Švýcarská ministryně spravedlnosti se obává rostoucí migrace přes Balkán

Počty uprchlíků a migrantů přicházejících do západní Evropy přes Balkán opět „prudce vzrostly“, včetně Švýcarska, uvedla v úterý ministryně spravedlnosti Karin Keller-Sutterová.

„Lidé létají do Bělehradu a přes Maďarsko přicházejí s pašeráky do Rakouska a pak pokračují v cestě,“ řekl ministr, který se v úterý v Sarajevu zúčastnil ministerské konference o migraci. Švýcarská vláda říká, že cílem konference je „posílení spolupráce a rozšíření podpory postiženým zemím“, uvádí tisková zpráva.

Švýcarsko je sice pro mnoho migrantů tranzitní zemí, přesto se počty žadatelů o azyl opět zvýšily. Do konce srpna bylo podle Státního sekretariátu pro hospodářské záležitosti (SEM) evidováno 12 362 žádostí o azyl. SEM také upravil očekávaný počet azylů z přibližně 16 500 na 19 000 do konce roku 2022.

Důvodů pro zvýšení je mnoho, ale od nedávné doby občané z Indie, Kuby a Burundi již nepotřebují vízum k cestě do Srbska. Není jasné, zda za tímto trendem stojí Rusko, které je přátelské k Srbsku, jak předpokládají některé východoevropské země, ale podle Keller-Sutter je tento vzorec známý. Odkázala na vlnu migrantů přes ruského spojence Bělorusko do zemí jako Polsko, v nichž bylo Rusko podezřelé z účasti.

„Bylo by proto žádoucí, aby vízová politika balkánských států byla harmonizována s politikou ze schengenského prostoru,“ uvedl ministr spravedlnosti. Několik států EU nyní plánuje intervenci s Evropskou komisí, na níž se chce podílet i Švýcarsko.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)

Pařížská Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je fórem pro vládní úředníky, aby diskutovali a analyzovali politické dopady a plány, které zlepší sociálně-ekonomický blahobyt občanů světa. Práce je řízena sekretariátem ekonomických a politických analytiků vyškolených ve všech oblastech ekonomiky.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)

OECD je pařížská mezinárodní organizace, která spolupracuje s vládami, osobami s rozhodovací pravomocí a občany na vývoji mezinárodně dohodnutých standardů a možných řešení řady sociálních, ekonomických a environmentálních výzev.

Za účelem dosažení jeho cílů je sekretariátu, výborům a pracovním skupinám nápomocen sekretariát.

Předchůdce OECD, OEEC (Organizace pro hospodářskou spolupráci v Evropě), bylo založeno 16. dubna 1948 18 státy. Reforma organizace v září 1961 vyústila v vytvoření OECD, která má v současnosti 37 členských států. Maďarsko vstoupilo do OECD v roce 1996.

Odborníci NMHH se aktivně účastní práce organizace: zastupujeme Českou republiku v Pracovní skupině pro telekomunikační infrastruktury a služby (WP CISP) v rámci Výboru pro digitální ekonomiku (CDEP) a od roku 2018 je Maďarsko také místopředsedou pracovní skupiny skupina.

Je nástupcem Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC), která byla založena v roce 1948 za účelem provádění Marshallova plánu. Jeho původními členy byly Rakousko, Belgie, Dánsko, Francie, Řecko, Nizozemsko, Irsko, Island, Lucembursko, Spojené království, Spolková republika Německo, Norsko, Itálie, Portugalsko, Švýcarsko, Švédsko a Turecko. V roce 1958 se Španělsko připojilo k 17 původním členům. USA a Kanada se na práci podílely jako přidružené členy, Jugoslávie jako pozorovatel.
Po provedení úkolů, které mu byly svěřeny, byl OEEC v roce 1961 transformován na OECD za účasti Spojených států, Kanady, Japonska, Austrálie a Nového Zélandu. Finsko se stalo 24. členem organizace nejrozvinutějších kapitalistických zemí.
Zaměřuje se na podporu hospodářského a sociálního blahobytu kapitalistického světa prostřednictvím rozvoje a koordinace vhodných rozhodnutí v oblasti hospodářské politiky a na koordinaci akcí členských států na pomoc rozvojovým zemím.
Jeho hlavními orgány jsou Rada, čtrnáctičlenný výkonný výbor a sekretariát. OECD má více než 200 specializovaných výborů a pracovních skupin.
Poštovní adresa: 2 rue André Pascal, Paříž CEDEX 16, F-75775.

OECD je unikátním forem („permanentní mezivládní konferencí“), kde nejvyspělejší země světa slaďují své postupy v celé řadě oblastí (ekonomika, finance, obchod, vzdělávání, věda a technika, veřejná správa, zemědělství, životní prostředí a další). Na rozdíl od ostatních sektorově zaměřených mezinárodních organizací tak může OECD využít průřezový charakter své práce a za tímto účelem iniciovala řadu horizontálních projektů.

Dnes má OECD 36 členských zemí. Mezi dvacet zakládajících zemí patřily: Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Kanada, Lucembursko, Nizozemí, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, USA, Velká Británie, SRN, Švédsko, Švýcarsko a Turecko. Postupně vstoupily: Japonsko (1964), Finsko (1969), Austrálie (1971), Nový Zéland (1973), Mexiko (1994), Česká republika (1995), Maďarsko (1996), Polsko (1996), J. Korea (1996), Slovensko (2000). V roce 2010 se členskými zeměmi OECD stalo také Chile, Estonsko, Izrael a Slovinsko, v roce 2016 Lotyšsko a v roce 2018 Litva.

Granty Pro Libris pomohou vydat dalších 21 knih

Celkem 21 knih slovenský a evropských autorů se dostane do knihkupectví díky druhému ročníku grantového programu Pro Libris, který podporuje mladou slovenskou literární tvorbu a překlady současných evropských děl do češtiny. Program Pro Libris společnosti SLOVNAFT, as, a Středoevropské nadace s podporou Ministerstva kultury Slovenské sepubliky, rozdělí celkem 53 500 eur.

Granty Pro Libris pomohou vydat dalších 21 knih
Granty Pro Libris pomohou vydat dalších 21 knih

V rámci programu Pro Libris 2015 získaly grant čtyři knihy od mladých Slovenská autorů a sedmnáct titulů překladové literatury od autorů pocházejících z Maďarska, Běloruska, Polska, Chorvatska, Rumunska, Srbska, Ukrajiny, Itálie, Velké Británie, Německa, Francie a Švýcarska.

Pro Libris 2015 získaly grant čtyři knihy od mladých Slovenská autorů
Pro Libris 2015 získaly grant čtyři knihy od mladých Slovenská autorů

„Náš společný projekt prokázal velkou životaschopnost. Svědčí o tom nejen zájem žadatelů o grant – spisovatelů a překladatelů, ale hlavně úspěch už vydaných knih u čtenářů. Po mnoha knihách z edice Pro Libris byl velký poptávka, a to je vynikající zpráva. Kniha bez čtenáře je totiž smutný příběh. Program Pro Libris je inspirativní, protože společně podporujeme mladých spisovatelů a to nejlepší z evropského překladu, „řekl ministr kultury Marek Maďarič.

ministr kultury Marek Maďarič
ministr kultury Marek Maďarič

Granty Pro Libris jsou určeny na podporu vydávání mladých Slovenská autorů do 35 let a překladů evropských děl. V tomto ročníku programu o grant žádalo 40 knižních titulů a částka přesahovala 152 tisíc eur. Z nich bylo 13 žádostí o podporu původní tvorby a 27 žádostí o podporu překladů.

Všechny žádosti posoudila odborná porota, kterou tvořili Slovenské spisovatelé a literární odborníci Roman Brat, Alexander Halvoník, Péter Hunčík, Monika Kompaníková, Peter Krištúfek, Pavol Rankov a Ivica Ruttkayová.

„Knihy, které získaly grant potvrzují, že ve střední a východní Evropě vzniká mnoho vynikajících děl. Pravěk a jiné časy od polské prozaické O. Tokarczuk slibuje úžasný čtenářský zážitek, podobně knihy od T. Prochaska, HK Dobrzanieckieho, K. Petrowsky, P. Stamma, zda několik dalších. Prostředky na vydání jsou, takže nyní je to již v rukou překladatelů, redaktorů a vydavatelů. Samozřejmě jsou zde i knížky mladých Slovenská autorů, jejichž tento grant posouvá na literární scénu, „vyjádřil se člen poroty, spisovatel Pavol Rankov.

Z podpořené původní literatury porota nejlepší ohodnotila Slovenské básnířku Martinu Grmanová a její sbírku Chiméra. Porotu kromě jiných titulů také zaujala debutová sbírka povídek Živý plot od mladé prozaické Soni Urikovej.

Podporu získaly i tři tituly v novém žánru umělecké reportáže, mezi nimi například kniha Noční poutníci od Wojciecha Jagielska, předního představitele polské reportážní školy. Autorem jedné z podpořených překladových knih je také významný maďarský spisovatel László Krasznahorkai, který v květnu 2015 získal jednu z nejprestižnějších světových literárních cen Man Booker International Prize.

„Jsou dva druhy knih. Jedny zkrášlují náš život, a druhé náš byt. Finanční podpora kvalitních knih se nám vrátí v dalších generacích. Ačkoli dnes knihy nejsou největším komerčním lákadlem, jsem přesvědčen, že tituly z edice Pro Libris neskončí pouze jako dekorace na policích mladých lidí, „řekl předseda představenstva a generální ředitel SLOVNAFT as, Oszkár Világi.