OSN varuje, že situace v Súdánu je čím dál horší, s nedostatkem lékařské péče, elektřiny, vody a dalších nezbytných věcí
Satelitní snímek ukazuje vypálenou tržnici El Geneina v súdánském státě Západní Dárfúr.
Súdán je ve válce už dva měsíce a na zhoršující se humanitární situaci se zaměřuje mezinárodní dárcovská konference v Ženevě.
OSN varuje, že situace v Súdánu je čím dál horší, s nedostatkem lékařské péče, elektřiny, vody a dalších nezbytných věcí. Konflikt staví armádu proti polovojenským silám rychlé podpory a má za následek více než 2 000 mrtvých po celé zemi, přičemž stovky mrtvých jen v hlavním městě státu Západní Dárfúr. Přes 2,2 milionu lidí bylo vysídleno, přičemž více než polovina súdánského obyvatelstva potřebuje pomoc. Konference se bude zabývat potřebami pomoci Súdánu a sousedních zemí, které nyní nesou zvýšenou zátěž. K OSN se při svolání akce připojí Egypt, Saúdská Arábie, Katar, Africká unie a Evropská unie.
Příměří, které v současnosti platí, přineslo do hlavního města Chartúmu klid. Několik obyvatel v pondělí nehlásilo žádné letecké útoky, dělostřelectvo ani jiné boje.
Dřívější příměří však nedokázalo zajistit bezpečné koridory pro pomoc a OSN hlásí, že se situace zhoršuje. Armáda vedená Abdelem Fattáhem al-Burhanem bojuje s polovojenskými Silami rychlé podpory (RSF), kterým velel jeho bývalý zástupce Mohamed Hamdan Daglo, od 15. dubna poté, co se oba rozešli v ostrém boji o moc. Konflikt podle OSN vyústil v rekordních 25 milionů lidí, kteří jsou více než polovina súdánského obyvatelstva, kteří potřebují pomoc. Organizace říká, že získala jen zlomek zoufale potřebného financování.
Dárci se setkávají na konferenci, aby řešili rozvíjející se humanitární krizi v Súdánu.
OSN vyjádřila znepokojení nad situací v Dárfúru, kde konflikt nabyl etnického rozměru a vyústil v cílené útoky a vysídlení komunit. Konflikt vyústil v drancování zařízení poskytujících pomoc a zabíjení humanitárních pracovníků, což bránilo reakci pomoci. Odpovědi také brání byrokratické průtahy, přičemž žádosti o víza stále čekají na více než 30 organizací. Situace v Dárfúru rychle přechází do humanitární katastrofy, přičemž západní region na hranici Súdánu s Čadem se nikdy nevzpamatoval z letité války, která začala v roce 2003.
Norská rada pro uprchlíky uvedla, že byrokratické průtahy brání reakci pomoci. Navzdory nedostatku peněz humanitární agentury zvýšily svou reakci na tragédii, ale podařilo se dosáhnout jen zlomku těch, kteří to potřebovali. OSN, Africká unie a východoafrický regionální blok IGAD vyjádřily znepokojení nad situací v Dárfúru. RSF a armáda se dohodly, že umožní nerušený pohyb a dodávky humanitární pomoci po celé zemi po dobu 72 hodin. Američtí a saúdští mediátoři varovali, že by zvážili přerušení rozhovorů v Džiddě, pokud by příměří nebylo dodržováno.
Spojené království Velké Británie a Severního Irska
Spojené království je jedním z tradičně důležitých partnerů a spojenců Maďarska. Respektujeme demokraticky vyjádřenou vůli britských voličů, po níž země opustila Evropskou unii. Maďarsko uvítalo skutečnost, že Spojené království opustilo EU řádným způsobem dne 31. ledna 2020 po ratifikaci dříve společně navržené dohody o vystoupení, čímž se vyhnulo extrémně nepříznivým důsledkům neuspořádaného vystoupení pro občany a hospodářské subjekty.
Spolupráce mezi Maďarskem a Spojeným královstvím
Považujeme za nesmírně důležité, aby jednání o novém systému vztahů mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií vedla k výsledkům zajišťujícím udržení rozsáhlých a úzkých ekonomických vztahů na novém základě, ale v souladu se společnými zájmy.
Odhaduje se, že 150 000 až 200 000 maďarské komunity žijící ve Spojeném království a více než 10 000 britských občanů žijících v Maďarsku jsou důležitým pojítkem mezi oběma zeměmi a jejich přínos k hospodářskému, sociálnímu a kulturnímu bohatství hostitelské země má zvláštní hodnotu.
maďarská komunita žijící ve Spojeném království
Maďarská vláda proto vyzývá britské občany usazené v naší zemi, aby zůstali v Maďarsku i po britském stažení. Tomu napomáhá zákon přijatý maďarským parlamentem dne 16. prosince 2020, podle kterého mají oni a jejich rodinní příslušníci nárok na získání národního povolení k usazení, aniž by v takových případech zkoumali jinak obvyklé podmínky, pokud požádají úřady do 31. prosince 2021.
Velká Británie
Velká Británie je 12. nejvýznamnějším obchodním partnerem Maďarska a 6. největším kapitálovým investorem u nás. Hodnota našeho obratu zahraničního obchodu v roce 2019 činila 5,3 miliardy eur, ačkoli prvních devět měsíců roku 2020 přineslo – především kvůli epidemii koronaviru – 15% pokles. Více než 800 britských společností působících v Maďarsku
Stonhange
– včetně velkých společností jako Tesco nebo Vodafone – zaměstnává v Maďarsku více než 54 000 lidí. Mezi hlavními maďarskými společnostmi přítomnými ve Spojeném království je třeba vyzdvihnout MOL, Gedeon Richter, WizzAir a Waberer’s.
S úmyslem posílit bilaterální vztahy maďarská vláda nedávno otevřela generální konzulát v Manchesteru a vicekonzulát v Edinburghu.
Edinburg
Primárním cílem našich nových zahraničních misí je zastupovat práva a zájmy maďarských občanů žijících a pracujících ve Spojeném království a také je navštěvovat.
Po vystoupení Británie z Evropské unie je naším cílem posílit maďarsko-britskou politickou spolupráci vytvořením bilaterálního partnerského fóra v oblastech udržitelného rozvoje, zelené ekonomiky, energetické bezpečnosti, inovací a vědeckotechnické spolupráce. Další možnou oblastí spolupráce je společná akce na ochranu pronásledovaných křesťanů. S přihlédnutím k britským zahraničněpolitickým aspiracím vidíme také vážnou příležitost v prohloubení spolupráce mezi Spojeným královstvím a Visegrádskou skupinou zastupující středoevropský region, což bude jedním z cílů maďarského předsednictví V4 od léta r. 2021.
„Varujeme.“ Ukrajinské vejce a podvody. Celá pravda o obilí
Polsko, Maďarsko, Slovensko. Tyto tři země řeší ukrajinské obilí, které je jednak levnější než domácí konkurence a také podle kontrolních úřadů obsahuje nelegální pesticidy a jiné zakázané látky. Začaly dovoz zakazovat. Zákazy se nelíbí EU a kvůli tomu i ministru Nekulovi. Celá pravda o obilí z Ukrajiny je taková, že před ním varovala v roce 2018 i OSN. Závadné mají být i ukrajinské vejce a drůbeží maso. Zde mohou dokonce nastat i podvody v podobě přebalování tohoto zboží v Polsku.
Ukrajina je nazývána obilnicí Evropy, ovšem její obilí před válkou směřovalo spíše do rozvojových zemí. S příchodem války však Ukrajina přišla o velkou část přímořského území a Černé moře není v současné době bezpečné. Jak jsme již psali, ukrajinské zemědělské produkty se tedy začaly dopravovat po souši. Jenže místo toho, aby nakrmilo hladovějící v Africe, ukrajinské obilí zůstávalo v Evropě, kde je konkurencí pro unijní zemědělce.
Zákaz dovozu ukrajinského obilí už zavedlo Polsko a Maďarsko. K nespokojenosti na ukrajinské straně. Proti tomu začala v prohlášení protestovat Evropská unie, řka, že jednostranné kroky bez předchozí dohody jsou nepřijatelné. Mluvčí polské vlády však namítl, že klauzule o bezpečnosti (zřejmě výrobků) jim tento jednostranný zákaz vydat umožňuje. Zákaz platí od neděle večer a vztahuje se i na přepravu obilí, má trvat až do 30. června tohoto roku. Ozval se také bulharský ministr zemědělství, že Bulharsko zákaz dovozu ukrajinského obilí taktéž zvažuje.
S ukrajinským obilím má problémy také Slovensko, které zakázalo zpracovávat naskladněné obilí a z něj vyrobenou mouku. Již vyrobené výrobky nesmějí na trh. Ministr zemědělství Samuel Vlčan uvedl, že v nich byly zaznamenány zvýšené hladiny zakázaných pesticidů, jmenovitě chlorpyrifosu.
Již na začátku dubna maďarský národní úřad pro bezpečnost potravin uvedl, že v několika případech bylo z Ukrajiny do Maďarska dovezeno obilí kontaminované toxiny a geneticky modifikovanými organismy. Kontaminovaných bylo dle úřadu například 29 tun kukuřice.
V Česku se podle posledních zpráv žádné zákazy nechystají. „V průběhu víkendu jsem téma dovozů zemědělských komodit z Ukrajiny řešil přímo s komisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským, ptal jsem se ho, jaká bude reakce Evropské komise na oznámený zákaz dovozu ze strany Polska a Maďarska. Jednoznačně mi potvrdil, že podobná jednostranná opatření jsou nepřijatelná,“ řekl český ministr zemědělství Nekula. V ukrajinském obilí v Česku se zatím žádný závadný vzorek nenašel, kontroly se ale údajně zintenzivní.
To komentoval komentátor Petr Holec: „Maďaři a Poláci stopli dovoz ukrajinského obilí, protože to ničí jejich zemědělce a EU nebyla schopná to včas vyřešit. Fialova vláda ho nestopla, protože šéfka Evropské komise říká premiérovi Petře a bylo by to ošklivý. Tak hlavně hodnotově.“
Maďaři a Poláci stopli dovoz ukrajinského obilí, protože to ničí jejich zemědělce a EU nebyla schopná to včas vyřešit. Fialova vláda ho nestopla, protože šéfka Evropské komise říká premiérovi Petře a bylo by to ošklivý. Tak hlavně hodnotově
Pesticidy na Ukrajině jsou téma, které se řeší již delší dobu. Program OSN pro životní prostředí (UNEP) o nich informoval již v roce 2018. Vjačeslav Džulaj, ukrajinský zemědělec obhospodařující 370 hektarů tehdy uvedl, že v rámci opatrnosti odebírá pesticidy jen od originálních výrobců. „Občas zemědělci používají levné pesticidy, což pak může mít negativní následky,“ dodal.
Dle UNEPu v roce 2018 používala Ukrajina 100 tisíc tun pesticidů ročně, které stály celkem 2 miliardy dolarů. „Taková poptávka nevyhnutelně přitahuje podvodníky,“ konstatuje pak UNEP a dodává: „Nedokonalost právních předpisů, korupce, nedostatek zkušeností s bojem proti celkovému množství pesticidů a všeobecně obtížná hospodářská situace činí Ukrajinu zranitelnou vůči oběhu nelegálních přípravků na ochranu rostlin.“
Problémy přiznali i ukrajinští představitelé. V létě 2018 ukrajinská policie odhalila skupinu, která na Ukrajinu pašovala pesticidy z Číny. Zkonfiskovali celkem 139 tun chemikálií bez řádných povolení. Složení i původ byly neznámé. Co víc, v roce 2018 nebylo na Ukrajině žádné zařízení na bezpečnou likvidaci pesticidů. Zabavené pesticidy byly skladovány ve špatně hlídaných skladech, takže se pak objevily na trhu. Ukrajina kvůli tomu povolila export pesticidů do jiných zemí EU k recyklaci. Kromě toho na Ukrajině nefunguje ani recyklace obalů od pesticidů, což v praxi znamená, že se pašované pesticidy balí do pravých obalů.
Odhad UNEPu je, že 25 % ze všech obchodovaných pesticidů na Ukrajině jsou ty nelegální, ať už dovezené, nebo podomácku vyrobené. Nepřekvapivě jsou levnější.
Podle zpráv z března má Ukrajina nedostatek pesticidů a herbicidů pro jarní setbu, konkrétně mají zemědělci pouze 35 % toho, co potřebují. Nejhůře jsou na tom zemědělci v okolí Lvova a Kyjeva. Problémem je prý nedostatek peněz. Denys Marčuk, místopředseda ukrajinské agrární rady řekl: „Zemědělci si nebudou moct dovolit nakoupit všechno, co potřebují – osivo, hnojiva, paliva, produkty na ochranu produkce.“ A dodal, že je potřeba najít peníze na půjčky zemědělcům. Podle ukrajinské akademie pro zemědělské vědy může být sklizeň v roce 2023 o 37 % menší oproti roku 2022. Ta byla zase menší než ta v roce 2021.
Nejde však jen o ukrajinské obilí. Agrární komora České republiky varuje též před ukrajinskými vejci. „V poslední době zaznamenáváme, že se k nám ve zvýšené míře vozí vejce a drůbeží maso z Ukrajiny. Bez ohledu na současný válečný konflikt musíme konstatovat, že produkce vajec a drůbežích výrobků na Ukrajině bohužel nesplňuje stejné standardy, jaké jsou v zemích EU,“ uvádí.
A nabádá: „Doporučujeme proto konzumovat tuzemské produkty a raději se vyhnout dovozovým výrobkům ze států mimo EU, tedy i z Ukrajiny. Zákazník to ale vždy nemusí poznat, protože leckdy dochází k přebalování zboží v Polsku či na Slovensku, a tím i k fiktivní změně původu.“
28.04.2023 12:21 | Reportáž
Američtí a němečtí důchodci si na úkor českých mnou ruce. Máme nejdražší elektřinu a vláda proti tomu nedělá nic. Stejně jako s ukrajinským obilím, kdy jsme s EU servilní, i když některé státy zakázaly jeho prodej. Na setkání s vedením strany PRO přišlo do Písku několik set lidí. Zájem byl enormní. A Jindřich Rajchl promluvil o tom, jak ho označovali, když na zmíněné věci upozorňoval.
Stovky procent – a klídek?
„Ceny plynu jsou v ČR nejvyšší v celé Evropě, je to nárůst o 231 procent za jeden jediný rok. S odstupem druhé je Rumunsko s nějakými 165 procenty. Proti tomu Slovensko pouhopouhý 18procentní nárůst. Slováci si totiž nechali přes 60 procent ruského plynu… Když jsem na to upozorňoval, tak jsem byl osočován za proruského švába, trolla a nyní je snad jasné všem, že mi nešlo o Rusko, ale o vaše peněženky. Těch 231 procent, to je ten důvod, proč je tady tak vysoká inflace, proč jsou tu tak drahé potraviny, proč je tady nárůst cen v zemědělských produktech a prakticky ve všem. Výmluva Petra Fialy je naprosto geniální – čísla nesedí!“ konstatoval na úvod Rajchl za smíchu přítomných. „Jak bylo uvedeno na sociálních sítích, tak nám ta dezinformátorská scéna nějak bobtná a už je v ní i EuroStat.“
(Ne)závadné obilí
„Už jenom za to, co se všechno stalo po té naší demonstraci, tak už jenom za to by vláda měla skončit. Podívejte se na Nekulu, který nám naprosto bezostyšně lže do očí, že udělali kontrolu ukrajinských obilnin, které se k nám dovážejí a že je všechno v pořádku. Přitom my máme zprávu ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce, která říká, že vzorky byly nabrány až 19. 4. a ještě žádné výsledky nemají. Obilí sem tedy proudí ve velkém a oni neví nic. Zlé jazyky tvrdí, že kontrola musí dopadnout dobře, i kdyby to obilí bylo radioaktivní,“ uvedl šéf PRO za pokřiku auditoria „Přesně!“
„Je naprosto zřejmé, že nám pan Nekula nepokrytě lhal. Takže nejenže hazarduje se zdravím občanů této země, protože když už to našli v Maďarsku, Polsku, na Slovensku a v Bulharsku, tak bude asi dost pravděpodobné, že to bude i v tom obilí, které se vozí sem. A samozřejmě se tím likvidují čeští zemědělci, protože oni nemají absolutně šanci, protože prodejní cena je nyní 400 korun a výrobní cena je 500. To je dáno tím, že jsou u nás velké nároky na bezpečnost práce, na kvalitu, takže naši zemědělci nemohou tomuto absolutně konkurovat. Pak do toho přijde pirát Pexa a řekne, že to nemůžeme zakázat, protože zákaz dovozu ukrajinské pšenice by byl zradou Ukrajiny. Dochází na slova jednoho známého, který říkal, že závidí Maďarům Orbána a Ukrajincům Fialu.“
A opět zazněl smích a potlesk
„Možná by mohli kandidovat v ukrajinských volbách. On přijde Nekula a řekne, že to nemůže zakázat, protože tu jsou jednotná evropská pravidla. Maďarsko, Polsko, Bulharsko, Slovensko – to je nějaká jiná Evropská unie? Tam platí jiná pravidla než u nás? A pak se divme, že lidé jsou naštvaní na EU. Nekula nám lže. Stačilo by, kdybychom měli odvážného ministra, který by to zakázal. Samozřejmě že soudruzi v Bruselu se úplně utrhli ze řetězu. Nekula se prostě vymlouvá, ale ono to jde.
Do toho Jurečka a jeho aféra a šílená důchodová reforma. V jejich programovém prohlášení tam doteď je, že sníží počet let, které musíte odpracovat před odchodem do důchodu. Aktuálně je to 35 let a aktuálně Jurečka oznámil, že to o pět let zvýší. Takže roztrhali svůj program úplně na cucky. Do toho přijde Rakušan s poštou. Praha 3, která má 60 000 obyvatel, bude mít jednu poštu!“ A za smíchu přítomných dodává: „Slíbili, že přidají ještě dvě okénka. Tady roste PPL, Zásilkovna. Všichni vydělávají miliardy, pošta je v minusu. Tady je milion pijavic, které jsou nasáty na veřejné rozpočty. Pošta oznámila, že propustí 1500 zaměstnanců, do toho 300 zavíraných poboček a říká se, že již na některé z nich jsou domluveni zájemci, kteří to budou kupovat. Tady dochází k naprosto jasné devastaci tohoto státního podniku, který shromáždil za desítky a desítky let spoustu majetku. Takže tady jde zas jen o kšeft.
Všichni vyhození pošťáci půjdou k té nové poště z Ukrajiny a půjdou tam i ti, co je nevyhodí, protože dostanou lepší podmínky, lepší plat. To vyústí v naprostou devastaci České pošty,“ prorokoval Rajchl.
Miliarda sem, miliarda tam
„Do toho přijde Stanjura, že má sekyru 166 miliard a že se seknul o dalších 60 miliard. My jsme v tuto chvíli 260 miliard minus, což vychází na zadlužování v tempu dvě miliardy denně! To je roční rozpočet Ústí nad Labem! Oni za jeden den se zadluží o tolik, za co rok funguje Ústí nad Labem. To je nepochopitelné.“ To všechno může podle Rajchla vyústit v krach státních financí. „Opravdu se blížíme k rozvratu veřejných financí, 48 už nyní máme zadlužení vůči HDP a bude to ještě horší. Blížíme se k dluhové brzdě, která je nastavena na 55 procentech a může nastat to, že investoři ztratí důvěru v naše dluhopisy. A Fiala nám řekne, že čísla nesedí.“
„Chováme se jako největší hlupáci v EU. V pokru nezáleží, jaké máte karty, ale jestli přelstíte soupeře, nebo ne. A pokroví hráči znají takové pravidlo – u stolu sedí většinou devět hráčů a pravidlo zní, že tam je alespoň jeden blbec, který se dá obehrát. Když do 15 minut nezjistíte, kdo to je, jste to vy,“ uvedl za smíchu přítomných čelný představitel strany PRO.
„A my v EU, co všechno platíme, jsme za ty blbce. V elektřině jsme největší exportéři a zároveň máme nejdražší cenu na světě, tak to je naprostý Absurdistán. Za to, co zaplatíme za zastropování, jsme si mohli koupit tu třetinu ČEZu. Neudělali jsme to. A mohli jsme to mít navždy vyřešené. A Fiala, ten vysílač signálů, jediné, co by ušetřil, by bylo, že v České televizi by mohli vyhodit tlumočníka do znakové řeči, protože Fiala to zvládá. A on nám říká, že i minoritní akcionáři zaslouží ochranu. Někdy se stane, že ten politik je zaskočen a řekne pravdu. Když Skopečkovi strčili před ústa mikrofon a zeptali se, proč nemůžeme odejít z té lipské burzy, tak on řekl, že bychom tím poškodili Německo.“
…za obecního vola…
„Přesně tak to je. My děláme hlupáka, který platí celý tenhle mejdan, kdy my máme daleko vyšší cenu, i když jsme exportéři. My jsme elektrárny postavili za naše peníze a peníze našich předků. Ti, kteří jsou dnes senioři, v důchodu, tak z jejich peněz se to stavělo. A pak přijde Fiala a řekne, že se o vysoké ceně elektřiny půjde poradit s panem Scholzem. To je jako kdyby vězeň šel za dozorcem se poradit o plánech svého útěku. Scholz mu opravdu neřekne: Hele, Péťo, bylo by opravdu nejlepší, kdyby jste odešli z té burzy, měli byste pětinásobně levnější elektřinu, vaše firmy by byly konkurenceschopnější a byli byste větší lákadlo pro zahraniční investory, kteří by u vás stavěli fabriky náročné na elektřinu, a my bychom to měli výrazně dražší. Vždy jsem měl rád Zdeňka Izera. On jej nahradil Síkela,“ uvedl dále evidentně dobře naložený Rajchl za smíchu přítomných. „On řekne, že když by nám došel plyn, tak Němci zastaví část svého průmyslu a rozdělí se s námi.“ A zase bouřlivý smích.
Ruský plyn je tabu? Jen pro někoho!
„My děláme klauny celé Evropě. Evropa oproti tomu dovezla v roce 2022 o 35 procent více ruského LNG než v roce 2021! Jen samotné Španělsko o 80 procent. A za první dva měsíce loňského roku dovezli Španělové o 172 procent více ruského LNG. A aby to nebylo málo, tak si naše vláda půjčí 265 miliard korun, aby se odstřihla od ruských energií. Evropská investiční banka nám otevře účet, my z těch peněz neuvidíme ani korunu, zaplatí se to italským, francouzským a německým firmám, které budou stavět ropovody a plynovody a my to budeme splácet třicet let se skvělým úrokem 3,3 procenta. A až ta válka skončí a všichni se zas vrátí k levnému ruskému plynu, tak nám tohle bude úplně k ničemu.“
„Do toho platíme emisní povolenky. Víte, kdo je vlastní? Americké, německé a čínské penzijní fondy! Takže když budete platit účet za elektriku, tak si spočítejte, kolik přispíváte americkým, německým a čínským penzistům a bankám na jejich projekty. Aby toho nebylo málo, za českého předsednictví EU se schválilo rozšíření emisních povolenek i na materiály, které se týkají výtopu a pohonných hmot. Takže od roku 2026 nám výrazně zdraží pohonné hmoty i veškeré topivo. A do toho ten Green Deal. A pak Jurečka řekne, že je na to pyšný. Oni nám to všechno zdraží, bude to o desítky procent v konečném důsledku a on řekne, že je na to pyšný. A Zdechovský řekne, že máme v EU velmi silnou pozici. Ale řvou tam na Fialu jak na malého Jardu a on si to ještě zapisuje. To jako kdyby přišel ve čtyři ráno opilý z hospody domů a manželka na něj – ty ožralo, ty čuně. A on na to – počkej, miláčku, já si to všechno musím zapsat, abych si to ráno pamatoval,“ uvedl za smíchu přítomných lidí vesměs středního věku.
Publikum na setkání s Jindřichem Rajchlem. Foto: Václav Fiala
„A pak se jde fotit ze Zelenským. Orbán stojí v první řadě a Fiala stojí u záchodů. Takovou máme pozici. Vždy ti hujeři jsou za největší otloukánky. Jsme páté kolo u vozu, které všechno schválí a jede se dál. A do toho máme skvělé poradce, které nám dávají fantastické rady. Musí tam snad mít nějakou interní soutěž, kdo na vládě řekne větší blbost. Pekarová s těmi svetry dlouho vedla, ale teď musím říci, že do čela se dostal pan Křeček, který nám doporučil nákupy v Polsku. Tady v Písku to tedy máte blbé, to už je dálka. Ale kdo ví, možná za dva tři měsíce to bude jinak. Jedna jediná věc by stačila na demisi této vlády. A média mlčí,“ uvedl v části svého vystoupení Jindřich Rajchl.
Evropská komise (EK) pracuje na druhém balíčku opatření, aby i nadále podporovala země EU postižené dovozem z Ukrajiny, řekla mluvčí Evropská komise Miriam García Ferrerová na tiskové konferenci 17. dubna na pozadí jednostranného zákazu dovozu Polska, Maďarska a Slovenska. obilí a několika dalších potravin z Ukrajiny.
Země podnikly tyto kroky v době nadměrné nabídky v důsledku dovozu, což vedlo ke snížení cen, což mělo dopad na zemědělce.
Dne 17. dubna bulharský ministr zemědělství Yavor Gechev řekl, že Bulharsko by také mohlo omezit dovoz obilí z Ukrajiny.
García Ferrer řekl, že EK je v kontaktu s členskými státy EU přijímajícími opatření proti dovozu z Ukrajiny a snaží se porozumět rozsahu opatření a jejich právnímu základu, „protože v tom nemáme úplně jasno“.
„Současně je samozřejmě důležité připomenout, že obchodní politika je výlučnou pravomocí, což znamená, že je na úrovni EU,“ řekla a dodala, že „v rámci obchodní politiky EU není možná jednostranná akce“.
Řekla, že v prvním balíčku podpůrných opatření pro země EU postižené dovozem potravin z Ukrajiny „jsme již uznali dopad na nabídku v některých zemích sousedících s EU, a proto jsme předložili návrh na podporu zemím, které jsou převážně postižených, v tomto případě Polska, Bulharska a Rumunska“.
„Jsme si vědomi toho, že existovaly další země (postižené) a proběhla diskuse v Evropské radě, a tehdy jsme řekli, že zvážíme a nyní pracujeme na druhém balíčku opatření, kde budeme tyto země nadále podporovat. jsou ovlivněny dovozem z Ukrajiny,“ řekl García Ferrer.
První balíček – v hodnotě 56 milionů eur ze zemědělské rezervy EU, z nichž 16 milionů eur bylo přiděleno Bulharsku – přijaly členské státy EU velmi rychle a očekávala, že totéž se stane s druhým, řekla.
Na otázku, jaká bude částka pro druhý balíček, García Ferrer odpověděl: „Stále se o tom diskutuje, takže v této fázi nemůžeme poskytnout žádné podrobnosti o částce ani o kritériích přidělování.
„Ale co je důležité zdůraznit, je, že bereme v úvahu dopad těchto zvýšených dovozů na země v první linii,“ řekla a dodala, že EK je velmi vděčná těmto zemím za podporu, kterou Ukrajině poskytly. přesunout svou produkci.
Ona i mluvčí EK Eric Mamer odmítli být informováni o možnostech kroků, které by EK mohla podniknout proti zemím EU, které zavedly jednostranný zákaz dovozu potravin z Ukrajiny.
García Ferrer řekl, že kompenzace pro země EU zahrnovala peníze, které byly poskytnuty členským státům „a ty organizují kompenzaci a distribuci zemědělcům“ a jak byla kompenzace rozdělena, nebylo rozhodnuto na úrovni EU.
Bulharský ministr zemědělství Gečev v rozhovoru pro místní televizní stanici bTV řekl, že ukrajinský dovoz obilí, slunečnice a mléka v současné době v některých zemích EU stagnuje „a požadujeme spravedlivou distribuci po celé EU“.
Gečev uvedl, že v září 2022 Bulharsko požádalo EK, aby přijala rozhodnutí umožňující omezení dovozu obilí z Ukrajiny.
„Čekáme na rozhodnutí EK šest měsíců, tato otázka byla vznesena na nejvyšší úrovni. Co bychom měli dělat, nechat bulharské farmáře zkrachovat? řekl Gechev, člen vlády, který byl před několika týdny nafilmován, jak řídí traktor v čele protestu farmářů, aby dotlačili bulharskou vládu, aby v této věci podnikla kroky. Na sociálních sítích to vedlo k několika posměšným komentářům o členu vlády, který se účastnil protestu proti vládě, jejímž je členem.
Gečev řekl, že byl „zklamán“ tím, že EK řekla, že obchodní politika EU je výlučnou pravomocí bloku jako celku (což ve skutečnosti je).
Tvrzení, že bulharští zemědělci jsou silně negativně ovlivněni ukrajinskými dovozy obilí, byla opakovaně a výrazně pokryta většinou bulharsky psaných médií, stejně jako úřednická vláda jmenovaná prezidentem Roumenem Radevem. Prvkem prokremelské propagandy proti Ukrajině je podněcovat veřejné mínění proti EU napomáhající vývozu ukrajinských potravin.
Bulharská média uvedla, že když byl Gečev 17. dubna dotázán, kolik bulharští farmáři ztrácí kvůli konkurenčnímu dovozu z Ukrajiny, odpověděl: „Hodně“.
Gečev odhadl ztráty bulharských zemědělců na „800 až 900 milionů leva“, aniž by uvedl absolutně žádnou metodologii, pomocí které k tomuto údajnému číslu nějak dospěl, nebo zda zohledňovala stávající dotace EU pro zemědělce v Bulharsku.
Vystudovala všeobecné lékařství na 3. lékařské fakultě UK v Praze. Po první rodičovské dovolené nastoupila na oddělení dětské neurologie ve Fakultní nemocnici v Ostravě a složila atestaci z neurologie. Vzápětí povila další 2 dcery a pochopila, že práce u lůžka jí není souzena.
strana Právo Respekt Odbornost
Změnila proto působiště a přesunula se do Centra klinických laboratoří Zdravotního ústavu v Ostravě a zakrátko rodičovskou kariéru završila porodem čtvrté dcery.
Mezitím stihla rozvíjet i svou kariéru profesní, kdy se jí postupně podařilo dosáhnout atestace z lékařské mikrobiologie, ujmout se vedení oddělení virologie a Národní referenční laboratoře pro arboviry, stát se konzultantem antibiotického střediska, dosáhnout doktorátu z epidemiologie a po mnohaletých snahách v r. 2020 i slavnostního otevření laboratoře BSL3 pro vysoce rizikové viry a bakterie.
Reprezentuje ČR v organizaci EVD-LabNet, která sdružuje experty z celé Evropy v laboratorní diagnostice nových, importovaných a nebezpečných virových nákaz.
Její druhou vášní jsou antibiotika a snaha o jejich správné používání. Poskytuje konzultace antibiotické léčby lékařům z nemocnic a ambulancí v Ostravě a okolí.
Je členkou poradního orgánu Ministerstva zdravotnictví Národního institutu pro zvládání pandemie (NIZP) a členkou Společnosti pro lékařskou mikrobiologii (SLM JEP).
Je autorkou a spoluautorkou několika desítek odborných publikací v recenzovaných vědeckých časopisech převážně v oboru klinické virologie, z toho 12 článků z posledních 2 let se týkalo onemocnění covid-19.
Přednáší na vědeckých konferencích v ČR i v zahraničí (2008-2022 více než 150 přednášek) a na vzdělávacích kurzech Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ).
Je podporovatelkou Zdravého fóra, zakládající členkou a předsedkyní Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SMIS), signatářkou Charty 2022.
Je vdaná, má 4 děti a jejím nejoblíbenějším dopravním prostředkem je jízdní kolo.
2. Proč jste se rozhodl/a kandidovat
Protože mi není lhostejná budoucnost této země, nás všech, a především našich dětí.
Záleží mi na tom, v jakém stavu předáme naši zemi budoucím generacím. Přeji si, aby naše děti a vnuci mohli žít ve svobodné zemi normálním životem, bez strachu z existenčních problémů a vládní persekuce za vlastní názory. Chci, aby tato země byla místem pro normální život, kde chceme vychovávat děti, studovat, podnikat, pracovat i zestárnout.
Předchozí vláda začala s covidovým blouzněním zavádět nesmyslné restrikce a neuváženě mrhat finančními prostředky daňových poplatníků, čímž spoustu domácností a firem dovedla na pokraj krachu. Současná vláda v ožebračování občanů pokračuje ještě ve větším stylu. Miliardami z veřejných peněz financuje jiný stát, ale vlastní lidi a firmy likviduje rekordní inflací a neřešenými cenami energií.
Nemůžu se už dívat na to, do jaké katastrofy se řítíme pod vedením současné vládní koalice. Vládní politici ani úředníci z Evropské unie nám nepomůžou. Musíme si tedy pomoct sami. Aktivní zapojení do politiky vidím jako jednu z posledních možností, jak zvrátit katastrofický vývoj, do kterého nás vláda manévruje.
Přes dva roky se snažím veřejně hájit zdravý rozum, odbornost a lidská práva. Jako senátorka budu mít více možností tyto hodnoty prosazovat.
Přes 2 roky naše vlády devastovaly fyzické i duševní zdraví svých občanů nesmyslnými a neúčinnými proticovidovými opatřeními, lhaly občanům o účinnosti a bezpečnosti vakcín, diskriminovaly neočkované, vymrhaly miliardy korun za zbytečné testy a vakcíny. Celé dva roky jsme bojovali za občanská práva a svobody dané ústavou, snažili se zastavit nesmyslné vyhazování peněz a šikanu neočkovaných občanů, předkládali jsme odborné argumenty rozporující zaváděná opatření.
Pro vládu, orgány Evropské unie i média bude mnohem složitější ignorovat odborné argumenty prezentované zvolenými senátory a senátorkami.
Nemůžu se smířit se zneužitím medicíny k zavedení totality, ani s šikanou a diskriminací neočkovaných.
Medicína se musí vrátit od politiků zpět k lékařům, jakákoliv diskriminace neočkovaných nebo netestovaných je nepřípustná. Dostupnost zdravotní péče musí být zaručena. Nelze nařizovat jakákoliv restriktivní opatření, aniž by byla jasně zdůvodněná, a jejich potřeba a účinnost jednoznačně prokázaná. Odškodnění za škody způsobené vakcínami musí být zaručeno.
Požaduji neprodlené a účinné řešení energetické krize, drahoty a inflace. Odmítám upřednostňování jakýchkoliv ideologií nad zájmy českých občanů a firem.
Energetické zdroje, elektřina, plyn, pohonné hmoty, jsou životně důležitými komoditami. Občané a firmy potřebují okamžité a účinné kroky k jejich dostupnosti za přijatelné ceny. Líbivá hesla o evropské solidaritě jsou naivní a nikomu nepomůžou. S dodavatelem komodit je třeba jednat jako s obchodním partnerem, nikoliv jako s ideologickým nepřítelem.
Považuji jakoukoliv cenzuru a kriminalizaci oponentních názorů za nepřijatelnou.
Vláda se netají zavedením cenzury, plíživě nastupuje nová totalita. Vracíme se do doby, kdy nesmíme svobodně vyjádřit svůj názor. Veřejnoprávní média musí být nestranná, musí poskytovat prostor oponentům, nesmí být hlásnou troubou jednoho správného názoru.
Nesouhlasím s výstavbou vojenského logistického centra na letišti v Mošnově, které Ostravu a okolí přemění na vojenský terč a dramatickým způsobem zhorší zdejší životní podmínky.
Výstavba vojenského logistického centra v Mošnově bude pro obyvatele přilehlých obcí a měst katastrofou. Bude znamenat enormní zvýšení hlukové a emisní zátěže, výrazné zhoršení životních podmínek a dramatický pokles cen nemovitostí. Občané se ocitnou v pasti, protože jejich nemovitosti budou neprodejné a nebudou mít peníze na to, aby se mohli odstěhovat. Kromě enormního hluku ze startujících a přistávajících těžkých vojenských letadel budou čelit bezpečnostnímu riziku. Budou prvním terčem útoku v případě válečného konfliktu. Při současném nepřátelském postoji české vlády vůči mnohem silnějšímu Rusku je to velkým rizikem. Výstavbě vojenského zařízení v Mošnově je třeba za každou cenu zabránit.
Obyvatelé Ostravy si zaslouží senátorku, která zná region s jeho reálnými problémy a má skutečný zájem na jeho prosperitě.
V Ostravě jsem se narodila a prožila jsem zde celý svůj dosavadní život. Tento region dobře znám, žiju tady ráda a nerada bych se stěhovala někam jinam. Byla bych ráda, kdyby i mé děti zde chtěly zakotvit a vychovávat své děti. Mám tedy skutečný zájem na tom, aby ostravsko prosperovalo a žilo se nám tady dobře. Udělám pro to maximum.
3. Co budete v Senátu prosazovat, jakým tématům se chcete věnovat
Budu pokračovat v tom, co dělám už minimálně poslední 2 roky. Hájit zdravý rozum, odbornost, lidská práva a lidskou důstojnost. Jako senátorka ale budu mít více možností tyto hodnoty prosazovat.
Chci se zaměřit především na zdravotnictví, aby se medicína vrátila plně do rukou lékařů a medicínských odborníků, kteří za pacienty nesou zodpovědnost. Aby již nemohla být zneužita k politické propagandě, šikaně, diskriminaci a totalitním praktikám.
Budu usilovat o zajištění lepší dostupnosti zdravotní péče, o zlepšení podmínek specializačního vzdělávání mladých lékařů a zdravotních sester. Zlepšení pracovních podmínek pro lékaře a zdravotní sestry, aby neměli potřebu odcházet do zahraničí, vycházet vstříc zdravotníkům – rodičům malých dětí.
Chci se zaměřit také na podporu zdravého životního stylu, propagaci amatérského sportování, zlepšování životního prostředí, zejména na ostravsku.
Důležitým tématem je účinná pomoc rodinám pečujícím o osoby se zdravotním postižením, širší podpora asistence a odlehčovacích služeb, aby mohli zdravotně postižení zůstat doma se svými blízkými, ale zároveň aby pečující osoby měly možnost věnovat se i svému osobnímu životu a odpočinku. Zároveň musí být dostupná i kvalitní ústavní péče pro zdravotně znevýhodněné osoby, o které se jejich rodina nemůže postarat.
Pokud jde o problematiku energetické krize, budu podporovat takové kroky, které zajistí energetické zdroje za přijatelné ceny pro naše občany a firmy. Nelze upřednostňovat ideologie ani zájmy jiných států nad zájmy českých občanů. Je nepřijatelné, aby naši občané platili za energie více, než je nutné.
Budu požadovat nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií, jakákoliv cenzura je nepřijatelná.
Budu prosazovat návrat vodárenství do rukou českého státu měst a obcí. Je nepřijatelné, aby zisky z prodeje vody odcházely zahraničním překupníkům.
Budu se zasazovat za zrušení záměru na výstavbu vojenského logistického centra na letišti v Mošnově, které by zcela zásadním způsobem zhoršily životní podmínky a bezpečnost občanů na ostravsku v okolí letiště. Budu požadovat prošetření, zda nedochází ke spekulativním snahám o zhodnocení pozemků v okolí letiště ze strany osob, které záměr prosazují.
Budu požadovat vyvození osobní odpovědnosti všech, kteří se pod záminkou covidové pandemie podíleli na rozkrádání našeho státu a kteří rozhodovali o zavádění restriktivních a diskriminačních opatření. Budu požadovat prošetření veškerých centrálních nákupů vakcín a dalších léčiv a zdravotnického materiálu v souvislosti s covid-19.
Budu požadovat nezávislou analýzu veškerých dat shromažďovaných o našich občanech v souvislosti s onemocněním covid-19 a vakcinací. Je nepřijatelné, aby na data a jejich interpretaci měl monopol pouze ÚZIS.
Odškodnění za zdravotní újmy způsobené vakcinací proti covid-19 musí být vymahatelné.
EU uvalí sankce na 37 osob v Íránu na základě porušování lidských práv
Evropská unie rovněž usiluje o zařazení íránských revolučních gard na seznam teroristických organizací.
Evropská unie v pondělí přidá ke svým sankcím proti Íránu 37 jednotlivých položek, řekli agentuře Reuters dva evropští diplomaté , protože blok pracuje na zařazení Teheránských revolučních gard (IRGC) na seznam teroristických organizací.
„V pondělí přijmeme čtvrtý balíček sankcí proti Íránu a věříme, že bychom již měli začít pracovat na pátém, abychom IRGC zařadili mezi teroristické organizace,“ řekl jeden ze zdrojů, diplomat EU.
IRGC byly založeny krátce po islámské revoluci v roce 1979, aby chránily šíitský duchovní vládnoucí systém a poskytovaly protiváhu pravidelným ozbrojeným silám.
Má odhadem 125 000 vojáků s armádou, námořnictvem a leteckými jednotkami. Velí také náboženským milicím Basij , dobrovolným polovojenským silám loajálním k klerikálnímu establishmentu, které se často používají k potlačení protivládních protestů.
Vztahy mezi členskými státy EU a Teheránem se zhoršily, protože snahy o obnovení jaderných rozhovorů se zastavily. Teherán také zadržel několik evropských státních příslušníků a blok je stále kritický vůči pokračujícímu násilnému potlačování demonstrantů a předávání íránských bezpilotních letounů Rusku .
Oba zdroje uvedly, že na pondělním setkání ministrů zahraničí bloku bude na černé listině za porušování lidských práv 37 nových jmen. Sankce by znamenaly, že členům IRGC nebude dovoleno cestovat do EU a veškerý majetek, který mají v Evropě, by byl zmrazen.
Oba diplomaté však dodali, že IRGC nebudou jako organizace sankcionovány – zatím.
„Pokud to uděláte, musí to být právně v pořádku a právě se o tom diskutuje. Ale v pondělí to nebude hotové,“ řekl jeden z nich.
Šéfka exekutivy EU, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, tento týden podpořila zařazení IRGC na seznam teroristických organizací v reakci na to, co podle ní bylo pošlapávání základních lidských práv v islámské republice.
Írán ve čtvrtek varoval, že se EU „střelí do nohy“, pokud strážce označí za teroristickou entitu, den poté, co k tomu vyzval Evropský parlament EU a její členské státy.
Zdroje uvedly, že mezi členy 27 bloku stále probíhá nějaká debata, ale že Francie, která dříve měla výhrady, nyní tento krok podporuje.
Jeden z diplomatů uvedl, že postoj Paříže se zvláště zpřísnil, když v zemi bylo zadrženo sedm jejích občanů. V úterý ministerstvo zahraničí požadovalo okamžité propuštění Bernarda Phélana , francouzsko-irského státního příslušníka, jehož zdravotní stav se výrazně zhoršil.
Petiční výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, 6.12.2022
Autorem petiční akce je Společnost pro obranu svobody slova (SOSP). Na slyšení tedy přirozeně promluví také zástupci SOSP. Například spoluzakladatelé Daniel Vávra a Vlastimil Veselý, manažerka projektu sběru cenzurních zásahů Gabriela Sedláčková a další.
Petici, kterou na internetu podepsalo více než 25 tisíc obyvatel České republiky (zdroj), předali Gabriela Sedláčková a Marian Kechlibar. Osobně převzali petici poslanci Nina Nováková (KDU-ČSL) a Stanislav Berkovec (ANO).
Petice požaduje následující kroky:
Vytvořit parlamentní komisi se zastoupením všech stran v Poslanecké sněmovně a odborníků z oblasti práva, která by se zabývala případy občanů i právnických osob, jejichž účty byly neoprávněně blokovány a příspěvky smazány, aby se tyto zkušenosti mohly využít pro následný zákonodárný proces.
Jak přízrak komunismu vládne našemu světu
Po digitálních platformách požaduje formou zákonné povinnosti ustanovení odpovědné osoby s působištěm v ČR s přiměřenými rozhodovacími pravomocemi pro průběžné řešení neoprávněných zásahů do uživatelského obsahu (transparentní proces vyřizování reklamace).
Vlastimil Veselý 5:30
Daniel Vávra 34:37
Dominik Presl, vládní poradce pro boj s dezinformacemi, 54:33
Edvard Kožušník, náměstek ministra průmyslu a obchodu, 1:02:00
Viola Fieberová, vedoucí Odboru informačních služeb MPO, 1:07:12
Rozprava (přednostně poslanci) 1:12:35
Reakce SOSP:
– Gabriela Sedláčková 1:21:20
– Jan Hořeňovský 1:27:55
– Daniel Vávra 1:34:32
Rozprava (ostatní) 1:35:17
Vlastimil Veselý 1:54:04
Diskuse ke schválení usnesení petičním výborem 1:59:22
Úvodní slovo Daniela Vávry na veřejném slyšení petičního výboru k Petici proti omezování svobody slova na sociálních sítích, které se konalo 6.12.2022 v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.
Když jsme před dvěma lety rozjížděli petici, o které je tu řeč, vadilo nám, že dochází k omezování projevu na nových sociálních platformách, které se staly významnou součástí veřejného života. Mysleli jsme si, ze tyto platformy cenzurují samy, ze své vlastní vůle a ideologické zaujatosti.
Jenže mezitím se ukázalo, že i naše nejpesimističtější představy byly slabým odvarem toho, co před námi stojí. A situace se vyvinula tak, že lkát tady nad mazáním příspěvků na Facebooku, je již vlastně směšné.
Než se ale dostanu k jádru problému, kterému čelíme, dovolte mi osvětlit několik základních pojmů.
Kde žijeme? V liberálně demokratické parlamentní republice. A v právním státě.
Co je to demokracie? Jsou pro ní charakteristické volby a ochrana lidských a občanských práv jako je svoboda projevu, shromažďování a sdružování a právo na informace. Pro všechny.
Co je to republika? Forma vlády, ve které je země považována za veřejnou záležitost, nikoliv vlastnictví vládce, jejímž zdrojem moci je lid.
Právní stát by zase měl sloužit občanovi, nikoli naopak. Je spojován s liberálními hodnotami jako svoboda a rovnost občanů a chápán jako protiklad diktatury a totality, protože zamezuje zvůli vládnoucích ke zneužití jejich politické moci proti občanům a jejich svobodě.
Politická práva jsou založena na principu svobody a rovnosti.
Tato rovnost je v Listině práv a svobod vyjádřena takto „Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní lidská práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné a nezrušitelné.“ Všem bez rozdílu.
Součástí toho je i konsensus, že poražení ve volbách by měli žít v uspokojení a s vědomím, že jejich život a svoboda nekončí a že se mohou podílet na vládě.
Zásadní právo, je Právo na informace – Jeho realizace přináší dostatek vstupních údajů k rozhodování, což umožňuje fyzické osobě se účinně orientovat v politickém životě a podílet se na něm. Umožňuje svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na státní hranice.
A k tomu nerozlučně patří i Svoboda projevu – každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem, nebo jiným způsobem.
Autokracie je systém, ve kterém může lhát beztrestně jen vláda a jimi schválené autority. Ostatní jsou dezinformátoři.
To je poměrně hodně zmínek o svobodě a právu na ní, že? Jinými slovy na svobodném rozhodování lidu je demokracie založená. Pokud někdo znemožní lidu přijímat všechny nefiltrované informace, znemožňuje mu se svobodně rozhodovat. A proto společnost, kde nějaký vyvolený lidem filtruje informace, omezuje jejich dosah na základě vlivu, kterým disponuje, za účelem udržení se u exekutivní moci, nemůže vykazovat zřetelné postupy demokracie, ale naopak oligarchické snahy o ovládnutí masy.
Pokud mám neúplné informace, nemohu se správně rozhodnout u voleb. A to je samozřejmě vždy primární účel cenzury. Umlčet opozici a udržet se u moci.
Bohužel našim elitám, trpícím zjevně náhlými autokratickými sklony, nedochází to, že pomocí jejich nástrojů pro boj s dezinformacemi, se může udržet u moci i někdo jiný než oni. Naši předkové byli v tomto daleko prozíravější a dokázali uvažovat v širším logickém spektru – všechny svobody a lidská práva přísně zakotvili v ústavách.
Pro jistotu zopakuji ještě jednou a srozumitelněji:
V této zemi jsme si všichni rovni.
Je jedno, co si někteří zastánci cenzury myslí o inteligenci svých spoluobčanů.
VŠICHNI mají stejná práva. Předseda vlády, úředník ministerstva vnitra, český elf, vysokoškolský profesor i paní Vomáčková, co posílá kamarádkám řetězové emaily.
Nikdo nemá žádný speciální statut a právo ostatním cenzurovat informace proto, že jejich šiřitelé a pisatelé ze své podstaty nedisponují přirozeně silnou inteligencí.
Nikde v žádném zákoně se nepíše, že chytřejší lidé, jako třeba bojovník s dezinformacemi pan Kartouz, vystudovaný tělocvikář, má jiná, lepší práva, než paní Vomáčková.
My jsme ale bohužel svědky toho, že se mezi intelektuály i politiky prosadil zcela opačný názor. Lidé jsou hloupí. Věří nesmyslům. Nemá cenu s nimi diskutovat. Je potřeba to zakázat. Slovo dezinformace se stalo nejnadužívanějším slovem současnosti. Cokoliv se komukoliv nelíbí, je dezinformace.
A tak se stane, že náš premiér vypustí do světa tyto věty: „My musíme chránit za každou cenu… svobodu slova, projevu, všechny atributy, které ke svobodné společnosti patří… Na druhé straně, lidé mají PRÁVO na to, aby informace byly KORIGOVÁNY.“
Opravdu? Z jakého zákona, či článku Ústavy to právo na korigování vyplývá? Kdo mi ho dal? A co to znamená KORIGOVÁNY? Jak korigovány? Kým korigovány? Na základě jakého mandátu? Od koho? Z žádného. Jak už víme z předchozího, je to v přímém rozporu se vším, na čem je založena naše republika. Mimo jiné s Článkem 17 odstavcem 3 (cit.) – Cenzura je nepřípustná.
Dovolím si k tomu jeden velmi trefný citát: „Kdysi spoutaný národ, jehož vůdci konečně ztratí kontrolu nad tokem informací, brzy propukne ve svobodu a vitalitu, ale svobodný národ, který postupně zužuje kontrolu nad veřejným diskurzem, začal rychle sklouzávat k despotismu. Mějte se na pozoru před tím, kdo by vám chtěl odepřít přístup k informacím, neboť ve svém srdci sní o tom, že je vaším pánem.“ Možná vás překvapím, ale je to citát ze hry Alpha Centauri od tvůrce známé Civilizace Sida Meyera.
Je to moudré. Protože kdokoliv může říci o své opozici, že její nástup bude představovat bezpečnostní hrozbu, ohrožení něčích práv, nebo ohrožovat zdraví a může tak tuto opozici umlčet. Je to triviálně snadné. Obzvlášť s další berličkou, se kterou novodobí autokraté přišli: Nesmíte nenávidět. Neboli „hate speechovat“.
Téměř jakákoliv kritika kohokoliv se dá označit za nenávist vůči jeho víře, původu, přesvědčeni, osobě, věku, zdraví, či pohlaví… Máme tu tedy jakési další neexistující novodobé právo, právo nebýt uražen.
Jeho aplikace pak může způsobit řadu komických nepříjemností. Nemůžeme nikoho nenávidět pro jeho víru, ovšem prakticky každá víra něco nenávidí. Tu zakazuje potraty, tu má problém s homosexualitou a jindy je zase nepříjemně šovinistická. To jsou všechno věci, které jež je zakázané nenávidět, ovšem nenávidět se nesmí ani víra a přesvědčení. Co s tím? Zcela jednoduše: Nechat každého, ať si myslí, co chce, jak to bylo doposud? A to se vůbec nebudeme bavit o vtipech o blondýnkách a černém humoru.
Optimisté, naivkové a především autoritáři nad tím mávnou rukou. Je to jen paranoia! Nic takového nehrozí! Čímž se dostáváme konečně k podstatě myšlenky. Nejen hrozí, ale už se to děje. Když jsme naši petici rozjížděli, tvrdili jsme, že sociální sítě mohou svým chováním ovlivňovat výsledky voleb. Tehdy pro to nebyl žádný přímý důkaz. Dnes už ho ovšem máme.
Krátce před prezidentskými volbami v USA v roce 2020 přišel deník NYPost se skandální informací, že se dostal k laptopu Huntera Bidena, syna prezidentského kandidáta, na kterém jsou důkazy o jeho kriminálních aktivitách, užívání tvrdých drog, možném, sexu s nezletilými, nedovolenému ozbrojování, ale také namočení jeho otce Joe Bidena v podivných obchodních stycích s Čínou.
Co následovalo?
Článek byl bez důkazů označen drtivou většinou západních médií (NYT, WAPO, Politico,CNN) a factcheckingových organizací za ruskou dezinformaci.
50 bývalých členů informačních služeb včetně pěti ředitelů CIA, prohlásilo, že je to ruská dezinformace.
Deníku NYPost byl na několik týdnů zablokován účet na twitteru.
Sdílení článku na sociálních sítích vedlo k blokacím účtů uživatelů, včetně tehdejší tiskové mluvčí amerického prezidenta.
Bez vědomí uživatelů se příspěvky na toto téma nikomu nezobrazovaly, nebo byl článek sítěmi označován jako dezinformace.
Cenzura probíhala dokonce i v rámci soukromých zpráv.
A pak se ukázalo, že to byla pravda: Zdrogovaný Hunter Biden skutečně zapomněl svůj laptop v servisu, informace v něm jsou autentické a Rusko s tím nemá co do činění. Ovšem až po volbách.
Takže tady máme jasný důkaz, že konání sociálních sítí nejen, že může ovlivnit výsledky voleb, ale i je v reálném čase a prostoru ovlivňuje. Po čtyřech letech vyšetřování Trumpa a jeho kolaborace s Ruskem se navíc ukázalo, že jádro obvinění byly dezinformace z dílny volebního štábu Clintonové a Federální volební úřady udělily pokutu její prezidentské kampani a Demokratickému národnímu výboru za to, že řádně nezveřejnily objem finančních prostředků vynaložených na kontroverzní opoziční výzkum, který vedl k nechvalně proslulému spisu Trump-Rusko. (zdroj informací v tomto odstavci: CNN).
Další důkaz, že volby ovlivnily dezinformace. Ovšem dezinformace od těch, kteří s nimi nejvíce bojují a „zaručenými“ (dez)informacemi o ruské pomoci Trumpovi nás denodenně zásobovali: prostřednictvím masových medií, jednotlivých politiků, sociálních sítí, nadnárodních korporací a zpravodajských služeb. Tady jen dodám, že pokud má někdo pochybnosti o pravdivosti těchto tvrzení, milerád mu poskytnu veškeré zdroje z pro něj jistě důvěryhodných médií jako CNN, NYT, či Guardian.
Otázkou ovšem je: Bylo chování sociálních sítí dílem jejich aktivismu, nebo bylo na politickou objednávku? A i na to už máme odpověď.
Elon Musk koupil Twitter a zveřejnil, jak to tehdy bylo, a na základě čeho byl NYPost zablokován. Součástí tohoto zveřejnění byly i emaily společnosti Twitter, které reagovaly na žádost Bidenova týmuv době před volbami 2020.
Ale už z předchozího období víme, že Úředníci ministerstva vnitřní bezpečnosti a Ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb posílali e-maily zaměstnancům Facebooku a Twitteru, aby upozornili na případy údajných dezinformací a poskytli jim správná stanoviska k boji proti údajně nepravdivým zprávám, které se na těchto platformách šíří.
To je ovšem Amerika. Pokud chceme důkaz, že státy delegují cenzuru na soukromé společnosti a obcházejí tím její nepřípustnost, můžeme zůstat u nás doma. Pokoutné zablokování dezinformačních webů sdružením CZ.NIC na základě žádosti vlády (podle CZ.NIC) o které vláda nežádala (podle vlády), ale děkuje za něj (premiér), je jedním z nich. Tady by šlo zásah i pochopit, kdyby se ovšem neudál zcela pokoutně, protiústavně a neměl prakticky nulový výsledný efekt.
Nebo si připomeňmesituaci v Německu, kde na základě boje s nenávistí vláda nutí sociální sítě pod drakonickými pokutami až 50 milionů euro udávat svoje uživatele státu a mazat nenávistný obsah do 24 hodin. Německá policie provedla v poslední době tisíce razií u lidí, co třeba jen napsali někomu, že je blbec, nebo sdíleli obrázek. Deník The New York Times při prověřování německých státních záznamů zjistil více než 8500 takových případů. Celkově bylo od roku 2018 obviněno nebo potrestáno více než 1 000 lidí, což je podle mnoha odborníků pravděpodobně zlomek reálných čísel.
V březnu se odehrála hromadná razie asi ve stovce domů po celém Německu v rámci koordinované celostátní akce, která pokračuje dodnes. Důvod? Lidé sdíleli na Facebooku zavádějící obrázek o političce Strany zelených. Zatím se většina z nich stala jen terčem domovní prohlídky, zabavení elektroniky a dostala pokuty v řádech tisíců euro. Jeden pachatel byl za post, že si zavražděný politik SPD za to může sám svoupolitikou, zavřen do blázince.
Londýnská policie zase zatkla pouličního kazatele za to, že kázal o tom, že v Bibli je rodina definovaná jako muž a žena. V Británii jsou vůbec napřed a tak kupříkladu policie má speciální jednotku na vyšetřování nenávisti na internetu, zatímco pro vyšetřování reálné násilné kriminality nemá dostatek policistů. Ale to není všechno. Zavedli tam dokonce takzvané non crime hate incidents, tedy zcela legální výroky, které by ale mohly někoho urazit, a tak vás za ně policie může obtěžovat a vyšetřovaní je budou mít v trestním rejstříku. V roce 2020 jich bylo už 120 tisíc. Ano tisíc. Evropská unie Německo bedlivě sleduje, neboť chce něco podobného zavést také a tím pádem to brzy budeme mít i u nás.
Dále tu máme zákony, které mají chránit demokracii před hrozbami. A tím se kruh uzavírá, protože cokoliv co nespadá pod předchozí případy, spadá sem. Nelíbí se vám, co dělá vláda? Ohrožujete státní demokratické zřízení v zájmu nepřátelské mocnosti a proto musíte byt umlčen.
No a kdyby náhodou ani to nefungovalo, jsou tu další opatřeni. Evropský zákon o svobodě médií, který je o všem, jen ne o svobodě, a de facto zařizuje, že majitelé médií nad nimi ztrácí kontrolu. A u nás se budou muset média brzy brzo řídit i jakýmsi etickým kodexem. Takže ještě pro jistotu sebecenzura.
Naše Ministerstvo vnitra mezitím připravuje zákon o dezinformacích, který se snaží obcházet Ústavu tím, že si vymyslel, že když to nezakáže úplně, ale jen trochu, za nějakých podmínek, tak to cenzura není. To v návrhu zákona skutečně je: Pokud někomu omezíte či ztížíte přístup k obsahu, není to cenzura a samotný nárok, dle Ústavy, na to není. Každé toto jednotlivé opatření vlastně vypadá i docela rozumně. Všechny dohromady jsou naprosto smrtící mix umožňující postihovat prakticky jakýkoliv názor. Co toto má společného se svobodou slova a demokracií? Nic.
Jak už jsme si řekli, na svobodném rozhodování lidu je demokracie založená a bez informací nemůže být žádná forma rozhodování plnohodnotně funkční.
V demokratickém systému by se správně neměla formovat žádná elitní skupina, která by měla tendence diktovat obyčejnému lidu cokoliv o cenzuře, omezování a filtrování jeho veřejného projevu. Je to svobodná soutěž myšlenek, kde každý má právo být zastoupen. Tedy i lidé, kteří si myslí, že pro naši zemi by bylo lepší, kdyby nebyla v EU. I pro lidi, kteří si myslí, že potraty jsou špatné, protože jim to řekl pán na obláčku.
Ale lidé jsou hloupí a věří blbostem! Vykřiknou mnozí. A přitom jim nedochází, že s paní Vomáčkovou, která šíří řetězové emaily, ztratí přístup k informacím každý. Tedy i oni sami, já, Vy všichni, co tu sedíte, novináři, vědci, všichni. Jen vládnoucí autokraté a tajné služby ne. A o tom, co smíme vědět asi rozhodne nikým nevolený a moudrý pan Benedikt Vangeli na centru hybridních hrozeb společně s panem Rakušanem 44 letým bývalým učitelem němčiny a dějepisu na gymnáziu, toho času čelící korupčnímu skandálu. To je zřejmě kvalifikace na funkci cenzora.
Lidé nejsou zas tak hloupí. A čím více je umlčujete, tím méně vám budou věřit. Je to právě to umlčování, mající za účel odstranit kritiky nepopulárních kroků vlády v naději, že když se o tom nebude mluvit, lidem to nedojde, které společnost radikalizuje. Lidem to dojde. Radikalizováním se vlády ohánějí, když zavádějí další cenzorská opatření, proti těm, kterým to došlo. A ty společnost ještě více zradikalizují a pošlou do náruče extremistům, sociopatům a konspiračním teoretikům.
Vláda, která toto činí ztrácí důvěru všech, kterým tak činí a činí z nich své nepřátele. Společnost nezradikalizuje nějaká extremistická strana, ale nespokojenost se situací, do které jí dostaly kroky vlády.
Každý, kdo pamatuje období před rokem 1989 si přitom může pamatovat, že rétorika je vždy takřka identická. Nepřátelské mocnosti, zahraniční agenti, štvavé vysílačky, rozvracení demokratického zřízení a ze všeho nejlepší posilování demokracie cenzurou. To skutečně zaznělo od ministra naší vlády. Problémy je vždy potřeba shodit na nějakého vnějšího nepřítele aby se zamaskovala vlastní neschopnost. Vláda reprezentující vůli svých občanů, což je její úkol, jim nemusí nasazovat náhubky.
Za normální situace bych přepokládal, že česká vláda bude hájit svobodu projevu svých občanů proti zvůli nadnárodních korporací. Bohužel se zdá, že tomu je naopak a vláda není spojencem, ale oponentem v tomto boji.
Podle nás, právě čelíme největšímu ohrožení demokracie a svobod od roku 1989. A stejně jako vždy, je to omlouváno dobrými úmysly a kritickou situací. Vždy bude nějaká kritická situace. A umlčování znemožňuje zvážit všechna možná řešení a jediný komu pomáhá, je viník krize, kterému komplikuje plány.
Již tři měsíce, po oznámení smrti Mahsy Aminiho, čelí Íránská islámská republika nebývalé vlně protestů. Není to poprvé, co Íránci vyšli do ulic, protesty probíhají od úsvitu islámského režimu v Íránu, ale ty, které začaly loni v září, mají nebývalý rozsah. Rozhovor s Tourajem Atabakim, emeritním profesorem na univerzitě v Leidenu (Nizozemsko), historikem a specialistou na sociální hnutí.
Autor: Darya Kianpour
RFI: Za prvé, jak byste popsal toto hnutí? Je to revoluce, revolta nebo hnutí sociálního protestu?
Touraj Atabaki: Zdá se mi, že jde o revoluční protestní hnutí, které usiluje o dosažení revoluce. Hesla, která byla zprvu protestní, se brzy vyvinula v hesla revoluční, tedy požadující pád režimu. Prosazováním tohoto tvrzení toto hnutí připravuje půdu pro revoluci.
Revoluce generace Zet
Jaká jsou specifika tohoto hnutí?
Toto protestní revoluční hnutí má pět charakteristik. Za prvé, kontinuita. I když byly vzestupy a pády, vždy tam byla důslednost a protesty pokračovaly. Druhý rys: radikálnost hnutí. Heslo „Ne povinnému šátku“ velmi brzy ustoupilo touze svrhnout moc a režim Islámské republiky. Tento krok velmi jasně znamenal jeho rozchod s reformisty a potvrdil jeho absolutní antagonismus vůči politickému islámu ve všech jeho podobách. Třetím specifikem tohoto hnutí je forma jeho geografické expanze, která se neomezuje pouze na velká města jako Teherán, Isfahán, Širáz, Tabríz nebo Mashad; Uchytilo se dokonce v malých městech a velkých městech ve čtyřech světových stranách země, čímž ovlivnilo různé íránské etnické skupiny, jako jsou Kurdové, Balúčové, Arabové, Ázerbájdžánci… Čtvrtým specifikem je mládí iniciátorů, zejména mladé dívky, které mladí muži následují a podporují. Mají jasně odlišný hodnotový systém od režimu a už se nechtějí podřizovat omezením, která se jim snaží vnutit. Na všech protestních místech a v každé době jsou ženy vidět v první linii, což naznačuje, že slogan „Žena, život, svoboda“ není jen slogan, ale odráží realitu doby. Ženy nesou velkou část váhy tohoto pohybu na svých bedrech. Také vidíme, že jsou velmi radikální a mají feministické požadavky. Mají jasně odlišný hodnotový systém od režimu a už se nechtějí podřizovat omezením, která se jim snaží vnutit. Na všech protestních místech a v každé době jsou ženy vidět v první linii, což naznačuje, že slogan „Žena, život, svoboda“ není jen slogan, ale odráží realitu doby. Ženy nesou velkou část váhy tohoto pohybu na svých bedrech. Také vidíme, že jsou velmi radikální a mají feministické požadavky. Mají jasně odlišný hodnotový systém od režimu a už se nechtějí podřizovat omezením, která se jim snaží vnutit. Na všech protestních místech a v každé době jsou ženy vidět v první linii, což naznačuje, že slogan „Žena, život, svoboda“ není jen slogan, ale odráží realitu doby. Ženy nesou velkou část váhy tohoto pohybu na svých bedrech. Také vidíme, že jsou velmi radikální a mají feministické požadavky. Ženy nesou velkou část váhy tohoto pohybu na svých bedrech. Také vidíme, že jsou velmi radikální a mají feministické požadavky. Ženy nesou velkou část váhy tohoto pohybu na svých bedrech. Také vidíme, že jsou velmi radikální a mají feministické požadavky.
represivnímu režimu v Íránu
Posledním bodem je rozmanitost forem protestu: pouliční shromáždění, házení kamenů na represivní složky režimu, stávky, tiché pochody, „házení turbanů“ na mulláhy, vypalování náboženských institucí… Ale ve všech těchto akcích demonstranti se uchylují k nepřiměřenému a zbytečnému násilí a omezují se na reakci na útoky a obvinění represivních složek
Jaký je výsledek těchto tříměsíčních protestů?
Domnívám se, že je nutné především trvat na politických důsledcích tohoto hnutí. Obyvatelstvo si rychle uvědomilo, že může čekat a požadovat změnu moci, že může vyjít do ulic a bránit se represím, že ženy mohou sundat závoj a zapálit ho, že umělci otevřeně vystupují proti produkci filmů, které odpovídají hodnoty prosazované režimem, že básníci, spisovatelé, intelektuálové, dělníci… zaujali stejný postoj. Byla to kulturní revoluce v tom smyslu, že poprvé v historii země vzniklo velké antiklerikální hnutí, aniž by to bylo hnutí protináboženské. Pro obyvatelstvo se víra a vztah k náboženství odlišovaly od duchovenstva, teokracie a její kontroly nad společností.
Slogan „Se závojem nebo bez něj pochodujeme k revoluci, ke svržení moci“ ukazuje, že v tomto hnutí obyvatelstvo jako celek, věřící i nevěřící, šíité či sunnité, odmítá moc mulláhů. Moc, kterou definuji jako vojensko-náboženskou, protože ve skutečnosti je to militarizovaná teokracie.
Islámský režim se uchyluje ke stále násilnější politice represe, jako jsou popravy zadržených demonstrantů. Jak daleko jste ochotni zajít?
Když se v konfrontaci lidu s politickou mocí nedokáže prosadit žádná ze stran, nastává společenská krize ve smyslu kolapsu společnosti a v zásadě vede k politickému kolapsu.
Nejvýraznějším příkladem tohoto společenského kolapsu je oslava porážky íránského národního týmu proti Spojeným státům na současném mistrovství světa ve fotbale. Je to známka toho, že sociální struktura v Íránu se třepe. V takové situaci mohou lidé považovat zahraniční invazi za osvobozující, protože by je mohla zachránit před represí úřadů. Politický kolaps nastává, když vláda již není schopna prosadit svou autoritu, s výjimkou několika velkých měst.
Zůstává varianta, na kterou jste narážel, tedy situace, kdy se režimu, který se uchyluje ke stále větším represím a popravám, podaří prosadit. Represe ale krize neřeší a nevyhnutelnou otázkou je, jak hodlá vláda na hospodářský pokles a sociální a politické napětí reagovat.
Pokud je vláda schopna provést nezbytné reformy a uplatňovat řádnou správu věcí veřejných, může doufat, že se z krize dostane tím, že bude účinná. Jinými slovy, potlačováním můžete pokročit a případně prodloužit svůj život v závislosti na tom, jak účinné jsou výsledky. Nevidím však, že by tento represivní režim byl účinný v ekonomickém a politickém vedení země. Postrádá jakoukoli kapacitu k řešení vnitřních a vnějších krizí. V tomto případě čím více potlačuje, tím více posiluje protesty a tím více podkopává svou vlastní moc.
Můžeme očekávat, že se demonstranti unaví?
Tomu nevěřím! Protesty jsou již součástí každodenního života a zaměstnání obyvatel. To znamená, že lidé chodí přes den do práce a po večeři se vracejí do ulic demonstrovat. Některé dny vstoupí do stávky a zůstanou doma. Na univerzitách studenti studují a zároveň protestují. Nejinak je tomu u úřadů, které musí mít možnost kontrolovat ulici a veřejná prostranství 24 hodin denně. Donucovací orgány, Basij, zpravodajské služby a další represivní složky musí být mobilizovány ve všech denních i nočních hodinách. Ve skutečnosti obyvatelstvo protestuje a zároveň žije dál, zatímco úřady zůstávají pod neustálým tlakem.
Jaké jsou slabiny tohoto hnutí k dosažení jeho cílů?
V současné době jsme svědky přípravy revoluce. Toto revoluční hnutí stále nemá definovaného vůdce. Podobá se to spíše konstituční revoluci z roku 1906, ve které, alespoň zpočátku, nebyl žádný vůdce a vedení revoluce bylo svěřeno nově vzniklému Národnímu shromáždění. Jak jsem již řekl, jsme v rané fázi revolučního hnutí. Nemyslím si, že je to jednoduchá cesta k cestování. Co je stále důležitější, je, že se po cestě může objevit nějaký druh vedení nebo vládní rady, který definuje diskurz a orientace nezbytné k vedení revoluce. Důležité je umět definovat dopis, který jasně oznamuje, co hnutí odmítá a co požaduje, a rozpracovat jeho cíle a svou ideální společnost. Když se podíváme na slavnou píseň “
Veřejné slyšení k Petici proti omezování svobody slova na sociálních sítích
Ve skutečnosti jsou to principy a hodnoty podobné těm, které vyvolává tato píseň, které musí být transformovány do politického dopisu. Myslím, že to je jedna z věcí, která v tomto hnutí chybí.
Co odlišuje protesty z roku 1979 od protestů z roku 2022?
Protesty v roce 1979 začaly širokým souborem požadavků, které byly brzy zatemněny historickými nejasnostmi. Během této revoluce bylo hlavním heslem: „Svoboda, nezávislost, islámská republika“. Žádný z našich intelektuálů, sekulárních nebo náboženských, nezpochybnil slučitelnost těchto dvou požadavků na „svobodu a nezávislost“ s požadavky „islámské republiky“. Víme, že v zájmu ochrany svých domnělých náboženských hodnot se islámský režim může vzdát svobody i nezávislosti. Podle mě to bylo spíše protirevoluční hnutí. Protože obsahovala svobodu lidí pod zelenou vlajkou islámu.
Současný pohyb je ale velmi ostražitý. Co se zdá všem nepřekonatelné, je svoboda. Svoboda jako způsob, jak překonat islámskou republiku a její hodnoty. Zapalování závojů, odhazování turbanů mulláhů, nerecitování modlitby za mrtvé na pohřbech… Všechny tyto činy jsou jasnými známkami toho, že se obyvatelstvo vzdaluje hodnotám vnuceným islámským režimem.
Masy tedy během revoluce v roce 1979 nevěděly, co hledají, a čekaly, až jim cestu prorazí Chomejního zelená vlajka, zatímco dnes je názorová pluralita evidentní a heterogenní obyvatelstvo je ochotno akceptovat jejich odlišnosti.
Jakou roli v tomto hnutí hraje íránská diaspora?
Domnívám se, že paralelně k „solidaritě na dálku“ existuje „sousedská jednota“ mezi diasporou a zemí původu. Tomu říkám „hnutí diaspory“. Toto hnutí se neomezuje na podporu národních požadavků, ale nabízí doplňkový diskurz, který obohacuje a umocňuje vnitřní požadavky. Ve skutečnosti toto hnutí integruje a ovlivňuje ty ve vnitrozemí země. Nejúspěšnějším příkladem je příklad íránské diaspory v současném protestním hnutí, které například pořádáním velmi masivních demonstrací v posledních týdnech v Torontu za účasti 50 000 lidí a v Berlíně za účasti nejméně 80 000 lidí , posiluje činnost vnitřního hnutí a zároveň přispívá k jeho vlastní vizi a orientaci.
Jaký vliv může mít toto hnutí v regionu i mimo něj?
Írán se svou pověstnou minulostí a civilizační rolí zaujímá v západní Asii značné místo. V posledních sto letech sehrál Írán velmi důležitou roli ve velkých společenských změnách v této části světa. Konstitucionalistická revoluce z roku 1906 měla bezprostřední a přímý dopad na požadavky spravedlnosti a politické reformy v severní Africe, střední Asii, na Kavkaze, v Afghánistánu a v osmanských zemích. V dříve publikované studii jsem demonstroval, jak íránští konstitucionalisté cestovali do této rozsáhlé geografické oblasti, aby zprostředkovali své zkušenosti s revolucí a povzbudili lidi v těchto zemích k iniciativě v tomto ohledu. Revoluce v roce 1979 také vyvolala hnutí v regionu, a dokonce i mimo něj, prodchnuté šíitským a sunnitským islámem. Zelené hnutí v Íránu v roce 2009 předcházelo arabskému jaru a ovlivnilo následná protestní a revoluční hnutí v severní Africe. Věřím, že současné hnutí v Íránu, zejména se svým heslem „Žena, život, svoboda“, bude mít velký vliv na různé společnosti v regionu. Je to také velmi jasný rozchod s politickým islámem a z tohoto hlediska to ovlivní jakékoli pokušení politického islámu zasahovat do veřejného života.
A podpora mezinárodního společenství? Zvládli jste výzvu?
V této oblasti je nutné rozlišovat mezi reakcí obyvatelstva a reakcí států. Zdá se mi, že podpora obyvatel různých zemí pro boj íránského lidu byla bezprecedentní. Jedním z důvodů je heslo „Žena, život, svoboda“, které může být univerzálním a srozumitelným heslem pro všechny ženy na světě. Boj žen v Íránu je velmi blízký ženským hnutím po celém světě za dosažení větší rovnosti, a proto je srozumitelný pro Evropanky, latinskoamerické, africké ženy… pro všechny ženy na světě. Takto vidíme vyjádření solidarity umělců, intelektuálů a celebrit. Někteří si ostříhali vlasy jako íránské ženy, jiní zpívají píseň „Barayé“, další šíří zprávy podpory.
Také na úrovni států a mezinárodních institucí existuje značná podpora. Nikdy předtím Íránci nedostali takovou podporu od Evropské unie, OSN a tolika vlád. Ačkoli Íránci právem očekávají od mezinárodního společenství více akcí, je nespravedlivé říkat, že se nic neudělalo. Mezinárodní organizace, jako je Organizace spojených národů a Evropská unie, přijaly rozhodnutí v možném rozsahu, což je třeba ocenit. Mnoho zemí také podpořilo toto revoluční hnutí.
Dokážeme si představit budoucnost tohoto hnutí?
Cesta je plná pastí. Je jasné, že k dosažení svých cílů musí toto hnutí projít vzestupy a pády. Nepochybuji ale, že jsme na začátku konce režimu Islámské republiky. Tento režim z historických, demografických, bezpečnostních a sociologických důvodů není schopen zvládnout své vážné ekologické, ekonomické, politické a sociální krize. Navzdory svým tvrzením a prohlášením o úspěchu a dobytí režim nemá budoucnost a nepochybuji, že uvidíme, jak se stále více jeho příznivců bude distancovat a režim opustit. Od těch blízkých režimu, včetně duchovních, vojáků a soudců, se již ozývají reptání, jak si stěžují na chování kapitána lodi, která se v jejich očích potápí, a snaží se ji opustit, než bude pozdě.
Evropská unie plánuje odpojit od SWIFTu další tři ruské banky
Evropská unie (EU) může v rámci devátého balíčku sankcí vůči Moskvě uvalit zákaz transakcí s dalšími třemi ruskými bankami. Napsal to list Financial Times s odvoláním na zprávu od informovaných zdrojů.
V publikaci nebylo uvedeno, o které ruské úvěrové instituce se jedná. Celkem 10 ruských bank bylo odpojeno od mezinárodního mezibankovního systému pro přenos informací a provádění plateb (SWIFT), včetně Moscow Credit Bank , Rosselkhozbank , Sovcombank , Novikombank .
Noviny také uvedly, že Evropská komise (EK) může do devátého balíčku sankcí zahrnout zákaz nových investic do těžebního sektoru v Rusku .
Představitelé EU plánují v příštích dnech projednat další balíček omezujících opatření s členskými státy Commonwealthu. Dokument by měl být dokončen do konce příštího týdne. O tom, že země EU jednají o zavedení devátého balíčku protiruských sankcí, se vědělo v první polovině října.
Na konci listopadu ruský vicepremiér Alexander Novak během svého projevu na IV Rusko-čínském energetickém obchodním fóru řekl , že Rusko a Čína pracují na systému vypořádání bez SWIFT.
Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Baku, 18. července 2022
Zatímco Evropané draze platí za uvázlou evropskou energetickou strategii, Moskva v polovině října navrhla „plynový uzel“ v Turecku u bran Evropy, aby se obešly západní sankce.
Zdá se však, že Moskvou požadovaný energetický uzel již začal v Baku. Ázerbájdžán nyní skutečně zaujímá důležité místo v evropském energetickém systému natolik, že předseda Evropské komise označil Ázerbájdžán (proruskou diktaturu podřízenou Ankaře) za „spolehlivého partnera“.
O čem to je ? EU podepsala v červenci 2022 dohodu o plynu s Ázerbájdžánem o zdvojnásobení dovozu zemního plynu v souvislosti se sníženým dovozem z Ruska. Ázerbájdžán se také etabloval jako tranzitní uzel ruské ropy do Evropy. Experti totiž neunikli rostoucímu rozporu mezi množstvím ropy vyprodukované v Ázerbájdžánu (klesající) a exportem do Evropy (rostoucí), takže se jasně zdá, že ruská ropa vstupuje do ázerbájdžánského ropného systému, který zajišťuje její tranzit do Evropou přes Turecko.
Tato změna orientace evropských dodávek energie uvězňuje Evropu ve dvojí strategické a morální slepé uličce.
Strategická slepá ulička, protože systém mění účinek sankcí proti Rusku a brání Evropě v diverzifikaci dodávek energie. Je jasné, že Ázerbájdžán reexportuje ruskou ropu do Evropy a obchází tak embargo, o kterém bylo rozhodnuto na ruský dovoz. Nákup ázerbájdžánského plynu je jako nákup ruského plynu. Baku slouží jako trojský kůň pro ruský plyn a obohacuje se díky sankcím, které platí evropští spotřebitelé.
Tato konfigurace také přímo posiluje Turecko, které se chce etablovat jako prostředník mezi vklady na Blízkém východě a evropským trhem. K tomu se přidaly turecké projekty ve východním Středomoří, které způsobují napětí s Řeckem a Kyprem, dvěma členskými státy EU. Touto reorientací Evropa navzdory sobě podporuje mocenskou strategii Turecka, kterou nedávno znovu potvrdil prezident Erdogan, který zastává politiku územní expanze.
To vše také zpochybňuje diplomacii hodnot, o které se EU opírá. Nejenže vznik tohoto ázerbájdžánského centra anuluje politiku sankcí proti Rusku. Kromě toho však zakazuje EU zaujmout stanovisko proti zjevným útokům Ázerbájdžánu na práva jednotlivců svých spoluobčanů nebo proti nedávné vojenské agresi proti Arménii, která nicméně vedla k četným válečným zločinům, použití chemických zbraní a zabijákům. drony proti civilnímu obyvatelstvu. Je to tedy také morální slepá ulička, která se rovná financování diktatury a povzbuzování jejích imperialistických záměrů, která je pouze pračkou ruského exportu.
Jinými slovy, politicko-energetická slepá ulička je totální: Evropa nic nesankcionuje a zvyšuje svou závislost. Toto soukolí připomíná „Thukydidovu past“, kterou teoretizoval profesor Graham Allisson (Harvard). Popisuje konfiguraci, kdy dominantní moc, sevřená strachem a poháněná špatnými rozhodnutími, uvízne v rovnováze sil vyhrané vznikající mocností.
Evropa dnes čelí pasti Baku: tím, že chce sankcionovat mocnost na jejím prahu (Rusko), posiluje ostatní (Turecko, Ázerbájdžán) a oslabuje sama sebe. Aby se Evropa z této pasti dostala, musí naléhavě přehodnotit svou strategii.
Arverni jsou skupinou vysokých státních úředníků, ekonomů, vedoucích podniků a univerzitních profesorů.
„V Irsku nemáme žádný zásobník plynu, což je docela neobvyklé, protože téměř každá jiná evropská země má zásobníky plynu,“ řekl Moore.
„Mohli jsme použít pole Kinsale pro skladování plynu, což jsme se rozhodli neudělat. Stálo by to peníze, ale bylo to rozhodnutí,“ dodal.
Řekl, že vzhledem k tomu, že Irsko je na konci evropské plynárenské sítě, vyrobí se pouze 30 % plynu použitého v Irsku.
Irsko se spoléhá na externí zdroje pro zbývajících 70 % dodávek, což, jak řekl, způsobilo, že země byla letos v zimě velmi špatně připravena na jakýkoli nedostatek dodávek.
„Jsme pravděpodobně jedinou zemí v Evropě s pobřežím, která se rozhodla nemít zařízení na dovoz LNG,“ řekl Moore.
Pan Moore také varoval, že jakýkoli nedostatek plynu může mít dopad i na dodávky elektřiny v Irsku.
„Jedním z problémů, o kterých si myslím, že veřejnost musí pochopit, je to, že plyn tvoří klíčovou součást Irského elektrického systému,“ řekl.
„Máme 5 000 megawattů obnovitelné energie, ale když nefouká vítr, tato obnovitelná energie nevyrábí žádnou elektřinu,“ řekl Moore.
„Pro zálohování jsme závislí na plynových elektrárnách, takže potřebují plyn. Pokud by byl plyn na příděl, mohlo by to ovlivnit dodávky elektřiny, což by byla dost katastrofální situace. Nejen pro veřejnost, ale i pro průmysl,“ řekl. přidal.
Pan Moore také popsal situaci v Německu, které dnes uvedlo, že si není jisté, zda bude plynovod NordStream 1 znovu spuštěn po plánované roční 10denní údržbě, jako „vážnou“.
„Nejdřívější zprávy z Německa jsou ve skutečnosti velmi vážné v tom, že plánují scénář, kdy Rusko během zimy skutečně odstaví plyn, jen aby to bylo složitější,“ řekl.
„Připravují plány například na využití sportovních hal v zimě, aby se tam lidé mohli jít ohřát, pokud jim odpojí plyn ústředního topení. Takže teď čelíme situaci, kterou před rokem nikdo nepředpokládal.“ “ dodal pan Moore.
Šéf německého energetického regulátora řekl, že neví, kdy a zda se dodávky plynu obnoví.
Klaus Mueller řekl: „Co se stane na konci údržby, není v tuto chvíli nikdo schopen říci. Nebudeme vědět dříve než den před plánovaným koncem.“
Dodal: „Pokud by došlo k plynové nouzi, přijmeme odlišná rozhodnutí o velkých spotřebitelích plynu, ale to bude možné až od října na základě IT platformy. Podíváme se na ekonomické škody, ekonomické důsledky, dopad na dodavatelské řetězce a sociální dimenze.
„Na to všechno se bude koukat od podzimu. Do té doby můžeme bohužel přijímat pouze proporcionální rozhodnutí, respektive jednotlivá rozhodnutí bod po bodu.“
Čínský zahraniční obchod vzrostl za první čtyři měsíce o 7,9 %
Oficiální údaje zveřejněné v pondělí ukázaly, že celková hodnota čínského dovozu a vývozu vzrostla v prvních čtyřech měsících roku 2022 meziročně o 7,9 procenta, a to i přes rostoucí protivětry v zahraničním obchodu.
Hodnota zahraničního obchodu dosáhla podle Hlavní celní administrativy (GAC) během tohoto období 12,58 bilionu yuanů (1,88 bilionu dolarů), přičemž vývoz vzrostl o 10,3 procenta oproti stejnému období loňského roku na 6,97 bilionu yuanů, a dovoz vzrostl o 5 procenta na 5,61 bilionu yuanů.
Čínský cíl udržet stabilitu a zlepšit zahraniční obchod v průběhu roku je stále dobře podporován, řekl mluvčí GAC Li Kuiwen.
Asociace národů jihovýchodní Asie (ASEAN) zůstává největším obchodním partnerem Číny a tvoří 14,6 procenta celkového čínského zahraničního obchodu.
Čínský dovoz a vývoz do ASEAN, Evropské unie a Spojených států činil 1,84 bilionu yuanů, 1,73 bilionu yuanů a 1,56 bilionu yuanů, což představuje meziroční nárůst o 7,2 procenta, 6,8 procenta a 8,7 procenta.
Ve stejném období se celkový dovoz a vývoz mezi Čínou a zeměmi podél Pásma a stezky zvýšil o 15,4 procenta, zatímco obchod s ostatními 14 členskými zeměmi regionálního komplexního hospodářského partnerství vzrostl o 3,9 procenta.
Čínská vláda minulý týden oznámila nová opatření, která mají podnikům zahraničního obchodu pomoci vyrovnat se s problémy. Čínský premiér Li Keqiang během předsedání zasedání výkonné rady Státní rady kladl důraz na zajišťování objednávek a stabilizaci dovozu a vývozu v klíčových průmyslových odvětvích náročných na pracovní sílu.
Ruský prezident Vladimir Putin stupňuje svoji hru vabank vůči Evropské unii a obecně Západu. Pravděpodobně totiž rozšíří okruh zboží, které Rusko bude ochotno „nepřátelským zemím“, včetně Česka, prodávat pouze za rubly.
Nyní se má opatření týkat plynu, Kreml jej však okruh dotčeného zboží patrně rozšíří o ropu, kovy, hnojiva, olejniny, uhlí, dřevo či obilniny. To je další problém pro české firmy a pro českou ekonomiku jako takovou. Česko totiž z Ruska ve velkém dováží kromě plynu a ropy také třeba právě kovy nebo chemické produkty, včetně hnojiv.
Jestliže by Rusko na platbě v rublech trvalo, což se zatím jeví jako pravděpodobné, Česko by muselo buď přistoupit na platby v rublech, nebo jít s Ruskem – jako zbytek EU – do třeba i léta trvajících sporů. Jde totiž o porušení smluv.
Druhá možnost znamená nejen soudní spory, ale zřejmě také přerušení dodávek. Tedy vážný problém pro již nyní těžce zkoušenou českou ekonomiku. Výpadek v dodávkách společně s růstem nákladů a inflací může vést v krajním případě k citelnějšímu ekonomickému propadu a k propuštění stovek tisíc lidí v ČR už v horizontu 24 měsíců.
Jedním z hlavních mýtů o EU je, že právě jí vděčíme za 4 svobody – tedy svobodu pohybu osob, služeb, kapitálu a zboží – a volné hranice bez hraničních kontrol. Drtivou většinu lidí by asi překvapilo, že to vůbec není pravda. Tyto 4 svobody nám nezajišťuje EU, ale Evropský hospodářský prostor. Pro členství v EHP není nutné být členem EU. Členy EHP jsou i Norsko, Lichtenštejnsko a Island, kteří přitom nejsou členy EU. Švýcarsko si zajišťuje svou účast v Evropském jednotném trhu a tím i svobodu pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu svými bilaterálními dohodami s EU.
Volný pohyb osob v Evropské unii
Podobně je tomu v případě volných hranic bez hraničních kontrol. Ty nám nezajišťuje EU, ale Schengenský prostor, kde má například Slovensko samostatnou smlouvu, která není přímo závislá na smlouvě s EU. Členy Schengenu jsou i země mimo EU. Zajištění volného obchodu a volných hranic Evropskou unií je největší mýtus, který je náležitě zneužíván politiky podporujících EU.
Evropská unie – Schengenský prostor
Není ani pravda, že by se po vystoupení zavedla víza tam, kde byla po vstupu do EU zrušena. EU má od roku 2010 platné nařízení zajišťující jednotnou vízovou politiku zemí Schengenu. Nedávalo by ani smysl, aby země Schengenu měly rozdílnou vízovou politiku, když lze z jedné snadno přejet do druhé a vízům se vyhnout.
Přejeme si vystoupit z Evropské unie
Spíš je otázka, jestli součástí Schengenského prostoru být chceme…
Přisuzování možnosti volného pohybu EU je časté. Proto budeme rádi, když v rámci osvěty budete tento náš článek sdílet. Pomůžete tak mnoha lidem vyvrátit jeden z mýtů, který o EU možná mají.
Důvodem je diverzifikace dovozu masa v důsledku epidemie afrického moru prasat
PEKING. Čína očekává letos rekordní dovoz masa a v příštím roce počítá s dalším růstem. Důvodem je diverzifikace dovozu masa v důsledku epidemie afrického moru prasat. To však zároveň prudce mění situaci na globálních trzích.
Tento rok by Čína měla dovézt přibližně 5 milionů tun masa a je možné, že příští rok to bude ještě více, uvedl Wang Pin z čínského ministerstva obchodu.
Možnost na nový obchod
Pro producenty masa to představuje obrovské možnosti nového obchodu, navíc poptávka po vepřovém mase v Číně v příštích měsících zvýší blížící se oslavy nového čínského roku v zemi, které připadnou na konec ledna.
Evropská unie, po Číně druhý největší producent vepřového masa na světě, již zvýšila do Číny dodávky, i když samotná EU dokáže vykrýt pouze část z výpadku způsobeného africkým morem prasat.
Problémy Číny zvyšují šance i pro producenty v Brazílii a Argentině, přičemž země podporují export nejen vepřového masa, ale i drůbežího a hovězího.
Peking totiž v důsledku krize s vepřovým masem umožnil zvýšit dovoz i dalších druhů masa. To se odráží na vývoji cen na světových trzích, kde ceny této komodity vzrostly na několikaleté maxima.
Jak řekl Nicholas Lafontaine, chovatel dobytka z města Azul, ležícího přibližně 300 kilometrů jihozápadně od Buenos Aires, v minulosti dodával do Číny obvykle pouze levné produkty, zatímco prémiové steaky směřovaly na trh EU. Nyní Čína bere všechno.
V Brazílii jsou spokojeni
Spokojeni jsou i v Brazílii. Podle zástupců brazilských organizací v oblasti obchodu s masem Peking umožnil přímý prodej hovězího masa do pevninské Číny až 33 podnikům. Před krizí to byla méně než polovina tohoto počtu.
V roce 2018 vyvezla Brazílie celkem 1,64 milionu tun hovězího masa, z čehož Čína koupila přibližně 19,3%. Země nyní očekává, že tento rok se export hovězího zvýší na 1,8 milionu tun.
Navíc kromě Číny se producentem masa otevírají možnosti iv dalších asijských zemích, které stejně potýkají s důsledky afrického moru prasat. Dovoz masa plánují zvýšit Vietnam, Kambodža, Filipíny, Laos, Myanmar, Jižní i Severní Korea.
Během posledního roku jsme v Evropě svědky invaze miliónů lidí z jiných kultur, kteří naši kultury povětšinou neznají a chovají se z velké části podle úplně jiných než Evropských pravidel. Jsou známy případy oblastí ve Francii, Švédsku, Belgii kam se bojí chodit i uniformovaní policisté a kde vládnou úplně jiná pravidla než ve zbytku těchto zemí.
Jarosław Aleksander Kaczyński – předseda strany Právo a spravedlnost
Dopustí Evropští politici změnu tradičních Evropských hodnot? To co se bude dít v Evropě záleží i na každém z vás. Pokud budete mlčet, když jste postupně připravováni o život v tradičních Evropských hodnotách, můžete zjistit až příliš pozdě, že to nejde zastavit.
Chcete aby se ženy bály chodit v krátkých sukních? Chcete, abychom připustili, že některé ženy se budou muset podvolovat rodinám, které jim vnutí koho si vezmou za manžela, protože takové zvyky jsou tradicí někde na blízkém východě nebo v Asii?
Nemám rád, když ně někdo nutí měnit mé zvyky? Co vy?
