uvádí nedostatečné napájení trakční soustavy. „Mohu potvrdit, že nám nyní v Německu stojí několik nákladních vlaků z tohoto důvodu,“ řekl jednatel Metrans Rail Martin Hořínek.

Německo, které postupně utlumuje jaderné a tepelné elektrárny, tak zažívá situaci, kdy není schopno uspokojit veškerou poptávku po dopravě, kterou vláda preferuje jako ekologickou. Omezení se týká zejména severu a středu země. Jde konkrétně o spolkovou zemi Šlesvicko-Holštýnsko a tratě Hamburk – Hannover – Brémy, Hannover – Kassel/Bebrar a Wunstorf – Hannover – Lehrte. Nákladní vlaky mají stopku od 7 hodin i v Bavorsku,

K obnovené provozu došlo po 9. hodině.

Berlín stále nechce sankci za ruskou energetiku

Berlín stále nechce sankci za ruskou energetiku
Berlín stále nechce sankci za ruskou energetiku

Německá energetika nadále odmítá rozšíření sankcí uvalených na Rusko kvůli válce na Ukrajině na energetický sektor, řekl v úterý kancléř Olaf Scholz.

Premiér řekl na brífinku s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolovou (EP) ve své berlínské kanceláři k otázce, zda by na čtvrtečním summitu EU zvážil zastavení dovozu ruského uhlí a ropy jako přijatelný kompromis. beze změny.

Postoj odmítající energetické embargo zaujímá také „mnoho dalších členských států, které jsou vysoce závislé na dovozu ruského uhlí, plynu a ropy, dokonce silnější než Německo“ a „nikdo by neměl zůstat sám,“ dodal Olaf Scholz.

Roberta Metsola zdůraznila, že EP od počátku prohlašoval, že EU by se měla stát nezávislou na Rusku, protože „potřebujeme nakupovat energii od našich přátel, ne od nepřátel“, ale situace členských států, včetně těch se zásobami plynu 100 procent závisí na ruských dodávkách.

23.06.2021: MERKEL – totálně trapná v Bundestagu – NESCHOPNÝ politici plní kriminální Covid-agendu!

Merkel: Na základě nulové míry „odbornosti“ politici tyranizují miliardy lidí a berou jim jejich občanská práva, jejich svobodu, zakazují jim vzájemně se navštěvovat. Omezují jim svobodné podnikání, dokonce dýchání! Zakazují anebo omezují cestování a nutí je, stát se pokusnými krysami pro farmaceutický průmysl.

Zdroj: https://rumble.com/vj05br-23.06.2021-merkel-totln-trapn-v-bundestagu-neschopn-politici-pln-kriminln-c.html

Dr. André Hahn je poslancem německého parlamentu za levicovou stranu Německo (DIE LINKE)

Dr. André Hahn
Dr. André Hahn

Dr. André Hahn je poslancem německého parlamentu za levicovou stranu Německo (DIE LINKE). Dr. Hahn získal univerzitní přijímací diplom v roce 1982 a studoval na Humboldtově univerzitě v Berlíně v letech 1984 až 1989, kde se stal učitelem němčiny a dějepisu. Poté pokračoval ve studiích politologie a doktorát (Dr. rer. Soc.) téma politické kultury v posledním roce NDR v roce 1994. Dr. Hahn pracoval jako výzkumný asistent v parlamentní skupině Linke Liste / Strana demokratického socialismu (PDS) ve spolkovém zemském parlamentu v Sasku v letech 1991–1994.

Nová platforma na sdílení videí NášTub.cz
Nová platforma na sdílení videí NášTub.cz

od roku 1994 je členem krajské rady Sächsische Schweiz-Osterzgebirge, z toho 14 let jako předseda parlamentní skupiny PDS / Levice; poslanec spolkového zemského parlamentu v Sasku od prosince 1994 do listopadu 2013; člen předsednictva spolkového zemského parlamentu v Sasku v letech 1995 až 2013; a člen německého Spolkového sněmu od října 2013. V Spolkovém sněmu působí Dr. Hahn jako parlamentní tajemník parlamentní skupiny levicové strany, místopředseda parlamentní kontrolní komise, člen výboru pro sport a mluvčí sportovní politiky Levé strany. Je také členem Výboru pro vnitřní záležitosti, Prvního vyšetřovacího výboru (NSA) a Výboru pro cestovní ruch.

Spotřebitelé a zemědělci požadují udržitelnější výrobu potravin v Evropě

Evropští zemědělci
Evropští zemědělci

Nový výzkum společnosti Corteva Agriscience a skupiny FT ukazuje, že spotřebitelé jsou připraveni přijmout nové technologie v zemědělství

Ženeva – Evropští spotřebitelé a zemědělci považují udržitelnost za nejvyšší prioritu a jsou otevřeni inovativním technologiím, které by mohly produkovat výživnější potraviny, zjistil nový výzkum.

Studii udržitelných potravinových systémů v Evropě zadala Corteva Agriscience a provedla společnost Longitude ze skupiny Financial Times. Podle ní více než dvě třetiny dotazovaných zemědělců plánují v příštích pěti letech používat produkty získané novými technikami šlechtění rostlin, přičemž více než polovina spotřebitelů je připravena tuto technologii přijmout.

Výzkum je založen na dvou průzkumech zahrnujících 600 vlastníků a manažerů zemědělských podniků ve Francii, Německu, Itálii, Rumunsku, Velké Británii a na Ukrajině a 2 500 spotřebitelů ve Francii, Německu, Itálii, Nizozemsku, Polsku, Velké Británii a na Ukrajině.

Spotřebitelé a zemědělci požadují udržitelnější výrobu potravin v Evropě
Spotřebitelé a zemědělci požadují udržitelnější výrobu potravin v Evropě

Výzkum také odhalil, že při nakupování potravin vyrobených udržitelným způsobem se spotřebitelé nejvíce zajímají o snižování množství odpadu, podporu drobných zemědělců a omezení množství použitých syntetických produktů na ochranu rostlin. Zdůrazňuje také výzvy, kterým čelí zemědělci při provádění udržitelnějších postupů – zejména finanční ztráty, které jim vznikají.

Studie dále ukazuje, že více než čtvrtina zemědělců považuje požadavky spotřebitelů za největší výzvu blízké budoucnosti, protože věří, že je stejně důležitá jako tlak škůdců. Rovněž uznávají, že společnost je otevřená novým technikám šlechtění rostlin, jako je například CRISPR-Cas / genová editace, přičemž téměř 9 z 10 z nich věří, že by spotřebitelé zaplatili více za zboží vyrobené pomocí těchto metod.

Igor Teslenko, prezident Corteva Agriscience pro Evropu, uvedl: „Tato studie ukazuje, že v Evropě je skutečně zapotřebí udržitelnější produkce potravin. Corteva Agriscience má dobrou pozici pro podporu rozhovorů týkajících se udržitelného zemědělství – přináší zemědělci pohled spotřebitele, ale i hlas farmáře ke spotřebiteli.“

„Je také skvělé vidět, že spotřebitelé a zemědělci jsou připraveni přijmout nové techniky šlechtění rostlin, které mají vzrušující potenciál pro pěstování výživnějších potravin, které mohou obohatit životy výrobců a spotřebitelů. Spotřebitelé jsou připraveni zaplatit více za potraviny vyrobené udržitelným způsobem a nyní je na všech zúčastněných stranách včetně průmyslu, aby svou podporu posílily a ukázaly.“

„Corteva Agriscience věří v zaměření všeho, co děláme, na spotřebitele a zemědělce. Neustále proto inovujeme, abychom formovali produktové portfolio budoucnosti. Nabízením integrovaných řešení, která kombinují osivo, osivové technologie, agronomické poradenství a digitální řešení s přípravky na ochranu plodin, které mají příznivější environmentální profil, umožňujeme našim zákazníkům být produktivnější a přitom stále vyrábět zdravé jídlo v dostatečném množství pro rostoucí populaci,“ uzavřel Igor Teslenko.

Společnost Corteva Agriscience je odhodlána sledovat každé z klíčových zjištění výzkumu, aby přispěla k udržitelnějšímu zemědělství a zlepšila životy příštích generací.

Řecká vláda uvažuje o vymáhání Německých válečných reparací

Řecká vláda uvažuje o vymáhání Německých válečných reparací

Odborníci Bundestagu zpochybnili odmítnutí Spolkové republiky Německo platit reparace Řecka

peníze koruny eura mince a bankovky
peníze koruny eura mince a bankovky

 

Odborníci Bundestagu zpochybnili odmítnutí Spolkové republiky Německo platit reparace Řecka
Řecko požaduje od Německa stovky miliard eur za škody způsobené nacisty během druhé světové války. Německo odmítá nároky Atén, ale odborníci Bundestagu věří, že právní situace není jistá.

Odborníci z německého Spolkového sněmu vyjádřili pochybnosti o spravedlnosti odmítnutí Německa platit reparace Řecku za škody způsobené nacisty během druhé světové války. O tom ve středu 10. července agentura DPA informovala, s odkazem na kopii nového závěru Vědecké služby německého Spolkového sněmu, připraveného na žádost Levicové strany. „Postavení federální vlády z hlediska mezinárodního práva je přijatelné, ale v žádném případě nesporné,“ uvádí dokument.

Němečtí vojenští okupanti v Aténách v roce 1941
Němečtí vojenští okupanti v Aténách v roce 1941

Odborníci doporučují, aby Německo požádalo o vysvětlení Mezinárodní soudní dvůr v Haagu. Současně by vláda Spolkové republiky Německo měla s takovým soudem dobrovolně souhlasit, protože hovoříme o událostech před více než 70 lety.

Válečné škody za 300 miliard eur

Řecko začátkem června 2019 zaslalo do Německa diplomatickou nótu a oficiálně vyzvalo Berlín, aby vyjednal reparace. Vláda v Aténách, vedená tehdejším levicovým politikem Alexisem Tsiprasem, učinila tento krok na žádost parlamentu. Řecká komise odborníků odhadovala škody způsobené nacisty na 292 miliard eur.

Německá vláda považuje toto téma za uzavřené, s odkazem na dohodu o znovusjednocení Německa z roku 1990, která podle jeho názoru konečně vyřešila všechny právní otázky týkající se škod způsobených během války. Mezitím v dohodě uzavřené Spolkovou republikou Německo, NDR a čtyřmi okupačními mocnostmi USA, SSSR, Francie a Velké Británie není otázka reparací ani zmíněna. Kromě toho se Řecko těchto jednání neúčastnilo, a když uzavřelo smlouvu o „dvou plus čtyřech“, jasně uvedlo, že se nevzdávala žádných nároků na odškodnění.

Pozorovatelé nevylučují, že Polsko brzy přijde s požadavky na reparace. Polská parlamentní komise připraví zprávu o tomto tématu do konce roku 2019. Odborníci Bundestagu považují požadavky Polska za právně neoprávněné, protože Varšava v roce 1953, a pak znovu v roce 1970, zjevně odmítla reparace. Současně polská strana považuje tato odmítnutí za neplatná, protože byla pod tlakem SSSR.

Interpelace ministerského předsedy Sobotky poslance Vojtěchem Filipem

Proč vlády neřeší příčiny migrační krize?
Je třeba uzavřít hranice Schengenského prostoru. Ale vrcholní politici to nevidí jako něco do čeho by se jim chtělo. Proč to neudělají. Premiér Sobotka to nevidí jako reálné. Vrcholní politici Evropské unie stále nedělají nic proti účinnému zastavení masové migrace. Jednou to dorazí i k nám do České republiky. Dnes je v Německu už milion migrantů. Postupně se sem budou také dostávat.

 

Kdy se uzavřou hranice Evropské unie proti přílivu uprchlíků a ekonomických migrantů?

Vojtěch Filip

Stenozáznam interpelace Místopředsedy Poslanecké sněmovny Parlementu České republiky a poslance Vojtěcha Filipa webu poslanecké sněmovny   Úterý 13. září 2016

Děkuji panu premiérovi za hezkou statistiku, ale to vůbec neříká nic o tom, jaká je pozice české vlády vůči té krizi, která je provázena právě tou velkou migrací. Vy jste, pane premiére, hovořil o tom, že je potřeba ochrana schengenského prostoru a že pro schengenský prostor platí určitá pravidla. No ale to by musela platit. Ta neplatí. Protože schengenský prostor není zabezpečen a místo toho, abychom za 6 mld. eur aktivovali jednotlivé země, které mají na starost hranice schengenského prostoru, například Slovensko s Ukrajinou nebo Řecko s Tureckem či Itálii s Libyí nebo Egyptem, tak dáváme peníze do Turecka a hrozně si libujeme nad tím, že sem Turci nepustili další migranty. Takže migrační krize probíhá jiným způsobem. Vrátili jsme se na trasu z Libye do Itálie a Itálie čelí dalšímu náporu, stejně tak jako ostatní země včetně Řecka, ale z jiného směru.
To nemění tu pozici. Protože Evropská unie včetně České republiky neřeší to základní, tzn. příčinu krize. O tom jste, pane premiére, neřekl ani slovo. To mě mrzí ze všeho nejvíc. Protože migrační vlnu můžeme zastavit, zpomalit apod., ale nemůžeme ji řešit bez řešení toho problému. Na čí stranu jsme se přidali jako Česká republika? Na stranu Turecka? Které nám vyhrožuje a vydírá nás? Nebo jsme se přidali na stranu těch, kteří to řešit nechtějí? V tomto ohledu je mi opravdu líto, ale ani na zasedání NATO ve Varšavě jste neřekli a nevyvrátili panu Stoltenbergovi jeho úplně nesmyslná slova! Dovolte, abych citoval. Pan generální tajemník Jens Stoltenberg řekl: „Pokud se týká operace NATO ve východní části Egejského moře, pak raději vyčkejme. Je otázkou, zdali přinese opakování slavné italské operace mezi Libyí a Itálií.“ Prosím vás, to jste mu nemohli říct, že to je úplně smrtící pro Evropu? Že tedy v tom případě NATO nemá žádný smysl?! To jste mu nemohli říct, že v tom případě neplní to základní, co od něj občané České republiky očekávali?! Vždyť se stalo samotné prohlášení generálního tajemníka NATO absolutně zbytečné! Protože nechrání ten prostor, který chránit má! (Vše hlasitě a emotivně.) A jestliže to neumíme říct, tak nám vysvětlete – ne jako politikům, ale vysvětlete nám jako občanům České republiky, proč tam setrváváme, k čemu nám to je dobré a proč si pochvalujeme, jak dopadl varšavský summit. Vždyť to dopadlo fiaskem! Vždyť nedošlo k žádné shodě mezi Tureckem a Řeckem. Nedošlo k žádnému kroku, který by vedl k posílení bezpečnosti občanů Evropy, toho schengenského prostoru, o kterém jste tak hezky mluvil, pane premiére.

Jestliže tedy neplatí pravidla schengenského prostoru, protože ta vnější hranice není chráněná a jednotlivé země, já se jim nedivím – nerad bych si představoval, že tady znovu budeme vytvářet vnitřní hranice, protože to by opravdu vedlo k tomu, že Evropská unie se rozpadne, nebudeme muset z ničeho vystupovat, nebude žádný czexit, brexit bude dávno zapomenut – protože v podstatě to, co se očekává od Bruselu ať už z pohledu Evropské unie, nebo od NATO, tak je, že bude chráněna vnější hranice. A ta chráněna není. Pro to jsme neudělali – promiňte mi, jako Česká republika, v tom, co nám vykládali, jaký na to budeme mít vliv – nic. A ta slova generálního tajemníka NATO jasně dokazují, že NATO neslouží zájmům evropských členských zemí, že slouží něčemu jinému. Že slouží chaosu v Evropě a k tomu, aby se opakovala situace, která tady byla za první světové války, za druhé světové války, že válčiště bylo v Evropě a vydělávaly na tom americké koncerny. No to přece ale není možné! Přece nejsme po sto letech zpátky někde, kde budeme platit my životy občanů České republiky za to, že někdo bude vydělávat! To nemůžete myslet vážně.

Prosím tedy, pane premiére, abychom se vrátili k tomu, že ano, existuje migrační krize, my musíme řešit jak následky, ale zejména příčiny. Já chci vědět, jakým způsobem se bude Česká republika podílet na řešení příčin té migrační krize, tzn. o válce v Sýrii, o tom, jestli budeme, nebo nebudeme v rámci např. středomořské iniciativy Evropské unie řešit situaci v Libyi, aby tam bylo vůbec s kým jednat, jestli tam bude nějaký pronajatý prostor u nějakého přístavu, kam se budou moci vracet migranti, aby se neutopili v moři, ale aby také nezaplavovali Evropu. To přece je zásadní otázka. Tu mi pokládají lidé každé pondělí v poslanecké kanceláři a já na ni neumím odpovědět těmi slovy, která jste tady řekl – že máme ve statistice tolik Ukrajinců, tolik Kubánců, tolik Číňanů atd. To neřeší tu otázku, které se lidé obávají. Protože samotné přerozdělení v těch kvótách se zase má obejít. Má se obejít absolutně nesmyslným řešením, kdy Evropská komise z našich peněz, které jsme tam odvedli, nám dá 10 tis. eur na jednoho migranta… No, to jsme se zbláznili?! To znamená, že oni řeknou – ale my vám to platíme? Kde ty peníze, těch 10 tis. eur na jednoho migranta, vezmou? Jaké jednotlivé projekty Evropské unie budou zrušeny, jaké budou omezeny a co s tím budeme dělat, jestli budeme ty peníze dostávat na to, že nám je sem vnutí?

Proč jste, pane premiére, neodpověděl kancléřce Merkelové, když řekla, že se nejdřív spolkové země také bránily kvótám a nyní že se nebrání. My nejsme žádná spolková země! My jsme suverénní stát. Angela Merkelová se tím provinila vůči českému národu!!! Měli jste ho vrátit hned! (Potlesk poslanců KSČM.) Takovou drzost, kterou řekla Angela Merkelová vám, pane premiére, jsem nezažil od žádného německého politika od doby, kdy jsem vůbec v politice. To si nedovolil opravdu ještě nikdo! A vy jste mlčel! Copak je to možné?

Tak prosím, pane premiére, ještě jednou. Já bych rád věděl, jakým způsobem se Česká republika na svých jednáních v rámci NATO, v rámci Evropské unie bude podílet na tom, že se budou řešit primárně příčiny krize, a jakým způsobem budeme schopni a také ochotni se podílet na zajištění vnější hranice schengenského prostoru. Na to jste neodpověděl a vaše vystoupení mi připadá, promiňte mi, nedůstojné premiéra České republiky. (Potlesk poslanců KSČM.)

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka:

Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, víte, já přemýšlím – my jsme přece postupovali naprosto pragmaticky. Těžko někdo může obvinit českou vládu, že během celého řešení migrační krize v posledních dvou a půl letech nepostupovala naprosto a ryze pragmaticky.

První povinností vlády je chránit lidi, nikoliv řídit jejich životy.
První povinností vlády je chránit lidi, nikoliv řídit jejich životy.

Výsledkem je fakt, že nejsme země, která by přitahovala nelegální uprchlíky. V okamžiku, kdy krize začala, jsme postupovali striktně podle pravidel Schengenu a postupovali jsme striktně podle pravidel Dublinu. Je pravda, že to kritizovalo Rakousko, Německo, kritizovaly to i některé další země, ale byla to Česká republika, která trvala na tom, že nikdo Dublin nezrušil, že nikdo Schengen nezrušil a že pravidla pro nás platí. V okamžiku, kdy do České republiky přišel někdo bez platných dokladů, to znamená, byl to nelegální uprchlík, který přišel do České republiky, tak byl umístěn do detenčního zařízení a postupovalo se v souladu s Dublinem. V okamžiku, kdy se prokázalo, že vstoupili do Evropské unie na půdě jiného státu, tak jsme tyto lidi vraceli. Vraceli jsme je na Slovensko, do Rakouska, do sousedních států, přes které k nám přišli.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD)
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD)

To znamená, že česká vláda na rozdíl od některých jiných nesuspendovala pravidla, trvali jsme na jejich dodržování. Já si vzpomínám, jak nás kritizovali – a vzpomeňte si na tu fotku, která obletěla evropské noviny – uprchlíci na nádraží v Břeclavi a naše příslušnice cizinecké policie jim píše čísla na ruku, aby bylo možné tyto lidi evidovat, protože neměli u sebe vůbec žádné doklady. Vzpomeňte si na fotku, jak Česká republika byla kritizována za to, že se snaží zasahovat proti nelegální migraci a udržet v České republice pořádek a pravidla. Tento náš striktní přístup, ve kterém jsme trvali na dodržení Dublinu, ačkoliv v té době Německo říkalo, že Dublin je mrtev, my jsme nikdy neřekli, že Dublin je mrtev, ale trvali jsme na dodržování pravidel, na kterých jsme se dohodli, tak díky této striktní politice se Česká republika nestala místem tranzitu ani cílů migrace.

Samozřejmě že pašeráci lidí, když prodávají své služby uprchlíkům z Blízkého východu nebo ze severní Afriky, tak jim doporučují trasu. Doporučují jim trasu, po které jsou schopni se velmi dobře a rychle dostat do své cílové země. V okamžiku, kdy na trase třeba leží Česká republika a je známo, že když přijde nelegální uprchlík do České republiky, tak je zadržen, je zkontrolován, je tady snaha o jeho identifikaci, může pobývat v detenčním zařízení, nemůže se volně pohybovat, tak to samozřejmě vytváří informaci, která slouží tak, že Česká republika není země, která by byla vyhledávána pašeráky lidí, a není vyhledávána ani ilegálními migranty. Prostě u nás platí pravidla, fungují pravidla a i díky tomu počet uprchlíků, kteří přišli do České republiky, byl nízký.

Premiér a šéf Socciální demokracie Bohuslav Sobotka
Premiér a šéf Socciální demokracie Bohuslav Sobotka

Za druhé. Myslím, že máme společný zájem v Evropě a máme společný zájem i s Německem, Rakouskem, Slovenskem, Maďarskem, Polskem, aby do Evropy nepřicházeli nelegální uprchlíci, aby tady nebyla nelegální migrace, abychom ji zastavili, abychom ji regulovali. Na tom přece máme společný zájem. Já nejednám jenom s Angelou Merkelovou, jednám také s předsedy vlád jednotlivých spolkových zemí, třeba Saska nebo Bavorska. Prostě máme společný zájem. To jsou země, které s námi sousedí, máme s nimi společné hranice, se Saskem, Bavorskem máme společný zájem, aby tady nebyl problém nelegální migrace a platila pravidla. Myslím si, že máme společný a stejný zájem také s německou vládou na spolkové úrovni.

Naše názory, návrhy, které prezentovala Česká republika, česká vláda, se postupně staly součástí mainstreamu v Evropské unii. Na začátku to, co říkala V4, bylo vnímáno jako něco okrajového, dneska je to součástí hlavního proudu. Když se debatuje o tom, o čem bychom měli mluvit teď v pátek v Bratislavě na jednání o budoucnosti Evropské unie, tak to je přece náš úspěch, že bezpečnost je na prvním místě. Nebo se snad domníváte, kolegové a kolegyně, že bezpečnost by neměla být jednou z priorit Evropské unie? Když lidé v Evropské unii viděli, co se odehrává na Blízkém východě, když vidí atentáty ve Francii nebo atentáty v Belgii? Přece zajistit našim lidem bezpečí musí být klíčová priorita Evropské unie. Proto jsem pojmenoval jako jednu z klíčových priorit Evropské unie zajistit bezpečnost. A bezpečnost je vnitřní a vnější. Pokud jde o tu vnější, tak je přece naprosto legitimní se zeptat, jestli bychom nemohli lépe spolupracovat v oblasti obrany. Jak jsem slyšel odpověď nejenom od předsedy maďarské vlády, ale teď také od ministrů obrany Francie a Německa: ano, je tady cesta k posílení spolupráce v oblasti obrany.

Premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka
Premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka

Já už jsem na to odpovídal při interpelacích. Tohle přece není o tom nahradit Severoatlantickou alianci. My zůstáváme členy NATO. Já si myslím, že je to dobře. Je to pro nás velká garance bezpečnosti. Ale nejsme jako evropské země jediným členem NATO. V NATO je také Kanada, Spojené státy, je tam Turecko. Může nastat situace, kdy budeme mít jiné priority i v rámci Severoatlantické aliance. A ta situace nastala. Když jsme chtěli, aby NATO udělalo operaci v Egejském moři, tak o tom byla příliš dlouhá debata, než se to podařilo zorganizovat. Posílení spolupráce v Evropě v oblasti obrany je podle mě naprosto legitimní směr úvahy, když se bavíme o tom, že chceme posílit bezpečnost. Evropa nemůže být spojována s chaosem. Evropa nemůže být spojována s teroristickými útoky. Evropa nemůže být spojována s tím, že nikdo nekontroluje migraci na hranicích. Evropa musí být spojována s bezpečností. To je to, co budu říkat v Bratislavě v pátek, a doufám, že se v tom nelišíme, že se na tom shodneme, že bezpečnost je dneska klíčový úkol, pokud jde o evropskou spolupráci.

Druhá věc – k Turecku. No samozřejmě, já myslím, že turecký prezident a turecká vláda, turecký režim nám v Evropě není příliš sympatický. Aby byl? To, co se odehrává po puči, ty rozsáhlé represe, čistky, to je přece věc, ke které nemůžeme mlčet a také nemlčíme. To je přece zřejmé. Ale já jsem přesvědčený o tom, že i Turecko má zájem na tom, aby tady existovala dohoda s Evropou, že to není jednostranná věc. Protože představte si, čím se Turecko stalo v posledních měsících. Turecko se stalo trychtýřem, který z celého Blízkého východu nasával ilegální uprchlíky z Afghánistánu, z Íránu, Iráku, ze Sýrie, z Jordánska, dokonce ze severní Afriky, trychtýř, který nasával ilegální uprchlíky a s nimi spojený organizovaný zločin, který se týká pašování lidí. Kdybyste byli v turecké vládě, chtěli byste, aby vaše země byla místem, které nasává organizovaný zločin a ilegální uprchlíky z celého Blízkého východu? Je zřejmé, že Turecko také potřebuje dohodu s Evropou, protože nemůže být trvale místem, které vzbuzuje šance, že přes něj se dostanete bez problémů do Evropy. A navíc už dneska to ani není pravda.

Já jsem velice rád, že zde zaznělo ocenění toho, jak důležité bylo zastavení nelegální migrace v oblasti Balkánu. Vzpomeňte si na to, že to byla V4, že to byla Česká republika. Kdy jsme předsedali V4, tak jsme tady v Praze udělali schůzku, kam jsme pozvali makedonského prezidenta, pozvali jsme bulharského předsedu vlády a jednali jsme o tom, jak zastavit balkánskou migrační trasu. Česká republika, ale také naši partneři ve V4 jsme se intenzivně zasazovali o to, aby se balkánská migrační trasa uzavřela, nejenom na jednání Evropské rady, ale také při jednání s našimi partnery na Balkáně. A to, že se uzavřela, spolu s dohodou s Řeckem, vedlo k tomu, že se tato migrační cesta do značné míry zastavila.

Ano, přicházejí uprchlíci do Itálie z Afriky, ale podle analýz, které máme k dispozici, to nejsou lidé, kteří by tam přišli z Turecka, že by z Turecka přišli do Libye a odtud se plavili do Itálie. Vesměs zdrojem migrace, která přichází z Libye do Itálie, je bohužel střední a subsaharská Afrika. To je zcela samostatná migrační trasa, která má své vlastní zdroje, které tolik nesouvisí s válkou v Sýrii, ale souvisí bohužel se střety s islamisty ve střední Africe a souvisí s klimatickými změnami a obecně s chudobou. Ale i tam potřebujeme mít na africké straně partnery, se kterými se dohodneme, a budeme nelegální uprchlíky vracet. Vracet zpátky. Prostě není možné, aby Evropa měla politiku založenou na legalizaci nelegální migrace. Naše politika musí být postavena na regulaci migrace a zastavení nelegální migrace. Tohle byla od samého začátku pragmatická priorita české vlády.

Já si velmi vážím toho, že jsme podle mezinárodních statistik, Česká republika, šestou nejbezpečnější zemí na světě. To přece není špatný výsledek. Nebo se domníváte, že ano? To, že jsme šestá nejbezpečnější země na světě? To je přece výborný výsledek. To je výborná známka toho, že v naší zemi máme dobrou bezpečnostní politiku. Že se o bezpečnost občanů dokážeme navzdory už dva roky běžící migrační krizi postarat. Takže naše země je bezpečná země. Vláda se snaží o to, aby to tak zůstalo. Včetně toho, že investujeme do bezpečnosti, že investujeme do protiteroristických preventivních opatření, že jsme stabilizovali policii, že jsme stabilizovali armádu. Tohle všechno jsou naprosto konkrétní kroky, za které naše vláda dva a půl roku se rozhodně před touto Poslaneckou sněmovnou ani před občany České republiky nemusí stydět. Protože jak pevně věřím, shodujeme se všichni, že to je bezpečnost, na které nám musí především záležet. Takže važme si toho. Jsme šestá nejbezpečnější země na světě. Starejme se o to, aby to tak zůstalo. A já doufám, že i tato Poslanecká sněmovna k tomu bude svým rozhodováním a svým vystupováním přispívat.

Samozřejmě že my tady ve středu Evropy, pokud chceme zastavit nelegální migraci na vnějších schengenských hranicích, my tady ve středu Evropy musíme spolupracovat s těmi zeměmi, které na hranicích jsou. A jestliže máme společný schengenský prostor, společný schengenský prostor v rámci Evropské unie, tak logicky bychom také měli pomáhat při řešení migrační krize.

Pan předseda Filip tady mluvil o tom, že se nestaráme o příčiny migrační krize. Že nepřispíváme k tomu, aby se migrační krize vyřešila. Myslím, že my jsme jedna ze zemí, která je velmi aktivní na mezinárodním poli. Připomínám, že jsme možná už jediná země z Evropské unie, která má stále funkční ambasádu v Damašku. To je věc, která hodně přispívá k tomu, abychom byli schopni za prvé poskytovat informace spojencům o tom, co se reálně v Sýrii odehrává, a za druhé pomáhat řešit třeba humanitární problémy přímo na území Sýrie.

Chci připomenout, že jsme země, která je velmi aktivní, pokud jde o řešení humanitárních krizí. Pokud jde o řešení negativních důsledků, které přinesla několik let trvající válka v Sýrii. My jsme země, která je aktivní. A opět, nemusíme se stydět za to, co všechno děláme a co všechno jsme udělali pro to, abychom řešili příčiny migrace a snížili obrovský migrační tlak, který na Evropu je. Který na Evropu je, protože bohužel okolí Evropy není bezpečné. A dokud se nezvýší stabilita v bezprostředním okolí Evropy, tak migrační tlaky budou pokračovat a my si s nimi budeme muset poradit, tak abychom zajistili bezpečnost našich občanů a tak aby Česká republika patřila k zemím, které budou schopny jasně ve spolupráci s dalšími členskými státy Evropské unie migrační krizi vyřešit.

Pokud jde o dohodu s Tureckem jako takovou, znovu připomínám, že tato dohoda je dohodou všech členských států Evropské unie, podpořily ji všechny země Visegrádské čtyřky. A pokud jde o liberalizaci vízového režimu, ta nenastala a v nejbližší době zřejmě nenastane, protože trváme na tom, aby byly splněny všechny podmínky, které se týkají toho, aby něco takového vůbec mohlo nastat. Myslím, že debata o členství Turecka v Evropské unii je mimo prostor a čas. Není to něco, čím bychom se aktuálně zabývali. A nemyslím si, že by se tím měly zabývat i následující vlády, které přijdou po nás. Zejména v souvislosti s tím, co se dneska v Turecku aktuálně po tom neúspěšném puči odehrává.

Takže tolik jenom několik reakcí na diskusi, která tady proběhla. Já bych skutečně chtěl požádat o to, abychom přistupovali k řešení migrační krize racionálně, abychom vnímali národní zájmy, které tady Česká republika má, abychom také vnímali realitu, která tady je. Abychom nepopírali realitu v zájmu možná jenom nějaké politické propagace. Protože každý, kdo říká, že dohoda s Tureckem nemá výsledky, tak neříká pravdu. Dohoda s Tureckem reálně snížila migrační tlaky. A běžte se zeptat do Makedonie, do Srbska, do Chorvatska, do Slovinska, o kolik se jim snížil počet přicházejících migrantů v důsledku dohody s Tureckem. Čili ta dohoda výrazně snížila migrační tlaky a poskytla nám čas k tomu, abychom se sami připravili na zajištění vnější schengenské hranice a abychom jako Evropská unie pro ostrahu vnějšího Schengenu a fungování vnitřního Schengenu udělali více, než tomu bylo v minulosti.

Granty Pro Libris pomohou vydat dalších 21 knih

Celkem 21 knih slovenský a evropských autorů se dostane do knihkupectví díky druhému ročníku grantového programu Pro Libris, který podporuje mladou slovenskou literární tvorbu a překlady současných evropských děl do češtiny. Program Pro Libris společnosti SLOVNAFT, as, a Středoevropské nadace s podporou Ministerstva kultury Slovenské sepubliky, rozdělí celkem 53 500 eur.

Granty Pro Libris pomohou vydat dalších 21 knih
Granty Pro Libris pomohou vydat dalších 21 knih

V rámci programu Pro Libris 2015 získaly grant čtyři knihy od mladých Slovenská autorů a sedmnáct titulů překladové literatury od autorů pocházejících z Maďarska, Běloruska, Polska, Chorvatska, Rumunska, Srbska, Ukrajiny, Itálie, Velké Británie, Německa, Francie a Švýcarska.

Pro Libris 2015 získaly grant čtyři knihy od mladých Slovenská autorů
Pro Libris 2015 získaly grant čtyři knihy od mladých Slovenská autorů

„Náš společný projekt prokázal velkou životaschopnost. Svědčí o tom nejen zájem žadatelů o grant – spisovatelů a překladatelů, ale hlavně úspěch už vydaných knih u čtenářů. Po mnoha knihách z edice Pro Libris byl velký poptávka, a to je vynikající zpráva. Kniha bez čtenáře je totiž smutný příběh. Program Pro Libris je inspirativní, protože společně podporujeme mladých spisovatelů a to nejlepší z evropského překladu, „řekl ministr kultury Marek Maďarič.

ministr kultury Marek Maďarič
ministr kultury Marek Maďarič

Granty Pro Libris jsou určeny na podporu vydávání mladých Slovenská autorů do 35 let a překladů evropských děl. V tomto ročníku programu o grant žádalo 40 knižních titulů a částka přesahovala 152 tisíc eur. Z nich bylo 13 žádostí o podporu původní tvorby a 27 žádostí o podporu překladů.

Všechny žádosti posoudila odborná porota, kterou tvořili Slovenské spisovatelé a literární odborníci Roman Brat, Alexander Halvoník, Péter Hunčík, Monika Kompaníková, Peter Krištúfek, Pavol Rankov a Ivica Ruttkayová.

„Knihy, které získaly grant potvrzují, že ve střední a východní Evropě vzniká mnoho vynikajících děl. Pravěk a jiné časy od polské prozaické O. Tokarczuk slibuje úžasný čtenářský zážitek, podobně knihy od T. Prochaska, HK Dobrzanieckieho, K. Petrowsky, P. Stamma, zda několik dalších. Prostředky na vydání jsou, takže nyní je to již v rukou překladatelů, redaktorů a vydavatelů. Samozřejmě jsou zde i knížky mladých Slovenská autorů, jejichž tento grant posouvá na literární scénu, „vyjádřil se člen poroty, spisovatel Pavol Rankov.

Z podpořené původní literatury porota nejlepší ohodnotila Slovenské básnířku Martinu Grmanová a její sbírku Chiméra. Porotu kromě jiných titulů také zaujala debutová sbírka povídek Živý plot od mladé prozaické Soni Urikovej.

Podporu získaly i tři tituly v novém žánru umělecké reportáže, mezi nimi například kniha Noční poutníci od Wojciecha Jagielska, předního představitele polské reportážní školy. Autorem jedné z podpořených překladových knih je také významný maďarský spisovatel László Krasznahorkai, který v květnu 2015 získal jednu z nejprestižnějších světových literárních cen Man Booker International Prize.

„Jsou dva druhy knih. Jedny zkrášlují náš život, a druhé náš byt. Finanční podpora kvalitních knih se nám vrátí v dalších generacích. Ačkoli dnes knihy nejsou největším komerčním lákadlem, jsem přesvědčen, že tituly z edice Pro Libris neskončí pouze jako dekorace na policích mladých lidí, „řekl předseda představenstva a generální ředitel SLOVNAFT as, Oszkár Világi.