Studenti vysoké školy v Oxfordu hlasovali o odstranění fotografie královny Alžběty z jejich společné místnosti a prohlásili, že představuje koloniální historii

fotografie královny Alžběty
fotografie královny Alžběty

Postgraduální studenti na Magdalen College na Oxfordské univerzitě v pondělí hlasovali o odstranění fotografie královny Alžběty z jejich společenské místnosti s tím, že „vyobrazení monarchy a britské monarchie představují nedávnou koloniální historii,“ uvedl Oxford Mail.

Tajemník školství Gavin Williamson reagoval na hlasování na Twitteru a označil toto rozhodnutí za „prostě absurdní“.

„Je hlavou státu a symbolem toho nejlepšího ve Velké Británii,“ napsal v úterý. „Během své dlouhé vlády neúnavně pracovala na prosazování britských hodnot tolerance, inkluzivity a respektu po celém světě.“

Také v úterý zveřejnila Dinah Rose, prezidentka Magdalen College, řadu tweetů na obranu hlasování s tím, že organizace postgraduálních studentů školu nezastupuje a že Magdalena „podporuje svobodu projevu a politickou debatu“.

Řekla také, že to byla studentská skupina, která se rozhodla koupit fotografii kolem roku 2013 a vystavit ji.

„Zde je několik faktů o Magdalen College a HM Queen,“ napsala Rose. „Prostřední společenská místnost je organizace postgraduálních studentů. Nereprezentují školu. Před několika lety, přibližně v roce 2013, koupili plakát s fotografií královny, aby vyzdobili jejich společenskou místnost. Nedávno hlasovali pro to dolů. Obě tato rozhodnutí jsou jejich vlastní, ne rozhodnutí akademie. Magdaléna silně podporuje svobodu projevu a politickou debatu a právo MCR na autonomii. Možná budou hlasovat, aby to znovu předložili, možná ne. Mezitím bude fotografie bezpečně uložena. “

Pokračovala: „Být studentem je víc než jen studovat. Je to o zkoumání a debatování o nápadech. Někdy je to o provokování starší generace. Vypadá to, že v dnešní době to není tak těžké. Takže pokud jste jedním z lidí, kteří jsou v současné době posílat obscénní a výhružné zprávy zaměstnancům College, můžete zvážit pauzu a zeptat se sami sebe, zda je to opravdu nejlepší způsob, jak prokázat svou úctu ke královně. “

Zástupci Magdalen College to odmítli komentovat a odkázali Insider na Twitterovo vlákno Rose. Buckinghamský palác také odmítl komentovat.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)

Pařížská Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je fórem pro vládní úředníky, aby diskutovali a analyzovali politické dopady a plány, které zlepší sociálně-ekonomický blahobyt občanů světa. Práce je řízena sekretariátem ekonomických a politických analytiků vyškolených ve všech oblastech ekonomiky.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)

OECD je pařížská mezinárodní organizace, která spolupracuje s vládami, osobami s rozhodovací pravomocí a občany na vývoji mezinárodně dohodnutých standardů a možných řešení řady sociálních, ekonomických a environmentálních výzev.

Za účelem dosažení jeho cílů je sekretariátu, výborům a pracovním skupinám nápomocen sekretariát.

Předchůdce OECD, OEEC (Organizace pro hospodářskou spolupráci v Evropě), bylo založeno 16. dubna 1948 18 státy. Reforma organizace v září 1961 vyústila v vytvoření OECD, která má v současnosti 37 členských států. Maďarsko vstoupilo do OECD v roce 1996.

Odborníci NMHH se aktivně účastní práce organizace: zastupujeme Českou republiku v Pracovní skupině pro telekomunikační infrastruktury a služby (WP CISP) v rámci Výboru pro digitální ekonomiku (CDEP) a od roku 2018 je Maďarsko také místopředsedou pracovní skupiny skupina.

Je nástupcem Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC), která byla založena v roce 1948 za účelem provádění Marshallova plánu. Jeho původními členy byly Rakousko, Belgie, Dánsko, Francie, Řecko, Nizozemsko, Irsko, Island, Lucembursko, Spojené království, Spolková republika Německo, Norsko, Itálie, Portugalsko, Švýcarsko, Švédsko a Turecko. V roce 1958 se Španělsko připojilo k 17 původním členům. USA a Kanada se na práci podílely jako přidružené členy, Jugoslávie jako pozorovatel.
Po provedení úkolů, které mu byly svěřeny, byl OEEC v roce 1961 transformován na OECD za účasti Spojených států, Kanady, Japonska, Austrálie a Nového Zélandu. Finsko se stalo 24. členem organizace nejrozvinutějších kapitalistických zemí.
Zaměřuje se na podporu hospodářského a sociálního blahobytu kapitalistického světa prostřednictvím rozvoje a koordinace vhodných rozhodnutí v oblasti hospodářské politiky a na koordinaci akcí členských států na pomoc rozvojovým zemím.
Jeho hlavními orgány jsou Rada, čtrnáctičlenný výkonný výbor a sekretariát. OECD má více než 200 specializovaných výborů a pracovních skupin.
Poštovní adresa: 2 rue André Pascal, Paříž CEDEX 16, F-75775.

OECD je unikátním forem („permanentní mezivládní konferencí“), kde nejvyspělejší země světa slaďují své postupy v celé řadě oblastí (ekonomika, finance, obchod, vzdělávání, věda a technika, veřejná správa, zemědělství, životní prostředí a další). Na rozdíl od ostatních sektorově zaměřených mezinárodních organizací tak může OECD využít průřezový charakter své práce a za tímto účelem iniciovala řadu horizontálních projektů.

Dnes má OECD 36 členských zemí. Mezi dvacet zakládajících zemí patřily: Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Kanada, Lucembursko, Nizozemí, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, USA, Velká Británie, SRN, Švédsko, Švýcarsko a Turecko. Postupně vstoupily: Japonsko (1964), Finsko (1969), Austrálie (1971), Nový Zéland (1973), Mexiko (1994), Česká republika (1995), Maďarsko (1996), Polsko (1996), J. Korea (1996), Slovensko (2000). V roce 2010 se členskými zeměmi OECD stalo také Chile, Estonsko, Izrael a Slovinsko, v roce 2016 Lotyšsko a v roce 2018 Litva.

Turecko oznámilo možnost, že by Britové, kteří ještě nebyli očkováni proti COVID mohli letos trávit letní dovolenou v Turecku

Turecko oznámilo možnost, že by Britové, kteří ještě nebyli očkováni proti COVID mohli letos trávit letní dovolenou v Turecku
Turecko oznámilo možnost, že by Britové, kteří ještě nebyli očkováni proti COVID mohli letos trávit letní dovolenou v Turecku

Turecko 15. března oznámilo možnost, že by i Britové kteří nebyli očkováni proti COVID mohli letos trávit letní dovolenou v Turecku.

Ministr cestovního ruchu Mehmet Ersoy uvedl, že země se „těší na přivítání britských turistů s otevřenou náručí“.

Slovensko už dostalo z Maďarska výsledky testů vakcíny Sputnik V, vakcína je v pořádku

Den však také přinesl obavy, že se Turecko snaží zvládnout propuknutí koronaviru – nejhorší na Blízkém východě, co se týče počtu infekcí -, když dopravní linky táhnoucí se od mostu Bospor v Istanbulu zdůraznily, jaká je země uvolnění pandemických omezení v době, kdy trpí nejhorší mírou infekce COVID-19 za tři měsíce. Kromě toho má Turecko špatnou transparentnost při deklarování skutečného rozsahu svých obtíží s virem – na konci podzimu loňského roku země včetně Velké Británie a Německa rychle upravily své cestovní rady týkající se Turecka poté, co se ukázalo, že jeho ministerstvo zdravotnictví držel asymptomatické případy koronaviru mimo své každodenní informace o rychlosti infekce, i když nositelé koronaviru bez příznaků mohou stále šířit nemoc. Falešný obraz poskytnutý údaji mohl způsobit, že mnoho britských, ruských a dalších zahraničních rekreantů zachytilo infekce na prázdninových místech, která byla podle jejich názoru bezpečnější než ve skutečnosti.

Chybějících 22 miliard $

Turecko se zoufale snaží oživit svůj mezinárodní cestovní ruch, který je klíčovým zdrojem tvrdé měny. Příjmy z cestovního ruchu v zemi byly v loňském roce přibližně o 22 miliard dolarů nižší než v roce 2019.

Po 15. dubnu je Turecko připraveno přehodnotit současné omezení, podle kterého musí zahraniční návštěvníci předložit důkazy o negativním testu PCR na koronaviry provedeném do 72 hodin od jejich odjezdu.

Ersoy řekl: „Máme zavedeny prvotřídní hraniční procesy, které zajišťují, že cestování po celém Turecku bude nízkorizikové.

„Spolupracujeme s britskými úřady, abychom zajistili, že tyto nezbytné procesy budou na světové úrovni a budou co nejaktuálnější.

„Při vstupu do země nebudeme od mezinárodních cestujících vyžadovat očkovací pasy.“

Dodal: „Očekávám, že od britských návštěvníků nebude takový požadavek, protože britská vláda rychle a působivě zavádí očkovací program pro celý národ a značná část populace bude očkována počátkem léta.“

Ministr také uvedl, že zaměstnanci v hotelech a dalších turistických zařízeních v Turecku budou mít přednost před útoky COVID-19 před letní sezónou.

Granty Pro Libris pomohou vydat dalších 21 knih

Celkem 21 knih slovenský a evropských autorů se dostane do knihkupectví díky druhému ročníku grantového programu Pro Libris, který podporuje mladou slovenskou literární tvorbu a překlady současných evropských děl do češtiny. Program Pro Libris společnosti SLOVNAFT, as, a Středoevropské nadace s podporou Ministerstva kultury Slovenské sepubliky, rozdělí celkem 53 500 eur.

Granty Pro Libris pomohou vydat dalších 21 knih
Granty Pro Libris pomohou vydat dalších 21 knih

V rámci programu Pro Libris 2015 získaly grant čtyři knihy od mladých Slovenská autorů a sedmnáct titulů překladové literatury od autorů pocházejících z Maďarska, Běloruska, Polska, Chorvatska, Rumunska, Srbska, Ukrajiny, Itálie, Velké Británie, Německa, Francie a Švýcarska.

Pro Libris 2015 získaly grant čtyři knihy od mladých Slovenská autorů
Pro Libris 2015 získaly grant čtyři knihy od mladých Slovenská autorů

„Náš společný projekt prokázal velkou životaschopnost. Svědčí o tom nejen zájem žadatelů o grant – spisovatelů a překladatelů, ale hlavně úspěch už vydaných knih u čtenářů. Po mnoha knihách z edice Pro Libris byl velký poptávka, a to je vynikající zpráva. Kniha bez čtenáře je totiž smutný příběh. Program Pro Libris je inspirativní, protože společně podporujeme mladých spisovatelů a to nejlepší z evropského překladu, „řekl ministr kultury Marek Maďarič.

ministr kultury Marek Maďarič
ministr kultury Marek Maďarič

Granty Pro Libris jsou určeny na podporu vydávání mladých Slovenská autorů do 35 let a překladů evropských děl. V tomto ročníku programu o grant žádalo 40 knižních titulů a částka přesahovala 152 tisíc eur. Z nich bylo 13 žádostí o podporu původní tvorby a 27 žádostí o podporu překladů.

Všechny žádosti posoudila odborná porota, kterou tvořili Slovenské spisovatelé a literární odborníci Roman Brat, Alexander Halvoník, Péter Hunčík, Monika Kompaníková, Peter Krištúfek, Pavol Rankov a Ivica Ruttkayová.

„Knihy, které získaly grant potvrzují, že ve střední a východní Evropě vzniká mnoho vynikajících děl. Pravěk a jiné časy od polské prozaické O. Tokarczuk slibuje úžasný čtenářský zážitek, podobně knihy od T. Prochaska, HK Dobrzanieckieho, K. Petrowsky, P. Stamma, zda několik dalších. Prostředky na vydání jsou, takže nyní je to již v rukou překladatelů, redaktorů a vydavatelů. Samozřejmě jsou zde i knížky mladých Slovenská autorů, jejichž tento grant posouvá na literární scénu, „vyjádřil se člen poroty, spisovatel Pavol Rankov.

Z podpořené původní literatury porota nejlepší ohodnotila Slovenské básnířku Martinu Grmanová a její sbírku Chiméra. Porotu kromě jiných titulů také zaujala debutová sbírka povídek Živý plot od mladé prozaické Soni Urikovej.

Podporu získaly i tři tituly v novém žánru umělecké reportáže, mezi nimi například kniha Noční poutníci od Wojciecha Jagielska, předního představitele polské reportážní školy. Autorem jedné z podpořených překladových knih je také významný maďarský spisovatel László Krasznahorkai, který v květnu 2015 získal jednu z nejprestižnějších světových literárních cen Man Booker International Prize.

„Jsou dva druhy knih. Jedny zkrášlují náš život, a druhé náš byt. Finanční podpora kvalitních knih se nám vrátí v dalších generacích. Ačkoli dnes knihy nejsou největším komerčním lákadlem, jsem přesvědčen, že tituly z edice Pro Libris neskončí pouze jako dekorace na policích mladých lidí, „řekl předseda představenstva a generální ředitel SLOVNAFT as, Oszkár Világi.