Česká republika se chystá přistoupit ke globálnímu závazku snížit kolektivně emise metanu do roku 2030 nejméně o 30 %

Česká republika se chystá přistoupit ke globálnímu závazku snížit kolektivně emise metanu do roku 2030 nejméně o 30 %
Česká republika se chystá přistoupit ke globálnímu závazku snížit kolektivně emise metanu do roku 2030 nejméně o 30 %

Ještě před velmi krátkou dobou jsme usilovně sháněli metan (cca.80% složka zemního plynu). Báli jsme se, že nebudeme mít čím topit, z čeho vyrábět hnojiva, čím tavit kovy a jak péct chleba. Ledva nám Američané vytrhli trn z paty dodávkami zkapalnělého plynu, už zase naše vláda začíná mít zelené roupy a zavazuje se omezit emise metanu o 30%

Metan se do atmosféry dostává v průběhu přepravy a zpracování zemního plynu, „prděním“ krav a uvolňuje se ze skládek. Co z toho chce naše vláda zakázat, respektive o těch 30% zákonem(silou) omezit?
Nařídí vláda vybít 30% hovězího dobytka? Ano, pamatujete se správně, tento plán holandské vlády vyvolal nedávno ty masivní protesty. Nařídí vláda omezit umělá hnojiva vyráběná ze zemního plynu o 30%? Ano, pamatujete se správně, tento čin vyvolal nedávno kolaps zemědělství a revoluci na Srí Lance. Omezíme výrobu ve slévárnách, pekárnách a sklárnách o 30% nebo vytápění domácností o 30%?

jak je vytvářen ohromný zisk pro pár lidí a otroctví pro většinu
jak je vytvářen ohromný zisk pro pár lidí a otroctví pro většinu
Ačkoliv se environmentalisté navrhují různá dílčí opatření, závěr, který prezentuje ekologická organizace CAN Europe, je jednoznačný: „Je třeba zdůraznit, že nejúčinnějším způsobem, jak emise metanu snížit, je ponechání fosilních paliv pod zemí, zastavení těžby a ukončení dalšího průzkumu.“
Nejde o nějaká nesmyslná plácání premiéra na klimatickém summitu. Na příslušných ministerstvech se začne na naplnění té strategie pracovat a dříve či později někdo přijde s návrhy, které nebudou mít politikové sílu odmítnout, protože jsme se přeci zavázali a cokoliv, co přispěje k omezení oteplování planety, se schválí bez ohledu na náklady.
To, co bychom měli od našich politiků minimálně požadovat předtím, než podobné závazky přijmou, je jasná analýza nákladů a přínosů a jejich jasná prezentace ve stylu: „Omezení emisí metanu o 30% přispěje ke snížení oteplování planety o 0,01 stupně Celsia do roku 2100 a já premiér naší země proto navrhuji pomocí zákonů donutit zemědělce ke snížení počtu krav o 30%, tj. o 30% méně mléka, masa, jogurtů, ke snížení využívání umělých hnojiv o 30%, tj. snížení produkce obilí a všech dalších plodin, navrhuji o donutit průmysl redukovat použití zemního plynu o 30%, zavřít sklárny a slévárny. Stojí to za to.“
Nedočkáme se toho. Místo toho nám budou servírovat jedno opatření za druhým salámovou metodou, až v roce 2030, kdy bude naše životní úroveň někde na úrovni roku 1995?,1990?1980?, bude cílů alespoň částečně dosaženo, budou přijaty další závazky.
Nicméně nemusí to tak být. Stačí jen dát politikům najevo, že tohle nechceme. Politikové jsou motivování jen strachem z nezvolení v příštích volbách, ničím jiným. Většina z nich nemá žádné hodnotové přesvědčení ani nechtějí žádnou likvidaci naší svobody a životní úrovně. Oni se jen bojí, že na ně budou novináři a aktivisté křičet, že nepřijali závazek a lidé, aniž by příliš zkoumali proč jim novináři a aktivisté nasazují psí hlavu, je kvůli tomu nebudou volit.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)

Pařížská Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je fórem pro vládní úředníky, aby diskutovali a analyzovali politické dopady a plány, které zlepší sociálně-ekonomický blahobyt občanů světa. Práce je řízena sekretariátem ekonomických a politických analytiků vyškolených ve všech oblastech ekonomiky.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)

OECD je pařížská mezinárodní organizace, která spolupracuje s vládami, osobami s rozhodovací pravomocí a občany na vývoji mezinárodně dohodnutých standardů a možných řešení řady sociálních, ekonomických a environmentálních výzev.

Za účelem dosažení jeho cílů je sekretariátu, výborům a pracovním skupinám nápomocen sekretariát.

Předchůdce OECD, OEEC (Organizace pro hospodářskou spolupráci v Evropě), bylo založeno 16. dubna 1948 18 státy. Reforma organizace v září 1961 vyústila v vytvoření OECD, která má v současnosti 37 členských států. Maďarsko vstoupilo do OECD v roce 1996.

Odborníci NMHH se aktivně účastní práce organizace: zastupujeme Českou republiku v Pracovní skupině pro telekomunikační infrastruktury a služby (WP CISP) v rámci Výboru pro digitální ekonomiku (CDEP) a od roku 2018 je Maďarsko také místopředsedou pracovní skupiny skupina.

Je nástupcem Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC), která byla založena v roce 1948 za účelem provádění Marshallova plánu. Jeho původními členy byly Rakousko, Belgie, Dánsko, Francie, Řecko, Nizozemsko, Irsko, Island, Lucembursko, Spojené království, Spolková republika Německo, Norsko, Itálie, Portugalsko, Švýcarsko, Švédsko a Turecko. V roce 1958 se Španělsko připojilo k 17 původním členům. USA a Kanada se na práci podílely jako přidružené členy, Jugoslávie jako pozorovatel.
Po provedení úkolů, které mu byly svěřeny, byl OEEC v roce 1961 transformován na OECD za účasti Spojených států, Kanady, Japonska, Austrálie a Nového Zélandu. Finsko se stalo 24. členem organizace nejrozvinutějších kapitalistických zemí.
Zaměřuje se na podporu hospodářského a sociálního blahobytu kapitalistického světa prostřednictvím rozvoje a koordinace vhodných rozhodnutí v oblasti hospodářské politiky a na koordinaci akcí členských států na pomoc rozvojovým zemím.
Jeho hlavními orgány jsou Rada, čtrnáctičlenný výkonný výbor a sekretariát. OECD má více než 200 specializovaných výborů a pracovních skupin.
Poštovní adresa: 2 rue André Pascal, Paříž CEDEX 16, F-75775.

OECD je unikátním forem („permanentní mezivládní konferencí“), kde nejvyspělejší země světa slaďují své postupy v celé řadě oblastí (ekonomika, finance, obchod, vzdělávání, věda a technika, veřejná správa, zemědělství, životní prostředí a další). Na rozdíl od ostatních sektorově zaměřených mezinárodních organizací tak může OECD využít průřezový charakter své práce a za tímto účelem iniciovala řadu horizontálních projektů.

Dnes má OECD 36 členských zemí. Mezi dvacet zakládajících zemí patřily: Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Kanada, Lucembursko, Nizozemí, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, USA, Velká Británie, SRN, Švédsko, Švýcarsko a Turecko. Postupně vstoupily: Japonsko (1964), Finsko (1969), Austrálie (1971), Nový Zéland (1973), Mexiko (1994), Česká republika (1995), Maďarsko (1996), Polsko (1996), J. Korea (1996), Slovensko (2000). V roce 2010 se členskými zeměmi OECD stalo také Chile, Estonsko, Izrael a Slovinsko, v roce 2016 Lotyšsko a v roce 2018 Litva.

Vaše právní smlouvy se společností PayPal

PayPal
Naše právní smlouvy se mění.
Vážený uživateli Igore Chlade,
provádíme změny právních smluv, které upravují náš vzájemný vztah, aby byla služba PayPal ještě bezpečnější a rychlejší a dala se jednodušeji používat. Podrobnosti o změnách najdete na stránce Aktualizace zásad.
Co mám udělat?
Podívejte se na stránku Aktualizace zásad a rozhodněte se, zda se změnami souhlasíte. Pokud souhlasíte, nemusíte dělat nic. Pokud změny nechcete přijmout, můžete postupovat podle pokynů na stránce Aktualizace zásad.
změny právních smluv
změny právních smluv

Aktualizace zásad

Oznámení o změnách právních smluv PayPal
Vydáno: 11. září 2018 (Datum nabytí účinnosti je uvedeno v jednotlivých smlouvách níže.)

Přečtěte si tento dokument.

Provádíme změny právních smluv, kterými se řídí váš vztah se společností PayPal.

Doporučujeme vám, abyste si toto oznámení pečlivě přečetli a seznámili se s prováděnými změnami.

Pro přijetí změn nemusíte nic dělat, protože automaticky začnou platit k níže uvedeným datům nabytí účinnosti. Pokud se rozhodnete je nepřijmout, můžete nám to do výše uvedeného data oznámit, a váš účet bude ihned uzavřen, aniž by vám tím vznikly další náklady.
Přečtěte si aktuálně platné právní smlouvy.

Oznámení o změnách smlouvy s uživatelem služby PayPal.
Oznámení o změnách smlouvy s uživatelem služby PayPal.

Oznámení o změnách smlouvy s uživatelem služby PayPal.
Datum nabytí účinnosti: 11. září 2018

Aktuálně platnou smlouvu s uživatelem služby PayPal najdete pod aktuálně platnou verzí dané smlouvy po kliknutí sem nebo přes odkaz „Právní smlouvy“ v zápatí na většině webových stránek PayPal.

Oddíly smlouvy s uživatelem služby PayPal byly změněny:

  • za účelem vysvětlení a nového uspořádání stávajícího znění včetně následujících oddílů:

    Oddíl

    Změna

    Oddíl 4.6 (Odmítnuté transakce) Tento oddíl byl změněn tak, aby v něm bylo podrobněji vysvětleno, jakým způsobem vám společnost PayPal vrátí vrácené nebo zamítnuté platby.
    Oddíl 8.2 (Převod měny) Tento oddíl byl změněn tak, aby v něm bylo podrobněji vysvětleno, co se stane, když vaše transakce zahrnuje převod měny.
    Oddíl A3.1 (Převod měny) Tento oddíl byl změněn v souladu se změnami v oddílu 8.2.

    za účelem snížení mezní hodnoty poplatků za příjem plateb eCheque pro uživatele se sídlem v Irsku (na základě oddílu A3.10); a

  • za účelem opravy drobných tiskových chyb.

    Oznámení o změnách smlouvy s uživatelem služby PayPal
    Oznámení o změnách smlouvy s uživatelem služby PayPal

 

Oznámení o změnách smlouvy s uživatelem služby PayPal.
Datum začátku platnosti: 11. prosince 2018

Změněnou smlouvu s uživatelem služby PayPal najdete pod aktuálně platnou verzí dané smlouvy po kliknutí sem nebo přes odkaz „Právní smlouvy“ v zápatí na většině webových stránek PayPal.

1. Způsoby platby

Změnili jsme oddíl 3.1 (Propojení způsobu platby), aby v něm bylo vysvětleno, jak můžeme postupovat a jak můžete postupovat vy, pokud se změní informace o vašem způsobu platby (například v případě vypršení platnosti kreditní karty).  Oddíl 3.1 má nyní následující znění (změny jsou podtržené):

3.1 Propojení způsobu platby. Ve svém účtu můžete jako způsob platby propojit debetní kartu, kreditní kartu, předplacenou kartu (v některých případech), bankovní účet a/nebo službu PayPal Credit nebo můžete toto propojení zrušit.  Udržujte informace o způsobu platby v aktualizovaném stavu (tj. číslo kreditní karty a datum skončení platnosti).  Pokud se tyto informace změní, můžeme je aktualizovat podle našeho vlastního uvážení, aniž by byl nutný jakýkoli úkon z vaší strany, podle informací poskytnutých vaší bankou nebo vydavatelem karty a třetími stranami (mimo jiné včetně partnerů poskytujících finančních služby a sítí karet).  Pokud nechcete, abychom vaše informace o způsobu platby aktualizovali, můžete kontaktovat svou banku nebo vydavatele karty a požádat je o to, nebo odstranit způsob platby ze svého profilu účtu. Pokud budeme aktualizovat informace o vašem způsobu platby, můžeme zachovat případné nastavené předvolby.

Můžete se rozhodnout svou kartu nebo bankovní účet potvrdit, abychom mohli ověřit, že karta nebo bankovní účet jsou platné a že jste jejich majitelem.  Toto vám můžeme povolit dodržením postupu Propojit a potvrdit kartu (u karet) nebo postupu potvrzení banky (u bankovních účtů) nebo jiných postupů, které vám můžeme oznámit nebo které můžeme příležitostně zveřejnit.“

2. Převod měny

Oddíl 8.2 (Převod měny) byl dále změněn tak, aby v něm bylo vysvětleno, co se stane, když se rozhodnete zrušit převod měny společností PayPal před dokončením platby.  Příslušná část oddílu 8.2 má nyní toto znění (uvedeno v kontextu s nadpisem, přidaný text je podtržený):

„8.2 Převod měny.

V závislosti na zemi, kde žijete, a na typu způsobu platby použitého pro danou platbu můžete před dokončením platby zrušit převod měny službou PayPal. V takovém případě společnost PayPal nenese žádnou odpovědnost za vaše použití jiných možností převodu měny.

nebudete platit žádné poplatky
nebudete platit žádné poplatky

…“

3. Poplatky – osobní platební transakce

S radostí vám oznamujeme, že:

  • nebudete platit žádné poplatky (s výjimkou případného poplatku za převod měny) za odeslání domácí osobní platební transakce (tj. osobní platba jinému uživateli s registrovanou adresou ve stejné zemi);
  • nebudete platit žádné poplatky (s výjimkou případného poplatku za převod měny) za odeslání přeshraniční osobní platební transakce v eurech či švédských korunách jinému uživateli s registrovanou adresou v Evropském hospodářském prostoru; a
  • již nebude účtován další poplatek spojený s osobní platební transakci u přeshraničních osobních transakcí.

Pokud jste uživatelem se sídlem v Irsku, poplatky uvedené v oddílu A1.2.2.2 se budou vztahovat na platby za přeshraniční osobní transakce jiné než zaslané do EHP v eurech či švédských korunách, až do dalšího oznámení zveřejněného společností PayPal na stránce Aktualizace zásad (dostupné prostřednictvím odkazu Právní smlouvy v zápatí na většině webových stránek společnosti PayPal) dne 11. prosince 2018 nebo později (dle vlastního uvážení společnosti PayPal). Po uplynutí této doby pak budou platit poplatky uvedené v novémoddílu A1.2.2.3.

Oddíl A1 Přílohy 1 má nyní toto znění:

„A1. Poplatky spojené s osobními platebními transakcemi

Upozorňujeme, že poplatky hradí odesilatel. Další informace najdete v oddílu A4.2.3 tohoto Rozpisu 1.

Poplatek spojený s osobní platební transakcí se zobrazí při provádění platby. 

Více informací ke sdělení, že součástí platby je procentní a/nebo pevný poplatek, najdete v oddílech A4.5, A4.6 a A4.7 tohoto Rozpisu 1.

A1.1 Poplatky spojené s domácími osobními platebními transakcemi

Aktivita Poplatek
Odeslání  domácí osobní platební transakce Zdarma (pokud není potřeba provést převod měny)

A1.2 Poplatky spojené s přeshraničními osobními platebními transakcemi

A1.2.1 Přeshraniční osobní platební transakce zaslané do EHP v eurech či švédských korunách

Aktivita Poplatek:
Odeslánípřeshraniční osobní platební transakce do EHP v eurech či švédských korunách Zdarma (pokud není potřeba provést převod měny)

A1.2.2 Další přeshraniční osobní platební transakce

A1.2.2.1 Odeslané uživateli se sídlem ve Velké Británii, Jersey, Guernsey, na ostrově Man nebo na Gibraltaru

Chcete-li zjistit výši poplatku spojeného s přeshraniční osobní platbou zaslanou uživateli v konkrétní zemi, postupujte podle níže uvedených kroků.

1. krok Najděte zemi nebo skupinu zemí, ve které má sídlo příjemce.  Další informace najdete v oddílu A4.4 této Přílohy 1. Pokud si nejste jisti, požádejte o informaci příjemce (druhý sloupec).

2. krok Zjistěte příslušný poplatek dle částky, kterou odesíláte (třetí až pátý sloupec včetně).

Aktivita Země účtu příjemce

Poplatek^^ podle výše transakce:

0,00–49,99 GBP 50,00–99,99 GBP 100,00 GBP a více
Odeslání přeshraniční osobní platební transakce USA, Kanada, Severní Evropa, Evropa I, Evropa II 0,99 GBP 1,99 GBP 1,99 GBP
Všechny ostatní země^ 0,99 GBP 1,99 GBP 3,99 GBP

 Pokud je transakce hrazena v jiné měně než GBP, bude poplatek určen z ekvivalentu této částky v GBP vypočítaného na základě aktuálního základního směnného kurzu podle oddílu 8.2.

A1.2.2.2 Odeslané uživateli se sídlem v Irsku

Chcete-li zjistit výši poplatku spojeného s přeshraniční osobní platbou zaslanou uživateli v konkrétní zemi, postupujte podle níže uvedených kroků.

1. krok Najděte zemi, ve které má sídlo příjemce.  Pokud si nejste jisti, požádejte o informaci příjemce (druhý sloupec).

2. krok Zjistěte příslušný poplatek (třetí sloupec).

Aktivita Země účtu příjemce Poplatek^^
Odeslání přeshraniční osobní platební transakce Německo 2,0 %
Austrálie, Kanada, Polsko, USA 1,0 %
Japonsko 0,3 %
Čína, Hongkong, Singapur, Tchaj-wan 0 %
Všechny ostatní země^ 0,5 %

Až do dalšího oznámení zveřejněného společností PayPal na stránce Aktualizace zásad (dostupné prostřednictvím odkazu Právní smlouvy v zápatí na většině webových stránek společnosti PayPal) dne 11. prosince 2018 nebo později (dle vlastního uvážení společnosti PayPal) platí pro uživatele registrované v Irsku místo poplatků stanovených v tomto oddíle A1.2.2.2 poplatky uvedené v oddíle A1.2.2.3.

A1.2.2.3 Odeslané uživateli se sídlem v ostatních relevantních zemích

Chcete-li zjistit výši poplatku spojeného s přeshraniční osobní platbou zaslanou uživateli v konkrétní zemi, postupujte podle níže uvedených kroků.

1. krok Najděte zemi nebo skupinu zemí, ve které má sídlo příjemce.  Další informace najdete v oddílu A4.4 této Přílohy 1. Pokud si nejste jisti, požádejte o informaci příjemce (druhý sloupec).

2. krok Zjistěte příslušný poplatek (třetí sloupec).

Aktivita Země účtu příjemce Poplatek^^
Odeslání přeshraniční osobní platební transakce USA, Kanada, Severní Evropa, Evropa I, Evropa II 1,99 EUR
Všechny ostatní země^ 3,99 EUR

^ Závisí na dostupnosti služby pro příjemce registrovaného v dané zemi.

^^ Viz oddíl A4.7 tohoto Rozpisu 1 níže.

 

4. Poplatky – cenová politika pro charitativní organizace

Zvyšujeme pevný poplatek pro charitativní organizace v oddílu A3.9.1.3 (Pevný poplatek pro charitativní organizace) v Rozpisu 1 za příjem plateb v brazilských realech (je-li k dispozici) z 0,40 brazilského realu na 0,60 brazilského realu.  Příslušnou část oddílu A3.9.1.3 (Pevný poplatek pro charitativní organizace) v Rozpisu 1 jsme změnili takto (změněný text je podtržený):

„A3.9.1.3 Pevný poplatek pro charitativní organizace

Závisí na měně přijaté platby:

Brazilský real: 0,60 BRL

…“

5. Další změny

Části smlouvy s uživatelem služby PayPal byly změněny za účelem vyjasnění a nového uspořádání stávajícího znění a opravy drobných tiskových chyb.

 

Oznámení o změně smlouvy o službě PayPal Website Payments Pro a virtuálním terminálu (pouze VB).

Datum začátku platnosti: 11. prosince 2018

 

Změněnou smlouvu o službě PayPal Website Payments Pro a virtuálním terminálu najdete pod aktuálně platnou verzí dané smlouvy kliknutím sem nebo prostřednictvím odkazu „Právní smlouvy“ v zápatí na většině webových stránek PayPal.

1. Ukončení a pozastavení

Změnili jsme oddíly 8.1 a 8.4 z následujících důvodů:

a. prodloužení výpovědní lhůty, kterou musíte dodržet pro ukončení smlouvy o službě PayPal Website Payments Pro a virtuálním terminálu, z 10 dní na 30 dní; a

b. vyjasnění a změna uspořádání stávajícího znění.

Oddíly 8.1 a 8.4 mají nyní následující znění (uvedeno v kontextu s výchozím ustanovením, přičemž přidané/změněné formulace jsou podtržené):

8. Ukončení a pozastavení

1. Z vaší strany. Tuto smlouvu můžete ukončit doručením oznámení s 30denní lhůtou na oddělení služeb zákazníkům PayPal o vašem záměru:

a. ukončit tuto smlouvu. Oddělení služeb zákazníkům PayPal potvrdí ukončení e-mailem. Tato možnost umožňuje přestat používat placený produkt, ale váš účet PayPal bude nadále aktivní a příslušná smlouva s uživatelem zůstane v platnosti; nebo

b. zrušit účet PayPal, který používáte s produktem (další informace najdete ve smlouvě s uživatelem). V tomto případě tuto smlouvu ukončíte, takže můžete přestat placený produkt používat, a zahájíte proces zrušení vašeho účtu PayPal.  Váš účet PayPal zůstane aktivní a příslušná smlouva s uživatelem zůstane v platnosti, dokud nedojde k platnému zrušení účtu PayPal, v souladu s ustanoveními o zrušení účtu PayPal ve smlouvě s uživatelem.

4. Účinky ukončení smlouvy. Při ukončení této smlouvy je nutné okamžitě přestat produkt používat, přičemž společnost PayPal vám po ukončení smlouvy může v jeho používání zabránit. Pokud však budete produkt po ukončení této smlouvy používat, bude se tato smlouva nadále na vaše použití produktu vztahovat, dokud ukončení smlouvy nenabyde účinnosti vaším ukončením používání produktu. Následující ustanovení v této smlouvě zůstanou v plné platnosti a účinnosti i po jejím ukončení: body 2, 4(1) 8(2), 8(4). Ukončení této smlouvy nebude mít vliv na práva, prostředky nápravy ani povinnosti smluvních stran, které vznikly nebo vyvstaly před ukončením smlouvy, a nebudete mít nárok na vrácení žádných měsíčních poplatků vztahující se na jakékoli období před ukončením smlouvy.

…“

2. Další změny

Části smlouvy o službě PayPal Website Payments Pro a virtuálním terminálu byly změněny za účelem vysvětlení a nového uspořádání stávajícího znění a opravy drobných tiskových chyb.

Interpelace ministerského předsedy Sobotky poslance Vojtěchem Filipem

Proč vlády neřeší příčiny migrační krize?
Je třeba uzavřít hranice Schengenského prostoru. Ale vrcholní politici to nevidí jako něco do čeho by se jim chtělo. Proč to neudělají. Premiér Sobotka to nevidí jako reálné. Vrcholní politici Evropské unie stále nedělají nic proti účinnému zastavení masové migrace. Jednou to dorazí i k nám do České republiky. Dnes je v Německu už milion migrantů. Postupně se sem budou také dostávat.

 

Kdy se uzavřou hranice Evropské unie proti přílivu uprchlíků a ekonomických migrantů?

Vojtěch Filip

Stenozáznam interpelace Místopředsedy Poslanecké sněmovny Parlementu České republiky a poslance Vojtěcha Filipa webu poslanecké sněmovny   Úterý 13. září 2016

Děkuji panu premiérovi za hezkou statistiku, ale to vůbec neříká nic o tom, jaká je pozice české vlády vůči té krizi, která je provázena právě tou velkou migrací. Vy jste, pane premiére, hovořil o tom, že je potřeba ochrana schengenského prostoru a že pro schengenský prostor platí určitá pravidla. No ale to by musela platit. Ta neplatí. Protože schengenský prostor není zabezpečen a místo toho, abychom za 6 mld. eur aktivovali jednotlivé země, které mají na starost hranice schengenského prostoru, například Slovensko s Ukrajinou nebo Řecko s Tureckem či Itálii s Libyí nebo Egyptem, tak dáváme peníze do Turecka a hrozně si libujeme nad tím, že sem Turci nepustili další migranty. Takže migrační krize probíhá jiným způsobem. Vrátili jsme se na trasu z Libye do Itálie a Itálie čelí dalšímu náporu, stejně tak jako ostatní země včetně Řecka, ale z jiného směru.
To nemění tu pozici. Protože Evropská unie včetně České republiky neřeší to základní, tzn. příčinu krize. O tom jste, pane premiére, neřekl ani slovo. To mě mrzí ze všeho nejvíc. Protože migrační vlnu můžeme zastavit, zpomalit apod., ale nemůžeme ji řešit bez řešení toho problému. Na čí stranu jsme se přidali jako Česká republika? Na stranu Turecka? Které nám vyhrožuje a vydírá nás? Nebo jsme se přidali na stranu těch, kteří to řešit nechtějí? V tomto ohledu je mi opravdu líto, ale ani na zasedání NATO ve Varšavě jste neřekli a nevyvrátili panu Stoltenbergovi jeho úplně nesmyslná slova! Dovolte, abych citoval. Pan generální tajemník Jens Stoltenberg řekl: „Pokud se týká operace NATO ve východní části Egejského moře, pak raději vyčkejme. Je otázkou, zdali přinese opakování slavné italské operace mezi Libyí a Itálií.“ Prosím vás, to jste mu nemohli říct, že to je úplně smrtící pro Evropu? Že tedy v tom případě NATO nemá žádný smysl?! To jste mu nemohli říct, že v tom případě neplní to základní, co od něj občané České republiky očekávali?! Vždyť se stalo samotné prohlášení generálního tajemníka NATO absolutně zbytečné! Protože nechrání ten prostor, který chránit má! (Vše hlasitě a emotivně.) A jestliže to neumíme říct, tak nám vysvětlete – ne jako politikům, ale vysvětlete nám jako občanům České republiky, proč tam setrváváme, k čemu nám to je dobré a proč si pochvalujeme, jak dopadl varšavský summit. Vždyť to dopadlo fiaskem! Vždyť nedošlo k žádné shodě mezi Tureckem a Řeckem. Nedošlo k žádnému kroku, který by vedl k posílení bezpečnosti občanů Evropy, toho schengenského prostoru, o kterém jste tak hezky mluvil, pane premiére.

Jestliže tedy neplatí pravidla schengenského prostoru, protože ta vnější hranice není chráněná a jednotlivé země, já se jim nedivím – nerad bych si představoval, že tady znovu budeme vytvářet vnitřní hranice, protože to by opravdu vedlo k tomu, že Evropská unie se rozpadne, nebudeme muset z ničeho vystupovat, nebude žádný czexit, brexit bude dávno zapomenut – protože v podstatě to, co se očekává od Bruselu ať už z pohledu Evropské unie, nebo od NATO, tak je, že bude chráněna vnější hranice. A ta chráněna není. Pro to jsme neudělali – promiňte mi, jako Česká republika, v tom, co nám vykládali, jaký na to budeme mít vliv – nic. A ta slova generálního tajemníka NATO jasně dokazují, že NATO neslouží zájmům evropských členských zemí, že slouží něčemu jinému. Že slouží chaosu v Evropě a k tomu, aby se opakovala situace, která tady byla za první světové války, za druhé světové války, že válčiště bylo v Evropě a vydělávaly na tom americké koncerny. No to přece ale není možné! Přece nejsme po sto letech zpátky někde, kde budeme platit my životy občanů České republiky za to, že někdo bude vydělávat! To nemůžete myslet vážně.

Prosím tedy, pane premiére, abychom se vrátili k tomu, že ano, existuje migrační krize, my musíme řešit jak následky, ale zejména příčiny. Já chci vědět, jakým způsobem se bude Česká republika podílet na řešení příčin té migrační krize, tzn. o válce v Sýrii, o tom, jestli budeme, nebo nebudeme v rámci např. středomořské iniciativy Evropské unie řešit situaci v Libyi, aby tam bylo vůbec s kým jednat, jestli tam bude nějaký pronajatý prostor u nějakého přístavu, kam se budou moci vracet migranti, aby se neutopili v moři, ale aby také nezaplavovali Evropu. To přece je zásadní otázka. Tu mi pokládají lidé každé pondělí v poslanecké kanceláři a já na ni neumím odpovědět těmi slovy, která jste tady řekl – že máme ve statistice tolik Ukrajinců, tolik Kubánců, tolik Číňanů atd. To neřeší tu otázku, které se lidé obávají. Protože samotné přerozdělení v těch kvótách se zase má obejít. Má se obejít absolutně nesmyslným řešením, kdy Evropská komise z našich peněz, které jsme tam odvedli, nám dá 10 tis. eur na jednoho migranta… No, to jsme se zbláznili?! To znamená, že oni řeknou – ale my vám to platíme? Kde ty peníze, těch 10 tis. eur na jednoho migranta, vezmou? Jaké jednotlivé projekty Evropské unie budou zrušeny, jaké budou omezeny a co s tím budeme dělat, jestli budeme ty peníze dostávat na to, že nám je sem vnutí?

Proč jste, pane premiére, neodpověděl kancléřce Merkelové, když řekla, že se nejdřív spolkové země také bránily kvótám a nyní že se nebrání. My nejsme žádná spolková země! My jsme suverénní stát. Angela Merkelová se tím provinila vůči českému národu!!! Měli jste ho vrátit hned! (Potlesk poslanců KSČM.) Takovou drzost, kterou řekla Angela Merkelová vám, pane premiére, jsem nezažil od žádného německého politika od doby, kdy jsem vůbec v politice. To si nedovolil opravdu ještě nikdo! A vy jste mlčel! Copak je to možné?

Tak prosím, pane premiére, ještě jednou. Já bych rád věděl, jakým způsobem se Česká republika na svých jednáních v rámci NATO, v rámci Evropské unie bude podílet na tom, že se budou řešit primárně příčiny krize, a jakým způsobem budeme schopni a také ochotni se podílet na zajištění vnější hranice schengenského prostoru. Na to jste neodpověděl a vaše vystoupení mi připadá, promiňte mi, nedůstojné premiéra České republiky. (Potlesk poslanců KSČM.)

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka:

Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, víte, já přemýšlím – my jsme přece postupovali naprosto pragmaticky. Těžko někdo může obvinit českou vládu, že během celého řešení migrační krize v posledních dvou a půl letech nepostupovala naprosto a ryze pragmaticky.

První povinností vlády je chránit lidi, nikoliv řídit jejich životy.
První povinností vlády je chránit lidi, nikoliv řídit jejich životy.

Výsledkem je fakt, že nejsme země, která by přitahovala nelegální uprchlíky. V okamžiku, kdy krize začala, jsme postupovali striktně podle pravidel Schengenu a postupovali jsme striktně podle pravidel Dublinu. Je pravda, že to kritizovalo Rakousko, Německo, kritizovaly to i některé další země, ale byla to Česká republika, která trvala na tom, že nikdo Dublin nezrušil, že nikdo Schengen nezrušil a že pravidla pro nás platí. V okamžiku, kdy do České republiky přišel někdo bez platných dokladů, to znamená, byl to nelegální uprchlík, který přišel do České republiky, tak byl umístěn do detenčního zařízení a postupovalo se v souladu s Dublinem. V okamžiku, kdy se prokázalo, že vstoupili do Evropské unie na půdě jiného státu, tak jsme tyto lidi vraceli. Vraceli jsme je na Slovensko, do Rakouska, do sousedních států, přes které k nám přišli.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD)
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD)

To znamená, že česká vláda na rozdíl od některých jiných nesuspendovala pravidla, trvali jsme na jejich dodržování. Já si vzpomínám, jak nás kritizovali – a vzpomeňte si na tu fotku, která obletěla evropské noviny – uprchlíci na nádraží v Břeclavi a naše příslušnice cizinecké policie jim píše čísla na ruku, aby bylo možné tyto lidi evidovat, protože neměli u sebe vůbec žádné doklady. Vzpomeňte si na fotku, jak Česká republika byla kritizována za to, že se snaží zasahovat proti nelegální migraci a udržet v České republice pořádek a pravidla. Tento náš striktní přístup, ve kterém jsme trvali na dodržení Dublinu, ačkoliv v té době Německo říkalo, že Dublin je mrtev, my jsme nikdy neřekli, že Dublin je mrtev, ale trvali jsme na dodržování pravidel, na kterých jsme se dohodli, tak díky této striktní politice se Česká republika nestala místem tranzitu ani cílů migrace.

Samozřejmě že pašeráci lidí, když prodávají své služby uprchlíkům z Blízkého východu nebo ze severní Afriky, tak jim doporučují trasu. Doporučují jim trasu, po které jsou schopni se velmi dobře a rychle dostat do své cílové země. V okamžiku, kdy na trase třeba leží Česká republika a je známo, že když přijde nelegální uprchlík do České republiky, tak je zadržen, je zkontrolován, je tady snaha o jeho identifikaci, může pobývat v detenčním zařízení, nemůže se volně pohybovat, tak to samozřejmě vytváří informaci, která slouží tak, že Česká republika není země, která by byla vyhledávána pašeráky lidí, a není vyhledávána ani ilegálními migranty. Prostě u nás platí pravidla, fungují pravidla a i díky tomu počet uprchlíků, kteří přišli do České republiky, byl nízký.

Premiér a šéf Socciální demokracie Bohuslav Sobotka
Premiér a šéf Socciální demokracie Bohuslav Sobotka

Za druhé. Myslím, že máme společný zájem v Evropě a máme společný zájem i s Německem, Rakouskem, Slovenskem, Maďarskem, Polskem, aby do Evropy nepřicházeli nelegální uprchlíci, aby tady nebyla nelegální migrace, abychom ji zastavili, abychom ji regulovali. Na tom přece máme společný zájem. Já nejednám jenom s Angelou Merkelovou, jednám také s předsedy vlád jednotlivých spolkových zemí, třeba Saska nebo Bavorska. Prostě máme společný zájem. To jsou země, které s námi sousedí, máme s nimi společné hranice, se Saskem, Bavorskem máme společný zájem, aby tady nebyl problém nelegální migrace a platila pravidla. Myslím si, že máme společný a stejný zájem také s německou vládou na spolkové úrovni.

Naše názory, návrhy, které prezentovala Česká republika, česká vláda, se postupně staly součástí mainstreamu v Evropské unii. Na začátku to, co říkala V4, bylo vnímáno jako něco okrajového, dneska je to součástí hlavního proudu. Když se debatuje o tom, o čem bychom měli mluvit teď v pátek v Bratislavě na jednání o budoucnosti Evropské unie, tak to je přece náš úspěch, že bezpečnost je na prvním místě. Nebo se snad domníváte, kolegové a kolegyně, že bezpečnost by neměla být jednou z priorit Evropské unie? Když lidé v Evropské unii viděli, co se odehrává na Blízkém východě, když vidí atentáty ve Francii nebo atentáty v Belgii? Přece zajistit našim lidem bezpečí musí být klíčová priorita Evropské unie. Proto jsem pojmenoval jako jednu z klíčových priorit Evropské unie zajistit bezpečnost. A bezpečnost je vnitřní a vnější. Pokud jde o tu vnější, tak je přece naprosto legitimní se zeptat, jestli bychom nemohli lépe spolupracovat v oblasti obrany. Jak jsem slyšel odpověď nejenom od předsedy maďarské vlády, ale teď také od ministrů obrany Francie a Německa: ano, je tady cesta k posílení spolupráce v oblasti obrany.

Premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka
Premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka

Já už jsem na to odpovídal při interpelacích. Tohle přece není o tom nahradit Severoatlantickou alianci. My zůstáváme členy NATO. Já si myslím, že je to dobře. Je to pro nás velká garance bezpečnosti. Ale nejsme jako evropské země jediným členem NATO. V NATO je také Kanada, Spojené státy, je tam Turecko. Může nastat situace, kdy budeme mít jiné priority i v rámci Severoatlantické aliance. A ta situace nastala. Když jsme chtěli, aby NATO udělalo operaci v Egejském moři, tak o tom byla příliš dlouhá debata, než se to podařilo zorganizovat. Posílení spolupráce v Evropě v oblasti obrany je podle mě naprosto legitimní směr úvahy, když se bavíme o tom, že chceme posílit bezpečnost. Evropa nemůže být spojována s chaosem. Evropa nemůže být spojována s teroristickými útoky. Evropa nemůže být spojována s tím, že nikdo nekontroluje migraci na hranicích. Evropa musí být spojována s bezpečností. To je to, co budu říkat v Bratislavě v pátek, a doufám, že se v tom nelišíme, že se na tom shodneme, že bezpečnost je dneska klíčový úkol, pokud jde o evropskou spolupráci.

Druhá věc – k Turecku. No samozřejmě, já myslím, že turecký prezident a turecká vláda, turecký režim nám v Evropě není příliš sympatický. Aby byl? To, co se odehrává po puči, ty rozsáhlé represe, čistky, to je přece věc, ke které nemůžeme mlčet a také nemlčíme. To je přece zřejmé. Ale já jsem přesvědčený o tom, že i Turecko má zájem na tom, aby tady existovala dohoda s Evropou, že to není jednostranná věc. Protože představte si, čím se Turecko stalo v posledních měsících. Turecko se stalo trychtýřem, který z celého Blízkého východu nasával ilegální uprchlíky z Afghánistánu, z Íránu, Iráku, ze Sýrie, z Jordánska, dokonce ze severní Afriky, trychtýř, který nasával ilegální uprchlíky a s nimi spojený organizovaný zločin, který se týká pašování lidí. Kdybyste byli v turecké vládě, chtěli byste, aby vaše země byla místem, které nasává organizovaný zločin a ilegální uprchlíky z celého Blízkého východu? Je zřejmé, že Turecko také potřebuje dohodu s Evropou, protože nemůže být trvale místem, které vzbuzuje šance, že přes něj se dostanete bez problémů do Evropy. A navíc už dneska to ani není pravda.

Já jsem velice rád, že zde zaznělo ocenění toho, jak důležité bylo zastavení nelegální migrace v oblasti Balkánu. Vzpomeňte si na to, že to byla V4, že to byla Česká republika. Kdy jsme předsedali V4, tak jsme tady v Praze udělali schůzku, kam jsme pozvali makedonského prezidenta, pozvali jsme bulharského předsedu vlády a jednali jsme o tom, jak zastavit balkánskou migrační trasu. Česká republika, ale také naši partneři ve V4 jsme se intenzivně zasazovali o to, aby se balkánská migrační trasa uzavřela, nejenom na jednání Evropské rady, ale také při jednání s našimi partnery na Balkáně. A to, že se uzavřela, spolu s dohodou s Řeckem, vedlo k tomu, že se tato migrační cesta do značné míry zastavila.

Ano, přicházejí uprchlíci do Itálie z Afriky, ale podle analýz, které máme k dispozici, to nejsou lidé, kteří by tam přišli z Turecka, že by z Turecka přišli do Libye a odtud se plavili do Itálie. Vesměs zdrojem migrace, která přichází z Libye do Itálie, je bohužel střední a subsaharská Afrika. To je zcela samostatná migrační trasa, která má své vlastní zdroje, které tolik nesouvisí s válkou v Sýrii, ale souvisí bohužel se střety s islamisty ve střední Africe a souvisí s klimatickými změnami a obecně s chudobou. Ale i tam potřebujeme mít na africké straně partnery, se kterými se dohodneme, a budeme nelegální uprchlíky vracet. Vracet zpátky. Prostě není možné, aby Evropa měla politiku založenou na legalizaci nelegální migrace. Naše politika musí být postavena na regulaci migrace a zastavení nelegální migrace. Tohle byla od samého začátku pragmatická priorita české vlády.

Já si velmi vážím toho, že jsme podle mezinárodních statistik, Česká republika, šestou nejbezpečnější zemí na světě. To přece není špatný výsledek. Nebo se domníváte, že ano? To, že jsme šestá nejbezpečnější země na světě? To je přece výborný výsledek. To je výborná známka toho, že v naší zemi máme dobrou bezpečnostní politiku. Že se o bezpečnost občanů dokážeme navzdory už dva roky běžící migrační krizi postarat. Takže naše země je bezpečná země. Vláda se snaží o to, aby to tak zůstalo. Včetně toho, že investujeme do bezpečnosti, že investujeme do protiteroristických preventivních opatření, že jsme stabilizovali policii, že jsme stabilizovali armádu. Tohle všechno jsou naprosto konkrétní kroky, za které naše vláda dva a půl roku se rozhodně před touto Poslaneckou sněmovnou ani před občany České republiky nemusí stydět. Protože jak pevně věřím, shodujeme se všichni, že to je bezpečnost, na které nám musí především záležet. Takže važme si toho. Jsme šestá nejbezpečnější země na světě. Starejme se o to, aby to tak zůstalo. A já doufám, že i tato Poslanecká sněmovna k tomu bude svým rozhodováním a svým vystupováním přispívat.

Samozřejmě že my tady ve středu Evropy, pokud chceme zastavit nelegální migraci na vnějších schengenských hranicích, my tady ve středu Evropy musíme spolupracovat s těmi zeměmi, které na hranicích jsou. A jestliže máme společný schengenský prostor, společný schengenský prostor v rámci Evropské unie, tak logicky bychom také měli pomáhat při řešení migrační krize.

Pan předseda Filip tady mluvil o tom, že se nestaráme o příčiny migrační krize. Že nepřispíváme k tomu, aby se migrační krize vyřešila. Myslím, že my jsme jedna ze zemí, která je velmi aktivní na mezinárodním poli. Připomínám, že jsme možná už jediná země z Evropské unie, která má stále funkční ambasádu v Damašku. To je věc, která hodně přispívá k tomu, abychom byli schopni za prvé poskytovat informace spojencům o tom, co se reálně v Sýrii odehrává, a za druhé pomáhat řešit třeba humanitární problémy přímo na území Sýrie.

Chci připomenout, že jsme země, která je velmi aktivní, pokud jde o řešení humanitárních krizí. Pokud jde o řešení negativních důsledků, které přinesla několik let trvající válka v Sýrii. My jsme země, která je aktivní. A opět, nemusíme se stydět za to, co všechno děláme a co všechno jsme udělali pro to, abychom řešili příčiny migrace a snížili obrovský migrační tlak, který na Evropu je. Který na Evropu je, protože bohužel okolí Evropy není bezpečné. A dokud se nezvýší stabilita v bezprostředním okolí Evropy, tak migrační tlaky budou pokračovat a my si s nimi budeme muset poradit, tak abychom zajistili bezpečnost našich občanů a tak aby Česká republika patřila k zemím, které budou schopny jasně ve spolupráci s dalšími členskými státy Evropské unie migrační krizi vyřešit.

Pokud jde o dohodu s Tureckem jako takovou, znovu připomínám, že tato dohoda je dohodou všech členských států Evropské unie, podpořily ji všechny země Visegrádské čtyřky. A pokud jde o liberalizaci vízového režimu, ta nenastala a v nejbližší době zřejmě nenastane, protože trváme na tom, aby byly splněny všechny podmínky, které se týkají toho, aby něco takového vůbec mohlo nastat. Myslím, že debata o členství Turecka v Evropské unii je mimo prostor a čas. Není to něco, čím bychom se aktuálně zabývali. A nemyslím si, že by se tím měly zabývat i následující vlády, které přijdou po nás. Zejména v souvislosti s tím, co se dneska v Turecku aktuálně po tom neúspěšném puči odehrává.

Takže tolik jenom několik reakcí na diskusi, která tady proběhla. Já bych skutečně chtěl požádat o to, abychom přistupovali k řešení migrační krize racionálně, abychom vnímali národní zájmy, které tady Česká republika má, abychom také vnímali realitu, která tady je. Abychom nepopírali realitu v zájmu možná jenom nějaké politické propagace. Protože každý, kdo říká, že dohoda s Tureckem nemá výsledky, tak neříká pravdu. Dohoda s Tureckem reálně snížila migrační tlaky. A běžte se zeptat do Makedonie, do Srbska, do Chorvatska, do Slovinska, o kolik se jim snížil počet přicházejících migrantů v důsledku dohody s Tureckem. Čili ta dohoda výrazně snížila migrační tlaky a poskytla nám čas k tomu, abychom se sami připravili na zajištění vnější schengenské hranice a abychom jako Evropská unie pro ostrahu vnějšího Schengenu a fungování vnitřního Schengenu udělali více, než tomu bylo v minulosti.