Archiv pro štítek: Kanada

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)

Pařížská Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je fórem pro vládní úředníky, aby diskutovali a analyzovali politické dopady a plány, které zlepší sociálně-ekonomický blahobyt občanů světa. Práce je řízena sekretariátem ekonomických a politických analytiků vyškolených ve všech oblastech ekonomiky.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)

OECD je pařížská mezinárodní organizace, která spolupracuje s vládami, osobami s rozhodovací pravomocí a občany na vývoji mezinárodně dohodnutých standardů a možných řešení řady sociálních, ekonomických a environmentálních výzev.

Za účelem dosažení jeho cílů je sekretariátu, výborům a pracovním skupinám nápomocen sekretariát.

Předchůdce OECD, OEEC (Organizace pro hospodářskou spolupráci v Evropě), bylo založeno 16. dubna 1948 18 státy. Reforma organizace v září 1961 vyústila v vytvoření OECD, která má v současnosti 37 členských států. Maďarsko vstoupilo do OECD v roce 1996.

Odborníci NMHH se aktivně účastní práce organizace: zastupujeme Českou republiku v Pracovní skupině pro telekomunikační infrastruktury a služby (WP CISP) v rámci Výboru pro digitální ekonomiku (CDEP) a od roku 2018 je Maďarsko také místopředsedou pracovní skupiny skupina.

Je nástupcem Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC), která byla založena v roce 1948 za účelem provádění Marshallova plánu. Jeho původními členy byly Rakousko, Belgie, Dánsko, Francie, Řecko, Nizozemsko, Irsko, Island, Lucembursko, Spojené království, Spolková republika Německo, Norsko, Itálie, Portugalsko, Švýcarsko, Švédsko a Turecko. V roce 1958 se Španělsko připojilo k 17 původním členům. USA a Kanada se na práci podílely jako přidružené členy, Jugoslávie jako pozorovatel.
Po provedení úkolů, které mu byly svěřeny, byl OEEC v roce 1961 transformován na OECD za účasti Spojených států, Kanady, Japonska, Austrálie a Nového Zélandu. Finsko se stalo 24. členem organizace nejrozvinutějších kapitalistických zemí.
Zaměřuje se na podporu hospodářského a sociálního blahobytu kapitalistického světa prostřednictvím rozvoje a koordinace vhodných rozhodnutí v oblasti hospodářské politiky a na koordinaci akcí členských států na pomoc rozvojovým zemím.
Jeho hlavními orgány jsou Rada, čtrnáctičlenný výkonný výbor a sekretariát. OECD má více než 200 specializovaných výborů a pracovních skupin.
Poštovní adresa: 2 rue André Pascal, Paříž CEDEX 16, F-75775.

OECD je unikátním forem („permanentní mezivládní konferencí“), kde nejvyspělejší země světa slaďují své postupy v celé řadě oblastí (ekonomika, finance, obchod, vzdělávání, věda a technika, veřejná správa, zemědělství, životní prostředí a další). Na rozdíl od ostatních sektorově zaměřených mezinárodních organizací tak může OECD využít průřezový charakter své práce a za tímto účelem iniciovala řadu horizontálních projektů.

Dnes má OECD 36 členských zemí. Mezi dvacet zakládajících zemí patřily: Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Kanada, Lucembursko, Nizozemí, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, USA, Velká Británie, SRN, Švédsko, Švýcarsko a Turecko. Postupně vstoupily: Japonsko (1964), Finsko (1969), Austrálie (1971), Nový Zéland (1973), Mexiko (1994), Česká republika (1995), Maďarsko (1996), Polsko (1996), J. Korea (1996), Slovensko (2000). V roce 2010 se členskými zeměmi OECD stalo také Chile, Estonsko, Izrael a Slovinsko, v roce 2016 Lotyšsko a v roce 2018 Litva.

přírůstek počtu obyvatel v Kanadě, sčítání obyvatel v Kanadě

Toto je seznam Kanadských provincií a teritorií podle přírůstku počtu obyvatel, založeném na sčítání Kanadského Statistického úřadu a jejího sčítání lidu.

 

pořadí Provincie/Territorium sčítání v roce 2016 2011 word Změna
1  Nunavut 35,944 31,906 +12.66%
2  Alberta 4,067,175 3,645,257 +11.57%
3  Saskatchewan 1,098,352 1,033,381 +6.29%
4  Yukon 35,874 33,897 +5.83%
5  Manitoba 1,278,365 1,208,268 +5.80%
6  British Columbia 4,648,055 4,400,057 +5.64%
7  Ontario 13,448,494 12,851,821 +4.64%
8  Quebec 8,164,361 7,903,001 +3.31%
9  Prince Edward Island 142,907 140,204 +1.93%
10  Newfoundland and Labrador 519,716 514,536 +1.01%
11  Northwest Territories 41,786 41,462 +0.78%
12  Nova Scotia 923,598 921,727 +0.20%
13  New Brunswick 747,101 751,171 −0.54%
Total  Kanada 35,151,728 33,476,688 +5.00%

 

Zde jsou informace ze sčítání obyvatelstva z roku 2016 pro různé územní členění v Kanadě, včetně provincií a území, sčítání lidu. Uživatelé mohou vyhledat oblast zájmu zadáním a zjistit více informaci o výsledcích sčítání obyvatelstva v Kanadě.

Kanada je rozdělena do deseti provincií a tří území. Většina obyvatel Kanady je soustředěna v oblastech blízkých kanadsko-americkým hranicím. Jeho čtyři největší provincie podle oblastí jsou (Quebec, Ontario, Britská Kolumbie a Alberta) jsou také (s Quebecem a Ontáriem přepnuty) populačně nejsilněji; dohromady tvoří 86% populace země. Teritoria (severozápadní území, Nunavut a Yukon) tvoří více než třetinu území Kanady, ale jsou obývány pouze 0,3% její populace, což zkresluje hustotu obyvatelstva přepočítanou na plochu Kanadského území.

Kanada – něco o Kanadě

Kanada je severoamerická země sestávající z deseti provincií a tří území. Nachází se v severní části kontinentu a rozkládá se od Atlantiku k Pacifiku a jižně od Arktického oceánu. Kanada je druhou největší zemí světa podle celkové plochy a její společná hranice se Spojenými státy je nejdelší pozemní hranicí světa, kterou sdílejí stejné dvě země. Území, které je nyní Kanadou, bylo osídleno různými domorodými národy po tisíciletí. Počínaje koncem 15. století, britské a francouzské koloniální expedice dnešní Kanadu prozkoumaly a později se usadili na jejím Atlantickém pobřeží. Francie postoupila téměř všechny své kolonie v Severní Americe v roce 1763 po skončení války Velké Británii, což bylo v podstatě severoamerické divadlo sedmileté války. V 1867, s unií tří britských severoamerických kolonií přes konfederaci, Kanada byla tvořena jako federální panství čtyř provincií. Začalo to s nárůstem provincií a území a procesem zvyšování autonomie, které vyvrcholilo kanadským aktem z roku 1982. Kanada je federální stát řízený jako parlamentní demokracie a ústavní monarchie a královna Alžběta II. Jako hlava státu. Země je oficiálně dvojjazyčná a multikulturní na federální úrovni s počtem přibližně 35 milionů obyvatel (stav v roce 2013). Kanadská vyspělá ekonomika je jednou z největších na světě a spoléhá se především na bohaté přírodní zdroje a dobře rozvinuté obchodní sítě, se Spojenými státy, s nimiž má dlouhý a komplexní vztah.